archiv
Učitelské noviny č. 25/2010
tisk článku

NEŽ SE PROMĚNÍ SBOROVNY

 

Letní prázdniny bývají zlomovým okamžikem, který proměňuje pedagogické sbory škol. Jedni učitelé odcházejí, na jejich místa přicházejí noví. Podle čeho vybírají ředitelé základních škol posily svých sboroven?
V některých regionech říkají, že by mohli házet z okna síť a doufat, že se do ní někdo chytí. A to bez ohledu na aprobaci. Jinde si mohou s přehledem vybírat. Obecně nejžádanější bývají kromě jazykářů a odborníků na ICT také učitelé matematiky, fyziky, chemie, v posledních letech i prvostupňové učitelky… Pokud má škola štěstí, že se na její inzerát přihlásí více uchazečů, může mezi nimi volit. Kritéria si určuje každá podle svých priorit.
o
„Výběr učitele je složitá záležitost s nejistým výsledkem,“ přiznává PRAVOSLAV NĚMEČEK, ředitel ZŠ Bezdrevská v Českých Budějovicích. Nejraději si vybírá z čerstvých absolventů, kteří chodili do jeho školy ještě jako studenti na praxi.  
„Už za měsíc nasazení je možné odhadnout, co v kom je. Někteří se k nám vracejí a to už je docela dobré východisko pro orientaci. Pokud tahle možnost není, postupujeme klasicky. Prostuduji nabídku, životopis, je plus, když má učitel své portfolio. Pak pozvu uchazeče na pohovor. Bývá poměrně dlouhý, abychom probrali co nejvíc okruhů. Taky jsme už přijímali naše bývalé žáky, což vůbec není špatné. Známe jejich vlastnosti, přístup k povinnostem, víme, jak reagují v nejrůznějších situacích.“
Přesto tu pořád fungují jako pojistka tři měsíce zkušební doby.
„Ale pro školu může nastat problematická situace. Nového učitele přijme v srpnu, a pokud se s ním chce rozloučit, potřebuje za něj náhradu v prosinci. A to se lidé shánějí dost špatně.“   
Pak jsme kousli do kyselého jablka. Musela se škola častěji s učiteli loučit, nebo přibírat nové?
„Loučili jsme se s mnoha. Počet pracovníků musel kvůli snižující se demografické křivce během deseti let klesnout ze 147 na 87. Teď nás ale čeká velké obměňování pedagogického sboru. V průběhu pěti let se obmění skoro celý. Před 30 lety nastupovali zaměstnanci do nové školy, teď je většině 55 – 60 let. Loni výměna za čerstvou krev začala a myslím, že se povedla. Letos bude pokračovat.“  
o
Osobní seznámení a následný pohovor jsou odrazovým můstkem také při výběru učitelů v základní škole v Týnci nad Labem. „Chci vědět, do jaké míry zná uchazeč naši školu, proč se obrátil právě na nás. Potom mu já sdělím naše požadavky a domluvíme se, jestli je ochoten je respektovat,“ říká zdejší ředitel JAROMÍR SNÍŽEK. Většinou totiž učitelé sami školu kontaktují, ptají se, jestli v ní není volné místo. „Možná je to i kvůli hospodářské krizi. S kolegy jsme konstatovali, že se zájem o učení začíná v poslední době zvyšovat – alespoň u nás na Kolínsku určitě.“ 
Při té příležitosti jsme narazili na problém, který trápí nemálo ředitelů. Nedlouho před koncem školního roku mnozí ještě netuší, kolik bude mít škola v září žáků a tudíž ani to, jestli nebude potřebovat další učitele. 
„Momentálně máme dvě první třídy. Protože se však nějaké děti odstěhovaly, ocitli jsme se na hranici 30 dětí. Vyvstala tedy otázka, jestli třídy spojit, nebo ne. Podobná situace je i v 6. ročníku, protože k nám přicházejí žáci ze spádových málotřídek. Kolik nakonec budeme mít prvních a kolik šestých tříd se tedy rozhodne až v srpnu. Naštěstí máme v záloze několik externistů, bývalých kolegů nyní v důchodu, kteří jsou ochotni učit pět nebo i osmnáct hodin – podle toho, kolik budeme potřebovat. Kdybychom je neměli, dostali bychom se do velice svízelné situace.“ 
o
V Základní škole Kunratická v Praze 4 letos odcházely do důchodu dvě vychovatelky, kromě toho škola rozšiřuje 1. i 2. stupeň o jednu třídu. Hledala také asistenty pedagoga i žáka a vedoucí školní jídelny. „Ale učitelé od nás neodcházejí,“ upozorňuje ředitel VÍT BERAN a zdůrazňuje, že výběr nových kolegů je u nich vždy velmi náročný. „Začínáme inzeráty do deníků i do Učitelských novin, abychom oslovili co nejširší pedagogickou veřejnost. Po uchazečích požadujeme zaslání strukturovaného životopisu, který je zaměřený na úspěchy i neúspěchy na pracovišti. Potom je pozveme do školy. Tentokrát jsme zažili šok. Na sedm míst se nám přihlásilo 90 zájemců. To bylo milé překvapení.
První kolo tvořily seznamovací rozhovory, při nichž jsme uchazeče rozdělili do tří skupin - asistenty a vychovatele, učitele a vedoucí školní jídelny. V každé skupině jsme napřed všechny společně seznámili se školou a s požadavky, které na ně budeme mít. Nechali jsme je, aby se ptali na to, co je zajímá. Všechny jsme hned vyfotografovali, abychom měli při ´prvním sítu´ lepší přehled. Do druhého kola postoupili ti, kteří se nám jevili jako šikovnější. Na ně čekal mnohem podrobnější rozhovor. Učitele jsme navíc pozvali na hospitaci do hodin, ale chceme také, aby nám hodinu ukázali i oni. Každý si může vybrat ročník, v němž chce hodinu ukázat, vyučovací předmět i téma. To ale musí navazovat na učivo, které žáci ve škole probírají.
Je jasné, že ze samotného životopisu a rozhovoru se toho moc nepozná, konečně ani z jediné vyučovací hodiny. Ale věřím, že všechno dohromady přece jen ukáže, jestli má uchazeč kantorskou dušičku.“
JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ
< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz