archiv
Učitelské noviny č. 29/2004
tisk článku

Drahé virtuální studium

Uvnitř těchto UN se setkáte s vybranými informacemi ze zbrusu nového výzkumu mezi vysokoškoláky, který nedávno dokončil tým odborníků ze Sociologického ústavu AV ČR pod vedením docenta Matějů. Veřejnost byla především překvapena mírně nadpoloviční většinou studentů prvních ročníků, kteří se v průzkumu vyjádřili kladně pro případné zavedení školného. Mě šokovala ale jiná informace, a to jak jsou mnozí posluchači se studiem nespokojení, běhají ze školy na školu nebo studují jen naoko a jejich „intelektuální“ spanilé jízdy platí tento stát, tedy my všichni. Jak je to možné?

Student, který se zapíše do prvního ročníku a z nějakého důvodu se na škole do příštího zápisu už neukáže, je dotován: peníze na něj pobírá jednak škola, jednak je podstatně sociálně zvýhodněn. Kromě toho, že tento příživník a sobec zabírá místo některému z méně šťastných zájemců o studium na stejné škole, vytváří tak virtuální realitu potřeby dalších peněz na univerzitní vzdělávání. Ano, chápu chování chudých veřejných vysokých škol, že rády nějaké ty peníze takto ušetří, byť s jejich postupem nesouhlasím. Chápu také svým způsobem jednání papírových studentů, kteří darwinisticky využívají slabostí systému. Co ale nechápu, je tento stát, který stále naříká, na co všechno se mu nedostává prostředků a takto blahosklonně penězi mrhá.

Měl by to být především on, kdo by univerzitám určil jasná pravidla, podle kterých se budou peníze na hlavu přidělovat. A to případně i vracet, když se prokáže, že daný člověk jako student vlastně de facto neexistuje. Jde tak vlastně i o nekalou soutěž, protože s klesající populační křivkou a rostoucím počtem VŠ se podstatně zvyšuje i konkurence. Škola, která má posluchárny opravdu plné, a univerzita, jež dostala peníze částečně na fiktivní studenty, nemají rovné podmínky.

Přesto ochranné opatření státu by ohlídalo jen spravedlivější rozdělování dotací a zabránilo zneužívání sociálních výhod. Hlavní problém je ale přítomen ve filozofii celého systému financování vysokoškolského vzdělání. Bohužel, je to tak, ale co je zadarmo, toho si nikdo neváží. Jedině školné může vyvinout účinný tlak na studenty, aby si začali svého vzdělání cenit (a to nejen ve smyslu diplomu) a na učitele, aby jim ho předávali na vyšší úrovni. Anebo máme u nás opravdu tolik geniálních mladých lidí, když může nemalý počet studentů s přehledem zvládat dvě školy najednou? 

Lukáš doubrava

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz