archiv
Učitelské noviny č. 04/2013
tisk článku

NECHCEME REVOLUCI VE VZDĚLÁVÁNÍ

P. Fiala o Strategii vzdělávací politiky do roku 2020

Ministerstvo školství říká, že chce zpřehlednit systém řízení školství, že chce snížit administrativu a odstranit přebujelou byrokracii, že chce naslouchat, co si žádá společnost od školství a od vzdělávání. Proto ministr školství Petr Fiala už v srpnu, krátce poté kdy zasedl do ministerského křesla (nastoupil do funkce na začátku května loňského roku), ustavil na ministerstvu školství tým a přizval podle svých slov renomované odborníky, aby byl definován jasný směr vývoje vzdělávání v Česku. Zhruba po půl roce představují návrh Strategie vzdělávací politiky do roku 2020 a její hlavní směry. Ministr je z akademického prostředí, asi proto se od zprofanované „veřejné diskuze“ opatrně přechází k dosud neznámé „veřejné konzultaci“.

Dokument má být prvním návrhem do debaty o budoucí podobě našeho školství a o způsobu, jakým se budou lidé u nás vzdělávat. Ministr Fiala si přeje, aby veřejná diskuze o vzdělávací politice byla široká a velmi konkrétní.

Vzdělávací politika se podle něho stává stále významnějším celospolečenským tématem. „Proto jsme již v srpnu loňského roku vytvořili odbornou oponentní radu, kam jsme přizvali osm renomovaných odborníků, kteří se půl roku scházeli s pracovníky ministerstva školství, konzultovali, připomínkovali a komentovali materiál, na kterém pracoval tým pod vedením 1. náměstka ministra Jiřího Nantla,“ řekl P. Fiala na brífinku v rámci konference v polovině ledna, na níž necelým dvěma stovkám účastníků materiál představoval.

Ministr školství si sám klade otázku, proč vzniká další Strategie, když už jich bylo napsáno tolik a stejně se toho mnoho nezměnilo. Je to podle něj názor logický. Proti němu ale stojí otázka, zda má MŠMT analýzy, na základě kterých svůj strategický dokument připravuje.

„Máme k dispozici velké množství strategických a analytických dokumentů, platných je 24 dokumentů týkajících se vzdělávací politiky, v nichž je obsaženo několik set opatření,“ říká P. Fiala. Ministerské dokumenty podle něho obsahují řadu kvalitních doporučení, chybí prý ale všeobecně přijímaný srozumitelný strategický rámec vzdělávací politiky. „Naším cílem je takový dokument připravit,“ vysvětluje.

Ministr chce, aby Hlavní směry Strategie vzdělávací politiky do roku 2020, tedy materiál, který v polovině ledna MŠMT představilo, byly vstupem do širší veřejné konzultace. „V jejím závěru bychom měli mít k dispozici obecně sdílenou představu o rozvoji vzdělávací politiky v dalších letech,“ věří P. Fiala. „Na základě dokumentů, které máme k dispozici, velmi dobře víme, co jsou silná a slabá místa českého vzdělávacího systému, a už nyní v rámci práce na této strategii realizujeme některé konkrétní kroky, protože s řešením některých problémů nemůžeme čekat,“ říká a vypočítává:

1. „Provádíme kvalitativní změny ve výuce a zajišťujeme lepší metodickou podporu vyučujících, doplnili jsme rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělávání, které vstoupí v platnost od 1. září a budou obohaceny o některá aktuální témata (například o finanční gramotnost, dojde k rozšíření jazykového vzdělávání a bude upravena výuka matematiky). Zveřejnili jsme standardy pro výuku českého jazyka, angličtiny a matematiky a do poloviny příštího roku chceme předložit modelový program pro základní vzdělávání, což jsou nástroje, které mají pomoci učitelům, mají jasně stanovit, co společnost očekává od škol pro děti, a posléze mají sloužit k tomu, aby se daly srovnávat dosažené výsledky.“

2. „Začali jsme připravovat kariérní systém pro pedagogy, jehož cílem je zvýšení prestiže pedagogického povolání.“

3. „Otevíráme i jednání s představiteli krajů o změnách financování regionálního školství, protože považujeme za klíčové odstranit rozdíly, které existují v podmínkách ke vzdělávání dětí mezi jednotlivými kraji.“

4. „Připravili jsme návrh opatření na podporu odborného vzdělávání, ten schválila na začátku ledna vláda a začíná se realizovat.“

5. „Na konci loňského roku jsme veřejnosti představili jednotlivá opatření ve vztahu k rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. (Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v roce 2007 rozhodl, že v ČR dochází k diskriminaci romských žáků, pozn. red.), která mají vést k odstranění těch prvků v systému vzdělávání, které mohou bránit dětem v rovných šancích na vzdělávání.“

6. „Chceme odstranit přílišnou byrokracii v našem školském systému, proto chceme zredukovat a zpřehlednit podzákonné normy, které se vztahují ke školskému zákonu, na základě podnětů z praxe, na základě podnětů od ředitelů škol tam, kde je to nutné, snížit administrativní zátěž, se kterou se školy potýkají.“

7. „Od listopadu intenzivně jednám s reprezentacemi vysokých škol o jednotlivých tématech nového zákona o vysokých školách, která budou znamenat jasné vykročení k vyšší kvalitě vysokoškolského vzdělávání u nás.“

Podle ministra školství, a jak říká, i podle zahraničních pozorovatelů českého školství nutně potřebujeme ucelenou představu, kam bychom chtěli v následujících letech rozvíjet náš vzdělávací systém, jaké jsou cíle, jaké jsou úkoly jednotlivých složek. „Taková představa nemůže vzniknout v uzavřeném prostředí ministerstva školství, nemůže být výsledkem rozhodnutí jedné vlády,“ poznamenává P. Fiala s tím, že pokud má mít smysl a pokud má platit na dlouhou dobu, musí se těšit širší společenské podpoře.

V následujících zhruba šesti měsících by tedy měla probíhat veřejná diskuze a veřejná konzultace formou kulatých stolů s různými aktéry, seminářů nebo na internetovém portálu. Ten by měl sloužit k tomu, aby se mohli zájemci aktivně seznámit se stavem diskuze a zapojit se do ní. Semináře budou probíhat i na půdě parlamentu a budou do nich zapojeny oba školské výbory – v poslanecké sněmovně i v senátu.

Ministr slíbil, že v přípravě definitivní podoby tohoto dokumentu zohlední MŠMT všechny připomínky, názory a podněty, které z veřejné konzultace vzejdou. Z předchozích diskuzí tohoto typu je ale jasné, že všechny připomínky je obtížné zohlednit, že vždycky budou diskutující, kteří své názory neuplatní.

„Předpokládáme, že bychom ke konci roku, zhruba v listopadu mohli tento dokument předložit vládě. Určité naděje může vyvolávat to, že se vzdělávání stává celospolečenským fenoménem,“ uzavřel P. Fiala informaci o přípravě Strategie vzdělávací politiky do roku 2020.

„Setkal jsem se s otázkami, zda bude o čem diskutovat,“ reagoval ministr školství P. Fiala na dotaz UN, zda rok přípravy takového zásadního dokumentu není příliš krátká doba, pokud má být skutečně analytický a ve své podstatě prognostický. „Myslím, že rok je přiměřená doba. Nebyla by, kdybychom neměli k dispozici řadu dokumentů, které dobrým, ale dílčím způsobem analyzují situaci ve školství a vytváření určité strategie. Nechceme provést žádnou revoluci ve vzdělávání, vytvořit zase nový dokument, který nebude mít žádné implementační kapacity. Navazujeme na to, co je ve vzdělávací politice uděláno, na dobré dílčí analýzy a strategie, na Bílou knihu v roce 2001 a na hodnocení jejích dopadů v roce 2009, což nám vytváří velmi kvalifikovaný vstup do debaty a dostatečné zázemí pro to, abychom ji dokázali v rámci našeho harmonogramu dovést do úspěšného konce.“

Radmil Švancar

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
1604012400_polar_125x125.jpg
linka-bezpeci_125x125.png
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
39%
34%
27%
janacek_2_240x100.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz