archiv
Učitelské noviny č. 21/2004
tisk článku

Reforma školského systému v Portugalsku

Systém vzdělávání zahrnuje zařízení, která zajišťují právo na vzdělání a zaručují rovnost příležitostí jak z hlediska přístupu školy, tak i úspěchu ve studiu. Státní vzdělávání je laické (nekonfesní), ale je zaručeno právo zakládat soukromé a družstevní školy.


Základní kompetence pro úroveň základního vzdělávání jsou výsledkem rozsáhlé debaty, která proběhla v letech 1996 až 2001. Do vymezování těchto základních kompetencí se zapojily školy, vysokoškolské instituce, odborníci a výzkumníci, pedagogické asociace a hnutí a celá občanská společnost obecně. Výsledkem jejich práce byl projekt flexibilních úprav kurikula, do něhož se v letech 1997 a 2002 zapojilo množství škol. V návaznosti na toto prozkoumání problematiky základních kompetencí probíhá od školního roku 2001/02 na národní úrovni reorganizace kurikula pro základní vzdělávání. V první fázi se nové kurikulum uplatňuje na prvním a druhém stupni základního vzdělávání. Od roku 2002/03 se začínal postupně v ročních intervalech zavádět do jednotlivých ročníků třetího stupně, takže v roce 2004/2005 se bude celé základní vzdělávání řídit kurikulem založeným na kompetencích.

Reforma portugalského školství spočívá v reorganizaci primárního školství za účelem osvojení vybraného souboru klíčových kompetencí žáky během povinného vzdělávání.

Od žáků se očekává, že si v průběhu základního vzdělávání osvojí tyto všeobecné základní kompetence včetně schopností realizovat níže uvedené činnosti:

  • vybavovat si a využívat poznatky kulturní, vědecké a technické povahy k pochopení reality a řešení každodenních situací a problémů;
  • efektivně se vyjadřovat pomocí terminologie z různých oblastí kulturního, vědeckého a technického poznání;
  • plynule a účinně komunikovat v portugalském jazyce a strukturovat své myšlení;
  • plynule a účinně komunikovat v cizích jazycích v běžných životních situacích a vstřebávat informace sdělované cizími jazyky;
  • osvojit si individuální metodologii práce a učení, která umožní dosahovat stanovených cílů;
  • vyhledávat, vybírat a třídit informace tak, aby se z nich staly poznatky, které lze prakticky využít;
  • osvojit si vhodné strategie řešení problémů a rozhodování;
  • pracovat samostatně, odpovědně a tvořivě;
  • spolupracovat s druhými lidmi při řešení společných úkolů a projektů;
  • pěstovat harmonický vztah k okolnímu prostředí prostřednictvím osobního a interpersonálního přístupu, který vede k zlepšení zdraví a zvýšení kvality života.

Rozvíjení těchto všeobecných kompetencí vyžaduje vzájemnou součinnost a souhru všech oblastí učiva. Kromě toho se musí objasnit, jak by mělo docházet k osvojení těchto kompetencí. Získávání kompetencí se navíc musí realizovat průřezově ve všech předmětech a oblastech učiva. Různé části obsahu vzdělávání a příslušní učitelé musí jasně stanovit, jak se má tento průřezový aspekt výuky zakomponovat do obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů a uplatnit ve všech situacích učení. Pro každou všeobecnou kompetenci se rovněž musí vytvořit určité didaktické postupy, které se pokládají za nezbytné pro její náležité rozvíjení v různých oblastech učiva na úrovni základního vzdělávání.

Národní kurikulum podporuje samostatnost a kreativitu žáků a rozvíjení schopnosti využívat informační a komunikační technologie. Tyto kompetence jsou průřezové, tj. rozvíjení se ve všech vyučovacích předmětech či oblastech učiva. Úspěšné průřezové zakomponování problematiky informační a komunikační technologie do obsahu základního vzdělávání předpokládá, že bude k dispozici obsah učiva vymezený pro jednotlivé stupně této úrovně vzdělávání.

Kurikulum se orientuje na uplatňování vyučovacích metod, které podporují aktivní učení (činnostní učení a experimentální učení), ale tento princip připouští celou řadu přístupů. Ve všech vyučovacích předmětech a oblastech učiva kurikulum předepisuje rozvíjení kompetencí a příklady zkušeností, které by se v průběhu základního vzdělávání měly žákům zprostředkovat. Předmětové kompetence žáci získávají prostřednictvím výuky jednotlivých vyučovacích předmětů. Všeobecné kompetence, které mají průřezový charakter, se rozvíjí ve všech vyučovacích předmětech či oblastech učiva a prostřednictvím zkušeností, které škola žákům záměrně či mimoděk zprostředkuje. Současný příklon ke kurikulu založenému na kompetencích bude v dlouhodobém měřítku vyžadovat přezkoumání učiva povinných vyučovacích předmětů.

Ukazuje se však, že je doposud obtížné vymanit se ze stereotypu hodnocení vědomostí. Formativní hodnocení je průběžné a mělo by brát ohled na individuální tempo učení každého žáka. Sumativní hodnocení se zpravidla provádí na konci každého pololetí a stupně a vyjadřuje se známkami na stupnici od jedné do pěti. Na konci každého stupně se žákům vydává vysvědčení. Na konci základního vzdělávání (v 9.ročníku) se pořádají souhrnné testy. Tyto testy ve všech vyučovacích předmětech zadávají školy a přihlíží se k nim v závěrečném hodnocení žáků, které bere v úvahu i jejich průběžné výsledky. Žáci, kteří hodnocení úspěšně absolvují, získávají diploma do ensino básico (vysvědčení o základním vzdělání), které uvádí typ absolvovaného studia a závěrečnou známku.

Na prvním stupni provádí hodnocení třídní učitel a školní rada, zatímco na druhém a třetím je úkolem školní rady. Kromě toho se na konci 6. ročníku (na konci druhého stupně) a 9. ročníku (poslední ročník povinného vzdělávání) pořádají národní zkoušky, jež vykonávají například žáci, kteří navštěvovali školy, jimž nebyla uznána rovnocennost poskytovaného vzdělávání, nebo žáci, kteří absolvovali program domácího vzdělávání. Žáci mohou požádat o podstoupení těchto zkoušek (které zahrnují všechny vyučovací předměty zařazené do učebního plánu). Orgánem odpovědným za zadávání těchto zkoušek je útvar ministerstva školství, který se specializuje na hodnocení.

V roce 2000 byly zavedeny standardizované celostátní testy z portugalštiny a matematiky, které v celé zemi vykonávají všichni žáci. Toto hodnocení se provádí na konci každého ze tří stupňů základního vzdělávání. Standardizované testy nemají vliv na průchod žáků školským systémem, ale hodnotí kvalitu samotného systému, protože shromažďují údaje o výkonu žáků ve dvou výše zmíněných oblastech učiva. Hlavním cílem je tedy poskytnout společnosti – a především školám a učitelům – informace o více nebo méně úspěšných aspektech učení žáků a jejich výkonnosti, a docílit tak v budoucnu zlepšení.

Tyto testy jsou nástrojem shromažďování údajů o výkonu žáků na celostátní a regionální úrovni a umožňují analýzu vývojových trendů během několikaletého období. Rovněž usnadňují integraci výsledků mezinárodních srovnávacích testů.

Nové národní kurikulum výslovně říká, že základní kompetence nelze pokládat za minimální úroveň výkonu žáka požadovanou na konci základního vzdělávání. Pro každý stupeň základního vzdělávání jsou vymezeny postupné úrovně osvojování předmětových základních kompetencí, jež jsou spjaty s obsahem jednotlivých předmětů. Všeobecné kompetence se rozvíjejí během celého základního vzdělávání.

Alena Kůlová,
Výzkumný ústav pedagogický

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz