archiv
Učitelské noviny č. 01/2013
tisk článku

CO MŮŽE POMOCI ŠKOLÁM PŘI ŘEŠENÍ VZDĚLÁVACÍCH PROJEKTŮ?

Vzdělávací projekty se již dávno staly součástí reality v našem regionálním školství. Aktuálně vrcholí „sezona“ projektů zařazených zejména do Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), nicméně nesmíme zapomenout na tzv. komunitární programy EU (zejména Comenius a Leonardo), ale v praxi se vyskytují i menší vzdělávací aktivity podporované na základě grantových směrnic krajů či obcí. V řadě regionů jsou významné i tzv. příhraniční projekty. Tak jak je pestrá nabídka projektů, tak podobně je pestrá i zkušenost jednotlivých škol. Projektová činnost se již stala běžnou součástí náplně práce řady vedení škol a měla by být i do jisté míry součástí kompetenčního standardu ředitele školy.

Fakulta ekonomická ZČU v Plzni v zadání Technologické agentury České republiky (TA ČR) realizuje výzkumný projekt (č. 2012TD010228): Prevence rizik a zvýšení efektivnosti realizace vzdělávacích projektů v regionálním školství. Účelem výzkumu je shromáždit zkušenosti z realizace vzdělávacích projektů se zaměřením na rizika a řešení změn v těchto projektech. Záměrem je získané zkušenosti z řady subjektů a regionů využít pro vytvoření know-how, jež bude školám a dalším vzdělávacím subjektům dostupné zejména pro předcházení možných rizik a přispěje tak k úspoře zdrojů a efektivnosti vzdělávacích projektů.

Dotazování – řízené rozhovory s řediteli škol či jejich zástupci a řešiteli projektů – proběhlo v druhé polovině roku 2012 a podle zadání projektu nyní odborné veřejnosti prezentujeme první kumulovaný výstup, který se vztahuje k aktuální problematice v řešení vzdělávacích projektů z pohledu vedení škol.

Samotné dotazování proběhlo v 9 krajích v Čechách a celkově se jednalo o téměř 100 škol, 300 podrobně projednaných projektů podle upravené metodiky IPMA / SPŘ (Společnost pro projektové řízení) a odhadem o 1 až 2 tisíce dílčích rizik a změn projektů. Podrobná analýza výsledků bude realizována v první polovině roku 2013 a potom bude zpracována výzkumná zpráva, ale i metodika ve formě software, se kterou opět seznámíme odbornou veřejnost a věříme, že pomůže zejména vedení škol při řešení vzdělávacích projektů.

V závěru každého řízeného polostrukturovaného rozhovoru byly respondentům položeny dotazy s cílem zjistit:

•  Nejdůležitější oblasti, které by vedení škol mohly pomoci při řešení vzdělávacích projektů.

•  Největší (klíčové) problémy, se kterými se setkali v přípravě, realizaci či uzavírání projektů.

Znamená to, že respondenti (ředitelé škol, případně jejich zástupci nebo manažeři projektů) po předchozím řízeném rozhovoru, kdy prošli problematiku managementu projektů s tazatelem dle upravené metodiky IPMA / SPŘ, se vyjadřovali k uvedeným položkám. Mohli uvést vždy tři z jejich pohledu nejdůležitější oblasti či problémy. Na základě obsahové analýzy výpovědí z téměř 100 škol a v tom i několika dalších vzdělávacích subjektů vám prezentujeme následující výsledky.

 

 

 

Za jednoznačně největší problém u projektů OP VK považují respondenti velmi náročnou administrativu projektů, která v některých požadavcích přerůstá až do typických projevů byrokracie, kdy účelnost detailních požadavků je dle názorů respondentů až sporná.

 

 

 

Požadavkem je snížení administrativní náročnosti alespoň dílčím způsobem tam, kde je to možné.

Decizní orgány jsme upozornili na často zmiňované problémy se stabilitou podmínek (zejména se jedná o personální zastoupení) v řídícím orgánu, kdy dochází k nejednotnosti výkladu, a v požadavcích při změně projektových manažerů, kteří kontrolují dílčí i závěrečné zprávy. Rozdíly jsou i mezi jednotlivými manažery (též auditory) při výkladu požadavků dle metodik.

Na druhé straně je nám i respondentům jasné, že situace (zejména v personální oblasti při výměnách manažerů projektů atd.) není jednoduchá, ale přesto by se v této oblasti mohly přijmout určité změny či upřesnění a snad i redukce některých dílčích krajně náročných požadavků.

Dalším požadavkem je ex ante (předběžná) kontrola výběrového řízení řídícím orgánem před jeho vypsáním – prevence zpoždění v kontrolách výběrových řízení atd. Na to navazují požadavky přímé pomoci s výběrovým řízením, ale též i pomoc s předfinancováním (viz níže největší aktuální problém).

Zde jsme v praxi zaznamenali (v dílčích rozhovorech) velké rozdíly mezi sledovanými subjekty, a jsou zde dokonce i určité rozdíly mezi kraji. Některé subjekty měly velké problémy s výběrovým řízením a jsou též kraje, kde výběrová řízení jsou povinná i od výrazně nižší částky, než kterou vyžaduje zákon. Existují však i školy, kde výběrová řízení běží i opakovaně bez problémů, někdy školy výrazně oceňují pomoc kraje atd.

 

 

 

S menším, ale opakovaným důrazem zaznívaly podněty:

 

 

 

•  Větší objektivizace a zprůhlednění schvalovacího procesu.

•  Zlepšení procesního rámce projektů – šablony, formuláře, … (proti vystupuje výše zmíněný poznatek dílčích změn již v průběhu realizace, kdy někdy řešitelé dostávají informace se zpožděním či upozornění „vůbec neobdrží předem“).

•  Přenos zkušeností z jiných regionů, případně vytvoření příkladů dobré praxe. Věříme, že k tomu přispívá právě realizovaný výzkum.

 

 

 

Aktuálním nejvýznamnějším problémem je zpoždění uznávání (věcné, ale zejména finanční) dílčích, a zejména závěrečných monitorovacích zpráv.

 

V některých krajích byly školám poskytovány i překlenovací půjčky. Někde to spolu i s problémy s výběrovým řízením způsobuje významné zejména časové posuny plnění výstupů projektů. Aktuálně v některých krajích je zpoždění uzavírání projektů 3-4 měsíce a i v souvislosti s blížícím se koncem roku tento fakt činí vedení škol značné problémy (přes pochopení toho, že někdy je řídící orgán skutečně přetížen).

 

 

 

Jak již bylo uvedeno v oddíle A, respondenti vnímají jako velký problém změnu podmínek v průběhu řešení projektů a příruček a pokud to již nastane, požadují nejenom přesně upozornit, ale dodatečně aktuálně proškolit.

 

Mezi další často oslovované problémy patří:

•  Monitorovací indikátory = „Přesnější a jasnější definice monitorovacích indikátorů“.

•  Komplikovanost a rostoucí nákladnost výběrových řízení (souvisí s již výše uvedenými poznámkami k výběrovým řízením).

•  Někdy jsou uváděny problémy v oblasti spolupráce, kdy partneři necítí za projekt takovou odpovědnost jako hlavní řešitel.


< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz