archiv
Učitelské noviny č. 31/2012
tisk článku

INTEGRACE A INKLUZE ROMSKÝCH ŽÁKŮ

Rovnost, nebo rozdílnost?

Na jednání „u kulatého stolu“, které zorganizovalo ministerstvo školství na téma Integrace a inkluze v praxi očima nás všech se střídali přednášející i diskutující, všichni pro inkluzi, jen s různým pojetím cesty k ní. U kulatého stolu se nemělo mluvit o inkluzi jako takové, ale o vzdělávání romských žáků.

Ven ze zákopů?

Poslouchal jsem jejich slova a nemohl se zbavit dojmu, že už jsem všechna slyšel – například na jednání sněmovny na začátku tohoto roku, kdy se hovořilo na stejné téma a v podstatě ve stejném složení účastníků. Jako by se zastavil čas, jako by se názory ani o píď neposunuly. Přesto na tomto jednání zazněly zajímavé informace.

Název kulatého stolu naznačuje dohodu, ale jednání na to nevypadalo. Jako vždy se tu střetli zastánci rychlé a úplné inkluze, tedy zrušení základních škol praktických, a na druhé straně stáli speciální pedagogové (většinou), kteří doporučovali zachování speciálních postupů, metodik, kurikula, zachování speciálních škol.

Přestože obě skupiny jakoby mířily stejným směrem, dohodnout se nemohou. Jedna strana se opírá o Strategii boje proti sociálnímu začleňování, která počítá se zařazováním dětí s lehkou mentální retardací do hlavního vzdělávacího proudu v horizontu několika málo let, ve strategii se mluví dokonce o roce 2015, což je ale nereálné, jaksi se tedy připouští dvouletý odklad, ale rok 2017 je pro ně zdá se nepřekročitelný. Odkazují na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007 o diskriminaci skupiny ostravských Romů, kterým bylo podle tohoto rozsudku zařazením do (tehdy) zvláštní školy bráněno v kvalitním vzdělávání, a tím se zhoršily jejich vyhlídky na zaměstnání. Mezi zmíněným jednáním ve sněmovně ze začátku roku a tímto kulatým stolem vydal zprávu o svém šetření v základních školách praktických i ombudsman, s podobnými čísly týkajícími se počtu romských žáků v těchto školách přišla nedávno i ČŠI.

Speciální pedagogové upozorňují na realitu života – a na velmi časté problémy, které romské děti v běžné škole mívají, na speciální metody a prostředky práce, které jsou specifické pro práci s dětmi v základních školách praktických. Obě skupiny argumentují zájmy dítěte. Podle jedněch jim jejich zařazování do základních škol praktických (byť při splnění všech zákonných podmínek a se souhlasem rodičů) škodí, podle druhých jim tento postup naopak pomáhá.

Rozsudek
s rasovým podtextem?

Ředitelka odboru speciálního vzdělávání MŠMT Renata Ježková připomněla, že je Česká republika v posledních letech z Evropy opakovaně kritizována za nerovný přístup ke vzdělávání Romů. Odkázala na zmíněný štrasburský rozsudek s tím, že poukazuje na to, že jsou romské děti v nezanedbatelné míře zařazovány mimo hlavní vzdělávací proud. Což je podle štrasburského soudu diskriminace.

Možná by nebylo nezajímavé citovat stanovisko Pavla Svobody, docenta Právnické fakulty UK v Praze a velvyslance – stálého představitele České republiky u Rady Evropy, které kolovalo mezi účastníky kulatého stolu. Doc. Svoboda v něm upozornil na právní pochybnost tohoto rozsudku. Napsal například, že skutečnost, že „30–40 % romských dětí chodí v EU do školy občas, zatímco 50 % školu nenavštěvovalo nikdy, se nehodí k odsouzení státu, kde je školní docházka romských dětí v podstatě zajištěna úplně“. Poukázal i na to, že Evropská úmluva o lidských právech „nezakazuje rozdílné zacházení za účelem odstranění faktických nerovností, naopak jejich neodstranění by mohlo vést k diskriminaci“. Na jiném místě své stati píše: „Vytýkaná diskriminace tedy v podstatě spočívá v tom, že zvláštní školy, zřízené pro žáky se zvláštními potřebami, navštěvovali žáci se zvláštními potřebami. Světe, div se! Že má romská část populace zvláštní potřeby, přitom přiznává i ESLP: vždyť ani dospělí Romové nejsou podle ESLP schopni dohlédnout důsledky svého počínání při udílení souhlasu k zařazení do zvláštní školy či podat vnitrostátní opravné prostředky; co potom lze žádat od romských dětí?“

A připomeňme na závěr tohoto právního exkurzu ještě jednu poznámku doc. Svobody: „Skutečnost, že většina žáků zvláštních škol byla romského původu, vede k domněnce nepřímé diskriminace stěžovatelů. ESLP ale za objekty diskriminace prohlásil jen romské žáky zvláštních škol, nikoliv jejich žáky neromské. Kdyby totiž ESLP prohlásil, že předmětem diskriminace byli i neromští žáci, padl by tím jeho hlavní výrok o rasové diskriminaci. Není proto divu, že španělský soudce J. Borrego ve svém disentním stanovisku prohlašuje tuto pasáž Rozsudku za rasistickou, když zavádí odlišný právní režim na základě rasy bez objektivního zdůvodnění.“

Jakub Stárek, ředitel odboru vzdělávací soustavy MŠMT, informoval, že ministerstvo počítá s tím, že bude sledovat úspěšnost romských žáků, u nichž byla diagnostikována lehká mentální retardace, bude se zabývat úrovní poradenství. („Kulturní odlišnost nesmí být důvodem k tomu, aby byli žáci identifikováni jako děti s lehkou mentální retardací. Testy musí být kulturně férové,“ řekl.) Zmínil i silnější zájem inspekce o poradenská zařízení, základní školy praktické už nedávno inspekční týmy zase prošly. V poznámce na závěr svého vystoupení se vrátil i k přístupu ministerstva školství ke Strategii boje proti sociálnímu vyloučení – pokud se podaří ministerstvu školství řešit situaci vlastními opatřeními, budou chtít jednat s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Monikou Šimůnkovou o tom, že nebude nutné jít tvrdou cestou, kterou strategie prosazuje, tedy cestou striktního rušení základních škol praktických. Škoda, že si vládní zmocněnkyně, byť byla pozvána, na kulatý stůl čas neudělala.

Ombudsman, nebo inspekce?

O výsledcích výzkumu zařazování romských dětí do základních škol praktických hovořili oba mladí zástupci veřejného ochránce práv Petr Polák a Marina Urbáníková. P. Polák si například postěžoval na dezinterpretaci a polopravdy, které byly o šetření ombudsmana zveřejňovány. Vyzdvihl důležitost rozsudku štrasburského soudu, kterou vidí v tom, že statistika byla uznána jako důkaz k prokázání diskriminačního jednání. Nepoznamenal už ale, že pro tento rozsudek měl štrasburský soud zcela nedostatečná data pouze z několika ostravských škol, na což poukazuje mimo jiné zmiňovaný doc. Svoboda ve své stati.

M. Urbáníková vystoupila s už známými daty z ombudsmanova šetření a po ní v podstatě s podobnou informací seznamovala přítomné Michaela Šojdrová z České školní inspekce. Přestože prezentovala o něco nižší čísla (ale nikterak výrazně) udávající počet Romů v základních školách praktických, přestože šetření inspekce bylo prováděno velmi podobnou metodikou na větším počtu škol, bylo zajímavé, že někteří zástupci neziskové sféry, jako by kdovíproč cítili jakési ohrožení, začali zprávu ČŠI zpochybňovat a zdůrazňovat, že pro ně je hodnověrnější spíše šetření ombudsmana. To ale zase bylo zavrhováno lidmi ze škol, kteří uváděli konkrétní příklady, kdy bylo při ombudsmanově výzkumu jedno dítě ze smíšeného manželství označeno za Roma, zatímco jeho sourozenec ne. Chvílemi byla diskuze až směšná. Možná byly výhrady zástupců lidskoprávních organizací podníceny tím, že podle zjištění inspekce bylo v tomto rozsáhlém šetření zaznamenáno ve výsledku pouze sedm romských žáků nesprávně zařazených do základních škol praktických. Podle nich jsou totiž chybně zařazeni všichni, všichni by měli být vzděláváni v hlavním vzdělávacím proudu.

V auditoriu to po těchto vystoupeních začalo trochu šumět. „Pořád se bavíme o číslech a o zákonech, proč se nemluví o zájmech dítěte? Vždyť nejde jen o míru mentálních schopností dítěte, ale i o další faktory, které ovlivňují úspěšnost dítěte ve škole,“ upozornila jedna z učitelek. A jak se rozproudila diskuze, objevila se ještě jedna důležitá otázka – když se nyní dává zcela správně tolik kompetencí při rozhodování o dětech rodičům, proč to nemá platit v případě Romů? Proč by měl za situace, kdy chtějí své děti dát do základní školy praktické (za předpokladu, že existuje podložené doporučení pro speciální péči od poradenského zařízení), nastupovat tzv. kolizní pracovník (či opatrovník)? Vybavila se mi poznámka soudce štrasburského soudce J. Borregy, který upozornil na paradox – rodiče romských žáků nejsou dostatečně způsobilí k tomu, aby vybrali pro své dítě školu podle svého rozhodnutí, ale jsou dostatečně způsobilí k tomu, aby podepsali plné moci pro jakési neznámé právníky, kteří je mají zastupovat ve Štrasburku…

Kdo selhává? Žáci? Učitelé? Systém?

Někteří řečníci upozorňovali na nebezpečí, že děti s lehkou mentální retardací i děti hraniční, zařazené dnes do základních škol praktických, by po přesunutí do běžných škol velmi pravděpodobně selhávaly, narostl by počet poruch chování a záškoláctví, děti si nenajdou kamarády, protože nebudou mentálně rovnocenné svým spolužákům, základní školy nemají na integraci a inkluzi těchto dětí podmínky, učitelé nejsou připraveni… Na to reagovala v jednom ze svých vystoupení Klára Laurenčíková, bývalá náměstkyně ministra školství O. Lišky, zastupující dnes Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání. Podle ní neselhávají děti, ale systém, v tom jí podpořili i další účastníci diskuze zejména z neziskových organizací. Připustila, že je nutné systém připravit tak, aby vzdělávání všech dětí zvládl. Mě trochu vyděsil názor, který v diskuzi také zazněl, že při dobré práci učitele a při podpoře asistenty pedagoga není nezbytné při inkluzi dětí s postižením snižovat počty žáků ve třídách. Konečně, i kantoři ze škol jen vrtěli nad tímto názorem hlavou a říkali si, že to může říci pouze někdo, kdo za katedrou nikdy nestál a kdo soudí podle několika návštěv škol v zahraničí.

Ředitel Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček měl v názvu svého příspěvku slova „finanční zabezpečení realizace strategie“, v jeho vystoupení však tyto informace nezazněly. Nejzajímavějším bodem jeho expozé zřejmě bylo volání po zavedení zvýšeného normativu na děti sociálně znevýhodněné, dokud nebude zaveden systém vyrovnávacích a podpůrných opatření, na které by pak byly finance na inkluzi navázány. Tak jako na jiných plénech obhajoval Strategii, upozorňoval na to, že jde o vládní materiál, pro který tehdejší ministr školství J. Dobeš hlasoval, že je závazný, není možné ho obcházet… To byla reakce na slova J. Stárka o tom, že by se neměly rušit základní školy praktické. Připustil posunutí termínu „legislativního znemožnění zřizování a provozování základních škol zřízených pro děti s lehkým mentálním postižením“, ale pouze o dva roky (MŠMT má v postupných krocích k tomuto opatření zpoždění). Námitky, že nebude čas základní školy na to připravit, že to bude nebezpečné, odmítali příznivci Strategie se slovy, že už nelze čekat, že není možné romské děti dál diskriminovat, že se budou problémy řešit za pochodu. A to zase odmítali učitelé ze základních škol praktických s tím, že je to hazardování s duševním zdraví dětí s lehkým mentálním postižením, že jde vlastně o diskriminaci těchto dětí z většinové populace a v důsledku to bude škodlivé nejen pro děti s lehkým mentálním postižením, ale že na to doplatí i práce s dětmi v běžných základních školách.

Zbytečná drakonická opatření

Předseda Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař celkem lakonicky poznamenal, že kdyby bylo vytváření podmínek pro inkluzi žáků v běžných školách bezproblémové, není nutné přijímat drakonická zakazovací opatření, s nimiž přichází Strategie, ale základní školy praktické by postupně zanikly samy, protože by prostě běžné školy nabízely lepší vzdělávání. ASP připomněla, že před více než rokem předala ministerstvu školství svou komplexní představu reformy školství, která řešila i vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením v běžných školách, reakce se ale zatím nedočkali. M. Ježková spolu s vedoucí oddělení předškolního, základního a základního uměleckého vzdělávání Jiřinou Tichou mu pak přislíbily schůzku nad tímto návrhem.

Lehká mentální retardace
se nyní u Romů nepozná

Zajímavou tečku dal kulatému stolu ředitel Pedagogicko-psychologické poradny v Novém Jičíně a místopředseda Asociace pracovníků PPP Jiří Novák. Referoval o nových poznatcích k inteligenčnímu testu WISC III. Řekl, že se jedná o test, jehož české normy byly zpracovány v roce 2000 v rámci projektu řízenému MŠMT na základě usnesení vlády ČR z roku 1997. Zadáním tohoto vládního usnesení bylo připravit pro školství nový diagnostický nástroj, který bude spolehlivě měřit inteligenci také u dětské romské populace. Tento test byl školským psychologům skutečně předán spolu s průvodní Výzkumnou zprávou, a to jako test neznevýhodňující romské děti. S tímto akcentem byl také následně v poradnách a SPC diagnosticky masivně používán. Navzdory tomu byly na jaře tohoto roku vzneseny k jeho údajné spolehlivosti v rámci ApPPP závažné pochybnosti. Na tyto zpochybňující informace reagovala v květnu rada ApPPP písemnou žádostí o nezávislé odborné posouzení spolehlivosti tohoto testu, kterou zaslala Psychologickému ústavu Akademie věd ČR v Brně. Z posudku zpracovaného již profesorem T. Urbánkem z PsÚ AV ČR podle J. Nováka vyplývá, že pro tvrzení o spolehlivosti testu WISC III ve vztahu k romské populaci nebyly předloženy dostatečné empirické důkazy. J. Novák řekl, že prof. Urbánek v závěru svého odborného posouzení testu vyjádřil stanovisko, že na základě oficiálně předložených informací o tomto testu nelze výsledky jeho měření u romské menšiny považovat za spolehlivé, a že tudíž nelze na jeho základě dělat příliš jednoznačné a kategorické diagnostické závěry. Je tedy aktuálně znemožněno stanovovat tímto testem pro romskou populaci například tak závažnou diagnózu, jako je lehká mentální retardace.

„Do diskuze o problematice inkluze v českém školství je nutné přizvat konečně také kompetentní odborníky na psychometriku a nechat jim zodpovědět otázky spolehlivé psychodiagnostiky a jejích dnešních možností i limitů. V tomto kontextu je nutné ptát se jich také na aktuální psychometrické poznatky k měření rozdílů u různých etnicko-kulturních skupin a zakomponovat je do smysluplné formulace odborných úkolů, které budou od státu psychologům pracujícím ve školství zadávány. V tomto duchu již navrhla ApPPP, aby MŠMT založilo a koordinovalo pracovní skupinu ze zástupců všech dotčených segmentů školství vzhledem k potřebě nové legislativy pro inkluzivní vzdělávání. Zástupci ZŠ i ZŠ praktických, speciálních pedagogů, psychologů, MŠMT i organizací věnujících se problematice diskriminace menšin by zde měli hledat společné, a tudíž také nejspíš kompromisní řešení v rámci různých krajních stanovisek,“ prohlásil psycholog J. Novák.

Radmil Švancar

< zpět do čísla
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
1604012400_polar_125x125.jpg
ucebnice
polartraver.jpg
anketa
Měl by stát zavést minimální laťku úspěšnosti u jednotných přijímacích zkoušek na SŠ?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
37%
32%
31%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2021 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz
Eğer isterseniz harika seks, sesli şişli escort söyler zorunda olacak. Her insan ve her cinsel ilişki farklıdır, En uzun süredir devam eden seks ve ilişki şişli escor ev sahipliği yapan, Taksim en şehvetli vücutlara taksim escort sahip en güzel ve en seksi telekızları bulun. Kişisel fantezinizi yaşamak istiyorsanız, profesyonel bir telekız ideal bir ortaktır. ​Kalbinizde hala gençseniz ve istanbul escort güzel bir bayan arkadaş arıyorsanız, beşiktaş escort gününüzü güzelleştirmek için seksi eskort istanbul kızlarımız tarafından alın. Mecidiyeköy escort model sitesi, beylikdüzü escort bayanları ve eskort modelleri online web sitesi. Gecelik veya saatlik escort bayanlara 7/24 sitemizden ulaşabilirsiniz. taksim escort model sitesi, mecidiyeköy escort bayanları ve eskort modelleri online web sitesi. Gecelik veya saatlik escort bayanlara 7/24 sitemizden ulaşabilirsiniz. Escort bayanları bulabileceğiniz mecidiyeköy escort web sitemiz istanbul escort. Web sitesinde mecidiyeköy escort bayanlar yer almaktadır. Erotik Shop - sex shop Oyuncak Mağazası sex shop erotik seks oyuncakları sitesi olan nokta shop, lisanslı markaları ile cinsel sağlık ürünleriyle hizmetinizde. en uygun fiyat erotik shop ürünler sex shop mağazası www.noktashop.org şişli escort bursa escort istanbul escort taksim escort ortaköy escort beşiktaş escort bebek escort mecidiyeköy escort beylikdüzü escort sex shop sex shop sex shop sex shop sex shop sex shop sex shop sex shop fethiye sex shop