archiv
Učitelské noviny č. 06/2011
tisk článku

Zamašličkovat finance uvnitř organizace nemá logiku, říká ředitel gymnázia

„Vídeňka“ je brněnské gymnázium, které se odkazuje na kořeny až z konce 19. století. Do nové budovy se nastěhovalo v roce 1957 a od roku 1962 přibralo k obvyklému gymnaziálnímu všeobecnému zaměření i programování a obsluhu počítacích strojů. A tuto nabídku v moderním hávu tu nacházejí studenti až dodneška. S ředitelem Gymnázia, Brno, Vídeňská 47, Pavlem Faltýskem jsme hovořili o financování školy a o situaci, se kterou se musel vyrovnávat na začátku letošního roku.

Z hlediska řízení je škola srovnatelná se středně velkým podnikem – bezmála šest set žáků ve dvaceti třídách a více než padesátka pedagogů. „Výši rozpočtu známe většinou koncem února. Je to tak o 14 dní dřív, než se ho dozvědí školy základní, jim jde informace složitější cestou z krajského úřadu přes pověřenou obec. Dva měsíce tedy je nutné řídit financování podle odhadu. Jsem ředitelem školy už sedmnáct let, mám už myslím dost zkušeností, abych došel ke kvalifikovanému odhadu, jak první dva měsíce rozhodovat o financování školy a o odměňování zaměstnanců. Je pravda, že každý rok dochází k nějakým změnám, ale dosud zase nebyly tak markantní, výkyvy směrem dolů nebývaly tak dramatické,“ říká P. Faltýsek.

Polštář

Ředitel vysvětluje, že je důležité, aby byl v systému odměňování vytvořený prostor, který je schopen eventuální výkyvy absorbovat. Na zdejší škole je v posledních letech zhruba dvanáctiprocentní objem nenárokových složek platu (je to málo, ale je to prostě tak), z toho okolo 8 procent rozděluje ředitel do osobního příplatku a čtyři zbylá procenta vytvářejí polštář, do kterého se změny v objemu prostředků alespoň částečně skryjí, aby se neodrážely ve standardním, kontinuálním odměňování zaměstnanců.

„Osobní příplatky jsou na naší škole od nuly až po několik tisíc korun měsíčně. Znamená to, že řada lidí má osobní příplatek řekněme do osmi set korun, což není příliš motivační částka, navíc většinou pro člověka není až tak podstatné, jestli bude o dvě stovky nižší, nebo vyšší. Na výplatní pásce si takové změny ani nevšimnou, protože pohyb způsobený například suplováním udělá větší částku…,“ poznamenává ředitel.

Z této filozofie vychází při stanovování výše osobního příplatku na základě pravidel, která ve škole používají. Tvrdí, že by jistě mohl těmto pracovníkům přidat každému dvě stovky, nezbyly by mu pak ale peníze na to, aby nadstandardně odměnil několik málo skutečně špičkových, vynikajících kantorů. Na tyto osobní příplatky tedy čerpá zhruba dvě třetiny celkové částky, a vytváří tak potřebný polštář, který je schopen běžné výkyvy v celkové výši rozpočtu školy na platy absorbovat. A podle toho, jak vypadá tvorba rozpočtu a jak se vyvíjí v průběhu roku jeho čerpání, využívá tohoto „polštáře“ na přiznávání mimořádných odměn pracovníkům za plnění konkrétních a termínovaných úkolů.

Tento polštář je důležitý i proto, že podle výkladu některých právníků není nedostatek finančních prostředků důvodem ke snižování osobního příplatku. Zákoník práce totiž říká, že se přiznává za kvalitu či výrazně vyšší rozsah práce. Pokud se tyto okolnosti nezmění, neměl by ředitel osobní příplatek měnit. Pokud to udělá a pracovník se obrátí na soud, je pravděpodobné, že by škola spor prohrála. Už se to konečně stalo.

„Na druhé straně – podle rozpočtových pravidel ředitel nesmí plánovat deficitní hospodaření školy. Porušení tohoto ustanovení může být za určitých okolností i trestným činem! Důsledkem mohou být vážné ekonomické problémy školy a odvolání ředitele školy, protože jde o závažné porušení právních předpisů. Z tohoto pohledu je jasné, že pro ředitele je schůdnější porušit kritéria stanovování osobních příplatků, z čehož de facto neplyne nijak zásadní postih, pokud tak zajistí nedeficitní hospodaření školy,“ zvažuje okolnosti P. Faltýsek.

Podstatné je podle něho vytvořit systém, díky kterému se ředitel k tomu, aby musel rozhodovat, který paragraf poruší, vůbec nedostal. V tomto případě to je tedy onen finanční polštář, který přicházející výkyvy pohltí.

Průhledná pravidla

Dalším možným opatřením je podle P. Faltýska stanovení pravidel, na základě kterých je osobní příplatek přiznáván. „To je v kompetenci ředitele, navíc tato pravidla projednávám s odbory. Zatím jsem se s nimi vždycky dohodl,“ říká P. Faltýsek. Hodnocením těchto pravidel určuje výši osobního příplatku u každého pracovníka. Ke každému učiteli se vyjadřuje tedy ředitel, zástupce ředitele, který má příslušnou oblast na starosti, a pak vedoucí učitelé předmětových komisí. Každý má určitý počet bodů, které rozděluje mezi hodnocené pracovníky. Výhodou tohoto systému je, že poměřuje kvalitu pracovníků v homogenní skupině. Matikáře mezi matikáři, dějepisáře mezi dějepisáři… Pohled zástupců a ředitele je pak pochopitelně širší, porovnávají učitele v celém sboru.

Jednou za čas se stane, že někdo přijde s tím, že má nižší osobní příplatek, než by mu příslušel. „Pak vezmeme společně jeho hodnocení, projdeme plnění jednotlivých kritérií a shodneme se na řešení. Pracovník má možnost začít plnit další kritéria, nebo se spokojit s tím, co dostává. Výhodou tohoto řešení je jeho přehlednost, transparentnost, zdůvodnitelnost. A když se systém takto transparentně nastaví a několik lidí si jeho zdůvodnitelnost ověří, ostatní ho pak přijmou a soustředí se spíš na to, aby plnili jednotlivá kritéria,“ tvrdí P. Faltýsek.

Hodnocení se obvykle provádí dvakrát do roka. Poprvé v září, na začátku školního roku, druhé pak v době, kdy škola dostává rozpočet, takže někdy koncem února, začátkem března. Tak to probíhá ve standardních rocích, kdy se nečekají nějaké velké rozpočtové kotrmelce.

Neradostný začátek roku

Letos v září však byl stanoven osobní příplatek pouze do konce kalendářního roku. „Dostali jsme totiž pro školní finance špatnou zprávu. Novela zákona o pedagogických pracovnících přinesla do nového školního roku změnu proplácení suplovaných a přespočetných hodin. To změnilo systém, který jsme na škole měli a který fungoval nekonfliktně celé roky,“ vysvětluje ředitel gymnázia. Nový systém chápe každou hodinu odučenou mimo pravidelný rozvrh jako přespočetnou (tedy placenou dvojnásobkem) a hodiny neodučené jako překážku na straně zaměstnavatele. Pokud by na to škola dostala navýšený normativ, nebo pokud by měla v oblasti nadtarifů 20 až 25 %, pak by prý P. Faltýsek tu změnu i přivítal. Nárůst ale udělal pro rozpočet školy 30 – 40 000 korun měsíčně. Běžně v rozpočtu školy zbývá na „vánoční odměny“ 300 až 400 tisíc korun. Letos to bylo pouze 130 000 korun. To je obrovský rozdíl – a změna pravidel pro přesčasovou práci se v něm odrazila pouze za dobu čtyř měsíců. Letos musí počítat s jeho celoročním vlivem.

„Přitom jsme s učiteli našli dobrou shodu, nastavili jsme v září dohodou systém výměn – za hodinu, která jednomu učiteli odpadne, přebírá ve své volné hodině v rámci příslušného dne suplování za jiného kolegu. Nicméně – pokud by s tím některý z učitelů nesouhlasil, museli bychom jeho rozhodnutí respektovat,“ říká ředitel gymnázia. Pokud by tedy nezměnil pravidla pro stanovování osobního příplatku, došlo by podle něho ke konci roku k finančnímu nárazu, chyběly by peníze na osobní příplatek, rezerva připravená na mimořádné odměny by nestačila. A k tomu se ještě hovořilo o změně tarifů a nebylo jasné, jak bude financována, každou chvíli se mluvilo o něčem jiném, jednou o náborovém příspěvku, jednou o nové tabulce. „Na vyřešení těchto otázek jsem čekal, protože to pro financování školy nejsou malicherné informace,“ poznamenává P. Faltýsek.

Pro nový rok nová kritéria

Pro nový rok tedy řešili na gymnáziu nová kritéria pro stanovování osobního příplatku. S odbory se dohodli, že se počet dosavadních kritérií sníží na polovinu a podle nich se stanoví osobní příplatky do dubna. „V té době už budeme znát rozpočet a budeme vědět, jaká je ekonomická situace školy. Snad odhadneme vývoj na jeden dva roky. V dubnu tedy stanovíme nový platový předpis, vyjednáme s odbory nová kritéria. Budou nastavena na plnění těch nejdůležitějších úkolů, řada kolegů na ně asi nedosáhne. To je bohužel realita, zvlášť pokud budu mít v nadtarifech méně peněz než doposud, a to za situace, kdy objem pracovních nároků na pracovníky zůstává stejný nebo spíš narůstá. Nezbývá než soustředit se na kvalitu a tu hodnotit na užším počtu hledisek. Jestliže bude situace vypadat neradostně, budeme se snažit nastavit pravidla pro celý rok, abychom pak v září nemuseli stanovovat ještě přísnější pravidla. Čím delší období, na které se osobní příplatky stanovují, tím musí být ředitel opatrnější,“ shrnuje P. Faltýsek.

Ministrovo doporučení

Připomínám, že ministr školství Josef Dobeš krátce po začátku letošního roku oslovil ředitele dopisem, ve kterém je nabádá, aby neměnili osobní příplatky, pokud k tomu nebudou věcné důvody. „To je taková hraběcí rada,“ konstatuje ředitel. Věcný důvod podle něho existuje – a je jím právě změna zákona o pedagogických pracovnících. V každé škole se prý platí za nadpočetné hodiny více než doposud – a více peněz na to není. Pokud by se tedy na začátku letošního roku nezměnila pravidla, která budou v průměru znamenat nižší osobní příplatky, pak na konci roku nutně musí dojít škola k deficitu. A to ředitel nesmí připustit. Proto P. Faltýsek v prosinci znovu přehodnotil kritéria pro přiznání osobního příplatku a podle nich se vyplácelo osobní v lednu. „Ministrova představa, že se mezi prosincem a lednem vlastně systémově nic nemění, a proto se nemusí měnit osobní příplatek, je nekvalifikovaná. Výzva pana ministra měla zřejmě za cíl zabránit snižování osobního příplatku kvůli navýšení tarifů mladým učitelům. K tomu snad důvod není. Současné proplácení nadpočetných hodin a suplování ovšem tím důvodem je,“ upozorňuje P. Faltýsek. Odbory pochopitelně tento ministrův dopis dostaly taky a přišly s otázkou – proč se tedy u nás pravidla pro přiznání osobního příplatku mění. A ředitel jim musel vysvětlovat, že jedna věc je představa ministra a druhá pak každodenní realita školy.

Pedagogové a nepedagogové

Zatím jsme mluvili o osobním příplatku, pravidlech pro jeho přiznávání a o jejich změnách v průběhu roku. V současné době se ale řeší i změna tarifního systému. Ministru Dobešovi se podařilo vyjednat pro pedagogy na platy 2,1 miliardy korun pro letošní rok. Jak tuto změnu komentuje ředitel gymnázia? „Je dobře, že školství tyto finance získalo, jejich rozdělování rozvojovým programem ale šťastné není, nejde o systémový tok peněz,“ hodnotí P. Faltýsek s ironickou poznámkou, že zase někdo na ministerstvu ví líp, jak se mají na škole rozdělit peníze. Dává příklad. Kdyby mohl začínajícím pedagogům dát každému o dvě stovky méně, než kolik nyní povinně dostávají, nic by se nestalo, celkově by tak ušetřil řekněme dva dva a půl tisíce korun. A mohl by zaplatit třeba ekonomku… To teď nebude možné. A když mu nezbude nic jiného než ekonomce 2,5 tisíce škrtnout, je nebezpečí, že se sebere a půjde jinam, mimo školství. Pak bude muset na trhu práce někde „koupit“ ekonomku, která umí účetnictví příspěvkové organizace a zná specifika školství. „Musel bych hledat v jiné příspěvkové organizaci, a to rychle. Škola má jednu ekonomku – a když odejde, není možné tři měsíce počkat, než se najde jiná…“ konstatuje nepříliš radostně P. Faltýsek.

Škrty v odměňování provozních zaměstnanců budou podle něho velmi tvrdé. V minulých letech ořezali tuto oblast na dřeň. Byl to prý správný trend, ale sebrat dalších deset procent je už nesmírně těžké. Nebude z čeho brát. Snížení úvazků nebo přeřazení pracovníků do nižšího tarifního stupně je podle P. Faltýska administrativní cesta, která ale naruší současný systém údržby čistoty a technického fungování školy.

Jako přechodné opatření by se dalo podle něho desetiprocentní snížení platů nepedagogů přijmout, ukazuje to ale na nereálné představy centra o životě škol. Ty se totiž tak dostávají do naprosto nekonkurenceschopného postavení na trhu práce. „Mívali jsme plně kvalifikované školníky se dvěma maturitami. Spoustu práce udělali sami, pokud přišla firma, byli schopni její kvalitu pohlídat. Ušetřili škole statisíce korun ročně. Ta doba je už ale pryč,“ konstatuje P. Faltýsek.

Hledání cesty ven

„Pokud by mi systém rozpočtu dal prostor k tomu, abych o něm mohl rozhodovat, dokázal bych ho sestavit tak, aby byli alespoň rámcově spokojeni jak pedagogové, tak provozní zaměstnanci,“ je přesvědčen ředitel gymnázia.

 

Bude si muset pomoci financemi z doplňkové činnosti, ze které jdou peníze částečně do fondu odměn. Ty by vystačily rok, možná dva – za předpokladu, že veškeré peníze z fondu odměn půjdou do oblasti nepedagogů. A pokud by peníze nestačily, hledal by v současných aktivitách školy to, co ji nejméně ohrozí – a to je podle něho zpracování mezd, které se dá bez problémů zadat externí firmě. Otázka ale je, jak na to bude reagovat kraj jako zřizovatel, zda se to promítne do limitu pracovníků a do mezd. Je to tedy pouze přechodné řešení. Podobně je možné část úklidu zadat formou služby. Bude to dražší, ale neohrozí to školu. Kdyby byl deficit v oblasti mezd, je to obrovský průšvih. Deficit v provozu se dá jednáním se zřizovatelem řešit…

 

„Podle mého by měli ale hlavně zřizovatelé přesvědčit ministerstvo školství a vládu, že tento způsob řešení je nesmysl. Zamašličkovat finance uvnitř organizace nemá logiku a financování škol na začátku letošního roku to velmi komplikuje,“ uzavírá ředitel „Vídeňky“ P. Faltýsek.
Radmil Švancar

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz