archiv
Učitelské noviny č. 12/2011
tisk článku

SEDMNÁCT LET IPPP

Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP) byl založen v roce 1994, za jeho zřízení se zasadil tehdejší náměstek skupiny regionálního školství MŠMT Miroslav Bartošek, který se stal po odchodu z funkce i jeho ředitelem. Podle Jany Zapletalové, zřejmě poslední ředitelky Institutu, přispěly k rozhodnutí o jeho zřízení i iniciativy odborníků z oblasti poradenských služeb spolupracujících s MŠMT, kteří upozorňovali, že poradenská zařízení ve školství instituci tohoto typu potřebují. Scházelo totiž odborné metodické vedení a vzdělávání.

Zvláštnost – přímá práce

Jak jsme informovali v minulém čísle UN, od 1. dubna má být Institut spojen s VÚP a NÚOV. J. Zapletalová o okolnostech slučování vůbec nechtěla mluvit s tím, že jsou uprostřed práce a že medializace řešení úkolu nepomůže. Až po naléhání jsme některé okolnosti důležité pro změnu statutu Institutu probrali.

„IPPP se liší od dalších ostatních přímo řízených organizací, se kterými má být slučován, mimo jiné i tím, že je současně školským poradenským zařízením a zařízením pro DVPP. Vedle koncepční a metodické činnosti nabízí přímou práci s klienty, zajišťuje už zmiňovanou metodickou podporu poradenským službám poskytovaným ve školách a školských poradenských zařízeních, kdy jedním z mála nástrojů této metodické podpory je odborné vzdělávání, vydává odborné publikace a časopisy a koordinuje a garantuje i velké evropské projekty,“ říká J. Zapletalová. Hovoří se o redukci činností – pokud by došlo k výrazné redukci činností, které IPPP pro systém poradenství zajišťuje (například zrušení DVPP poradenských pracovníků), pak by se současně ztratil jeden z nejdůležitějších nástrojů metodické podpory.

Myšlenka revizního pracoviště

Již více než pět let je v IPPP ČR vytvářen systém školních poradenských služeb, byly vytvořeny koncepční, metodické materiály, upravena legislativa a průběžně byl nastavovaný systém školních služeb ověřován. O systém metodické podpory a vzdělávání se zajímají i v zahraničí. Rozšíření služeb školních psychologů i školních speciálních pedagogů si konečně předsevzala vláda, často o ní hovoří i ministr školství J. Dobeš. Na místě je tedy otázka, zda není slučování těchto ústavů nekoncepční.

„Do budoucna se počítalo, že IPPP by mohl mít i statut koordinátora revizního pracoviště zajišťujícího ve spolupráci s vybranými odborníky z oblasti poradenství možnost přezkoumání zpráv z vyšetření z předchozí psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky, postupů, zachování práv klientů atd., pokud klient nebude souhlasit se závěry z vyšetření. Takový systém by pomáhal i ČŠI, která nemá pro kontrolu odborné poradenské práce a jejích výstupů odborníky,“ říká J. Zapletalová.

Projekty

IPPP realizuje čtyři velké projekty. Jsou spolufinancované ESF, dva z nich jsou individuálními projekty národními (IPN), ve kterých je partnerem MŠMT.

Největší je IPN Rozvoj školních poradenských pracovišť VIP II (má končit k 30. 6. 2011, termín ale bude zřejmě prodloužen). V rámci tohoto projektu Institut spolupracuje s 200 školami v celé ČR, zajišťuje metodickou, vzdělávací, odbornou i supervizní podporu prostřednictvím 47 metodiků a dalších odborných pracovníků (a konečně i veškerý pracovněprávní servis) pro 204 školních psychologů a školních speciálních pedagogů – zaměstnanců Institutu, kteří působí na školních poradenských pracovištích škol. Služby ŠPP jsou zaměřeny na práci s riziky, která mohou ovlivňovat průběh vzdělávání a osobní dráhu žáků.

Dalším individuálním národním projektem je CPIV – Centrum podpory inkluzívního vzdělávání (končí 30. 6. 2012). V rámci projektu vzniklo devět takzvaných Center podpory inkluzívního vzdělávání, která s participujícími základními školami připravují a ověřují školní podpůrné programy zaměřené na zavádění inkluzívních přístupů do procesu vzdělávání a vytvářejí podmínky pro zajištění distribuce vzdělávání podle možností a schopností žáků. Centra pokrývají svou činností celou republiku.

Spolu s 1. lékařskou fakultou UK (s Centrem adiktologie) se Institut také podílí na projektu Tvorba systému modulárního vzdělávání v oblasti prevence sociálně patologických jevů pro pedagogické a poradenské pracovníky škol a školských zařízení na celostátní úrovni – VYNSPY (má končit 31. 11. 2012). Aktivity IPPP jsou zaměřené na vzdělávání v oblasti prevence, součástí je i vzdělávání odborníků v ústavní péči.

Důležitým projektem je i DIS – Diagnostika dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (má končit 31. 8. 2013). Cílem projektu je rozšířit a zkvalitnit nástroje pro psychologickou a speciálně pedagogickou diagnostiku dětí a adolescentů. Projekt zahrnuje standardizaci, adaptaci a tvorbu 10 diagnostických nástrojů z 8 oblastí. Mezi tyto diagnostické oblasti, pro které v současné době v ČR kvalitní nástroje chybějí, patří například vývojová diagnostika, diagnostika osobnosti u dětí, vyhledávání nadaných dětí, vyšetřování školní zralosti, problematika mentální retardace, poruchy chování apod. Projekt DIS se snaží vycházet především z potřeb praxe a poskytnout odborníkům v terénu kvalitní nástroje, které jsou nezbytné pro jejich práci, jejich příprava je finančně velmi náročná. V praxi diagnostické nástroje, tedy testové baterie standardizované a lokalizované pro místní prostředí, zoufale scházejí. Právě tento projekt je okolnostmi souvisejícími se slučováním ohrožen nejvíc (viz UN 11/2011).

A ještě jednou přímá práce

Myšlenka slučování ostatních přímo řízených institucí, mezi které IPPP patří, není nová, ale hledala se doba, kdy bude tento krok vhodné provést, aby nebyly ohroženy zejména projekty, které jsou na jednotlivá zařízení vázány – právě proto se původně mluvilo o konci školního roku. Záleží také na systému sloučení organizací, na které jsou jednotlivé projekty napsány.

 

O nekompatibilitě činností tří slučovaných ústavů jsme hovořili v textu v minulém čísle UN. I tak říká ředitelka IPPP, že se snaží ředitelé všech organizací při vzájemných pravidelných jednáních hledat racionální řešení pro sloučení (někteří bez oficiálního pověření). „Snažíme se nezbytnost jednotlivých kroků pochopit a dát jim smysl, ačkoliv ho tam zatím jen obtížně hledáme,“ poznamenává J. Zapletalová.

 

Ve hře je ještě jeden otazník. Institut má v kompetenci také přímou práci s klienty, protože je vlastně jednou z poraden. Pokud jí po sloučení tato kompetence zůstane, bude i dál vystavovat odborné posudky a zprávy pro klienty. Většinu posudků a zpráv z vyšetření standardně podepisuje ředitel zařízení, v tomto případě ředitelka. Jak by to ale bylo, pokud by ředitelem spojených institucí byl člověk bez psychologického nebo speciálně pedagogického vzdělání, který by nemohl obsah zpráv posoudit, dokonce by neměl oprávnění do nich nahlížet… Snad by se to dalo řešit delegováním této pravomoci vedoucímu „oddělení“ pedagogicko-psychologického poradenství, který by měl patřičné kompetence a vzdělání.

 RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/nakl.forum_390x60px.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
1572822000_stredoskolak_125x125.jpg
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
termaly_losiny_10-19.jpg
freecinema_240x100b.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz