archiv
Učitelské noviny č. 21/2004
tisk článku

Vracejí nás spojené ročníky zpátky?

Pro příště nebude možné, aby základní školy na 2. stupni slučovaly ročníky, vzkázalo MŠMT prostřednictvím pokynu o udělování výjimek školám. Kolik takových škol asi je? – napadlo mne tehdy. Do té doby jsem o spojování ročníků 2. stupně slyšela jenom úvahy. To když ředitelé hledali východisko z nouze, kterým by v případě potřeby školu udrželi. Jak takové vyučování vypadá v praxi? Pro učitele musí být náročné. Vrátí se námaha vložená do přípravy?


Upřímně řečeno, nedovedla jsem si takový způsob vyučování představit. Kdo jiný může podat objektivní zprávu, než inspekce? – říkala jsem si. Konečně odněkud musel popud ke změně pravidel zakotvených do pokynu přijít. Jenže zdálo se, že inspektoři s takovými školami zkušenosti nemají. Kdekoli jsem se zeptala, dověděla jsem se, že na žádné základce se spojenými ročníky na 2. stupni se zatím inspekce nekonala.

Na školu jsem narazila vlastně náhodou. Mluvila jsem se starostou rozhodnutým ubránit obecní školu před nepřízní nařízení. „Letos na 2. stupni ročníky slučujeme, od září to už možné nebude. Abychom se vešli do limitu, musíme sloučit ročníky na 1. stupni.“

Rázem bylo jasné, kam pojedu na zvědy: do Křižan.

škola na kraji světa, nikoli však zájmu 

Motoráček si to klikatil mezi kopci. Sotva jsme vyjeli z Liberce, otvíralo se za okny jedno údolí hezčí než druhé. Po půl hodině jsem byla u cíle. Tedy skoro. Křižanské nádraží je totiž od Žibřidic, které jsou součástí Křižan, vzdálené asi 7 km. Tady také sídlí tamější základní škola. Dojíždění tu nebude legrace.

Patrová škola do dálky svítí novou fasádou, na více než stoletou budovu navazuje moderní dostavba. Čistá, úpravná, na první pohled opečovávaná zvenčí i zevnitř. Bohužel, díky neúprosným limitům zákona a podmínkám pokynu ministryně školství patří mezi školy s ohroženou budoucností. Navzdory tomu, že se sem sjíždějí žáci z pěti okolních obcí.

„Letošní školní rok jedeme na výjimku – a to jsme ještě hodně zachránili slučováním tříd,“ říká ředitelka školy NAĎA Urbanová. Kromě sloučených ročníků na 1. stupni, se po dlouhém zvažování rozhodli pro školní rok 2003-2004 spojit také 8. a 9. ročník. Společná výuka probíhá ve všech vyučovacích předmětech, jednu hodinu českého jazyka a jednu hodinu matematiky týdně má každý ročník samostatnou. Zvláštností školy je také speciální třída, kterou navštěvuje 7 žáků zvláštní a 3 žáci pomocné školy. Třídní učitelka v ní vyučuje všem předmětům podle příslušných osnov, žáci zvláštní školy se však účastní vyučování některých předmětů v jednotlivých ročnících 2. stupně. S výukou spojených ročníků tu tedy mají učitelé zkušeností víc než dost.

DOBROVOLNÁ NEDOBROVOLNOST

Nepochybuji o tom, že kdyby si mohli učitelé vybrat, učili by radši co ročník, to jednu třídu. Konkrétní situace je však o jiném. Dětí je málo. 

„Mám výborné kolegy, na které se mohu spolehnout.“ Touto větou zahájila ředitelka vysvětlování, proč nakonec volili tak obtížný styl výuky. „Všichni učitelé jsou kvalifikovaní, až na jednu kolegyni mají dlouholetou praxi. S aprobovaností je to složitější, řešit jsme museli hlavně chemii a přírodopis. Ale matematiku, český jazyk, němčinu, dějepis, fyziku, zeměpis učíme ve většině tříd aprobovaně. Vyučování ve spojené 8. a 9. třídě určitě není snadné, ale zatím si žádný z učitelů nestěžoval, že by bylo nad jeho síly.“ Z hospitací v hodinách češtiny a zeměpisu měla dobrý pocit. „Jsme víceméně rodinná škola. Řekla bych, že se tu rozdíly mezi ročníky stejně stírají. Například cizí jazyky učí kolegyně ve skupinách, do nichž se žáci dělí podle schopností.“ 

Mimochodem - všech pět deváťáků bylo letos přijato na školu, kterou si vybrali, hned v prvním kole. Dva půjdou na střední školu, tři do učiliště. Není to přesvědčivý důkaz, že škola nic nezanedbala?

SPOJENÍ ROČNÍKŮ JAKO ZÁCHRANA

Doporučení přišlo loni z kraje.

„Když vám někdo řekne, že tohle je reálná možnost jak udržet školu, co uděláte? Zvlášť když vidíte, že na uchování školy záleží i obci. Že dělá co může, aby jí – i ve skrovných podmínkách - vyšla vstříc. Samozřejmě napnete síly i vy.“

To už jsem v ředitelně mluvila i s dalšími učiteli. Vypadalo to, že nevelký kolektiv drží pohromadě. Nejen slovy, ale i pokud jde o práci. Jako by je přístup zastupitelstva zavazoval. Nebo jako by přístup učitelů zavazoval zřizovatele?

Od obce, která má 650 obyvatel, dostává škola ročně na provoz kolem 750 000 Kč. Při tvorbě rozpočtu byl škole přidělen nižší limit pedagogických pracovníků. Obec se proto rozhodla doplatit nula osmičku úvazku. Starosta Jan Zitko slíbil, že od září bude všem dojíždějícím žákům proplácet cestu do školy. Vypsal také granty na vedení zájmových kroužků, aby přitáhl ke škole obyvatele obce a zároveň aby vedoucím alespoň symbolicky přispěl nějakou tou finanční částkou. V obci je mnoho lidí v produktivním věku bez zaměstnání. Kantoři, kteří zatím vedou všechny zájmové kroužky sami, si taky potřebují oddechnout.

i Na malých školách se pracuje

Tenhle vzkaz by měl letět dál. Slyšela jsem ho od každého učitele, s kterým jsem v Křižanech–Žibřidicích hovořila. „Pokyn je příliš striktní. Ve městech, kde je jedna škola vedle druhé, není problém ho naplnit, ale co u nás, kde je dopravní obslužnost víc než problematická!“ 

Kdyby pokyn neplatil, zůstali byste u spojování ročníků na 2. stupni? – zeptala jsem se učitelů. Shodli se: „Stejně jako loni bychom si museli sednout a znovu počítat. Porovnat počty žáků v ročnících, zvážit situaci v nich i možnosti obsazení, postavit rozvrh… Teprve pak bychom mohli říci, jak bude organizace výuky vypadat. Dost nás mrzí, že vzhledem k celkově nízkému počtu žáků musíme zrušit speciální třídu a děti integrovat do ostatních tříd. Vidíme to jako krok zpátky.“

Od září spojí křižanská škola 1. a 5. ročník a také 2., 3. a 4. Jelikož musí rozpustit speciální třídu, vejde se s šesti třídami do limitu 102 žáků. O výjimku na školní rok 2004-2005 tedy žádat nemusela. Ale co když se někdo přes prázdniny odstěhuje, co když se rozmyslí jinak? Nejistota není příjemná.

Listování kronikami prozradilo, že v podobné situaci byla škola také v roce 1980-81, kdy spojovala  6. a 7. ročník a 8. a 9. ročník, o rok později 5. a 6. ročník a 8. a 9. ročník. Výuka v takových třídách rozhodně snadná není, ale pokud se jí škola zhostí dobře a žáci dostanou vše, co dostat mají, proč ji neumožnit? Neměla by konečné slovo v jednom každém případě říci inspekce?

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

JAK PŘIJÍMAJÍ VÝUKU VE SPOJENÉ TŘÍDĚ UČITELÉ

Zdenka zsámbokiová, dějepis, hudební výchova

Starší žáci už mají určité vědomosti zažité – ať už z vlastivědy na 1. stupni, z poslechu rozhlasu a televize, z novin nebo od rodičů. Mám na co navazovat. Ve spojeném ročníku navíc starší žáci pomáhají těm z nižšího ročníku mnohé vyvodit. Mladší zase slyší látku, kterou budou probírat až za rok, ale něco jim v hlavě zůstane. Princip je stejný jako na málotřídce, má svá plus i mínus. 

Vlastně mi pomáhají i další kolegové při své výuce. Zastaví se s žáky u aktuálních výročí. Ukázky z historické četby jsou i v literatuře. Sama při výuce hudební výchovy zdůrazním historii hudby… Každý učitel, který učí poctivě pomáhá v rámci mezipředmětových vztahů i ostatním.

Ale nezastírám, že příprava je pro učitele hodně náročná. Na začátek hodiny mám pro jednu třídu připravený například test nebo krátkou písemnou práci. Zatímco tito žáci pracují samostatně, uvedu ostatní stručně do nové látky. Pak zadám samostatnou práci této skupině a vracím se k písemnému opakování. Rozebíráme, kde udělali chyby, diskutujeme. Přeskakujeme mezi samostatnou prací a výkladem. Jindy vezmu pro oba ročníky společné téma, například válka – 8. ročník má v osnovách 1., 9. ročník 2. světovou válku. Vysvětlíme si, co je válka, jaké jsou její dopady, proč války vznikají, jak se ukončují. Proč se objevují stále znovu, jak se řeší dnes – a jsme u funkce OSN… U starších žáků tento postup funguje spolehlivě. Obtížnější je to v okamžiku, kdy mám v některé třídě žáky zvláštní školy. Poradím si i tady, například tím, že se opřeme o regionální zajímavosti, ale stojí mne to víc hledání, náročnější přípravu i vlastní práci v hodině.

Mám štěstí, že je dějepis mou aprobací, že mohu kdykoli zareagovat na dotaz žáků, i když jde mimo právě probíranou látku. Jen budu na konci roku znovu opakovat svůj požadavek na dvě hodiny dějepisu pro každý ročník. Bez této dotace se dnes výuka dějepisu neobejde.

ALENA CHOTĚBORSKÁ, český jazyk, občanská výchova, angličtina

Osnovy 8. a 9. ročníku se téměř shodují, vlastně se pořád pohybujeme ve spirále, kde každý ročník o něco rozvíjí to, co se žáci dověděli před rokem. Stačí porovnat učivo a sestavit je do ročního plánu tak, aby bylo možné je probírat v obou ročnících přibližně ve stejném čase. V každém ročníku je také určitá část učiva, která stojí jakoby na okraji – například přechodníky v devítce. Zmíním je, ale nezastavím se u nich nadlouho. Látku, kterou je třeba probrat s žáky detailněji situuji do jedné samostatné hodiny týdně, kterou mám pro každý ročník. Nedělá mi problémy ani literatura. Teorii - například členění literatury na prózu a poezii, žánry a podobně – probíráme společně, i ukázky je možné číst dohromady. Nikde přece není předepsáno, že se musíme o spisovatelích učit chronologicky. Pokud bych měla v osmičce nějaký skluz, vím, že to v devítce doženu. Od příštího roku učíme co ročník, to třída. Ale stejně si myslím, že pokyn nebyl uvážený. Pokud škola slučování zvládne – a přijímačky na střední školy řekly, že jsme to zvládli – proč by nemohla učit, jak potřebuje? Nemám ráda rozhodnutí od zeleného stolu. Navíc školní vzdělávací program, který se má vytvářet v rámci RVP tohle přece chce, tak proč je to u nás špatně?

PAVLA Ondrušková, zeměpis, přírodopis

Snažím se najít mezi látkou obou ročníku spojnici, o kterou se mohu opřít. Maximum vyučuji společně. Pro mne i pro žáky je výhodnější probírat se všemi najednou ekonomický zeměpis České republiky, než s částí třídy ČR a s druhou ekonomický zeměpis. Totéž platí o přírodopisu i občanské nauce. Kromě toho – osmička a devítka jsou slušná skupinka. Pracuje se mi s nimi dobře.

Jaroslav žalud, matematika, fyzika, chemie

Na malých školách učí každý nejen svoji aprobaci, ale i to, k čemu inklinuje. Kvalifikovaní jsme tu všichni a tvrdím, že s léty praxí částečně získáme aprobaci. S nároky rostou i učitelé. Kdo uměl ještě před pár lety pracovat s počítačem? Dnes nás má sedm z deseti druhý stupeň počítačové gramotnosti. Což má vazbu na výuku ve spojených třídách. Počítačové programy hodně pomáhají například s opakováním látky. Bohužel, předpisy nám dovolí rozdělit spojenou třídu pro předmět jen na jednu vyučovací hodinu. Kdybychom měli dvě, bylo by vyučování zase o něco snazší.

Ano, nároky na učitele jsou velké. Je to především otázka tematických plánů; srovnat témata z osmičky, která devítka rozšiřuje. Například lineární rovnice s jednou neznámou a základní slovní úlohy v 8. ročníku, na které v 9. navazuje výpočet neznámé ve jmenovateli, výpočet ze vzorce a složitější slovní úlohy. Začátek se dá udělat společně, deváťáci pomohou osmákům vyvodit učivo, a zároveň si je zopakují. Zatímco osmička řeší jednodušší rovnice, s devítkou jdeme na složitější úlohy v lineárních rovnicích. Těch témat je víc. To všechno propojujeme s přípravou na přijímací zkoušky. V matematice i v českém jazyce dáváme týdně hodinu navíc těm, kdo si chtějí látku zopakovat. Nejen žákům 9., ale i zájemcům z 8. ročníku. Má to úspěch.

Rád bych zdůraznil, že tematické plány, nad kterými někdy ohrnujeme nos, v tomto okamžiku přestávají být pouhou rutinou a mění se v učitelovu nezbytnost. Situace vás donutí neopisovat je z roku na rok, ale přemýšlet o učivu každého ročníku, o složení každé třídy, o vztahu žáků k učení… Podle toho všeho pak plán sestavujete a v průběhu roku ještě doplňujete a upravujete. Když se podíváte na internetu na stránky věnované rámcovému vzdělávacímu programu, co jiného ve spojeném ročníku děláme, než školní vzdělávací program? Byť jen pro jednu třídu. Jde o to využít efektivně čas, zbytečně neopakovat témata v jednotlivých předmětech, propojit je, vyjít si vstříc s kolegy. Nemluvit jen o mezipředmětových vztazích, ale opravdu s nimi pracovat. Malé školy tyhle zkušenosti mají.

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz