archiv
Učitelské noviny č. 31/2004
tisk článku

Tváří v tvář historii

Myslíte, že dnešní mladá generace ví, co se skrývá za slovy intolerance, genocida nebo holocaust? Pokud máte podobné zkušenosti jako já, potvrdíte mi, že dnešní mládež se častěji zajímá o zcela jiné věci a o zmíněných jevech toho moc neví. Nemá příliš informací o událostech, které podle ní patří do hluboké minulosti, a jen málo mladých lidí dokáže uvažovat o podobnostech s některými situacemi ze současného života.

Nynější osnovy předmětů základních i středních škol, od kterých bychom objasnění příčin očekávali, tedy dějepisu či občanské výchovy, mnoho prostoru k poskytnutí důležitých informací i vzbuzení nezbytného zájmu nedávají.

Z tohoto pohledu je velmi zajímavá a užitečná činnost celosvětově působící organizace Facing History And Ourselves (FHAO, www.facinghistory.org). FHAO pořádá pro učitele, studenty a další zájemce semináře, které poskytují množství různých informací o zdrojích a vzniku nacistické ideologie, upozorňují na nebezpečí lhostejnosti a mlčení většiny společnosti o tom, jak „nenápadně“ začínal a v co vyústil holocaust.

Podobného semináře jsem se společně s několika českými kolegy, učiteli a studenty z Litvy, Kanady, USA, Arménie, Kazachstánu, Nového Zélandu a Jihoafrické republiky zúčastnil na začátku srpna v Berlíně. Šest pracovních dnů nabídlo celou řadu interaktivních činností. Snažili jsme se vžít do pocitů dělníka, majitele dílny, nezaměstnané švadleny či propuštěného důstojníka z přelomu 20. a 30. let německé Výmarské republiky. Vžívali jsme se do běžného života židovského obyvatelstva v německých městech po zavedení Norimberských zákonů. Hráli jsme malé divadlo o cestě Židů do koncentračního tábora. Zkoušeli jsme výrobu koláží za pomoci jen takových prostředků, jaké měly děti v Terezíně. O tom, že ani takováto témata nejsou zřetelně jen černá nebo bílá, svědčí seznámení s osudy pronásledovaných Židů, které dlouhou dobu v průběhu války skrývali jejich němečtí spoluobčané nebo obyčejní lidé v okupované Evropě.

Díky přítomnosti dvou kolegů z Arménie jsme se dozvěděli mnoho nového nejen o turecké genocidě Arménů v roce 1915, ale i o válce v Náhorním Karabachu v 90. letech. Do současnosti jsme se dostávali prostřednictvím poznání výchovy k toleranci a demokracii v současném Německu, přednáškou právničky, která monitoruje činnost Mezinárodního soudního tribunálu v Haagu, ale i zjištěním o zcela jiném přístupu ke svobodě projevu v USA, či názorným videoprogramem o tom, jak nebezpečný a dvousečný nástroj propagandy může být internet.

Byl to týden plný praktických cvičení, přednášek, besed a videoprojekcí, doplněný metodickými postupy, rozbory a odkazy na zdroje studijních materiálů, nové publikace a zajímavé webové stránky.

Nesmírně užitečná a zajímavá byla setkávání při společné práci, ale i večerní posezení v zahradě vzdělávacího zařízení. Vždy jsme se navzájem dozvídali užitečné a někdy překvapivé informace ze zemí kolegů. Vzájemné diskuse také odhalily některé předsudky a pevně zažité představy lidí v různých zemích a kontinentech.

Přesto bych si dovolil tvrdit, že právě takováto spolupráce je nesmírně užitečná a potřebná nejen v učitelské praxi, ale i ve všech oblastech lidské činnosti. My učitelé samozřejmě stojíme na prvním místě v poskytování informací. Proto je nutné, aby pedagog dokázal přesvědčivě a zajímavě vysvětlit termíny, kterými jsem začínal toto zamyšlení - intolerance, genocida, holocaust.

Miloslav Hons,
ZŠ Chomutov, Na Příkopech 895

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
ucebnice
1590530400_polartraver.gif
anketa
Změní krizová online výuka školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
34%
43%
23%
1591221600_tyr.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz