archiv
Učitelské noviny č. 25/2010
tisk článku

LYCEÍM PŘEKVAPIVĚ UBÝVAJÍ UCHAZEČI

 

Některé kraje toho ani nelitují
 
Ještě nedávno se zdálo, že všeobecně zaměřené obory lycea mají před sebou ničím nerušenou světlou budoucnost – podobně jako gymnázia. Jejich hlavní přednost, tedy náročná příprava zaručující hladký postup na vysokou školu, přestává u uchazečů zabírat a přednost dostávají obory s hlubší profesní přípravou. Podíl populace vstupující do lyceí poklesl a zdá se, že sestupný trend bude pokračovat i v září. Oborům lycea navíc nejsou příliš nakloněny ani některé kraje - jejich většinoví zřizovatelé.
 
Čím to, že o obory především technického a ekonomického lycea považované za vzor moderního vzdělávacího programu přestává být zájem? Původně se přece s nimi stejně jako s gymnázii počítalo jako s téměř hlavním středoškolským vzdělávacím proudem. Zelenou dostala lycea (vedle již zmíněných máme ještě zdravotnická, přírodovědná, pedagogická a waldorfská) hlavně za úřadování ministryně školství Petry Buzkové, která mimo jiné vypsala rozvojový program, jehož obsahem byla, zjednodušeně řečeno, dotace na každé zrušené místo odborné školy, které poté obsadí další gymnazista. Na realizaci tohoto kontroverzního programu nakonec nedošlo.
Idea zevšeobecnění střední školy, tedy podpora zvýšení počtu gymnázií a lyceí, se naposled objevila v Národním strategickém referenčním rámci z roku 2007, který představuje základní programový dokument pro využívání evropských fondů. Od té doby má však navrch politika opačná – podpora odborného školství, především technické maturity a řemeslného výučního listu, která právě letos nečekaně, ekonomické krizi navzdory, začala sklízet plody. Nárůst počtu i podílu žáků v oborech lycea totiž skončil rokem 2008. V nynějším školním roce byl už zaznamenán pokles z loňských 5 na 4,6 % žáků vstupujících do středního vzdělávání (lycea jsou na tom podobně jako gymnázia, naopak vzrostl podíl učebních oborů, což asi nikdo nečekal, viz UN č. 21/2010).
Jak budoucnost lyceí s ohledem na zmíněný kontext vnímají krajští politici odpovědní za oblast školství?
 
Slepá kolej
Pokles zájmu potvrzuje radní Královéhradeckého kraje JIŘÍ NOSEK, podle něhož lycea byla do jisté míry módní záležitostí, ba dokonce slepou kolejí.
„Budeme se tomuto tématu určitě věnovat, ale nerad bych sděloval nějaké představy, dokud nejsou důsledně předjednány. Podle mého osobního názoru jsou lycea problém. Třeba absolvent ekonomického lycea... Ten může jít samozřejmě na vysokou školu - ale rovnou do praxe? Na poklesu zájmu je vidět, že to není jen subjektivní názor, ale že to tak vnímá i veřejnost,“ řekl radní J. Nosek.
 
Postupně asi zaniknou
Pokud bychom se na osud oborů lycea dívali optikou vedení Karlovarského kraje, trend by nám vyšel jasný - útlum.
„S řediteli obchodních akademií v Mariánských Lázních a v Karlových Varech jsme se domluvili, že od 1. září nebudeme otevírat první ročník lycea,“ řekl UN krajský radní Vratislav Emler. „Pozval jsem si dokonce všechny ředitele, kteří mají ve škole nějaký obor lycea, abych zjistil jejich názor – říkají svorně, lyceum není ani ryba, ani rak. Zatím neotevíráme dvě třídy, ale osobně mám pocit, že lyceum pomalu zanikne – nebo minimálně nebude mít na růžích ustláno.“
Podle V. Emlera jsme ve školství po dvaceti letech vývoje nahoru dolů došli do roku nula. „Na maturitní obor se dnes hlásí dívka s pětkou z češtiny, na lyceum jde žák se čtyřmi čtyřkami, třídní učitelé na základních školách otevřeně říkají, že se jejich děti přece vždycky někam dostanou... Zkrátka jde o řetěz opatření na zvýšení kvality, která bude třeba udělat od škol základních až po vysoké,“ dodal krajský radní s tím, že zhruba v prosinci bude mít na stole aktualizovaný dlouhodobý záměr kraje, který se o takovou „průřezovost“ napříč stupni škol pokusí.
Lycea si nežijí ve vatě ani jinde na západě Česka. Radní Plzeňského kraje JIŘÍ STRUČEK pro UN podotkl, že nevelký zájem o studium na lyceích, která jsou krajem považována za součást odborného vzdělávání, v poslední době ještě více poklesl.
„Dá se tedy očekávat, že postupně sama zaniknou. Pro následující školní roky Plzeňský kraj školám pravděpodobně doporučí jejich spojení s jiným oborem. Výjimkou je zdravotnické lyceum, které je nutným vstupem pro studium na zdravotnické vyšší odborné školy,“ dodal J. Struček.
 
Kampaň nebude
„Lycea si v praxi nenašla tolik zájemců, jak se předpokládalo. Nemáme v úmyslu je uměle udržovat, případně financovat reklamní kampaň pro jejich naplnění. V našem kraji cíleně reagujeme na potřeby zdejších zaměstnavatelů a podporujeme technické obory, které jsou potřebné a o které je stále menší zájem,“ konstatovala náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje VĚRA PALKOVÁ.
Čísla, která poskytla UN, jsou výmluvná. Kraj v posledních třech letech zaznamenal výrazný pokles počtu žáků přijímaných do lyceálních oborů. Ve školním roce 2009/2010 došlo k propadu o 18 % oproti předchozímu období. Letos v září by mělo do prvních ročníků lyceí v krajských školách nastoupit až o zhruba 25 % žáků méně než vloni. Tento pokles je prý způsoben hlavně celkovým úbytkem počtu žáků vycházejících ze základních škol, ale rovněž i „systematičtější a důraznější propagací odborného vzdělávání“.
Dodejme, že v Moravskoslezském kraji je zastoupeno kompletní spektrum lyceí. Nejvíce ekonomické lyceum, které se vyučuje na devíti krajských školách, a technické lyceum nabízené šesti školami.
„V těchto oborech vzdělání také zaznamenáváme největší úbytek žáků, u ekonomického lycea o 42 % a u technického lycea o 48 % ve srovnání se školním rokem 2008/2009,“ dodala V. Palková s tím, že dlouhodobý záměr kraje z roku 2008 stanovil pro lycea zachování podílu nově přijatých žáků do 1. ročníku z celkového počtu nově přijatých do oborů středního vzdělávání na maximálně 10 %.
„Tento parametr je dodržován. Podíl žáků, kteří nastoupili do 1. ročníku lyceálních oborů, byl na školách všech zřizovatelů v letech 2008/2009 a 2009/2010 asi 6 %. Podle počtu odevzdaných zápisových lístků lze předpokládat, že v nadcházejícím školním roce se tento podíl sníží,“ uvedla náměstkyně hejtmana.
 
Boom je historií
Největší podíl mají lycea ve Zlínském kraji, kde ale v tomto školním roce zaznamenali také největší pokles ze všech krajů.
„Je to tak, prvotní boom odezněl,“ potvrdil UN celostátní statistiky krajský radní JOSEF SLOVÁK. „V současnosti máme v 1. ročnících 18 tříd oborů lycea. Vrátili jsme se však k modelu dohody s řediteli o počtu všech otevíraných tříd na středních školách v kraji a výsledkem toho bude od září pokles počtu tříd lyceí o čtyři. Tyto obory obecně – snad s výjimkou ekonomického lycea – vnímám jako problémové hlavně kvůli v podstatě nulové praxi. Kromě toho v době poklesu počtu žáků nepovažuji za dobré ještě více rozmělňovat všeobecné vzdělávání - máme přece dobře vybavená gymnázia. Nechceme ale redukci řešit skokově, nýbrž s ohledem na demografický vývoj.“
 
Jako problém to necítíme
Za problematickou však nepovažují situaci s nabídkou oborů lycea v sousedním Olomouckém kraji. Podle náměstka hejtmana PAVLA SEKANINY prý kraj s ohledem na historicky danou hustou síť gymnázií a na požadavky trhu práce nikdy nepodporoval mnohdy neopodstatněné otevírání nových oborů lyceí, a tím i nárůst počtu žáků všeobecných oborů vzdělávání.
„Připomínám, že počet studentů na gymnáziích ve čtyřletých a víceletých formách dosahuje v našem kraji více než 30 %. Díky tomu nedošlo k ´lyceizaci´ středního školství v kraji a spolu s tím k útlumu odborného školství. Tato skutečnost je zakomponována i do strategie Dlouhodobého záměru rozvoje školské soustavy Olomouckého kraje. Naopak, můžeme konstatovat, že v současnosti nabídka oborů odpovídá požadavkům trhu práce, o čemž svědčí vysoká uplatnitelnost absolventů. Proto nepředpokládám zásah do struktury oborů lyceí, i když s ohledem na výrazný demografický pokles může dojít na některých školách ke snižování počtu tříd těchto oborů,“ uvedl pro UN náměstek P. Sekanina.
Spíš neutrální postoj k oborům lycea zastávají také v Jihočeském kraji.
„Prosperující lyceum máme třeba na pedagogické škole v Prachaticích, na jiných školách zájem nebývá takový. Lycea považuji za jakousi náhražku za gymnázia v tom, že jsou koncipována jako lepší přípravka ke studiu na vysoké škole,“ uvedla radní JANA KREJSOVÁ.
Jihočeský kraj zatím nemá hotovou analýzu aktuálního stavu přijímacího řízení, ale zdá se, že optimisticky se vyvíjejí čísla u učebních oborů a technických škol, což prý konvenuje snaze kraje podpořit tuto oblast.
„Jsem ráda, že rodiče volí školu tak, aby jejich děti měly zaměstnání,“ dodala J. Krejsová s tím, že otevírání všeobecně zaměřených lyceí řeší případ od případu. „Kde fungují, není proč je eliminovat, kde ne, domlouváme se hned s řediteli o tom, co dál.“ Je to prý jednoduché, tam, kde nebude lyceum životaschopné, odumře.
 
Třešnička na dortu
Na budoucnost oborů lycea jsme se zeptali také JAROSLAVA PONCE, který vede kromě zastřešující Unie školských asociací Czesha i její členskou Asociaci středních průmyslových škol, na jejíž půdě vlastně před mnoha lety myšlenka lycea (přesněji toho technického, na které se ostatní typy nabalily až posléze) vznikla.
Také on potvrdil, že v klesající středoškolské populaci začínají poptávku po všeobecně zaměřeném studiu pokrývat gymnázia.
„Jsem přesvědčen, že technické lyceum je nejlepší volbou pro toho, kdo chce studovat technickou vysokou školu. Má všechno z gymnázia, co je třeba k dalšímu studiu, navíc mu ale nechybí pověstná třešnička na dortu – třeba učíme 3D modelování, což mnohdy nedělají ani na vysoké škole... Samozřejmě, jako vstupenka na vysokou školu v době, kdy fakulty berou prakticky každého, ztrácí lycea smysl, nicméně pro úspěšnost samotného studia jsou velmi důležitá. Na druhou stranu nerozumím třeba smyslu přírodovědného lycea, respektive tomu, v čem se liší od gymnázia,“ poznamenal J. Ponec.
Na otázku budoucnosti oborů lycea se však dá dívat i z jiného úhlu pohledu. V horních patrech školské politiky jsou početně i vlivem výrazně zastoupeny hlasy, které volají po zevšeobecnění středního školství, po jakési unifikované jednotné škole s mírnou vnitřní „oborovou“ diferenciací, v níž by nebylo znatelnějšího prostoru pro odbornost. Ta by se pak pěstovala až v bakalářském stupni terciáru. A právě lycea vzhledem ke svému pojetí mohou být jakýmsi předobrazem této budoucnosti.
„Naštěstí proti takovým myšlenkám jde realita. Roste zájem o odborné školy, dokonce o učiliště. Mohu to potvrdit, naše škola (VOŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice) s kapacitou 1700 žáků, má především naplněno učiliště, avšak daleko nejhůř ekonomické, ale zejména technické lyceum. Nicméně žáci, kteří v nich studují, jsou absolutní špičkou,“ řekl J. Ponec.
Petr Husník
 
Ředitel ISŠ stavební v Českých Budějovicích Pavel Veselý k otázce budoucnosti lycea (v případě jeho školy technického) říká: „Pokles zájmu jsme zaznamenali, a to v přímé souvislosti s poklesem počtu dětí. Naší hlavní konkurencí jsou gymnázia v okolí, která mají silnou tradici. Na Táborsku, kde je méně gymnázií, lyceum vzkvétá. Na Strakonicku anebo u nás je to už horší. Sice se snažíme, máme výborné materiální vybavení i kantory, ale nehlásí se k nám zájemci, jaké bychom si představovali. Faktem je, že obor technického lycea byl koncipován perfektně, jako příprava ke studiu technických vysokých škol je doslova ideální. K tomu však potřebujete dostatek dětí se studijními předpoklady – jenže letos v prvním kole jsme evidovali čtrnáct uchazečů, z nichž pět přihlášku stáhlo. Když to takhle půjde dál, není co řešit.“
  
< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz