archiv
Učitelské noviny č. 45/2010
tisk článku

Otevřený dopis školským odborům

 

PROČ NEPODPORUJI STÁVKU
Pane předsedo, členové Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství, vážení kolegové. Již dlouhou dobu vnímám velký nesoulad mezi názory školských odborů (i odborů vůbec) a svými vlastními názory. Moje nespokojenost pramení z odmítnutí některých odborářských názorů na problémy ve školství (jejich příčiny, možnosti řešení i skutečnost, zda jde vůbec o problémy) a také z demagogicky vedené obhajoby některých, byť oprávněných, požadavků školství. V souvislosti se stávkou zaměstnanců ve státní sféře 8. prosince 2010, k níž se školské odbory připojily, jsem se proto rozhodl napsat tento otevřený dopis a vyzvat Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství stejně jako samotný Českomoravský odborový svaz, aby se při svých jednáních nadále nezaštiťoval mým jménem (pracovníka ve školství či státní sféře) a aby nadále nehájil „mé“ zájmy. Protestní stávku 8. prosince proto nepodporuji a odmítl jsem se jí jakkoli účastnit.
V závěru loňského školního roku se můj kolega zúčastnil schůzky odborů našeho okresu a z jeho následné prezentace ve sborovně mi utkvěla v paměti jedna věta: „Máme upozornit všechny učitele, že školské odbory nehájí pouze zájmy odborářů, ale nás všech“. S tímto tvrzením zásadně nesouhlasím, neboť školské odbory nejenže nezastupují mé zájmy, ale v některých oblastech je naopak dokonce poškozují. Požaduji proto, aby školské odbory toto své nepravdivé tvrzení nepoužívaly a neobhajovaly jím svou činnost. Pro jasnou demonstraci poškozování zájmů učitele školskými odbory uvedu několik příkladů.
1. Pracovní doba
Jde o požadavek na úpravu zákoníku práce pro pedagogické pracovníky v oblasti pracovní doby. Podle odborářů je pedagogická činnost specifická a není možné požadovat po učitelích, aby trávili celou svou pracovní dobu na pracovišti neboli ve škole. Opravovat testy, sešity, dělat si přípravy na vyučování mohou prý i doma. Dokonce jsem četl a slyšel názor, že po šesti vyučovacích hodinách je škola pro učitele natolik stresující prostředí, že jakákoli další činnost (včetně onoho opravování sešitů) zde již není možná! Nebýt křesťanem, bral bych jméno Boží nadarmo a klel. Je-li pro nějakého učitele školní prostředí stresující, co tam ještě dělá?! Proč neodejde dělat něco jiného někam, kde ho to nebude stresovat? Jak může takový učitel vzdělávat, či dokonce vychovávat naše děti? Argumenty s opravami sešitů či přípravami jsou pak přímo úsměvné. Proč není možné opravit sešity ve škole? Proč není možné udělat si přípravu na vyučování právě ve škole, kde je k tomu dostatek materiálů a pomůcek? Já to tak dělám více jak deset let a nezaznamenal jsem v tom jediný problém. Naopak - odmítám nosit si práci domů a věnovat se ji v čase, který je vyhrazen rodině. A jak se asi tváří prodavačky v obchodě, obsluhujíce hodinu po poledni usměvavou paní učitelku, která se cestou domů zastavila na nákup? A tady jsme u jádra problému. Učitelské povolání zaujímá sice v průzkumech veřejného mínění jedno z nejprestižnějších míst, realita je ale naprosto jiná. Zkuste si někdy sednout mezi manuálně pracující lidi nebo mezi lékaře. Co uslyšíte, „Máte dva měsíce prázdniny? Už jsi doma z práce? Nic neděláte, pořád jste doma a ještě je vám to málo!“ Nic jiného nepoškozuje v očích veřejnosti pověst učitele tak, jako nedodržování standardní délky pracovní doby. Máme pověst pracujících, kteří za velké peníze téměř nepracují. A je naprosto lhostejné, že třeba v případě oněch nejčastěji zmiňovaných prázdnin není vůbec co závidět.
Pro zajímavost: V září jsem absolvoval návštěvu Bexhill High School, jedné z nejmodernějších škol v Anglii, a měl možnost seznámit se s jejich školským systémem. Učitelé přichází do školy v 8.30 a odchází v 18.00. Komu se to nelíbí, druhý den už nemusí chodit.
2. Plat
Dalším příkladem ne úplně korektní argumentace budiž oblíbené téma učitelských platů. Velmi často je v této souvislosti uváděn průměrný plat v tomto státě, který je následně srovnáván s tím učitelským, aby bylo dobře vidět, jací jsou učitelé chudáci. Jenže! Průměrný plat v této republice nebere většina pracujících. Zkuste se podívat na výplatní pásku zemědělců, traktoristů, kteří v sezóně tráví na poli dvanáct hodin denně včetně sobot a nedělí. 12 000 korun českých! A v zimě, když je práce v zemědělství nedostatek? V lepším případě 8000 korun, v horším pak podpora v nezaměstnanosti. Část školských odborářů dokonce tvrdí, že s učitelským platem se nedá vyžít, notabene když jsou v rodině učitelé dva a mají děti. To je naprosto nehorázné tvrzení. Nejlepším příkladem budiž moje rodina: Já učitel na základní škole, moje žena zdravotní sestra, dvě děti školou povinné. Žijeme spokojený a plný život. A nebýt hypotéky na dům (blaze těm, kdož bydlí v nájemních bytech s regulovaným nájemným), dopřáli bychom si každý rok dovolenou u moře.
A to nemluvíme o skutečnosti, že průměrný plat v tomto státě zvyšují především manažerské platy ve výrobních, obchodních, marketingových a kdoví jakých ještě firmách, bankách a státních podnicích. Netolik ve školství, kde ani ředitel školy není placen jako manažer srovnatelné firmy. Neboli, průměrný plat ve školství bere skutečně většina pedagogů, zatímco průměrný plat ve státě jen výrazně menší skupina šťastných. Není pochyb o tom, že učitelské povolání je z finančního hlediska dlouhodobě podhodnoceno a že mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi patří na konec platového žebříčku. Nicméně nejsme žádní chudáci, jak odbory tak rády uvádějí.
3. Peníze na pomůcky
Často slyším nářek nad tím, že nejsou peníze na pomůcky (a ony opravdu moc nejsou) a že bez moderních pomůcek nemůžeme chtít moderní školu. Nesouhlasím. Škola není o drahých pomůckách, ale o názorných pomůckách. A ty se dají získat i za pár korun. Nejlepším příkladem je organizace Asociace malých debrujárů, jejíž členové, učitelé všech druhů škol, si své pomůcky povětšinou vyrábí s dětmi sami. Nejen že tím posilují tzv. pracovní kompetence žáků, jejich zručnost, samostatnost, kreativitu, ale především velmi levně pořídí pomůcky, které svou názorností lehce předčí drahé a moderní pomůcky dneška. Není bez zajímavosti, že největším kritikem snížení školského rozpočtu v oblasti nákupu nových pomůcek je Svaz  českých knihkupců a nakladatelů. Jde jim skutečně o moderní školu a nové pomůcky, nebo jen o vlastní zisky?
4. Tarifní a nadtarifní složky platu a pravomoci ředitele
Nejnovějším tématem školských odborů je možnost posílení nadtarifních složek platu namísto zvyšování tarifů. Není prý možné, aby měl učitel s dvacetiletou praxí stejný základ jako ten začínající a konečná výše jeho platu byla závislá na příplatcích za práci. Učitelé se tak údajně dostanou do područí ředitelů, kteří příplatky a odměny přidělí svým kamarádům bez ohledu na kvalitu jejich práce. A velmi dobře pracující, ale u ředitele neoblíbení učitelé přijdou zkrátka. Nelze než souhlasit, že učitelé si zaslouží za svou práci větší plat. Posílení nadtarifní části platu je však správné a může zásadním způsobem ovlivnit kvalitu vzdělávání. Bude-li složka platu za aktivitu a nasazení dostatečně vysoká, bude učitele k aktivitě a nasazení daleko více motivovat. Co se týče pravomoci při rozdělování těchto peněz, jde přece o ředitele školy. Kdo jiný by měl o konečné výši učitelských platů rozhodovat, když ne ten, který jejich práci dnes a denně kontroluje a který je za jejich práci odpovědný? A ke zneužívání postavení ředitele jistě dochází i teď. Učitelé se jen bojí postavit se přímo nadřízenému a raději se schovávají za anonymní dav stávkujících. Řešením přece nemůže být okleštit ředitelské pravomoci, ale více využívat stávající možnosti kontroly, případně kontrolní mechanizmy posílit.
A opět Bexhill High School: Základní plat versus příplatky a odměny v poměru 1 : 1. Neboli nadtarifní složky můžou tvořit až polovinu platu.
Je jisté, že učitelské povolání se netěší úctě a podpoře, kterou by si pro svou důležitost zasloužilo. Je jisté, že politici napříč politickým spektrem na učitele a české školství 20 let kašlou. Je skoro jisté, že to tak ještě nějaký ten pátek zůstane. Ale neomlouvá to odborářskou demagogii a lpění na nesmyslných požadavcích. Neboť účel nesvětí prostředky.
Na úplný závěr si dovolím citaci Mika P. Conna, ředitele již zmiňované Bexhill High School: „Žádná škola na světě nebyla postavena pro učitele. Žádná škola na světě nebyla postavena proto, aby učitelé měli práci. Všechny školy byly postaveny pro děti.“
Adam Jan Polášek, učitel,
Valtice
< zpět do čísla
banners/louskacek.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
termaly_losiny_10-19.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz