archiv
Učitelské noviny č. 45/2010
tisk článku

Lidi jsou naštvaní

 

Republika zažila minulý týden zase stávkový neklid. Jak to obvykle bývá, odboráři hodnotí stávku jako úspěšnou a operují s počty stávkujících. Její odpůrci poukazují na to, že stávka vlastně nic neznamenala – a operují s počty nestávkujících. Pokud bychom ale sečetli stávkující a ty, kteří jejich protest podporovali, dostaneme se zhruba k polovině všech státních zaměstnanců. Sportovní mluvou tedy – plichta. Jenže ono nejde o žádný sport. Jde o obavy spousty lidí o svoji životní úroveň. „Škrtnout správním zaměstnancům školy deset procent platu z toho mála, co berou, to je až nelidské,“ řekla mi zástupkyně ředitele školy, tedy člověk, který zná každodenní realitu i starosti těch, kteří nežijí ze statisíců měsíčně.
To prezident Václav Klaus hovořil o tom, jak ho stávkující zlobí, a 150 000 stávkujících, ti jsou podle něho směšní. Premiér Petr Nečas zase poděkoval většině nestávkujících, aniž by se jich zeptal, zda sice nestávkovali, ale zda jim důvody stávky nejsou blízké. A ministr školství Josef Dobeš se také zlobí – zlobí se na stávkující pedagogy. Protest nepedagogů by ještě pochopil, sám konečně několikrát řekl, že se mu nepodařilo na vládě prosadit, aby i nepedagogové (kteří patří k nejhůře placeným pracovníkům ve státním sektoru) byli trochu chráněni proti vládním škrtům. Proč jdou do protestu ale pedagogové, když den před stávkou vláda schválila návrh nařízení, díky kterému budou mít kvalifikovaní vysokoškoláci za katedrou už při nástupu nejméně 20 000 korun?
Klíčové slovo v tomto případě je solidarita. Když odhlédnu od toho, že se řadě pedagogů nelíbí, že v průběhu třiceti let praxe mají minimální finanční nárůst platu (což může řešit systém kariérního růstu, pokud se ho podaří připravit a prosadit), kantoři mají kromě vzdělání i paměť. A vědí, že když sami bojovali před několika lety o spravedlivější ocenění své práce, nepedagogové, kterým tehdy taky vlastně o nic nešlo, je podpořili. Tak dneska – na revanš.
I když demonstrace byly slabé a stávka vlastně nic neřešila, byla jen protestem. Kdyby nebyly příští volby tak daleko, asi by od politiků nezaznělo tolik úsměšků. Vláda cítí jistotu čtyř let, své si teď řekla a tak to bude. Přesto věřím, že i vládní politici vnímají, že velkou spokojenost svými kroky nevzbuzují. Moje osmdesátiletá maminka říká: „Lidi jsou strašně naštvaní. Snad si to ti nahoře uvědomí dřív, než bude zle.“
RADMIL ŠVANCAR
< zpět do čísla
banners/tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
termaly_losiny_10-19.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz