archiv
Učitelské noviny č. 21/2004
tisk článku

Pláč maturity české

Je konec května a maturity jsou v plném proudu. V současné podobě ale asi dlouho nepřežijí. Poslanci jednají o školském zákonu, jehož důležitou částí je právě reforma maturitní zkoušky. Pokud pro zákon zvednou ruku, za pár let se bude přinejmenším z poloviny maturovat pod státní taktovkou – ovšem způsobem, proti němuž se postavila většina školských asociací.


Dnes je všechno jinak?

„Maturity jsou kolísavé úrovně, nesrovnatelné, v řadě oborů jsou ryze formální – zkoušku tak dostane každý! Musíme je proto změnit, zlepšit, srovnat, standardizovat!“ V polovině 90. let tomu tak skutečně bylo. Po deseti letech ovšem člověka napadne skoro kacířská otázka – nezměnila se situace? Nejsou maturity kvalitnější než v oněch zlomových letech? Roky diskuzí, milionových sond „Maturant“ a o řád skromnějších programů „Maturity krok za krokem“ mohly mimoděk dosáhnout kýženého cíle, nebo aspoň zčásti. Má proto smysl novou maturitu vůbec zavádět?

CZESHA: Zavádíme špatný model

„Takové zdánlivě kacířské myšlenky přicházejí vždycky, když se mění původní zadání či vstupní okolnosti,“ říká v rozhovoru pro UN PETR KLÍNSKÝ, maturitní expert Unie školských asociací – CZESHA a ředitel Obchodní akademie Heroldovy sady v Praze 10.

„Před deseti lety vznikla diskuze o maturitách jako reakce na ostrou konkurenci, do níž se dostaly stávající střední školy kvůli vzniku spousty dalších, soukromých i státních škol, jejichž kvalita v řadě případů nebyla zrovna nejlepší. O tom nebylo a není pochyb. Přitom nešlo jenom o maturitu, ale vůbec o kvalitu vzdělávacích programů. Vzpomínám si, jak jsme tenkrát v Asociaci obchodních akademií vytvořili jakýsi standard pro školy, které chtěly mít v názvu označení „obchodní akademie“. Dnes už je situace jiná, poněvadž během let proběhla selekce a také profilace škol, nicméně potřeba stanovit jednu laťku pro všechny přetrvala, i když už není tak zřetelná.“

Proč? Stále přece máme školy na špici, průměr a podprůměr.

„To jistě, ale tomu se nikdy nevyhnete. Podle stejného klíče kvality můžete dělit třeba podniky a živnostníky, kteří nabízejí nějakou službu. A vzdělání je také službou. Dokonce bych se odvážil tvrdit, že je dobře, že se školy v kvalitě různí. Někteří rodiče a žáci cíleně vyhledávají školy s vysokými nároky a velkou tradicí, protože chtějí něco získat. Jiní naopak programově míří níž. Necítí se na víc nebo prostě nechtějí, ale to je přirozené. Čili souhlasím, aby byla stanovena laťka, i když už ne jako nástroj pro srovnávání a stabilizaci škol, ale jako evaluační nástroj pro jakési minimální plnění rámcových vzdělávacích programů.“ 

Jenže ona pomyslná laťka se neustále hledá. V pilotním programu Maturita na nečisto v některých předmětech jsou opakovaně neúspěšní studenti SOŠ a SOU, přitom s řadou úloh mají problém i výborní studenti prestižních gymnázií. Jak ji tedy stanovit, aby odpovídala realitě?

„To je prekérní otázka. Pokud budeme vycházet z výsledků Maturity na nečisto, tak dojdeme k závěru, že ono minimum ještě nalezeno nebylo. Navíc se ptám, proč by tato laťka měla být hledána a nacházena jen pro všeobecně vzdělávací předměty? Možná kolegové z odborných škol namítnou, že kdyby se stát míchal ještě do odborných předmětů, bylo by hůř... Připadá mi ale zvláštní, že se kvůli nové maturitě začnou sestavovat žebříčky – a to určitě nastane – podle něčeho, co není hlavním posláním většiny škol. Až odborné školy pochopí, že stát přikládá váhu hlavně všeobecně vzdělávacím předmětům, přizpůsobí se a omezí péči o odborné předměty, aby jejich žáci především dobře zvládli státem zadávané všeobecné testy. Mimochodem, to je jádro sporu, který vedeme s tvůrci nové maturity od samého počátku.“

To jste mi ale neodpověděl.

„Ani jsem nemohl odpovědět. Podívejte se, před deseti lety bylo určeno, že maturita bude složená ze dvou částí, společné neboli státní a profilové, tedy školní. Tím byly karty rozdány. Takové omezení vám brání uvažovat o jiných možnostech zjišťování výše této laťky a také o ověřování toho, jestli jí student dosáhl, nebo ne. Snažíte se vlastně jen vylepšit oficiální model.“

Takže už o nich nepřemýšlíte?

„Dovedu si představit u kteréhokoli předmětu, že ho rozdělím, že část otázek budu zadávat zvnějšku a část prostřednictvím školy. Existují ale i jiné metody než jednoznačný test. Mohu se pokusit o zadání podstatně širšího tématu, nebo zapojit do maturitní komise víc lidí z jiných škol. Nejsou to úplně exaktní metody. Když si však připustím, že už dnes nemusím školy srovnávat, ale měl bych jen hlídat minimální úroveň dodržování studijního programu, potažmo rámcového vzdělávacího programu, mohu si to dovolit. A když se dostaneme k tématu vyhodnocování,

nezávislý examinátor může hodnotit jak souvislejší písemný projev, tak i ústní projev – i když oboje má svá úskalí. Touto úvahou se postupně dostaneme před otázku, jestli je model dvou částí skutečně nejvýhodnější.“

I kdyby nebyl, copak by o tom v desetileté veřejné debatě nepadla zmínka?

„Jestli před deseti lety existovaly alternativy, pak neopustily zdi ministerstva školství. Kdyby se do diskuze vpustilo víc modelů, možná by dnes poslanci schvalovali úplně jinou reformu maturit. V posledních letech navíc zapracovala únava lidí z bezvýsledných debat a zvítězilo jediné přání – už o něčem rozhodněte, ať konečně víme, na čem jsme.“

Setrvává Unie školských asociací - CZESHA stále na odmítavém stanovisku k nové maturitě?

„Názor máme pořád stejný. Ještě na začátku roku 2002 jsme s ním byli v opozici, ale poté, co se naše stanovisko objevilo ve vašich novinách a po změně vedení MŠMT po červnových volbách, jsme se stali z oponentů spoluautory jako členové oficiálního přípravného týmu. Bylo to plus a samozřejmě jsme se snažili dosáhnout nějaké kompromisní varianty. Ministerstvo ale nakonec schválilo takovou podobu, kterou přípravný tým nenavrhl a ani se k ní nemohl vyjádřit, a tak jsme teď v opozici podruhé.“

Nejvíc vám vadí přidání třetí povinně volitelné zkoušky ke zkoušce z českého jazyka a cizího jazyka. Proč?

„Protože není připravená, zakládá nerovné podmínky pro maturanty z různých typů škol a zvyšuje počet zkoušek celé maturity na šest. Na druhé straně - můžeme se samozřejmě mýlit, ale nezjistíme to, dokud neproběhne nějaká pilotáž, která ministerskou variantu prověří. Je chybou, že rovnou probíhá zavedení všech tří, respektive šesti zkoušek bez pilotáže celkové náročnosti maturity. Kromě toho existuje dosud skrytý problém nerovnosti zkoušek v profilové části. Gymnazistovi totiž kromě rozhodnutí ředitele nic nebrání v tom, aby maturoval, i když v takzvané rozšířené úrovni, opět z češtiny, cizího jazyka a například matematiky. To žák odborné školy nemůže - aby splnil profil absolventa, musí si vzít nejméně dvě odborné zkoušky.“

Vypadá to, že pokud školský zákon projde, projdou i paragrafy týkající se nové maturity, a to možná bez jakýchkoli změn. Jste s tím smířen?

„Budeme se s tím muset vyrovnat. Ale chci zdůraznit jedno. Nastavení nové maturity tlačí na změnu vzdělávací soustavy. V Česku existuje a funguje v mezinárodním srovnání ojedinělý systém odborného vzdělávání. Než spustíme novou maturitu, která bude tento systém rozrušovat, měli bychom si to nejprve pořádně rozmyslet. Měli bychom vědět, že to, čím ho nahradíme, bude také fungovat.“

PETR HUSNÍK

Jak by měla vypadat nová maturita podle návrhu školského zákona

Společná část maturitní zkoušky

Tři zkoušky, a to zkoušky z českého jazyka, zkoušky z cizího jazyka a volitelné zkoušky. Volitelnou zkoušku žák koná z matematiky, občanského základu, přírodovědně technického základu nebo informačně technologického základu podle své volby. Zkouška z českého jazyka a zkouška z cizího jazyka se skládají z písemné části a ústní části. Volitelná zkouška se koná písemně.

Profilová část maturitní zkoušky

Tři zkoušky. Ředitel školy určí nabídku povinných zkoušek podle rámcového vzdělávacího programu, dále stanoví formu, témata a termíny konání těchto zkoušek. Žák může dále konat nejvýše 4 nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelem školy a z nabídky stanovené ministerstvem. Ředitel školy, popřípadě ministerstvo v případě nepovinných zkoušek zadávaných ministerstvem, dále stanoví formu, témata a termíny konání nepovinných zkoušek. Zkoušky se konají formou a) vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí, b) ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí, c) písemné zkoušky, d) praktické zkoušky, nebo e) kombinací dvou nebo více forem podle písmen a) až d).

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz