archiv
Učitelské noviny č. 01/2013
tisk článku

Rozpočet 2013: OČEKÁVÁNÍ STABILITY

Z hlediska rozpočtu školského i státního za sebou máme dost divokou dobu. Z ministerstva financí vyšly postupně tři návrhy, jeden byl evidentně míněn jako hrozba. Kromě toho jsme se loni na jaře museli vyrovnávat s vázáním části peněz, což je jen eufemismus označující škrt. A ministerstvo financí pojalo stav rozpočtu po tomto škrtu jako srovnatelnou základnu k rozpočtu na letošní rok 2013 – vypadá to totiž, že rozpočet roste. V této situaci jsme hovořili o rozpočtu pro letošní rok s vrchní ředitelkou sekce financování MŠMT Zuzanou Matuškovou.

Jak nakonec dopadl z vašeho pohledu poslední návrh rozpočtu školství pro rok 2013?

Aktuální návrh rozpočtu kapitoly školství na rok 2013 dává předpoklad k tomu, že bychom mohli prožít stabilní rok bez výrazných výkyvů.

Mluvit o stabilitě se zkušeností turbulencí posledních měsíců a let, to je odvážné slovo…

Hovořím o stabilitě uvnitř rozpočtu školství. Připomínám tím, že jsme v minulých letech při rozhovorech o rozpočtech naší kapitoly mluvili většinou o tom, že sice máme v některých položkách rozpočtu nárůst, v jiných se ale musíme vyrovnávat s propadem. A upozorňovala jsem, že se mezi některými úseky otevírají nůžky, že se dokonce tyto nůžky rozevíraly i uvnitř některých ukazatelů… Z tohoto pohledu to letos skutečně vypadá dobře, nevidím v něm podobné problémy, proto si dovolím hovořit o stabilitě. Zejména při pohledu na rozpočet regionálního školství, vysokých škol nebo vědy a výzkumu, který je samostatně sledovaným ukazatelem.

Zmiňoval jsem, že z ministerstva financí vyšly loni na podzim postupně tři návrhy rozpočtu, první a třetí je v podstatě totožný, zato druhý byl evidentní hrozbou, která měla poslance donutit k přijetí zejména daňových zákonů. Z hlediska školství byl likvidační. Jak se ministerstvo školství s těmito návrhy vyrovnávalo?

První návrh jsme samozřejmě zpracovali podle usnesení vlády č. 457/2012 a č. 693/2012, rozpočítali podle struktury školského rozpočtu, ten druhý, který jste označil jako hrozbu, pro nás pak znamenal několik dní analýz a propočtů, ale návrh na rok 2013 zpracovaný do systému „státní pokladny“ a vycházející z našeho rezortu vůbec nezasáhl. Letos poprvé jsme zpracovávali rozpočet školství do státní pokladny. V tomto systému zůstala čísla, která se generovala od konce června při jednáních vlády a která nakonec došla i do poslanecké sněmovny.

Pravda je, že návrh na snížení rozpočtu školství o 5,5 miliardy korun, který přišel z ministerstva financí, pro nás znamenal několik bezesných nocí, kdy jsme připravovali rozbory a zdůvodnění, proč to není možné a co by to pro školství znamenalo, k jakým důsledkům by to vedlo. Naštěstí se to po dvou třech dnech uklidnilo a vrátili jsme se k reálným číslům, v návrhu rozpočtu na rok 2013 ve státní pokladně jsme nic neupravovali.

Termín „státní pokladna“ při sestavování rozpočtu školství je novým pojmem… Bude mít nový způsob sestavování rozpočtu vliv například na administrativu spojenou s vykazováním ekonomiky škol?

Ne, škol se tato nová věc nedotkne, nic se pro ně měnit nebude. Významně zvýšená pracnost zůstává jen ve státních úřadech.

Porovnejte, prosím, letošní rozpočet s rozpočtem 2012 (před vázáním i po vázání)…

Do tohoto porovnání je třeba zahrnout i návrh poslanců školského výboru, který pak schválil i výbor rozpočtový, přidali pro oblast sportu 800 000 000 korun. Díky tomu se v podstatě vyrovnal rozpočet z roku 2013 schválenému rozpočtu kapitoly z roku předchozího, vezmeme-li srovnatelnou základnu očištěnou od spolupodílu EU. Celkový rozpočet je nyní meziročně zhruba o 130 milionů nižší, což v celkové sumě přibližně 122 miliard korun je malá částka.

Ovšem základnu pro návrh rozpočtu na rok 2013 tvoří podle metodiky ministerstva financí rozpočet po vázání finančních prostředků na jaře loňského roku. Tehdy rozpočet školství musel vázat, tedy nerozepsat zhruba 2,5 miliardy korun, z toho asi 1,8 miliardy korun v regionálním školství a necelých 600 milionů korun ve školství vysokém, to byly největší částky, kterými se školství na tomto vázání podílelo.

Pokud se tedy podíváme v tomto pojetí porovnávání rozpočtů například na průměrný plat pedagogických pracovníků regionálního školství, drobně stoupá. Ne tolik, o kolik by se zvýšil, pokud by k vázání nedošlo, nicméně pro rok 2013 stoupá zhruba o procento. Dostává se tak o necelých tisíc korun nad úroveň rozpočtovaného průměrného platu pro rok 2011.

Jaké jsou letošní příjmy a výdaje školského rozpočtu?

Porovnávat příjmy je složité, patří do nich i peníze spojené s financováním z EU, které korespondují s tím, do jaké míry nám stanoví ministerstvo financí koeficient EU ve výdajích. Navíc samotné očištěné příjmy v kapitole školství jsou naprosto minimální.

Co se celkových výdajů včetně koeficientu EU týká, výdaje meziročně drobně rostou, dostáváme se až nad úroveň 140 miliard korun, to je asi o 3 miliardy korun více než loni.

Tyto tři miliardy korun jsou v částce, kterou získává školství z financí EU…

Ano, operační programy se dostávají do závěrečné fáze a ministerstvo financí počítá s vysokými koeficienty spolufinancování. Je to ale dobrá zpráva i pro kapitolu školství, protože tyto prostředky ministerstvo školství potřebuje na pokrytí svých závazků souvisejících s evropskými projekty od samého začátku roku 2013. Jen pokud by nebyl rozpočet pro rok 2013 schválen a financovalo by se podle rozpočtového provizoria, mohlo dojít k drobným problémům. Ale skutečně jen drobným, ta diference mezi roky 2012 a 2013 není nijak markantní, už loni jsme měli koeficient EU celkem vysoký.

Zastavme se u členění rozpočtu školství…

Na začátku rozhovoru jsem mluvila o stabilitě rozpočtu. Například rozpočet neinvestičních výdajů vysokých škol narostl zhruba o 950 milionů korun, tedy asi o 5 %. Podstatnější ale je, že se mají výdaje na vysoké školy pro rok 2013 ustálit na úrovni cca 18 % z rozpočtu školství. Zachovat tento podíl i v dalších letech a zvyšovat podíl peněz vázaných na kvalitu vysokých škol je, myslím, pozitivní trend.

Která položka rozpočtu školství na navýšení sumy pro vysoké školy doplácí?

Tuto formulaci odmítám, žádná položka na toto navýšení nedoplácí, jde prostě o rozdělování podílu jednotlivých položek (šlo o propočty, které měly řadu kroků) a o stanovování priorit rozpočtu. Pokud bychom přijali tuto filozofii, pak bychom mohli uvažovat i o tom, že jsou pedagogové regionálního školství poškozeni tím, že část peněz regionálního školství byla vložena na ostatní běžné výdaje, tedy výdaje na učebnice a učební pomůcky… Jenže právě o velkém nedostatku v těchto výdajích jsme se přece bavili v rozhovorech o rozpočtech školství v loňském i předloňském roce. Každá změna má tedy svoji logiku.

To je pravda, ale přesto někde tyto peníze ubýt musely…

Pokud bychom hledali výrazné snížení nějaké položky, asi bychom se zastavili u položky „ostatní“. Tedy u běžných výdajů (ostatních neinvestičních výdajů) ministerstva školství, České školní inspekce nebo přímo řízených organizací a některých účelových úkolů vyplývajících z usnesení vlády. Tam skutečně došlo k úbytku financí – o 80 milionů korun, tedy o pět procent, když se vezmou poslední dva roky, klesly tyto výdaje skoro o 25 %. (Pozn. red. Z tabulky výdajů rozpočtu školství 2013 v porovnání s rozpočtem 2012 plyne, že rozpočet regionálního školství je nižší zhruba o 287 milionů korun, procentuálně to ale dělá pouze 0,34 %.)

V položkách sportu se rozpočet po navýšení poslaneckou iniciativou meziročně nemění, rozpočet pro oblast mládeže drobně roste.

Odráží se ve snížení financí v položce „ostatní“ i rušení a slučování školských zařízení a ústavů, které v loňském roce provedl ministr J. Dobeš?

Odráží, ale není to tak jednoduché, protože samotné transformace organizací znamenaly v prvním roce po transformaci určité náklady. Existují doložitelné úspory, na straně druhé zejména v rozpočtu roku 2012 se objevují i výdaje s touto transformací spojené.

Rozpočtovaný průměrný plat ve školství klesá…

Rozpočtovaný průměrný plat v rezortu pro rok 2013 dosahuje 22 146 korun, což znamená, že meziročně klesá o 284 korun. V předchozích letech průměrný rozpočtovaný plat neklesal. Uvědomme si ale, že je to pouze orientační číslo, které vlastně ukazuje poměr mezi celkovým limitem počtu zaměstnanců odměňovaných platem (nepočítají se tedy do tohoto čísla pracovníci vysokých škol a soukromých a církevních škol, kteří jsou odměňováni mzdou) a objemem mzdových prostředků na platy. Pokud se tedy nenaplní počet zaměstnanců, výsledný průměrný plat bude vyšší než rozpočtovaný. Konečně, každý rok je pravidelně skutečný průměrný plat zaměstnanců školství vyšší než plánovaný plat rozpočtovaný, leckdy až o stokoruny.

Ve druhé, restriktivní variantě státního rozpočtu byl uveden i střednědobý výhled rozpočtu pro školství – 107,5 miliardy korun pro rok 2014, a dokonce 99,5 miliardy korun pro rok 2015. Jaký je výhled na tyto roky v současné době a dají se brát taková likvidační čísla vážně?

Co se výhledu týká, počítáme s jednáním s ministerstvem financí o výši školského rozpočtu v dalších letech. Zatím tedy s těmito čísly, která by znamenala skutečně velké snížení rozpočtu školství, nepracujeme. To, že se bude o těchto rozpočtech jednat, konečně říkal i pan ministr Fiala.

Právě proto, že se v letošním roce nakonec podařilo stabilizovat školský rozpočet nejen jako kapitolu, ale i v jeho stěžejních částech, je potřeba tuto tendenci a stabilitu udržet.

Myslím, že je zbytečné strašit se katastrofickými výhledy. Konečně, už loni střednědobý výhled počítal se snížením školského rozpočtu v řádu miliard korun, ale výsledek je nakonec jiný, daří se rozpočet udržet v podstatě na úrovni roku loňského.

Jaký je podíl rozpočtu MŠMT na HDP?

Meziročně se podíl rozpočtu školství na HDP nemění (pokud očistíme kapitolu školství od financování z EU), stále se pohybujeme těsně nad třemi procenty. Pravda ale je, že pokud by se rozpočet školství snížil tak, jak předpokládají střednědobé výhledy, dostali bychom se hluboko pod tuto hranici. Naštěstí se to nestalo.

Co je podle vás v současném rozpočtu školství nejdůležitější?

Kromě stabilizace, o které jsem mluvila, je to podle mého výrazné navýšení finančních prostředků na ONIV v regionálním školství. Pomůže to školám v Praze, kde nemohou čerpat z projektu „Peníze do škol“, ale nejen jim. Pomůže to všem školám regionálního školství, které v posledních letech v této položce měly peněz velmi málo.
Radmil Švancar

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz