archiv
Učitelské noviny č. 06/2011
tisk článku

Dobešova optimalizace startuje

Skutečné pravomoci ale mají v rukou kraje

Ministr školství Josef Dobeš hejtmanům před týdnem splnil, co jim před Vánocemi slíbil – od nynějška mohou regiony čekat jeho maximální podporu při optimalizaci napůl prázdných krajských středních škol. Vzhledem k rozdělení pravomocí však půjde spíš o pomoc morální než faktickou. Výsledkem slučování škol a rušení kapacit prý budou kvalita výuky a úspory financí. Tím nejviditelnějším a hodně kontroverzním ale zřejmě bude společný plán hejtmanů a ministra osekat podíl víceletých gymnázií do čtyř let zhruba na polovinu. Po optimalizačních vlnách z poloviny 90. let a z počátku století, tedy poté, co vznikly kraje, zřejmě přichází na řadu vlna třetí – neméně masivní.

Tah na branku kvality

„Optimalizace nemá primárně ekonomický důvod, tím je zvýšení kvality na středních školách,“ prohlásil ministr školství Josef Dobeš po setkání s dvanácti hejtmany a pražským primátorem (zástupci z Jihočeského kraje na schůzku nedorazili). Ekonomické úspory jsou podle něj až sekundární.

„Všichni víme, že naplněnost středních škol je přibližně šedesátiprocentní. Některé kraje jsou na tom o něco lépe, jiné naopak ještě hůře,“ dodal.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda k tomu poznamenal, že optimalizací uspořené peníze musejí zůstat ve školství.

Při pohledu na demografickou křivku je důvod optimalizace poměrně zřejmý. Ještě před čtyřmi roky se počty patnáctiletých pohybovaly kolem hranice 130 tisíc. Poté ale došlo k drsnému propadu na mez oscilující kolem 90 tisíc, ze které nebude úniku ještě minimálně po následující čtyři roky. Pak sice křivka povyskočí vzhůru, ale jen mírně – ani do deseti let by neměl počet patnáctiletých žáků překročit stotisícovou hranici. Zkrátka lépe už bylo.

Ministr mimo jiné upozornil, že optimalizace by neměla jít úplně „nadoraz“. Musí prý zbýt určitá volná kapacita, aby nedošlo ke stejné situaci jako v obecním školství, které se dnes potýká s nedostatkem míst v mateřských školách.

Spíše ideální vize než škola

Na začátku prosince loňského roku ministr předal hetmanům návrh tzv. Ideální školy, který úřadu zpracoval tým odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze (viz UN č. 46/2010). Ideální škola v jejich pojetí představuje jakýsi matematický model či popis „ideální“ sítě středních škol, jenž vychází ze souboru především výkonových ukazatelů vztažených k demografickému výhledu. Ministr před Vánocemi požádal hejtmany, aby se k tomuto teoretickému modelu do poloviny ledna vyjádřili a zapracovali do něj své praktické poznatky. Slib splnili právě minulý týden.

„Všichni na něj přistupují – s výjimkou Středočeského kraje,“ upozornil ministr. „Cením si toho, protože to není populární krok, i když je naprosto nutný. Budu se zúčastňovat jednání krajských zastupitelstev a postavím se vedle hejtmanů, abych je podpořil.“

Faktem je, že větší vliv než osobní přesvědčování zastupitelů ministr nemá. Prakticky veškeré rozhodovací nástroje mají v rukách právě krajské samosprávy, které jednají zcela autonomně – i to mluví zcela jasně o mantinelech, v nichž se může pochybovat ministrova ideální škola. Ta je spíš jakýmsi ideovým vodítkem než prováděcím dokumentem.

Rodinné stříbro zůstane doma

Ministr J. Dobeš se s hejtmany dohodl i na své nedávno prezentované vizi tzv. škol rodinného stříbra, které jsou drahé, mají obvykle velmi nízký počet žáků, ale na druhé straně jsou jedinečné. Známá kauza z Kamenického Šenova, kde se dlouhé měsíce jedná o rušení nejstarší sklářské školy v Evropě, vizi rodinného stříbra dobře ilustruje.

Podle ministra by měl zanedlouho spatřit světlo světa hejtmany navržený seznam škol v řádu jednotek, kterým ministerstvo pomůže.

„Pokusíme se je definovat v dlouhodobém záměru – třeba tak, že budeme garantovat, že v žádném jiném kraji dané škole rodinného stříbra nevznikne konkurence. Půjde o jakousi záštitu exkluzivity. Jsme připraveni je ekonomicky podporovat prostřednictvím rozvojových programů. Nebude se tedy jednat o žádné zpětné delimitace,“ vysvětlil J. Dobeš.

Evropa přispěje

Kraje a optimalizované školy se mohou těšit na evropské peníze. Ministr školství oznámil, že peníze z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost by měly školy dostat na účet v září tohoto roku, s tím, že příslušný projekt bude schválený na přelomu března a dubna. Půjde však o tzv. měkké peníze, které nebude možné použít na investice – tedy na obvyklou a také velmi nákladnou činnost při optimalizaci. Dárek z Bruselu tedy bude možné využít jak na posílení výuky, tak na pomůcky a další vybavení škol. Něco by mělo zbýt i na tvorbu studií a analýz sloužících jako nástroj krajských optimalizačních strategií. A pozor, bude je moci čerpat i Praha.

Vše do odborného školství

Rušení škol je jedna věc, podpora profese druhá. V optimalizaci podle J. Dobeše jdou dohromady obě. A podle hejtmanů taky. Například hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný řekl, že by bylo dobré zavést povinné přijímací zkoušky na maturitní obory, aby se lépe naplňovaly obory učební. Náměstek hejtmana Libereckého kraje Radek Cikl pro změnu vyzval ministerstvo, aby celostátně sladilo noty. Někde se vypisují povinné krajské přijímačky na maturitní obory, jinde fungují stipendia pro žáky, kteří si zvolí trhem práce poptávaný obor. Chtělo by to prý jednotný přístup.

Náměstek ministra školství Ladislav Němec v této souvislosti informoval, že vhodnější než centrální přijímací zkoušky by v blízkém budoucnu mělo být využití výsledků srovnávacích zkoušek na základních školách. Testy pak budou fungovat jako vstupenka na střední školu.

Náměstek se také zmínil o tom, že ministerstvo školství v polovině února spustí masivní kampaň na zapojení zaměstnavatelské a podnikatelské sféry do odborného školství. Zatím se ladí detaily ohledně forem spolupráce.

Co kraj, to jiná situace

V jiných oblastech školství se ale musejí připravit jen na potíže – nejvíc asi na víceletých gymnáziích.

„Upozornili jsme pana ministra, že je nutné také redukovat počet míst na víceletých gymnáziích,“ otevřel ožehavé téma po schůzce u ministra hejtman J. Novotný.

A ministerstvo mu v nápadu omezit kapacitu víceletých gymnázií zhruba o polovinu – tedy z průměrných deseti procent v populačním ročníku na procent přibližně pět – vyjádřilo maximální podporu. A to tentokrát nejen morální. Aktualizovaný dlouhodobý záměr ministerstva, jímž se kraje řídí při stanovení své vzdělávací politiky, půjde s oněmi pěti procenty podílu zanedlouho do vlády. Kraje pak budou mít na redukci další zhruba čtyři roky.

„Omezení kapacit víceletých gymnázií nám pomůže zkvalitnit základní školství,“ vysvětlil L. Němec.

Jak už bylo řečeno, každý kraj se nachází v jiné situaci. Skladba oborů, typů škol i různé demografické prognózy jsou oblasti, v nichž se kraje liší. Diferencovaný je i přístup u víceletých gymnázií.

V budoucnu by mělo dojít k výrazné redukci kapacit víceletých gymnázií například ve Zlínském, v Moravskoslezském, Ústeckém či Libereckém kraji a na Vysočině. K omezování se zatím nechystají v Plzeňském, Jihočeském a pro příští školní rok ani v Karlovarském kraji. Pozastaveno je rušení 11 tříd víceletých gymnázií v Jihomoravském kraji, a to zejména kvůli kritice veřejnosti. Naopak Středočeský kraj rušit víceletá gymnázia nechce vůbec. Má prý jinou strategii.

Víceletá ve válečném stavu

„Dohoda mezi ministrem a hejtmany na redukci sítě středních škol se změnila ve válku krajů s víceletými gymnázii,“ uvedl pro UN předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn. Podle něj původní záměr proporcionálně snížit počet středních škol tak, aby jejich kapacita odpovídala výraznému poklesu dětí, byl většinou krajů zneužit pro podporu odborného a učňovského školství.

 

„Redukci kapacit gymnázií, a zejména redukci kapacit víceletých gymnázií pokládám za krok špatným směrem. Jsem naprosto přesvědčen, že nepřinese očekávané výsledky v podobě zvýšení kvality úrovně výstupů ze základních škol, ani nepřinese deklarované ekonomické úspory. Gymnázia jsou jednoznačně nejlevnějším ze všech středoškolských oborů,“ upozornil předseda asociace a dodal, že není možné souhlasit ani s argumenty týkajícími se poptávky na trhu práce.

 

„Stačí se podívat na statistiky nezaměstnaných absolventů středních škol, v nichž dominují čerství absolventi učebních oborů i některých oborů středních odborných škol. Jak je možné argumentovat tím, že zaměstnavatelé poptávají právě absolventy těchto škol? Pokud se podívám za hranice, pak zjišťuji, že Česko je stát s výrazně nejnižším počtem studentů všeobecně vzdělávacích středních a současně je státem s největším podílem učňů. Připravované kroky tuto disproporci ještě prohloubí.“

 

Jak dále J. Kuhn upozornil, kraje a ministerstvo se chystají rušit tradiční školy, o které je zájem, které neprodukují nezaměstnané, které jsou levné a mají prokazatelně nejlepší výsledky.

 

„Opět se ukazuje, jak je školský systém závislý na aktuální politické situaci. V podmínkách, v nichž se pohled na školské priority mění každé volební období, není možné očekávat, že se budou výsledky našich žáků zlepšovat. V roce 2007, tedy před třemi lety, byl v dlouhodobém záměru nastaven jako cíl pro rok 2012 podíl studentů ve všeobecném vzdělávání na 35 – 40 %. V roce 2011 je tento podíl kolem 25 % – přesto by se měl podle dohody MŠMT a krajů dále snižovat. V takto schizofrenní situaci se pohybují ředitelé škol, učitelé, rodiče i sami žáci,“ dodal J. Kuhn.
Petr Husník

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz