archiv
Učitelské noviny č. 45/2010
tisk článku

JSME S MATEMATIKOU NA ŠTÍRU?

 

Když se na veřejnosti objevila informace o procentu studentů, kteří při generálce státní maturity nezvládli matematické úkoly, zavládlo zděšení. Mezi důvody, které byly slyšet s patřičnou naléhavostí, byl i výrok ministra školství, že na vině jsou také základní školy. Vždyť už tam matematika kulhá. Ne že by se to v tu chvíli učitelů matematiky nedotklo. Hovořili jsme s několika řediteli základních škol, v jejichž aprobaci matematika je, i když ji mnozí v tuto chvíli právě neučí. Zajímalo nás, jestli vnímají úroveň znalostí žáků v tomto vyučovacím předmětu skutečně tak katastroficky. A co vůbec může udělat škola pro to, aby se úroveň výuky matematiky zvýšila.
Je pravda, že matematika je snad odjakživa školním strašákem číslo jedna. Jen u málokoho se zařadí mezi oblíbené předměty. Zato stoupá počet těch, co přiznávají, že v době, kdy navštěvovali školu, tohle jejich silná stránka nebyla. Může za to nesmlouvavá náročnost předmětu, nezajímavá výuka, lenost žáků? Nebo Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání skutečně tak rapidně snížil nároky?  
o
„Matematika byla pro děti vždycky těžký předmět,“ říká LENKA HONOVÁ, ředitelka ZŠ Okružní, Zlín. „Připouštím, že se může stát, že se požadavky na děti na základní škole snižují, ale podle mého názoru za to RVP ZV nemůže. Problém vidím jinde - děti obecně ztrácejí zájem o vědění. A určitě nejde jen o matematiku. Získávají spoustu informací ze všech stran, škola pro ně není tak zásadním zdrojem vzdělávání. Dřív jsme mívali ve škole hodně zájmových kroužků, dnes zájem o ně upadá. Děti se doma zavřou u facebooku a svět kolem mizí. Nechodí ven, nemají kamarády, jiní se zapojí do problémové party… Zeptejte se, kolik dětí chodí do knihovny.
Bohužel, ani přes rodiče se nedaří tuto situaci zlepšit. Jsou rádi, když nemají problémy. Mnohým by se líbilo, kdyby místo nich škola děti i vychovávala. Pro učitele to znamená značně ztíženou pozici. Ale děláme, co můžeme.“
Objevují se i názory, že za nedostatečnými znalostmi matematiky je změna výukových metod. Že si děti ve škole příliš hrají, že jim chybí dril. 
„To si nemyslím. Hravé formy výuky jsou naopak velká pomoc, protože žáky do předmětu víc vtáhnou. Zkoušíme je zapojovat do vyučování i na 2. stupni a mají úspěch. I když samozřejmě dril k osvojení některých témat patří. Problém je v tom, že děti do učení nic nežene. Dokud budou vědět, že se na kteroukoli střední školu dostanou i s nedostatečnými znalostmi, budeme mít práci těžší a těžší. Vždyť i na osmiletá gymnázia, která by měla být extra výběrová, odcházejí žáci, které bychom ke studiu nikdy nedoporučili. A znovu opakuji – není to jen věc matematiky. Až se posunou přijímací zkoušky na střední školy víc ke konci školního roku a žáci budou vědět, že na známkách ze základní školy opravdu záleží, budeme někde jinde. Také proto jsem pro srovnávací zkoušky. Ovšem pro takové, které budou součástí přijímacího řízení na střední školu. Ačkoli - možná by stačilo, kdyby výběrové střední školy byly znovu výběrové!“
Zlínská základní škola už několik let znalosti svých žáků v 5. a 9. třídách zjišťuje testy od komerčních firem. Výsledky z matematiky v posledních třech letech mají vzrůstající tendenci. „Ale je otázka, jestli je to díky práci učitelů, nebo do příslušných ročníků postoupili schopnější žáci.“
o
„Podle mého názoru generálka státní maturity také ukázala, že nám chybí celý systém,“ konstatoval PRAVOSLAV NĚMEČEK, ředitel ZŠ Bezdrevská, České Budějovice. „Ukázala také, že na maturitní obory se dostávají žáci, kteří tam nemají co dělat. Bohužel to vychází ze současného systému, který neklade žádné laťky – a to na základní ani na střední škole. Matematika byla vždycky problematickým předmětem, protože je stavebně náročnou budovou. I když se naši učitelé snaží od 1. stupně připravovat žáky co nejlépe, mají jednu nevýhodu. Nejšikovnější děti jim po 5. ročníku odejdou na víceletá gymnázia. Ze tříd mizejí tahouni, o které se učitelé mohli dříve opírat. Druhý problém vidím v chybějící motivaci žáků. Na střední školy už pár let nejsou přijímáni, ale lákáni. Může za to způsob financování škol na žáka, který je nyní výrazně postaven proti kvalitě vzdělávání.“
Nesnižuje dnes základní škola nároky na to, co by žáci měli v matematice znát?
„Ne, úroveň je přibližně stejná. I když nevylučuji, že některé školy nedaly matematice ve svých ŠVP takový časový prostor, jaký by potřebovala. V této souvislosti musím připomenout ještě jednu věc. Přijímací zkoušky na střední školy přiměly základky, aby zřizovaly pro uchazeče o studium v  8. a 9. ročníku jako nepovinné předměty cvičení z matematiky a z českého jazyka. Žáci o ně měli zájem, protože chtěli u přijímaček uspět. Nešlo jen o cílenou přípravu, ale o zlepšování kvality znalostí žáků vůbec. Žáci si předmět jakoby uspořádali, jejich znalosti se upevnily. Určitě to přispělo ke zlepšení.“
Stejně jako L. Honová odmítá, že za snížením znalostí stojí méně drilu ve vyučování.
„I když logické myšlení prolíná všemi předměty, matematika je pro jeho rozvoj jedním z nejdůležitějších. Je pravda, že dřív byl v hodinách větší prostor pro mechanické počítání, pro procvičování příkladů. Dnes se klade větší důraz na získávání kompetencí, které nejsou až tak zacílené na praktické provedení příkladů. Ale matematické myšlení výuce rozhodně nechybí.“  
o
Absence přijímacích zkoušek na střední školy jako důvod ne vždy dostatečných znalostí nejen z matematiky se objevila i v dalším rozhovoru.
„Nemohu se zbavit dojmu, že dnešním dětem chybí ctižádost. Na školu, kterou pro ně rodiče vybrali, se dostanou bez jakéhokoli úsilí, tak proč by se učily.  Učitel se může rozkrájet, aby připravil zajímavou hodinu, je jim to stejně jedno. Neučí se.“ JANA ŠTOLLOVÁ, ředitelka ZŠ Herálec, byla skeptická.
„Když už budou mít děti smůlu a nedostanou se na veřejnou střední školu, tak jim rodiče zaplatí soukromou. A protože mají pocit, že mají předplaceno, neučí se ani tam.“
Ostatně podobné povzdechnutí bývá slyšet i z některých soukromých škol.
„Možné řešení problému nevidím v testování, ale v seriózní státní přijímací zkoušce na střední školu nebo na víceleté gymnázium. Požadavky na schopnosti uchazečů musí být postaveny tak, aby daly dalšímu studiu kvalitní základ. My se ještě můžeme obracet na odborníky nejrůznějších profesí, kteří prošli kvalitním vzděláním. Lituji dnešní mladé, až je budou léčit, učit a odevzdávat jim různé řemeslné práce ti, kteří teď jen tak na oko absolvují odborná učiliště, střední a bohužel někdy i vysoké školy.“
Co může učitel matematiky udělat, aby děti k předmětu přitáhl?
„Vážně už nevím. Učitelé se snaží připravit co nejzajímavější hodiny, hledají netradiční formy práce, využívají nejrůznější pomůcky včetně interaktivní tabule – a nic, nezájem. Děti se nudí, učitele to unavuje a odrazuje. Ředitel to vidí, rád by odměnil ty, kteří tenhle často nerovný souboj ještě nevzdali, ale nemá prostředky na to, aby aktivní učitele proti ostatním finančně zvýhodnil.“  
o
 „Myslím, že vzdělanost se snižuje celkově, nejde jen o matematiku, i když ta mezi ostatními předměty vyčnívá, protože je skutečně naukově náročná,“ soudí MARIE VIKTORINOVÁ, ředitelka ZŠ Komenského nám., Kroměříž. Také ona vidí zásadní příčinu v tom, že víceletá gymnázia odebírají 2. stupni nejschopnější žáky.
„Protože nadané děti ze třídy odejdou, musí se tomu přizpůsobovat i klasifikace. Nároky se logicky snižují, i průměrný žák má z matematiky výbornou nebo chvalitebnou. Navíc mu chybějí vzory. Nic ho nenutí, aby se víc snažil, když vidí, že je i tak ve třídě nejlepší. Dalším důvodem je opravdu široká škála středních škol. Dostupnost studia je příliš snadná. Dřív aby se žák dostal na preferovanou střední školu, snažil se osvojit si na základní škole co nejvíc vědomostí a dovedností. Dneska se dostane na gymnázium s trojkami, na střední odbornou se čtyřkami. To je hodně demotivující skutečnost.
K tomu bych přidala ještě můj subjektivní názor. Současný trend vede k uvolněnosti žáků, bohužel i pokud jde o plnění jejich povinností. Nepřetěžujme je! Nedávejme jim domácí úkoly! Všechno je nutné naučit ve škole. Ale o tom to přece není! Volní vlastnosti se musejí pěstovat, k tomu patří i ony mnohdy odmítané domácí úkoly. Na to, aby zrovna v matematice získali zběhlost v počítání, nestačí pár vyučovacích hodin.  Dalším důvodem může být i slabší metodická připravenost začínajících učitelů, kteří přicházejí z pedagogických fakult. Podle mých zkušeností jsou pak někteří vděční za metodické rady, které dostanou až ve škole od svých kolegů. Teprve uvádějící učitel jim vysvětlí, jak by měla vypadat struktura vyučovací hodiny. Tvrdí nám, že jejich studium bylo zaměřené hlavně teoreticky, o didaktických postupech, metodách a formách práce, o vedení hodin že se toho na fakultě moc nedověděli. Údajně jsou i jejich metodické praxe dost formální.“ 
Měly by být hodiny matematiky na základní škole víc o drilu, nebo o logickém myšlení? Na tohle téma probíhá v kuloárech čím dál tím víc diskuzí.
„Samozřejmě že žáci, kteří mají podprůměrné logické myšlení, budou mít s matematikou vždycky problémy. Učím ji přes třicet let, ale ani žáci výborní nebudou bez určitého drilu dosahovat výborných výsledků. Základní penzum vědomostí, například vzorečky, musejí znát. Drilem se naučí řešení určitých úloh. Podle mého názoru musejí být dril i logické myšlení v rovnováze.“ 
o
Matematice nikdy nestačilo věnovat přestávku před hodinou. Ale ani nabiflování vzorečků bez logického uvažování neznamená, že žák při větší zkoušce uspěje. Hodně záleží na učitelích matematiky, na jejich přístupu k učivu i k žákům. V žádném případě by ale odpovědní pracovníci na ministerstvu školství a v poslanecké sněmovně neměli opomenout oprávněné připomínky, které se ozývají ze základních škol. Není to jejich alibismus. Hovoří o překážkách, které jim brání vykonávat jejich profesi podle nejlepšího vědomí a svědomí.
JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ
 
TESTY MOHOU BÝT ZAVÁDĚJÍCÍ
O snižujících se znalostech žáků v matematice se nemluví jen v souvislosti s generálkou státní maturity. V médiích jsou pranýřované i výsledky našich žáků v mezinárodním testování. 
„Výsledky v matematice jsou určitě ovlivněny nesouladem mezi požadavky mezinárodních testů a požadavky RVP ZV,“ dověděli jsme se od MICHAELY RYBÁŘOVÉ, zástupkyně ředitele ZŠ Burešova v Praze 8. „Část úkolů v testech TIMSS v roce 2007 například nemohli naši žáci 4. ročníku vyřešit správně, protože se zmíněnou látku ještě neučili. V úkolech, které se týkaly přirozených čísel, byly výsledky našich čtvrťáčků lepší v 15 případech z 20 oproti mezinárodnímu průměru. V tematickém celku zlomky a desetinná čísla byly samozřejmě horší, RVP ZV toto učivo přesouvá až na 2. stupeň. Jestliže RVP ZV trvá na tom, že na 1. stupni se děti mají pohybovat pouze v oboru přirozených čísel, nemohou být výsledky jiné a uspěchané a nepromyšlené pilotní i další testování k nápravě nepovede. Je pak velmi nespravedlivé, jestliže jsou následně základní školy obviňovány z toho, že žáky nedostatečně připravily. Stejně nespravedlivé je, když na základě jednoho výseku někdo konstatuje, že je špatná celá reforma. Jednotlivé části RVP ZV by si určitě zasloužily revizi, mimo jiné například výstupy matematiky ve druhém období pro žáky 5. ročníku. Ale totéž platí i pro další předměty. Zkušeností už jsme nasbírali dost. Určitě nejsme proti tomu, že základní faktografické penzum děti získat musí. Je ale třeba, aby bylo jasně řečeno, které učivo stát za to nejzákladnější považuje. Učitelé by pak měli mít podmínky pro to, aby mohli své žáky zodpovědně připravit. V případě, že se Česká republika chce účastnit mezinárodních testů TIMSS či jiných, musí být požadavky RVP ZV s požadavky těchto testů v souladu. V opačném případě by to bylo stejné, jako kdybychom děti, které kolo ještě ani neviděly, nejprve testovali z jízdy na kole a poté je to teprve učily.“ 
< zpět do čísla
banners/louskacek.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
termaly_losiny_10-19.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz