archiv
Učitelské noviny č. 01/2013
tisk článku

JE ZÁPIS PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKOU?

Poslední dobou se v mateřských školách stále častěji debatuje o tom, že základní školy připravují obsah zápisu podle starých zvyklostí, místo aby respektovaly, jak jsou v předškolním zařízení děti vzdělávány a vychovávány. Stručně řečeno ervépéčka pro předškolní výchovu a základní vzdělávání nenavazují. A při zápisu to odnášejí děti.

První, co v tuto chvíli napadne, je proklamovaná návaznost mezi mateřskou a základní školou. Spolupráce, diskuze, výměna informací i zkušeností… Tak platí to, nebo neplatí?

„Pořád cítíme tlak elementaristů, abychom práci ve škole podřídili požadavkům základní školy,“ říká LUDMILA ŠPRACHTOVÁ, členka rady Asociace předškolní výchovy a ředitelka FMŠ Sokolovská v Praze 8. „V našem rámcovém vzdělávacím programu (RVP PV) je řečeno, že nestavíme děti na stejnou startovní čáru, ale že se u každého snažíme o maximální rozvoj jeho předpokladů. Jenže když se podíváte, jak vypadá zápis do základní školy, jde častěji o zkoušení dítěte než o rozpoznání jeho možností. Děti určují geometrické tvary, barvy, číslice… To přece není motivace, aby se dítě na školu těšilo. Když se ke konci září bavíme s rodiči prvňáčků, kteří u nás mají ještě mladší dítě, dovídáme se, že v té době už děti dostávají známky. A nejsou to pouze jedničky. Asi to tak nebude všude, ale přechod mezi mateřskou a základní školou by měl být rozhodně pozvolnější a v každém případě navazující.“

Co o sobě vědí

Do svědomí nesáhnete, ale zkoušeli jsme se ptát, jestli ředitelé základních škol znají alespoň rámcový program mateřinek, když už ne ŠVP třeba jen té nejbližší. Zejména ve městech je asi obtížné seznámit se se školními programy všech mateřinek, odkud budoucí prvňáčkové přicházejí.

„S budovou mateřské školy sousedíme, její ŠVP máme k dispozici. I když odtud k nám přichází nejvíc dětí, nejsou jediní,“ konstatuje HANA BAŽANTOVÁ, ředitelka ZŠ v Terezíně. „Nedovedu si představit, jak by se detailně přibližovalo víc programů, například ve velkém městě, kam do jedné základky mohou chodit děti i z pěti šesti mateřských škol.“

Je to často o ochotě – podotýkají ředitelky mateřinek. Kde nás učitelé ze základní považují za školu druhé kategorie, jejímž jediným cílem je nachystat jim vzorné žáčky, tam se návaznost nikdy nepodaří. Že by si základní škola od nich půjčila ŠVP, nebo se o něj aspoň zajímala, je prý spíš výjimečné.

Základní škola L. Kuby v Českých Budějovicích má druhým rokem pod svou střechou také mateřskou školu. „Samozřejmě že při tvorbě programů spolupracujeme, ten náš na mateřinkový Korálek navazuje. Ale je to víc konkrétní práce učitelek mateřské školy a elementaristek,“ přiznává ředitel MIROSLAV KŮS. „Vedoucí učitelka je člověk na svém místě, děti se v mateřské škole pod jejím vedením rozvíjejí velice dobře. Já ještě sbírám zkušenosti, netroufnu si být elementaristou. Pomáhám spíš po organizační a finanční stránce, aby všichni měli dobré podmínky.“

„Neskromně si myslím, že jsem s RVP PV seznámená. Když za něco odpovídám, musím se o tom přece něco dovědět,“ říká SOFIA HLADÍKOVÁ, ředitelka ZŠ a MŠ Kocbeře. „Jsme dvoutřídka, s mateřinkou se domlouváme. I když jsme ve vzdálených budovách, spolupracujeme na mnoha akcích. Nebylo to tak vždycky. Když se oba subjekty slučovaly, nebylo to snadné, ale dneska jsou vztahy výborné.“

Kontakty se základní školou chválily i některé mateřinky. EVA SVOBODOVÁ, ředitelka MŠ Parmská 389 v Praze 10, oceňuje spolupráci se ZŠ na Veronském náměstí: „Znají naše výstupy, zápis probíhá bez problémů.“

„U nás také,“ přidala se ANEŽKA VOLDŘICHOVÁ z MŠ Bajkalská v Praze 10. „Sousední základní škola Jakutská pořádá pro předškoláky Vyučování nanečisto. Při zápisu už mají učitelky požadavky sladěné s našimi výstupy. Myslím, že tyhle malé zkoušky nejsou dětem na škodu. Zvlášť když je na ně předem připravíme. Ale přiznám, že bych se na zápis velice ráda zašla podívat.“

Zápis jako den D

Pedagogové ze základních škol si žádné prohřešky neuvědomují, i když leckde neznalost RVP PV připustí. Téměř všude se při zápisech opírají o pravidla školní zralosti. Co se liší škola od školy, je forma. Kdybychom však měli soudit podle dopisů, které do redakce přicházejí v období zápisů, pak převažují ty, které vítají děti do školy jako do pohádky.

„Snažíme se, aby byly děti při zápisu v pohodě,“ líčí M. Kůs. „Vítají je naše děti převlečené za pohádkové bytosti a odvedou je do herny. Tam je připraveno několik stanovišť, která sledují například rozvoj motoriky. Děti kreslí, stavějí z kostek, házejí míčkem a podobně, teprve potom přicházejí vstříc učitelkám. Rozhovor je klidný, bez stresu. Učitelky sledují rozvoj samostatnosti, kreativity. Jako pomocník slouží také interaktivní tabule. Dítě může prstíkem něco namalovat, posunout, třídí třeba druhy zeleniny. Ohromně je to baví. Ale pro nás je stejně důležité vědět, jak dítě drží tužku, jestli už umí číst, psát. Nemyslím, že by zápis do základní školy děti nějak znevýhodňoval.“

Podobný scénář se v základních školách opakuje často. Ale ne všude.

„Zažila jsme jediný zápis, když jsem doprovázela vnučku do základní školy, a nebyl nijak příjemný,“ říká VĚRA JAKOUBKOVÁ, ředitelka MŠ Na Výšinách v Praze 7. „Nemohl být příjemný pro dítě ani pro rodiče. Ptát se na cokoli dítěte v místnosti, kde je pět stanovišť a asi padesát lidí, přece nemá smysl.“

Opačné zkušenosti má PAVLA BABJAKOVÁ, ředitelka soukromé MŠ Korálek v Praze 5. „Nejvíc spolupracujeme se ZŠ Kuncova, jsme stejná krevní skupina. Pokud vím, kladou při zápisu důraz na to, jak je dítě spontánní, jak se umí vyjadřovat, jestli má slušnou slovní zásobu, nestydí se… Ze zkušenosti s vlastními dětmi vím, jak je první rok pro vytvoření celoživotního vztahu ke škole a vzdělávání vůbec důležitý. V ZŠ Kuncova je výborný kolektiv, to klima na vás dýchne, sotva do budovy vejdete. Když tam jdeme s dětmi na návštěvu, přijde se na nás podívat i ředitel. V dnešní vystresované době je klima školy pro žáky i pro zaměstnance to nejdůležitější, kolektiv je součást života.“

Co mateřinkám vadí

„V minulosti mne nikdy na zápis nepozvali, i když jsem o spolupráci léta usilovala,“ prozradila nám PAVLA KICKOVÁ, ředitelka MŠ Strančice, a nebyla sama. „V tomto školním roce se změnilo vedení základní školy, je komunikativnější a spolupráce je lepší. První vlaštovkou nových vztahů byl nápad základní školy poslat na konci školního roku učitelky, které budou mít budoucí první třídu, abychom jim poradili, jak děti rozdělit do tříd. Takové to kdo s kým může a s kým raději ne. Druhou pak byla účast vedení základní školy na tzv. ukázkové hodině práce s předškoláky, kterou pravidelně v lednu pořádá strančická mateřská škola a která je určena rodičům budoucích školáků. Účastní se jí i školní psycholožka.“

Zatímco ve Strančicích se podle P. Kickové blýská na lepší časy, jinde mateřinky rezignovaly. „Jediné, co se od základky dovíme, je, že jsme děti nepřipravily na školu. Ale v čem to spočívá, už neřeknou. Prý že jsou děti jako mimina.“ Zárukou návaznosti někdy není ani spojení mateřské školy se základní. „Ředitele zajímá jen základka, vůbec nemá snahu se o nás něco dovědět, má spoustu jiných starostí.“

„Myslím, že základní školy při zápisu RVP PV neakceptují,“ je přesvědčena DAGMAR FIDLEROVÁ z MŠ Odborářů v Pardubicích. „Po dětech jsou často vyžadovány znalosti, které mají teprve získat v základní škole. Ale chtěla bych apelovat i na mateřské školy, aby víc využívaly vyprávění – pohádky, verše, říkadla. Zdá se mi, že tohle všechno poslední dobou mizí. Přímý kontakt nahrazuje podobně jako v rodině technika – televize, DVD, interaktivní tabule. Pak se divíme, že dětem u zápisu chybějí komunikační schopnosti, že neznají klasické pohádky.“

Zkušenosti inspektorky

„Bohužel musím říci, že zápisy do prvního ročníku jsou mnohdy přijímací zkoušky,“ nerada přiznává inspektorka EVA BRABCOVÁ a zdůrazňuje, že mluví ze zkušeností z Plzeňského kraje. „Základní škola na RVP PV nenavazuje, často zbytečně stanovuje vysoké nároky na dítě. Například rozlišování geometrických tvarů v rovině se objevuje skoro u každého zápisu, zatímco bychom se měli zabývat spíš prostorovým vnímáním tvarů. V první řadě by měly učitelky u zápisů sledovat řeč dítěte. Rozhovorem, přes pohádku, přes obrázky, popřípadě v přirozených projevech či činnostech. Pokud dítě nemluví gramaticky správně, nastávají problémy při čtení a psaní. Dnes víme, že téměř 50 % dětí odchází z mateřské školy s vadami řeči, tady by škola měla zvážit, jestli by nebyl z tohoto důvodu vhodný odklad školní docházky. Ze základních škol slýcháme připomínky, že děti nejsou samostatné, že se neumějí orientovat v prostoru, nereagují na pokyny, špatně drží tužku. Proč si to nevyzkoušejí hravou formou v průběhu zápisu? Není to důležitější než barvy a geometrické tvary? Také by mne asi zajímala schopnost sluchové percepce. Jestli dítě rozliší hlásku na začátku případně na konci slova, jestli vnímá rytmus slova, jak bohatá je jeho slovní zásoba.

Zápis by měl být pro dítě prožitková záležitost, která ho nadchne prostředím i laskavostí učitelek natolik, aby se do školy těšilo, a ne že k němu půjde ztrémované, protože při něm musí plnit nějaké úkoly. Každé dítě je jiné, některé je extrovert, jiné neznámé prostředí zarazí. Výsledky pak nejsou vypovídající.“

S optimismem pak dodala, že se situace lepší, ale jen velmi, velmi pomaličku. S iniciativou ale častěji přicházejí mateřské školy. V tomto směru nepomohlo ani slučování škol. Vždycky záleží na lidech, tady hlavně na postoji vedení základní školy.

„Stále častěji si kladu otázku, co je vůbec škola schopna během zápisu o dítěti zjistit a jak s tím, co se o něm dozvěděla, potom dále pracuje. Je také nutné připomenout, že zápisy do 1. ročníku probíhají v období od 15. ledna do 15. února. Dítě nastupuje do základní školy až 1. září. V tomto mezičase dítě stále dozrává, jeho osobnost se dále rozvíjí a úroveň jeho dovedností se tím zvyšuje.“

Jenom zápis nestačí

Příjemné bylo zjištění, že leckde už si to jak v mateřské, tak v základní škole uvědomují.

„Zápis děláme společně, ale na poznání dětí potřebuje učitelka určitě mnohem víc času,“ dověděli jsme se od LENKY SOUMAROVÉ, ředitelky ZŠ a MŠ v Suchém Dole. „Už čtvrtým rokem připravujeme děti na školu pod hlavičkou Montessori školičky Šance. Od října do konce dubna je pro děti a jejich rodiče připraveno dvacet dvouhodinových setkání s našimi učitelkami. Co setkání, to hra, která by měla děti zaujmout a dospělé nenápadně naučit, jak děti doma vést. Možná si ani neuvědomují, že je to vlastně příprava na zápis. Když k němu děti přijdou, už máme o jejich znalostech a schopnostech velice dobrý přehled. Pro vstup do školy je to velký vklad, ale bez spolupráce s mateřskou školou zápis dělat nemůžeme.“

„Osobně bych se přikláněla k tomu, aby základní škola organizovala pro předškoláky v průběhu posledního roku speciální program,“ přiznává Věra Jakoubková. „Velice dobře to dělá ZŠ Korunovační. Jednou měsíčně přicházejí děti se svými rodiči do školy, kde je pro ně připravený program. Ve školním ateliéru výtvarně tvoří, v tělocvičně si zasportují. Jindy zajdou do školní jídelny, kde si s kuchařkami něco uvaří. Poznají se s učitelkami, a učitelky se o dětech dovědí mnohem víc než při zápisu. Na druhou stranu mi ale vadí, když základka otevře nultý ročník nebo přípravnou třídu a prezentuje to jako přípravu na vstup do školy. A to navzdory tomu, že školský zákon a vyhláška přesně vymezují, pro koho je taková třída určena. Před časem jsem sama nultou třídu jedné mamince doporučila. Dva roky za sebou se snažila umístit u nás svého synka, ale po čase jsme to museli vzdát, protože nezvládl adaptaci. V září nastoupil s odkladem školní docházky do nultého ročníku při základní škole. Pokud adaptaci zvládne, přejde bez problémů do 1. třídy.“

Je domluva možná?

V konkrétních příkladech jde vždycky o vztahy mezi lidmi. Pro tak důležitý okamžik, jakým je vstup do základní školy, to ale nemůže stačit. Ministerstvo školství kdysi uvažovalo o tom, že zorganizuje setkání reprezentace obou stupňů škol, ale pokud vím, nějak z toho sešlo.

„Před nějakou dobou uspořádal SKAV kulatý stůl na téma, jestli mateřská škola dostatečně připravuje děti na vstup do základní školy,“ připomněla Ludmila Šprachtová. „I když impulz vzešel od základních škol, přišly jenom mateřinky. Což potvrzuje, že základním školám jde o požadavky, nikoli o spolupráci. A už vůbec ne o hledání společného pohledu na děti, o nejvhodnější přístup k nim. Podle zkušeností Asociace předškolní výchovy se spolupráci daří víc v malých městech a vesnicích, kde se lidé znají. Ve spojených zařízeních ZŠ a MŠ je mnohdy větší tlak na to, aby se mateřská škola stylem práce přizpůsobila základní.“

Zápis je sice krátký, ale velice důležitý okamžik v životě dítěte. Měli bychom o něm víc přemýšlet, a hlavně mluvit. Tam, kde je možné věci měnit.

Jaroslava Štefflová

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz