archiv
Učitelské noviny č. 05/2013
tisk článku

JSOU VOŠKY OPRAVDU SLEPOU VZDĚLÁVACÍ CESTOU?

Navzdory nefér nálepce od MŠMT je o ně stále velký zájem

Podle ministerského dokumentu Strategie vzdělávací politiky do roku 2020 (viz str. 8 a 9) chybí vyšším odborným školám pevné ukotvení ve vzdělávací soustavě. Není to poněkud troufalé hodnocení po dvaceti letech jejich úspěšné existence? O uchazeče nemají nouzi a zaměstnavatelé si je nemohou vynachválit. Přesto jsou v ohrožení. Plánovaný přesun voškových zdravotnických oborů pod křídla vysokých škol může být podle nejčernějších odhadů začátkem konce celého sektoru vyšších studií.

Klid před bouří?

Nejistota a ustavičné vymezování se diplomovaného asistenta vůči konkurenčnímu titulu bakalář, v takové atmosféře žijí vyšší odborné školy už dvě desítky let. Nejvíc existenční nervozity, ale současně i jistoty zažily vošky paradoxně až za úřadování jinak koncepčně roztěkaného ministra Josefa Dobeše.

Uplynuly už zhruba dva roky od chvíle, kdy ministerští úředníci vyrazili na „spanilé“ jízdy po krajích s cílem seznámit regionální politiky i samotné školy s nabídkou dvou sad možností dalšího vývoje sektoru VOŠ. Ve hře byla buď stabilizace, tedy jinými slovy zakonzervování momentálního stavu, anebo transformace, což by obnášelo v podstatě splynutí několika málo k tomuto účelu vhodných subjektů s nějakou vysokou školou. Výsledek byl nakonec zhmotněn v koncepčním materiálu, který byl schválen v srpnu roku 2011.

Na jeho základě se ministerstvo školství rozhodlo vytvořit živnou půdu pro vošky v podobě opatření ke zvýšení společenské prestiže vyššího odborného vzdělávání a zajištění prostupnosti do bakalářských studií nastavením pravidel pro uznávání dosaženého vzdělání na VOŠ ve výši 120 kreditů ECTS, vymezení úrovně pro VOŠ v Evropském rámci kvalifikací, diverzifikaci vzdělávacích programů, délky studia, nastavení obousměrné prostupnosti mezi vyšším odborným vzděláváním a bakalářským vzděláváním a řady dalších změn.

Vytoužené období klidu trvalo sotva půl roku. Atak přišel ze dvou směrů. Nejprve ministerstvo školství popřelo samo sebe, tedy konkrétně zmíněný koncepční dokument, když přišlo s věcným záměrem zákona o vysokých školách, který úplně vynechal vošky, byť jsou součástí terciáru.

„Chceme, aby zákon v paragrafovém znění zahrnoval obousměrnou prostupnost nastavením kritérií pro uznávání části vzdělání na VOŠ ve výši 120 kreditů ECTS – to by zajistilo prostupnost pro nejlepší absolventy do dalšího studia na vysokých školách,“ komentovala tehdy návrh v UN předsedkyně Asociace vyšších odborných škol (AVOŠ) Markéta Pražmová.

Vzápětí udeřilo možná dokonce ještě silnějším kalibrem ministerstvo zdravotnictví. Jeho návrh novely zákona o nelékařských povoláních na odebrání většiny zdravotnických oborů (zejména pak všeobecné sestry) vyšším školám a jejich transfer do výhradní péče bakalářských programů vysokých škol by znamenal těžkou ránu do vazu celému sektoru – právě studenti zdrávek totiž představují přibližně jednu jeho čtvrtinu!

Díky výměně ministrů školství a ročnímu odkladu příprav novely zákona o nelékařských povoláních nastalo opět krátké období relativního klidu. Dnes jsou ale vošky znovu v pohotovosti. Ministerstvo zdravotnictví, jak si podrobněji řekneme dále, svůj likvidační záměr loni na podzim zopakovalo.

A na scéně se objevilo i ministerstvo školství s dokumentem, který by měl podnítit diskuzi odborné veřejnosti o vzdělávací strategii Česka do roku 2020. Jinak velmi obecně formulovaný text je v případě vošek nebývale konkrétní, když uvádí, že „problémy pociťují i absolventi vyšších odborných škol, kdy drtivá většina z nich po absolutoriu pokračuje ve studiu na vysoké škole, namísto předpokládaného vstupu na pracovní trh“. Úvodní materiál do diskuze dokonce nepřímo tvrdí, že vošky jsou slepou vzdělávací cestou.

Podobně Strategii hodnotí i M. Pražmová. „Výchozí dokument je natolik obecný, že nelze poznat, jaké místo bude hrát vyšší odborné vzdělávání ve vzdělávací soustavě v budoucnosti a zda se s ním vůbec počítá,“ řekla a dodala, že její asociace přesto očekává, že bude přizvána jako relevantní aktér k debatám o úloze VOŠ jako nezpochybnitelného segmentu terciárního vzdělávání, a také – že dokument definitivně rozhodne o jejich budoucnosti.

„Očekáváme, že výstupem dokumentu budou jasně definované koncep­ční cíle pro celou vzdělávací soustavu od mateřských až po vysoké školy a tyto cíle budou odpovídat požadavkům trhu práce na absolventy jednotlivých druhů škol do budoucnosti a s ohledem na demografický vývoj,“ dodala.

Aby byla debata o ministerském dokumentu smysluplná, AVOŠ požaduje, aby byl konečně umožněn přístup jeho zástupcům na všechna rozhodující jednání, jejichž tématem je řešení postavení VOŠ.

„Tato jednání by měla vzít v úvahu analýzu stavu zájmu o studium a uplatnění absolventů našich škol,“ upozornila M. Pražmová. Z této analýzy totiž vyplývá, že většina absolventů nekončí v následném („dublujícím se“) bakalářském vzdělávání, nýbrž vstupuje na trh práce. A úspěšně. To je ovšem v rozporu se zmíněnou pasáží Strategie.

„AVOŠ bude nadále usilovat o prostupnost do bakalářských programů vysokých škol, protože absolvent našich vzdělávacích programů prochází v průběhu studia důkladnou praxí, aniž by získal titul profesní bakalář. V diskuzích by také mělo zaznít, že vyšší studium je méně finančně nákladné než to bakalářské – dostává nižší normativ, který je navíc podepřen školným vybíraným i veřejnými voškami. Věřím, že Strategie nebude jen dalším pokusem o školskou reformu, která zruší to, co je funkční, a že konečně nastaví i parametry pro měření kvality vzdělávání na všech stupních naší vzdělávací soustavy,“ konstatovala M. Pražmová.

MŠMT: musíme zajistit prostupnost

O komentář k voškám, respektive k tomu, jak o nich hovoří zmíněný materiál Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020, jsme požádali prvního náměstka ministra školství Jiřího Nantla.

 

Budete čekat na výsledky diskuzí o Strategii vzdělávací politiky do roku 2020, anebo už máte v rukávu nějaký plán, jak do budoucna systémově naložit s celým sektorem vyššího studia?

„Samozřejmě budeme chtít znát výsledek debat. Vyšší odborné školy představují složitý problém – řekl bych i generačně. Mnoho lidí věnovalo významnou část svého života budováním institucí, které jsou samozřejmě velmi dobré. Musíme si ale také říct, jak budou vypadat za deset let, proto jsme toto téma do Strategie zařadili.“

 

V dokumentu ovšem říkáte, že chcete odstranit slepé vzdělávací cesty a vztahujete k tomuto vyjádření i požadavek na systémové začlenění vyššího odborného vzdělávání. Vošky jsou podle vás slepou cestou?

„Pokud je něco součástí vzdělávacího systému, nemělo by to být slepou větví, v tomto případě by to nemělo být duplicitní. Musíme vzít v úvahu, že významnou částí tohoto sektoru jsou zdravotnické školy. Mezinárodní trend jednoznačně směřuje k tomu, že u nelékařských profesí, k nimž u nás dnes vede kvalifikace i přes vyšší odbornou školu, bude požadován výhradně bakalářský diplom. Současné paralelní studium všeobecné sestry na vošce i na vysoké škole není problém v krátkém časovém horizontu. Nicméně v dlouhodobějším už ano. Je zodpovědné, aby stát mladým lidem říkal, běžte na vošku, protože poskytuje skvělé vzdělání, když možná za deset let budete usilovat o práci na pozici, na kterou bude zapotřebí magisterské vzdělání? A přitom na magisterské studium se bude moci přihlásit jen bakalář? Už dneska to mladí lidé předjímají, proto významná část z absolventů vošek pokračuje v bakalářském studiu.“

 

Co tedy bude s voškami dál?

„Rádi bychom dosáhli toho, že ty školy, tedy ta většina vošek, která se nevydá cestou nějaké formy transformace na vysokou školu, si bude hledat nějakou jinou roli, která nebude konkurovat bakaláři, ale bude na něj mít návaznost. Tato prostupnost by měla mimo jiné garantovat, že mladý člověk nebude studovat dvakrát to samé, když bude pokračovat v příbuzném bakalářském oboru. Tyto vošky by mohly nabízet více typů kvalifikace včetně kratších forem. Jinými slovy chceme, aby si vošky, které tady fungují dvacet let, našly na vzdělávacím trhu uplatnění, které se nebude dublovat s bakalářskými obory. Uplatnění, které může mít rozmanité podoby forem studia vedoucího k získání nějakého typu kvalifikace. Za sebe ale musím říct, že v této věci nevěřím na nějaké politické rozhodnutí, které narýsuje přesné schéma sektoru, který dnes zaujímají vošky, které určí, že ten a ten subjekt zanikne nebo ne. Stát musí zajistit zejména prostupnost. Vše ostatní by mělo být na školách a jejich zřizovatelích.“

Zachraňme zdrávky

Vraťme se k zdravotnickým voškám. AVOŠ spolu s Asociací ředitelů zdravotnických škol (AŘZŠ) odmítá snahy ministerstva zdravotnictví na dramatické osekání oborů vyššího studia se zdravotnickým zaměřením.

„Můžeme doložit, že nejvyšší zájem o studium a zároveň také o absolventy s titulem DiS. panuje ve zdravotnických oborech. Podle našeho šetření mají absolventi nezastupitelné místo ve všech typech zdravotnických zařízení,“ uvedla M. Pražmová.

Na toto téma byl dokonce zpracován evropský projekt, který dokazuje, že zaměstnavatelé v „dvoukolejnosti“, tedy v tom, že k výkonu nelékařských zdravotnických povolání lze získat odbornou způsobilost absolvováním VOŠ i VŠ, problém nevidí.

„Ukázalo se, že pokud zaměstnavatelé požadují pracovníky s většími praktickými dovednosti, přijmou do pracovního poměru absolventa vyšší odborné školy, pokud požadují pracovníka orientovaného více teoreticky, vezmou absolventa vysoké školy. Souběh výuky na obou typech škol nevidí jako problematický. Zaměstnavatelé ve velké míře podporují specializační vzdělávání. Naopak směřování specializačního vzdělávání výhradně pro absolventy vysokých škol nepodporují,“ dodala M. Pražmová.

A my dodejme, co vlastně ministerstvo zdravotnictví chystá. V návrhu úplně nového zákona o zdravotnických povoláních by měly vošky definitivně přijít o obory například Všeobecná sestra, Zdravotní laborant, Nutriční terapeut, Farmaceutický asistent a Zdravotnický záchranář. Ponechat by si mohly opravdu jen torzo – Zubního technika, který by dokonce chtěla AŘZŠ vrátit do maturitního studia, poněvadž jde o řemeslný obor s důrazem na manuální dovednosti, a Dentální hygienisty. Tento obor je vzhledem ke svému zaměření velmi drahý – možná proto o něj nemají vysoké školy takový zájem.

Návrh zákona zatím nedorazil ani do vnitřního připomínkového řízení, takže může ještě doznat určitých změn. Dobrou zprávou pro zdrávky je, že si ministerstvo zdravotnictví zřejmě rozmyslelo likvidaci maturitního zdravotnického studia. To například znamená, že dosavadní tříletý učební obor Ošetřovatel zůstane zachován a jeho název nepřevezme hlavní obor čtyřletých zdrávek Zdravotnický asistent.

Podle předsedy AŘZŠ Karla Štixe jsou argumenty o dvojkolejnosti zdravotnických oborů jen zastíracím manévrem. Ve skutečnosti je totiž zájem o diplomované studium obrovský a není pravdou, že diplomovaní specialisté si své studium opakují ještě jednou v bakalářském studiu. Drtivá většina jich po absolutoriu míří rovnou do praxe. To se o bakalářích říct nedá.      
    
Petr Husník

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz