archiv
Učitelské noviny č. 07/2013
tisk článku

MŠMT: POVINNÁ HRANICE 69 IQ PRO DOPORUČENÍ DO ZŠP NEEXISTUJE

V rámci vrcholící diskuze o změnách ve vzdělávání romských žáků v běžných školách, selhávajících z jiných důvodů než kvůli sníženým kognitivním schopnostem, a o dopadech, které by tyto změny mohly mít na vzdělávání neromských dětí zařazovaných do základních škol praktických jednoznačně kvůli lehkému mentálnímu postižení, se objevila řada otázek. S některými z nich se UN obrátily na ministerstvo školství se žádostí o odpovědi. Otázky souvisejí s nejistotou panující okolo pravidel zařazování žáků do vzdělávacího programu uzpůsobeného pro žáky s LMP, s aplikací záměrů ministerstva školství formulovaných v Plánu opatření k výkonu rozsudku štrasburského soudu ve věci D. H. aktuálně do praxe, s budoucností základních škol praktických a jejich přípravných tříd nebo třeba s budoucností speciálního vzdělávacího programu pro děti s LMP.

Jsou záměry a kroky popsané v Plánu opatření k výkonu rozsudku štrasburského soudu ve věci D. H. pro zřizovatele, školy a školská zařízení závazné pro řešení konkrétních případů?

Plán opatření k výkonu rozsudku D. H. byl při prosincovém jednání Výboru ministrů Rady Evropy přijat pozitivně a usnesení k němu bylo schváleno bez pozměňovacích návrhů. Jedná se však o administrativní plán ministerstva školství, který chce naplňovat. Způsob jeho naplnění spočívá zejména v předložení návrhů změn zákonných a podzákonných norem. Ty budou předmětem řady diskuzí a připomínkových řízení. Školy a školská zařízení se budou řídit teprve až účinnými právními normami.

Je pro doporučení od PPP na zařazení dítěte do ZŠP (do systému vzdělávání podle „přílohy“) nezbytné, aby byl výsledek jeho psychologické diagnostiky pod úrovní IQ 70? Bylo v této souvislosti vydáno nějaké doporučení, metodický pokyn, vyhláška apod., dá se to odvodit například z definice LMR v MKN-10?

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v této otázce nově nevydalo žádné doporučení. Určení diagnózy „lehkého mentálního postižení“ spočívá v komplexním posouzení ze strany kvalifikovaného poradce (zpravidla psychologa) za využití dostupných diagnostických nástrojů a postupů. Do základní školy vzdělávající podle vzdělávacích programů s méně ambiciózními vzdělávacími cíli (často nazývané základní školy praktické) je možné vydat doporučení pouze žákovi s diagnózou „lehkého mentálního postižení“. Diagnóza LMP je konsenzuální, takže nerozhoduje pouze údaj o výši IQ u dítěte, ale řada dalších ukazatelů, které ovlivňují školní úspěšnost dítěte. Kromě kognitivního potenciálu je třeba posoudit jeho adaptabilitu, schopnost žáka pracovat v zátěži, rozsah zdravotních komplikací, případně omezení vyplývající například z kombinovaného postižení, které často doprovází LMR. Diagnostiku provádí výhradně psychologové ve spolupráci se speciálními pedagogy, případně s lékaři.

Doporučilo MŠMT, nebo dalo jakoukoliv formou najevo krajům, že by měly vydat pokyn (PPP, školám), že se nemají zařazovat romští žáci do základních škol vzdělávajících podle přílohy RVP ZV pro vzdělávání žáků LMP, eventuálně do přípravných tříd při ZŠP?

Žádné doporučení v uvedeném smyslu MŠMT ani ostatní přímo řízené organizace ministerstva (zejm. NÚV) nebo organizační složky státu (např. ČŠI) nevydaly.

Bude zachována (eventuálně revidována) příloha RVP ZV pro vzdělávání žáků s LMP? Pokud se s přílohou nepočítá, kdy by měla změna nastat a co by přílohu nahradilo?

Této otázce se v obecné rovině věnuje právě Akční plán – rovné šance. V průběhu druhé poloviny 2013 se dle plánu opatření počítá s postupnou revizi přílohy RVP ZV – LMP. Cílem revize je možné přehodnocení přílohy do metodiky práce s RVP ZV. Další postup bude jasný až po analýze uvedené revize RVP ZV – LMP a po úpravě § 16 školského zákona, který určuje způsob práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami.

Z jakého důvodu se nemají žáci selhávající v běžné základní škole vzdělávat podle RVP ZV v menším kolektivu v péči speciálního pedagoga v základní škole, která ostatní děti vzdělává podle „přílohy“ (do 25 %)?

Vzdělávání kterékoliv skupiny dětí v integraci s dětmi s LMP považujeme za nedůvodné. Děti, které mají dosahovat výstupů dle neupraveného RVP ZV, se mají vzdělávat v běžných třídách. Zabezpečení vzdělávání podle výrazně odlišného vzdělávacího programu např. u 1 dítěte ve třídě je jak organizačně, tak i ekonomicky nevýhodné a současně může vést v běžném životě dítěte k vyloučení. Příčiny selhávání žáků v běžné základní škole jsou různé, zařazení selhávajících žáků do vzdělávacího programu, který je primárně určen pro žáky s LMP, je proto naprosto nedůvodné. Často může být za selháváním žáka problém s jeho chováním, nikoliv s jeho intelektem, a je tedy třeba jiných úprav vzdělávacích podmínek, než které nabízí vzdělávání s upraveným RVP.

Odkdy by neměly existovat přípravné třídy a mateřské školy při ZŠP? Na základě jaké analýzy plánuje MŠMT tuto změnu? Jak nahradí systém regionálního školství kapacity, které by tak zanikly?

Důvodem záměru rušení přípravných tříd při základních školách praktických (zřizovaných pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí) je skutečnost, že děti, které je navštěvují, mohou volně navázat a často i navazují na vzdělávání v této škole. Jedná se přitom o nežádoucí jev a je nezbytné eliminovat riziko, že děti v přípravných třídách a mateřských školách při základních školách praktických budou „připravovány“ pro zápis do těchto škol. Tato skutečnost vychází ze studií a analytických materiálů, např. vládou schválené Zprávy o stavu romské menšiny v České republice za rok 2010. Ta uvádí: „Rizikovým trendem je také zřizování přípravných tříd při základních školách praktických. Tento jev je jednou ze vstupních bran segregace romských dětí, které často automaticky z rozhodnutí vlastních rodičů zahajují povinnou školní docházku v prvním ročníku základní školy praktické.“

Studie Ivana Gabala Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučeních romských lokalit, kterou si v roce 2009 nechalo MŠMT zpracovat, uvádí: „Přípravné ročníky jsou velmi často zřizovány při školách mimo hlavní vzdělávací proud. Rodiče se proto velmi často rozhodnou dítě v takové škole již ponechat, nedojde tak ani k pokusu integrovat ho do školy hlavního vzdělávacího proudu.“

V konečném důsledku tak děti navštěvující přípravné třídy při ZŠ praktických nemusejí dostat rovné šance pro své vzdělání jako jejich vrstevníci v běžných školách. O výjimkách v tomto směru nelze uvažovat, rovné šance ve vzdělávání mají dostat všechny děti bez rozdílu sociálního statusu či přání jejich rodičů či jiných zákonných zástupců.

Toto opatření by mělo být součástí novely školského zákona s účinností od školního roku 2014/15.      An

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz