archiv
Učitelské noviny č. 08/2013
tisk článku

MŠMT porušilo ústavní právo na získávání a šíření informací

Tvrdí to místopředseda Rady vysokých škol

V úvodníku minulého čísla UN jsme vás informovali o tom, že se naše noviny ani další média nesměly zúčastnit Konference k novele zákona o vysokých školách, kterou pořádalo ministerstvo školství. Účastníky směli být jen zástupci MŠMT a reprezentace vysokých škol. Místopředsedou jedné z nich, Rady vysokých škol (RVŠ), je JIŘÍ ZLATUŠKA.

Když jste se dozvěděl o tom, že média se konference nesmějí zúčastnit, označil jste to za skandální a ostudné. Proč?

V okamžiku, kdy ministerstvo školství jako veřejná instituce připravuje legislativní normu, vztahuje se na něj i povinnost zpřístupňovat informace, které se této činnosti týkají. To, že úřad bezdůvodně znemožní přístup na akci, která je prezentována jako konference, je skutečně skandální. Tím spíš, že o účast na ní projevilo zájem odborné médium specializované na informace právě z oblasti školství. Takovýto postup ministerstva naopak nahrává vytváření dezinformací a fám. Mělo by tedy být v zájmu ministerstva, aby především odborná média byla na takovéto konference zvána. Jeho postup je zcela proti všem zásadám, jak se má slušná veřejná správa chovat.

 

Ministerstvo školství nám sdělilo, že důvodem toho, proč se UN nemohou konference zúčastnit, je dohoda s reprezentacemi vysokých škol na tom, že nepůjde o otevřené jednání za možné účasti médií. Vy jako místopředseda jedné z těchto reprezentací o takovéto dohodě víte?

O ničem takovém nevím. Na oficiální úrovni o takovémto omezení nebylo nijak jednáno – RVŠ se o tom neusnášela. Náměstek ministra školství pro vysoké školy Tomáš Hruda na minulém zasedání předsednictva RVŠ sice pronesl něco v tom smyslu, že chce, aby nyní šlo o jedinou platformu, na které se o novele vysokoškolského zákona jedná, nic ale neřekl o tom, že by mělo jít o konferenci s vyloučením médií a že by zveřejňování informací z tohoto jednání mělo být nějak omezováno. To, aby RVŠ případně souhlasila se zákazem účasti médií, považuji za absurdní. Už tím, že reprezentujeme akademickou obec, neseme zodpovědnost za informování všech jejích členů bez ohledu na to, jestli jsou, nebo nejsou zastoupeni v RVŠ.

 

Jak si tedy kategorický postoj ministerstva školství odvolávající se na reprezentace vysokých škol vysvětlujete?

Myslím si, že ministerstvo si samo dalo nějaký požadavek, o kterém usoudilo, že když ho vznese, tak i druhá strana s ním musí automaticky souhlasit. Tento požadavek je navíc rozhodně proti ústavně zaručenému právu získávat a šířit informace, které vychází z Listiny základních práv a svobod. Z těchto pravidel plyne, že eventuální omezení se mají ukládat pouze v případě, že jsou proto dobré důvody. Například zákon o utajovaných skutečnostech obsahuje požadavek, že dané informace se smějí utajovat jen po nezbytně nutnou dobu. Nechápu však, co by ministerstvo mělo na průběhu konference o uvažovaných změnách ve vysokoškolské legislativě utajovat.

 

Vypadá to, že skutečně šlo o utajovanou konferenci, protože první, co ředitele tiskového odboru MŠMT zajímalo, když jsem ho požádal o registraci na tuto akci, bylo, jak jsem se k těmto informacím vůbec dostal…

Připomíná mi to téměř policejní praktiky. Pozvánka na tuto akci byla formulována tak, že jednoznačně budila dojem, že jde o konferenci, jíž se mohou zúčastnit skuteční zájemci o dané téma. Mělo by být v zájmu ministerstva, aby mu díky konferenci poskytlo zpětnou vazbu co nejvíce lidí a norma tak byla kvalitní.

 

Na druhou stranu před touto konferencí probíhala řada pracovních jednání mezi MŠMT a reprezentacemi vysokých škol, která jsem vnímal jako skutečně interní jednání a vůbec mě nenapadlo požádat o účast na nich. Kde je podle vás hranice pro přístup novináře? Protože i tuto konferenci ministerstvo posléze označilo za jakési rozšířené pracovní jednání.

Pracovní jednání jsou jen pro úzký okruh přesně určených lidí a ani člen RVŠ se jich jen tak bez pozvání neúčastní. Ale akce, o které mluvíme, byla konferencí, nikoliv jednáním pracovní skupiny. U pracovního jednání je každý z jeho účastníků v nějaké aktivní roli a tradičně se na něm nepočítá s lidmi, kteří by se ho účastnili jen jako pozorovatelé. Avšak při akci v Lichtenštejnském paláci se jistě nepředpokládalo, že by na ní všichni pozvaní vystoupili. Naopak bylo jasné, že většina zúčastněných budou jen diváky. A nechápu, proč jeden nebo i více z těchto diváků nemohli být i novináři.

 

Komunikační strategii ministerstva ve vztahu k novele kritizujete dlouhodobě i proto, že na počátku tohoto procesu nebyla veřejnosti dána k dispozici žádná analýza stávajícího stavu a možných dopadů a vůbec smyslu zamýšlených změn.

Ano, a navíc není jasné, komu navrhované změny mají ve skutečnosti sloužit. Jsou zde například vyjádření Svazu průmyslu a dopravy ČR, která nesvědčí o tom, že tento svaz má příliš pochopení pro to, co je úkolem vysokých škol.

 

Tento rozhovor spolu vedeme týden po inkriminované konferenci. Doposud z ní nebyl zveřejněn žádný výstup, nad čímž se začali pozastavovat i někteří politici a odborná veřejnost…

Jde o další projev toho, že ministerstvo není ochotno hrát s akademickou obcí rovnou hru. Způsobuje tím to, že ústní vyjádření si pak může každý interpretovat podle svého. Nedokáži si to vysvětlit jinak, než že si ministerstvo nepřeje, aby veřejnost věděla, o co zde ve skutečnosti jde.

Lukáš Doubrava

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz