archiv
Učitelské noviny č. 27/2004
tisk článku

Hodiny navíc pro mentálně postižené

Nižší stupeň víceletého gymnázia působí na některé zastánce druhého stupně základní školy jako červený hadr na býka. Pod vlajkou vyrovnávání nabídky a zvyšování úrovně druhého stupně rozhodlo ministerstvo školství o postupném navyšování počtu hodin v některých ročnících druhého stupně základní školy. Nejde ale pouze o zlepšení znalostí dětí – hodina navíc znamená i potřebu dalších učitelů, tedy i peníze.


Právě peníze byly zřejmě důvodem, proč se na začátku změn na základních školách nemluvilo i o školách zvláštních a pomocných. Nyní se ale dočkali i mentálně postižení a od příštího roku dostávají svou první hodinu navíc. Hovořili jsme na toto téma s MARTOU TEPLOU z odboru speciálních škol MŠMT a s EVOU BRYCHNÁČOVOU z VÚP.

Nedávno vydané sdělení MŠMT (publikované např. v UN č. 15/2004) se zmiňuje o třech základních vzdělávacích programech pro mentálně postižené děti – vzdělávací program zvláštní škola, pomocná škola a přípravný stupeň pomocné školy a také rehabilitační vzdělávací program pomocné školy. V souvislosti s navyšováním počtu hodin na základní škole se o jednu hodinu zvýšil počet hodin v učebních plánech těchto tří vzdělávacích programů. Snaží se speciální školy pro mentálně postižené snad vyrovnat víceletému gymnáziu?

Teplá: V tomto kroku se skutečně odráží záměr MŠMT vyrovnávat učební plány ZŠ a víceletých gymnázií. V duchu této myšlenky je navýšený učební plán ZŠ již o tři hodiny (o jednu v sedmé, osmé a deváté třídě). V předchozích letech byly z tohoto projektu vynechány zvláštní a pomocné školy. Nebylo na tuto změnu dost peněz.

Jak se ale dotýká vyrovnávání základní školy a výběrového víceletého gymnázia, do něhož by mělo chodit zhruba 10 % nejlepších, právě mentálně postižených, kteří na křivce rozložení jevů v populaci zaujímají z hlediska intelektu právě její opačný konec?

Brychnáčová: V počátku tohoto projektu skutečně MŠMT ani nepovažovalo za vhodné do něho zahrnout i školy pro mentálně postižené. Hovořilo se o vyšší unavitelnosti žáků, o vyšší zátěži. Snad proto jsme zadání na zpracování učebních osnov pro mentálně postižené ve všech třech vzdělávacích programech s hodinou navíc dostali až letos, tak, aby tyto osnovy platily od příštího školního roku.

Teplá: Musím říci, že se slovy, že by mentálně postižení neměli mít více vyučovacích hodin, nesouhlasím. Snížením poměru vyučovacích hodin (základní škola bude mít nakonec o sedm hodin víc) by se podle mého snížila uplatnitelnost absolventů zvláštních a pomocných škol na trhu práce. Není možné, aby byly školy pro mentálně postižené v takovém propadu z hlediska počtu hodin oproti základním školám. Uvědomte si, Že některé děti se stejnou mírou schopností chodí do zvláštní školy a jiné navštěvují školu základní. A není důvod, aby jedno mělo o řadu vyučovacích hodin víc než druhé.

Vypadá to, jako by se některé odbory na ministerstvu školství konečně dohodly…

Teplá: Je pravda, že jsme na toto téma vedli už nějakou dobu na MŠMT diskuzi. Nakonec se nám ale podařilo naše kolegy přesvědčit a trend navyšování počtu hodin pronikl i na školy vzdělávající mentálně postižené. Není to samoúčelná věc. Uvědomte si, že se počítá s tím, že se zvláštní školy budou transformovat na školy základní speciální. Je tedy nutné, aby se základním školám co nejvíce přiblížily.

Co tedy potká zvláštní školy?

Brychnáčová: Od příštího roku se učební plány zvláštní školy posilují o jednu hodinu v sedmé třídě. Počítá se s tím, že v příštím roce se přidá hodina ještě v osmé třídě a i dál bychom chtěli reagovat na změny v učebním plánu základní školy.

Jak by se měla tato hodina využít?

Brychnáčová: Vytváříme tak prostor pro výuku například angličtiny, informatiky atd. Školy často nabízejí nyní tyto předměty jako nepovinné. Ale je leckdy problém, jak zaplatit pedagogy, kteří by tyto předměty mohli a chtěli učili. Pokud se školy rozhodnou například pro posílení informační gramotnosti dětí, peníze, které dostanou na zapracování této hodiny do učebního plánu, jim problém s odměnou pro učitele vyřeší. Školy dostaly v rámci SIPVZ počítače, ale nemají časový prostor, aby na nich děti pracovaly. Měl se tento čas brát z hodin pracovního vyučování, když právě tento předmět je pro mentálně postižené z hlediska jejich uplatnění stěžejní? Kromě toho může být tato hodina v sedmé třídě zvláštní školy využita k posílení výchov nebo třeba, jak jsem řekla, k výuce jazyků. O tom všem rozhoduje ředitel školy.

Teplá: Ve změně se odráží i tendence udržet mentálně postižené děti co nejdéle ve škole „pod dozorem“. Jde tedy i určitou prevenci sociálně patologických jevů. Je lepší, když se děti učí ve škole, než kdyby se potulovaly po nádražích nebo po hernách.

Jakou náplň pro tuto hodinu navíc byste si na zvláštní škole přála?

Brychnáčová: Kromě možností, o kterých jsem se zmínila, lze tuto hodinu použít třeba pro posílení vyučování v blocích – to je věc, o kterou základní školy bojují, ale která se často na zvláštních školách jako běžně používaná metoda udržela z minulých let. Jde o předměty, jako je nauka o společnosti, nauka o přírodě atd.

Teplá: Berme to jako nabídku – jak bude přidávání hodin pokračovat, uvidíme i podle toho, jak se změna ve školách osvědčí, jak na ni učitelé zareagují.

MŠMT v učebních plánech nemluví o tom, jestli musí ředitel “držet“ náplň hodiny navíc celý rok, nebo zda ji může v průběhu jednoho roku měnit.

Brychnáčová: Já bych doporučovala držet její náplň v průběhu celého školního roku – ve výjimečných případech podle zájmu žáků v sedmé třídě eventuelně je možné provést změnu v pololetí a tak dát možnost dětem nahlédnout do dvou oblastí. Víckrát bych ale změnu nedoporučovala. Konečně, určitě by vznikly problémy se změnou rozvrhu školy… Nicméně konečné rozhodnutí je na řediteli školy.

Většina předchozích slov platí i pro pomocnou školu, jejíž dva programy (pomocná škola a rehabilitační program pomocné školy) také dostaly jako instituce vzdělávající mentálně postižené hodinu navíc. Tato dotace byla zařazena v pomocné škole, kterou navštěvují žáci s těžkým mentálním postižením, do vyššího stupně – v těchto letech si děti opakují a rozšiřují teoretické znalosti, které se naučily v předchozích letech. Následující stupeň je vysloveně pracovní (tak se také jmenuje), je zaměřen na přípravu žáků pro praktické školy. Podle E. Brychnáčové by bylo výhodné využít v pomocné škole tuto hodinu například na rozvoj komunikace, na řečovou výchovu, která může dětem v dalších letech hodně pomoci. V rehabilitačním vzdělávacím programu, který bývá využíván pro žáky s těžkým kombinovaným postižením, může ředitel zařadit hodinu podle své úvahy, kam je potřeba, s tím, že náplní bude smyslová výchova.

Víc hodin děti ve škole nestráví

Počty přidaných hodin jsou jen jedním z problémů, které nyní řeší ředitelka Speciální školy v Šumperku LUDMILA KROBOTOVÁ. Podstatnější z dlouhodobého hlediska je pro ni jednání o spojení se zdejší mateřskou a základní školou speciální a otevření jednoleté a také dvouleté praktické školy.

Budoucnost je v silném subjektu

Pokud by se dohoda o sloučení škol podařila, vznikl by tu multiplex speciálních škol pro mentálně postižené děti a pro děti s kombinovanými vadami. Pokrýval by věkově celou škálu školní péče o tyto děti od školy mateřské až po školu praktickou a z hlediska hloubky postižení by otevřel nabídku jak pro děti s lehčím a středně těžkým postižením, diagnostikovaným pro zvláštní školu, i pro děti s postižením těžkým (pomocná škola i výuka podle programu rehabilitačních tříd pomocné školy) včetně autistů. Umožnil by výuku se vzdělávacími programy od základní školy po speciální.

Škola musí problém spojení řešit nejen z hlediska budoucí nabídky, ale i z ekonomického hlediska. V posledních třech letech, tedy poté, kdy v Šumperku vznikly dvě soukromé speciální školy a změnil se způsob financování, ubyla třetina dětí a podobně klesl počet tříd. Proto by možná „sjednocovací jednání“ začala probíhat i v případě, že by tento trend nebyl obsažen v dlouhodobém záměru Olomouckého kraje.

Podle radního Olomouckého kraje Pavla Sekaniny byla síť zvláštních škol hodně zbytnělá a změny v síti těchto škol jsou nezbytné. Důvod je i ekonomický. Řada škol se v systému financování školství agregovaným normativem dostává kvůli klesajícímu počtu žáků do problémů. „Fuze těchto dvou škol se projednává již dva roky a věřím, že během roku se již podaří školy spojit,“ říká P. Sekanina s tím, že s návrhem na spojení škol přišla jak ČŠI, tak skupina odborníků ze speciálního školství. Výsledkem by byl ekonomicky stabilnější a silnější subjekt s širokou nabídkou programů pro různě postižené děti.

V hodině navíc zazní angličtina

Naplnění jedné hodiny, kterou dostala do svého učebního plánu zvláštní škola (a pomocná škola), je věcí krátkodobějšího plánování. Hodinu v sedmé třídě zvláštní školy ředitelka L. Krobotová přivítala. Její obsah nechala vlastně na rodičích. „Oslovili jsme všechny rodiče žáků budoucí sedmé třídy a nabídli jim dvě možnosti – buď ji věnovat výuce základů angličtiny, nebo práci s počítačem,“ říká ředitelka školy. Prvním úspěchem bylo, že odpověděli všichni rodiče. Většina se pak rozhodla pro základy angličtiny. Možná je v pozadí jejich výběru i fakt, že škola již dnes práci s počítačem vyučuje jako součást pracovního vyučování a využívá počítačové výukové programy od 1. třídy.

Ale angličtina, obtížný cizí jazyk pro mentálně postižené děti, které mají často zásadní problémy i se zvládnutím mateřštiny? „Jde o to, aby se lépe orientovali například v počítačovém prostředí,“ vysvětluje ředitelka motivaci volby jazyka. Nemyslí si, že by se za tu jednu hodinu naučili anglicky. Budou umět pozdravit a poznají zřejmě, když ve společnosti někdo anglicky promluví. „I to je ale pro ně z hlediska sebevědomí strašně důležité,“ tvrdí L. Krobotová.

Hodina navíc však podle ní nebude v důsledku znamenat nárůst doby, kterou stráví děti ve škole, což bylo jedním z cílů, o kterých M. Teplá z MŠMT a E. Brychnáčová z VÚP hovořily. V praxi šumperské školy to bude asi vypadat tak, že většinou se nenaplní nějaký zájmový kroužek. Děti jsou totiž omezeny odjezdy autobusů a vlaků – kdyby zůstávaly ve škole, dostaly by se domů leckdy až pozdě večer.

Problémem ale je nedostatek informací, které škola dostává. Dobře, letos to je jedna hodina pro sedmou třídu, příští rok (asi, pokud budou peníze) další hodina, tentokrát pro třídu osmou… Ale co pak? Dojdou děti sangličtinou až do devítky, nebo skončí po dvou letech? „To bych chtěla vědět, z hlediska dlouhodobé práce s dětmi je důležité, jak rozvrhnout učivo,“ připomíná L. Krobotová.

O hodině navíc pro žáky pomocné školy, která má budovu v nedalekých Vikýřovicích, zatím nijak intenzivně neuvažovala. S trochou váhání potvrdila, že navyšování hodin pro tyto děti s velmi těžkým mentálním postižením vnímá jako poněkud formální a zbytečné. „Nebude problém ji naplnit, tyto děti potřebují podporovat zejména při rozvoji komunikace s okolím – a právě tomu budeme tento čas věnovat. Ale nebude to vlastně čas navíc, protože to je oblast, která je jednoznačně u těchto dětí naší prioritou,“ říká ředitelka školy.

V příštím roce bude škola poskytovat i rehabilitační vzdělávací program pomocné školy. Chlapec, který nastoupí do třídy pomocné školy, je nesmírně obtížně socializovatelný, velmi těžko komunikuje. Ředitelka počítá s tím, že práce s ním bude maximálně individuální, jen na některé činnosti bude chlapec ve své kmenové třídě s dalšími dětmi, aby si více zvykl na vzájemnou komunikaci. Hodina navíc? No…

Vyrovnat vzdělávací nabídku základní školy a víceletého gymnázia? Jistě. Vyrovnávat nabídku základní a zvláštní školy? Dobře. Ale přidávat hodiny těžce mentálně postiženým dětem v pomocné škole? Proč?

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz