archiv
Učitelské noviny č. 01/2013
tisk článku

SEDM KLÍČŮ K OTEVŘENÍ BRAN ZÁJMOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Čtyřletý projekt Národního institutu dětí a mládeže končí

Jak lépe využít znalosti a dovednosti, které lidé získávají při volnočasových aktivitách, a to ať již jako jejich účastníci nebo tvůrci? A jak tento proces dobrovolného učení ještě více zkvalitnit? Především na tyto otázky se pokoušely konkrétními činy odpovědět stovky lidí při realizaci projektu Klíče pro život – Rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání.

„Mám radost, že se podařilo pro podfinancovanou oblast mládeže získat 200 milionů korun na čtyři roky a vytvořit systémový projekt, díky němuž jsme se mohli zabývat záležitostmi, které jsme do té doby neřešili. A mohli jsme rozvinout i ty, jimž jsme se sice již věnovali, ale neměli jsme dostatek prostředků na jejich další rozvoj,“ říká MICHAL URBAN, ředitel odboru pro mládež MŠMT, a pokračuje: „Projekt je unikátní v tom, že se na velmi profesionální úrovni podařilo zvládnout řadu úkolů a díky nim zapojit i další partnery, zejména z oblastí vzdělávání a zaměstnavatelů.“

Projekt byl rozčleněn do sedmi klíčových aktivit (viz box 1). „Svými výzkumy projekt přinesl nové poznatky o dětech a mládeži, napomohl rozvoji informačního systému pro mládež v České republice, odstartoval proces zvyšování kvality organizací zájmového a neformálního vzdělávání, které pracují s dětmi a mládeží, i uznávání významu této činnosti pro profesní dráhu. Především ale nabídl těm, kteří se dětem a mládeži věnují, širokou paletu kvalitního vzdělávání,“ uvádí Vlasta Kohoutová, PR specialistka projektu Klíče pro život (KPŽ).

V projektu jsou tito klienti označováni jako cílové skupiny. Jde o neziskový sektor, tedy zejména sdružení dětí a mládeže, střediska volného času, školní kluby a družiny.

Výzkumníci oslovili na 4000 respondentů

„V rámci projektu jsme nejdříve chtěli zjistit, jaké potřeby má jednak stát, jednak děti a jednak ti, kteří s nimi pracují. Zaměřili jsme se proto v prvé řadě na výzkumy a různá šetření,“ sděluje Irena Hošková, manažerka projektu KPŽ.

Část výzkumů byla realizována externími dodavateli za odborného dohledu pracovníků výzkumného týmu KPŽ. Ostatní výzkumná šetření provedli tvůrci projektu sami. Cílovou skupinou byly především děti a mládež, ale i ti, kdo s nimi pracují v jejich volném čase, a to ve všech typech organizací. Výstupy z výzkumů pak sloužily jako jedno z hlavních východisek pro kolegy z ostatních klíčových aktivit, dále při tvorbě nových vzdělávacích programů a také při navrhování systémových a legislativních změn v oblasti zájmového a neformálního vzdělávání.

Hlavních výzkumů bylo v rámci průřezových témat provedeno celkem šest (viz box 2). Během sběru dat byly osloveny více něž 4 tisíce respondentů. Veřejně nejvíce prezentovaný byl výzkum Hodnotová orientace dětí ve věku 6–15 let. Při něm bylo dotázáno na dva tisíce dětí. Výzkumníci tak například zjistili, že 74 % dětí (přibližně 1 milion) pravidelně dochází v tomto věku alespoň na jednu volnočasovou aktivitu (nejméně šestiletí – 58 % a nejvíce jedenáctiletí – 83 %) týdně. Nejnavštěvovanějšími jsou sportovní a pohybové aktivity (chlapci), následují hudebně-dramatické a výtvarně-rukodělné činnosti (děvčata). Také se zjistilo, že děti, které takto tráví část svého volného času, mají mnohem více rozvinuté sociální kompetence, nežli jejich ostatní vrstevníci.

Vedoucí si mohou sami testovat chod svých organizací

Druhou klíčovou aktivitou projektu KPŽ byla Standardizace organizací neformálního vzdělávání. Ta slouží cílovým skupinám ke zlepšení kvality řízení uvnitř jejich organizací. Protože však jde o téma, které je spojováno hlavně s obchodní, nebo dokonce výrobní sférou, někteří pracovníci s dětmi a mládeží na tuto část projektu nejdříve hleděli s nedůvěrou. Ta se však prý postupně vytrácela. Výsledkem čtyřletého snažení je jednak systém OLINA – online nástroj pro řízení kvality organizací, jednak interní audit obsahující modul hodnocení klíčových kompetencí pracovníků a jejich rozvoj v interaktivních e-learningových programech. Ti, kdo se věnují zájmovému vzdělávání, si tak průběžně mohou testovat fungování svých organizací nebo se i vzdělávat (olina.nidm.cz).

Dalším modulem je Uznávání neformálního vzdělávání, jež je určeno zejména mládežnickým sdružením, z nichž většina jsou členy České rady dětí a mládeže (ČRDM). V návaznosti na projekty Národní soustava kvalifikací (NSK) a Národní soustava povolání (NSP) byly vytvořeny parametry pro budoucí získávání oficiální kvalifikace v oblasti práce s dětmi a mládeží.

„V současné době je vytvořeno jedenáct pozic, které byly nabídnuty do NSP. Expertní tým, v němž jsou pracovníci ze sektoru neformálního vzdělávání (převážně z neziskových organizací), se má zabývat tím, jak lze využít schopnosti a dovednosti lidí, kteří pracují jako dobrovolníci,“ informuje I. Hošková a pokračuje: „Velmi si vážím spolupráce se zaměstnavateli a vzdělavateli (vysokými školami), kteří spolu s námi v projektu utvářeli jakousi strategii dalšího rozvoje zájmového a neformálního vzdělávání. Vysoké školy dělají supervizi našich vzdělávacích programů, aby mohly rozpoznat přínos projektu pro svou činnost. To se týká zejména prakticky zaměřených činností, s nimiž mají vysoké školy problémy. Zároveň tak školy získávají potencionální studenty, kteří jsou ke studiu dostatečně motivováni. Další přínos spočívá v tom, že zaměstnavatelé budou schopni rozpoznat kvality, které dobrovolníci mají navíc proti těm, kteří neformálním nebo zájmovým vzděláváním neprošli. To má pak cenu i pro ekonomiku a vůbec celou naši společnost. Z výzkumů totiž vyplývá, že zaměstnavatelé požadují mimo odbornost i takzvané měkké kompetence: loajalitu, kreativitu, aktivitu.“

Zájmové vzdělání začínají uznávat firmy i školy

„Jako zaměstnavatelé jsme velice rádi, že takovéto projekty existují. Trápí nás totiž stav na trhu práce: zaměstnavatelé nemají dostatek kvalifikovaných pracovních sil, což se týká jak těch, kteří absolvovali školu jakéhokoliv stupně, tak i rekvalifikační kurz. Neformální vzdělávání je velice důležité pro to, aby mládež získala potřebné kompetence a orientaci,“ komentuje Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Za akademickou půdu se pak vyjadřuje Zbyněk Svozil, děkan Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého Olomouc: „Vytipovali jsme určité oblasti, které se vyučují jak v neformálním vzdělávání, tak na akademické půdě. Na základě toho jsme vytvořili jakousi představu, co by se eventuálně dalo uznat z výstupů neformálního vzdělávání pro naše studijní obory. Vzděláváme také přímo v oblasti volnočasových aktivit, a to v bakalářských nebo i navazujících magisterských studijních programech. To s sebou nese nějaký počet předmětů s kredity. Jde zejména o předměty související s oblastí komunikace a managementu. Výstupy neformálního vzdělávání mohu tak být uznány například v bakalářském studiu oboru rekreologie.“

Milan APPEL, ředitel Střediska volného času Lužánky však upozorňuje na to, že zatím nejde o systémový přistup: „V případě olomoucké univerzity byly jejím studentům, kteří se stali absolventy funkčního studia v rámci našeho projektu, některé kompetence uznány. Problém je v tom, že nešlo o systémové řešení, ale o dohodu mezi tvůrci našeho projektu a školou, která na něm participovala. Proto bychom jednotlivé kompetence chtěli specifikovat tak, aby byly uznávány obecně, tedy na všech vysokých školách.“

Vzdělávací systém je postaven na třech pilířích

Dokonce tři klíčové aktivity byly v projektu KPŽ věnovány výhradně oblasti vzdělávání.

Výstupem Studia pedagogiky volného času jsou dva různě rozsáhlé kvalifikační vzdělávací programy. Převážně distanční trvá 96 hodin, prezenční je pak tříletý. Oba programy jsou akreditovány MŠMT. Absolvent některého z nich má tak odbornou kvalifikaci jako pedagogický pracovník školského zařízení pro zájmové vzdělávání. Tento systém měl i dopad na změnu legislativy. Novelizovaný zákon o pedagogických pracovnících tak nově rozlišuje mezi pedagogickým pracovníkem, který vykonává komplexní přímou pedagogickou činnost, a pracovníkem vykonávajícím dílčí přímou pedagogickou činnosti v zájmovém vzdělávání.

Druhým pilířem systému vzdělávání je Průběžné vzdělávání. Jde o pestrou škálu drobných vzdělávacích aktivit od jednodenních až po šestidenní kurzy vycházející z poptávky konkrétní cílové skupiny, z evaluací jejich ŠVP, odborných setkání a z výstupů nejrůznějších aktivit, jako jsou třeba výtvarné činnosti, hry nebo přírodovědecká témata. Aktuální nabídka všech akcí se nachází na Vzdělávacím modulu zájmového a neformálního vzdělávání (vm.nidm.cz). Ten zároveň slouží jako přihlašovací místo. Do této části vzdělávacího systému patří i takzvaná průřezová témata, která zároveň sloužila jako základní okruhy pro již zmíněnou výzkumnou činnost.

Manažerský kurz pro ředitele a vedoucí

„Díky projektu se ve většině případů posunulo vzdělávání v našich sdruženích k větší atraktivitě i profesionalitě a k užšímu provázání s cíli, které jsme si v rozvoji organizací stanovili. Posílilo se uvědomění účastníků vzdělávání, že vzdělávání má smysl a že je využitelné i mimo činnost ve sdružení. Posílila se také vzájemná soudržnost organizací, protože se musely nějakým způsobem koordinovat, a to nejen kvůli výměně zkušeností, ale třeba i proto, aby dvě z nich nedělaly zbytečně to samé,“ analyzuje ALEŠ SEDLÁČEK, předseda ČRDM.

Vzdělávací program Funkční studium je součástí systému Funkčního vzdělávání. Je tříletý, kombinovaný a jeho absolventa opravňuje působit ve funkci ředitele školy či školského zařízení nebo vedoucího pracovníka v nestátní neziskové organizaci. První ročník studia je zaměřen zejména na zdokonalování individuálních komunikativních dovedností a na strategické plánování. V dalším roce se klade důraz na řízení v rámci týmu a na úlohu organizace v místě jejího působení. Poslední etapa kurzu je zaměřena na uplatnění daného subjektu na konkurenčním trhu volnočasových aktivit. „Obecně je to mimořádně přínosné studium z hlediska toho, jací lektoři jej připravují a jak intenzivně je cíleno na to, co doopravdy v neformálním vzdělávání potřebujeme. V tomto ohledu je to mnohonásobně efektivnější a přínosnější než vysoké školy, které jsem studoval. Je to zdaleka nejužitečnější školení, které jsem kdy absolvoval,“ zhodnotil první ročník Funkčního studia ředitel jednoho z pracovišť Ekologického vzdělávacího střediska Lipka Martin Šrom.

Sedmým pomyslným klíčem je Podpora informačního systému pro mládež. Hlavním cílem této části projektu bylo vyškolení pracovníků sítě informačních center pro mládež (ICM). Kdo se bude o tento systém i další aktivity projektu starat nadále, je otázkou. S koncem tohoto roku má totiž zaniknout Národní institut dětí a mládeže…

Lukáš Doubrava

 

Box 1: Klíčové aktivity

Výzkumy


Standardizace organizací neformálního vzdělávání

Studium pedagogiky volného času

Průběžné vzdělávání

Funkční vzdělávání

Uznávání neformálního vzdělávání

         
Podpora informačního systému mládeže

Box 2: Výzkumy


Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let


Multikulturalita v zájmovém a neformálním vzdělávání


Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání


Výchova k dobrovolnictví – mentoring


Informovanost a participace mládeže

         
Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání

Box 3: Vybrané publikace


Já chci do oddílů aneb Jak si děti a rodiče vybírají kroužky a oddíly


Virtualita a realita aneb Odkud mládež získává informace o světě a jak se v něm angažuje


Pedagogické střípky (3 díly)


Sebeevaluační nástroje aneb Zhodnoť své kompetence získané při práci s dětmi a mládeží


Kompetence v neformálním vzdělávání


Sada vzdělávacích programů a příkladů dobré praxe

         
Pedagog = manažer? Výukový materiál k Funkčnímu studiu – informace, metody

Box 4: Počet:

dnů realizace:                     1430

zapojených organizací:       1038

akcí:                                    650

účastníků:                       12 000

pracovníků:                          504

publikací:                              27

výzkumů:                                6

vzdělávacích programů:            381

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz