archiv
Učitelské noviny č. 03/2013
tisk článku

PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NABÍRÁ OBRÁTKY

Vláda schválila další pokračování tzv. Akčního plánu z roku 2008

Opravdu se povinně zavede už v příštím roce standardizovaný výuční list? „Hrozí“, že bude princip jednotných zadání připravovaných společně se zaměstnavateli analogicky použit za sedm let i pro školní část maturitní zkoušky? Možná ano – pokud vláda splní tento a spoustu dalších úkolů, které si nedávno předsevzala v dokumentu nazvaném „Návrh nových opatření na podporu odborného vzdělávání“.

Představitele gymnázií ta zpráva asi moc nepotěšila. Před dvěma týdny vládou schválené pokračování „Akčního plánu podpory odborného vzdělávání“ z roku 2008 je totiž poměrně ambiciózní dokument, v jehož moci docela dobře může být – pokud bude v reálu naplněn – změnit uchazečům jejich preference při volbě povolání, pozitivně zapůsobit na mysl nerozhodných rodičů a taky podstatně ovlivnit optimalizační rozhodování krajských politiků. Odborné školství je dnes prostě hitem podobně, jako bylo na vrcholu pro změnu to všeobecné ke konci éry ministryně školství Petry Buzkové. Nejen gymnázia, ale i mnozí experti se nicméně obávají, aby se snad kormidlo státní vzdělávací politiky neotočilo až příliš ve prospěch odbornosti. A radí: Všeho s mírou! Ani bez gymnázií není prosperity!

Ale vraťme se k dokumentu, který dostal název „Návrh nových opatření na podporu odborného vzdělávání“. Jeho prvním sympatickým rysem je míra konsenzu. Podle ministerstva školství se totiž na jeho znění podíleli prakticky všichni, kteří mají s profesním vzděláváním něco společného.

„Byli to členové odborné skupiny pro zpracování další koncepce odborného vzdělávání, ve které jsou zastoupeni kromě pracovníků MŠMT lidé vybraných rezortů, Hospodářské a Agrární komory, Svazu průmyslu a dopravy, Svazu institucí obchodu a cestovního ruchu a dalších zaměstnavatelů. Dále jsou v odborné skupině zastoupeni zástupci Českomoravské komory odborových svazů, krajů, asociací středních škol a také přímo řízených ústavů,“ uvedlo ministerstvo školství.

Poradenství v první linii

Koncepce systému kariérového poradenství stále chybí. Vládní dokument to ale chce změnit. Když odfiltrujeme nezbytné fráze o zkvalitnění tohoto typu poradenství, zbude základ, který dává smysl.

V prvé řadě se ministerstvo školství zavázalo prosadit systém vzdělávání pedagogů základních a středních škol (s důrazem na znalost reálného prostředí firem) a zavést informační systém nejen pro veřejnost, aby měla dost podkladů pro odpovědnou volbu povolání, ale také pro samotné poradenské pracovníky. Forma tohoto opatření je nasnadě – webový portál.

Stranou by neměli zůstat ani zřizovatelé. Představitelům krajů a obcí a také soukromých škol a církví vláda doporučuje, aby mimo jiné podpořili seznamování „dětí v předškolním vzdělávání s obsahem jednotlivých povolání v souladu s RVP PV“, anebo aby rozpohybovali spolupráci základních a středních škol „při realizování tematického okruhu Svět práce v základních školách v souladu s RVP ZV“. Zřizovatelé by neměli zapomínat ani na finanční podporu, třeba na proplácení cestovních náhrad spojených s přímou komunikací poradců-učitelů se zaměstnavateli a pobočkami úřadu práce.

A na řadě jsou paragrafy

Motivace ke studiu se nerodí jen skrze kvalifikované slovo učitele. Ruku na srdce, peníze bývají účinnější. Ministerstvo školství se proto zavázalo, že jejich rozdělování ve formě stipendia určeného žákům vybraných oborů, jakého jsme svědky ve většině krajů, dá i zákonný rámec. Navrhne doplnit § 30 odst. 4 školského zákona tak, aby mohl ředitel školy se souhlasem zřizovatele vydat stipendijní řád, podle něhož bude možno žákům poskytovat kromě prospěchového stipendia i tzv. jiné stipendium. Slůvko jiné znamená krajské nebo firemní peníze, které žáci (vesměs jde o učně strojírenských oborů a elektro oborů) už dnes dostávají coby kapesné.

Dodejme, že tento úkol si vláda dala již zhruba před dvěma lety. To ostatně platí i pro další nástroj – smlouvu mezi žákem a podnikem. Ministerstvo financí a ministerstvo práce a sociálních věcí vytvořily, jak se praví v našem materiálu, „soubor dokumentů k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem střední školy nebo studentem vyšší odborné školy připravujícím se pro potřeby zaměstnavatele. Je připraveno doporučení MŠMT pro školy, žáky, rodiče a zaměstnavatele k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem střední školy nebo studentem vyšší odborné školy, jmenovitě dohody o poskytnutí motivačního příspěvku, Pracovní smlouvy s odloženým nástupem do práce a Dohody o ručení, včetně čestného prohlášení ručitele.“

Co ale chybí? Maličkost... Dokončit metodiku pro aplikaci právního rámce dobrovolného vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem.

Za soustavu prostupnější

Technika a přírodní vědy jsou pořád popelkou. Neblahá skutečnost, že děti v devátých třídách „těžké“ střední školy moc netáhnou, vláda hodlá změnit. Ministerstvo školství ještě letos zpracuje metodiku k proměně tématu „Člověk a svět práce“ v RVP základního vzdělávání. Cíl je stanoven: Bude se podporovat rozvoj polytechnické výchovy (tzn. vytvářet a fixovat správné pracovní postupy a návyky, podporovat touha tvořit a práci zdárně dokončit) a zájem dětí a žáků o techniku a řemesla, resp. o přírodu.

Že na to nejsou základní školy vybaveny? To možná vůbec nevadí. Střední odborné školy přece mají prostoru pro trénink základů řady profesí víc než dost. Už v současnosti funguje několik projektů založených na přesně takové formě spolupráce – část výuky žáků základních škol se odehrává v dílnách a laboratořích škol středních. A všichni zúčastnění jsou prý nadšeni.

A my pokračujme. Nedávno byla uzákoněna možnost složit výuční list v průběhu maturitního studia typu „L“, které je typické velkým podílem praktického vyučování. Dříve se těmto čtyřletým oborům říkalo vyučení s maturitou. Dnes se novinka pilotuje na několika středních školách a vládní dokument plánuje poskytnout tuto možnost nejen zapsaným žákům, ale i absolventům „elkových“ oborů.

Co se týče samotného výučního listu, jeho reforma by měla být dokončena v příštím školním roce, kdy by se mělo zkoušet podle jednotného zadání ve všech oborech vzdělání, na jejichž konci je právě výuční list. Už ne dobrovolně jako doposud, ale povinně.

Jednotná zadání odborných zkoušek v učebních oborech vymýšlejí učitelé ze škol a pomáhají jim v tom i odborníci z firem. O něco podobně sympatického by se ale mělo ministerstvo pokusit i v profilové části maturitní zkoušky. Každému ve školství musí být jasné, že v tomto případě jde o doslova revoluční návrh. Zaměstnavatelé přece stále naříkají, že čerství absolventi-maturanti toho z profese moc neumějí, a přesně tohle by mohla být cesta. Vládní dokument hovoří o roku 2020 jako o okamžiku, kdy má spatřit světlo světa systém standardizované školní části maturity. Bude se o něm taky tak bouřlivě debatovat jako o společné části zkoušky dospělosti?

Emoce pravděpodobně povzbudí i zmínka o povinných přijímacích zkouškách do maturitních oborů. Ve většině krajů to už dnes takto funguje, krajští politici ale roky hlasitě volají po tom, aby se povinnost uzákonila pro celé Česko. I boj o žáka musí mít pevnější regule, poněvadž není možné, aby se k maturitě dostal každý, tvrdí kraje. A jak dokument logicky připomíná, celé to vlastně „souvisí s problematikou financování regionálního školství a optimalizací oborů vzdělání i středních škol v jednotlivých krajích“.

Financování specifik, či specifika financování?

Ano, stávající systém financování mírně řečeno pokulhává, a proto je třeba vytvořit nový, lepší. O takovém se ale zatím jen diskutuje. Vládní dokument však přichází i v této oblasti se svou trochou do mlýna, když říká, že reforma financování regionálního školství nesmí například poškozovat školy se třídami, v nichž se vyučuje několik oborů najednou. To samé platí pro kratší učební obory anebo pro speciální obory středního vzdělání. Dokument dále říká, že by budoucí reforma měla přihlédnout k tomu, aby „byly zohledněny obory středního vzdělání kategorie dosaženého vzdělání J i obory vzdělání s výučním listem kategorie dosaženého vzdělání E i obory vzdělání Praktická škola vyžadující nižší počty žáků ve třídách a skupinách v závislosti na úrovni a vědomostech žáků nastupujících do těchto oborů vzdělání“.

Vládní dokument rovněž nabádá k větší přímé finanční podpoře firem pro obory, o které sice žáci nejeví zájem, přesto jejich absolventi na trhu práce akutně chybějí. Jde o obory, u nichž hrozí, že úplně zmizí z pracovního trhu.

Osvíceným firmám nižší daně

Daňové asignace. Návrh, který padl nesčíslněkrát, aby byl nakonec vždycky smeten ze stolu. I tentokrát šel do vlády s „rozporem“ ministerstva financí.

Myšlenka návrhu je přitom tak triviální: není lepší motivace než daňově zohlednit výdaje, které firmy investují do praktického vyučování. Je spíš ostudou tohoto státu, že něco tak logického a přirozeného už dávno nezavedl.

Další variantou jak finančně podpořit praktický výcvik jsou a v příštím programovacím období (snad) i budou prostředky z evropských fondů. Samozřejmě. Úplně novou rovinu úvah však představuje nápad na zřízení speciálního dotačního fondu, „jehož prostředky lze využít na podporu praktického vyučování u zaměstnavatelů, dalšího vzdělávání učitelů odborných předmětů i na podporu dalšího vzdělávání včetně rekvalifikací“.

Kdo by ho plnil? Stát? Toť otázkou. V řadě evropských zemí se dotační fond, do něhož obvykle přispívají určitým podílem z daní buď občané, nebo firmy, osvědčil. Minimálně diskuze o jeho plusech i minusech by měla proběhnout.

Celé znění vládního dokumentu naleznete na internetových stránkách Učitelských novin v rubrice Nástěnka.

Petr Husník

 

Pasáž z vládního dokumentu, která hovoří o vytvoření systému přípravy
a získávání odborné kvalifikace pedagogických pracovníků:

MŠMT zajistí zpracování standardů vědomostí a dovedností pedagogických pracovníků včetně systému jejich hodnocení. Při zpracování se bude vycházet z připravovaného kariérního systému pro pedagogické pracovníky.

Dále MŠMT předpokládá:

  zavedení systémové podpory získávání odborné kvalifikace učitelů odborných předmětů a ostatních pedagogických pracovníků působících v odborném vzdělávání,

  využití vzdělávacích programů vysokých škol technického zaměření v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků odborných předmětů,

  zajištění monitorování akreditovaných vzdělávacích programů v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků v odborných předmětech s cílem průběžného zjišťování počtů a jednotlivých odborností pedagogických pracovníků zapojených do procesu vzdělávání,

  stanovení priorit v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků odborných předmětů v následujícím programovacím období financování z evropských strukturálních fondů,

  zajištění povinných stáží učitelů odborných předmětů a praktického vyučování včetně odborného výcviku na pracovištích zaměstnavatelů,

  umožnění výuky odborných předmětů a praktického vyučování včetně odborného výcviku odborníkům z praxe,

  zvážit úpravu požadavku na odbornou kvalifikaci učitelů odborných předmětů a praktického vyučování včetně odborného výcviku v zákoně o pedagogických pracovnících s cílem zpřístupnit tyto profese odborníkům z praxe.

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
1604012400_polar_125x125.jpg
linka-bezpeci_125x125.png
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
39%
34%
27%
janacek_2_240x100.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz