archiv
Učitelské noviny č. 21/2004
tisk článku

Inspekce tvrdí, že o šikanu nešlo

V Mladé Boleslavi byly žákům zrušeny snížené známky z chování


Na první pohled se to zdá jasné. Koncem ledna pětice osmáků mladoboleslavské ZŠ po vyučování nedaleko budovy školy napadla svou spolužačku, která skončila v nemocnici. Měli ale tu smůlu, že je z okna své pracovny viděl ředitel školy a dvě učitelky, a tak útočníci dostali trojky a v jednom případě dvojku z chování. Škola byla ale státními úředníky kritizována za to, že sankcionovala událost, která se stala mimo její působnost. Ovšem úředníci místní samosprávy dávají zapravdu škole. Také nejeden nezúčastněný člověk si musí hned říci: Nedokonalé zákony jsou jedna věc, ale to přece nemohlo těm grázlům projít! Je však tato kauza i věcně opravdu tak jasná?


S útočníky byl udělán krátký proces

Šetření stížností ČŠI v současné době neprovádí. Nic však inspektorům nebrání navštívit školu za účelem kontroly dané oblasti, kde se údajně vyskytl problém. „ZŠ v Mladé Boleslavi na ulici 17. listopadu jsem navštívila na základě podnětu, který vyplynul ze stížnosti pana Vrabce, jednoho z rodičů žáků, kteří dostali sníženou známku z chování,“ informuje JITKA KOZÁKOVÁ, inspektorka Středočeského inspektorátu. „Zabývala jsem se postupem školy při klasifikaci chování žáků, respektive byl-li v souladu s platnou legislativou.“ Prostudovala jsem příslušnou dokumentaci školy a panu řediteli jsem oznámila, že škola nemůže hodnotit chování žáků mimo školu, přestože to má uvedeno ve školním řádě. Je to v rozporu s platnou legislativou. Mimo školu jsou za žáky odpovědní rodiče. Jsou tudíž i kompetentní užívat k ovlivňování chování svých dětí v této době přiměřených výchovných prostředků. Dále jsem mu řekla, že také nesouhlasím se zkresleným informováním rodičů, konkrétně se zkreslením odůvodnění snížené známky z chování pro Jana Vrabce. Pan ředitel mi totiž tvrdil, že dvojku z chování žák dostal kvůli neposkytnutí první pomoci napadené spolužačce, ale oficiální odůvodnění školy zaslané rodičům bylo v tom smyslu, že snížená známka byla udělena za agresivní napadení spolužačky s ublížením na zdraví. Při inspekci popsal chování chlapců jako koulování zmrzlým sněhem a kopání do spolužačky.“

„Protože byl Jan Vrabec incidentu přítomen, dostal stejné oznámení kvůli napadení jako další čtyři žáci. Trojku z chování nedostal proto, že i ostatní chlapci, kteří spolužačku napadli, vypověděli, že celému incidentu jen přihlížel. Dvojku ale dostal za to, že místo přihlížení nešel do školy pro pomoc,“ vysvětluje KAREL HOCHMAL, ředitel školy.

Inspekce se také podivovala nad tím, proč vedení školy nepočkalo na výsledek vyšetřování policie. „Teprve na základě šetření měl pan ředitel zvolit odpovídající výchovné opatření. V tomto případě ale nikoliv udělit sníženou známku z chování.  Například mohl někdo z pedagogů, popřípadě pan ředitel, předstoupit před žáky třídy, vysvětlit jim závažnost incidentu a odsoudit jednání viníků,“ myslí si Jitka Kozáková.

„Když jsme zjistili, že pět kluků se vrhlo na jednu dívku, napadli ji a vymáchali ve sněhu v patnáctistupňovém mrazu, nemohli jsme to nechat být a jen čekat. Navíc výsledek policejního šetření mi dodnes nebyl doručen,“ reaguje Karel Hochmal.

Škola jednala totiž neuvěřitelně bleskurychle. Ještě ten den, během hodiny, se řediteli podařilo do školy svolat rodiče všech údajných útočníků. (Své výtečníky si přivedli sebou. Ti podle ředitele přiznali, že dívku obtěžovali, ale že nekopali do ní, ale kopali na ní sníh. Zranit ji prý mohla ale třeba i hlína, která byla ve sněhu, říká ředitel.) Na to se konala pedagogická rada a během odpoledne bylo rozhodnuto!

V pondělí se kluci chovali jak šílená zvěř a ve čtvrtek si už nesli na pololetním vysvědčení trojky a jednu dvojku z chování. Rychlé, účinné, naše justice může jen závidět…

Šlo o šikanu?

„Zarazilo mě také, že škola označila údajné napadení za šikanu, když při šetření motivu incidentu sama zjistila (dle slov zástupkyně ředitele školy), že motiv byl zcela jiný než fyzické a psychické týrání spolužačky (kluci ji chtěli dát najevo svůj obdiv, byť velmi nevhodným způsobem). Na můj dotaz, proč tedy škola neustále hovoří o šikaně, mi odpověděla, že ví, že o šikanu nešlo“.

Karel Hochmal se ale brání: „Podobný incident se nestal poprvé. Žáci už týden před tím dívku zahrabali do sněhu. Informovala nás o tom matka žákyně v průběhu řešení problému. Šlo tedy o opakované napadení. Inspekce nás asi špatně poslouchala…“ (ČŠI ale popírá, že jí tuto informaci ředitel školy v průběhu inspekce sdělil.)

A je zde ještě jedna zajímavá zvláštnost. V oznámení rodičům o udělení snížené známky z chování ředitel Hochmal jako důvod doslova uvádí: „Hrubé fyzické napadení spolužačky s dalšími chlapci, které způsobilo vícedenní hospitalizaci.“ Jak ale mohl pan ředitel nedlouho (hodinu) po incidentu vědět, že si dívku v nemocnici nechají několik dní, podivuje se inspekce. Že ředitel pouze předjímal dobu hospitalizace, je uvedeno i v inspekční zprávě, k jejímuž obsahu ale připomínky nepodal.

„Rodiče dívky mi telefonovali a říkali, že bude v nemocnici hospitalizována nejméně do konce týdne. Lékařskou zprávu nám druhý den dala její maminka. Nejsem lékař, abych z toho posuzoval, jestli byla dívka zraněna. Lékařská zpráva je z poskytnutí prvotního ošetření, v níž se píše o zhmoždění, včetně stop na hlavě, krve v moči.“

Vratislav Brynych, tiskový mluvčí Okresního ředitelství Police ČR Mladá Boleslav, UN sdělil, že z vyšetřování nevyplynulo, že dívce bylo způsobeno zranění zapříčiněné cizím zaviněním.

Přímý svědek není žádný

Stále je zde však to podstatné. Kluci možná zkopali svou spolužačku! Ostatní se pak zdá spíše jako hra se slovy. Útočníci se ale vždy hájili tím, že dívku jen zkoulovali a nahrnuli na ní sníh. Nikdo z nich ji prý ani jednou nekopl.

Karel Hochmal podle Jana Vrabce nejdříve prý tvrdil, že incident pozoroval z okna, ale posléze upřesnil, že přesně neviděl, co se stalo. Ani se nedivím, protože místo údajného útoku se podle Jana Vrabce i Jitky Kozákové prý nachází nějakých 300 až 400 metrů od budovy školy. (Ředitel Hochmal na dotaz UN po vzdálenosti uvedl ale 80 – 100 metrů.) Navíc popírá, že by někdy tvrdil, že viděl, jak žáci dívku kop ou.

„Vycházela jsem z  informace ředitele, že incident pozoroval spolu s kolegyněmi z okna a podivovala se nad tím, proč on a paní učitelky neudělali nic, aby incident ukončili“, říká Jitka Kozáková.

Situaci podrobně popisuje ředitel: „Já a dvě mé kolegyně jsme z oken viděli uvnitř hloučku kluků kopání směrem dovnitř, do sněhu. Vůbec jsme nejdříve nevěděli, že je mezi kluky nějaká holka. Když to trvalo déle, říkal jsem si, že se tam půjdu podívat, jestli to nejsou naši chlapci. Než jsem si vzal bundu a sešel dolů, kolegyně zjistila, že nějaká dívka běží ke škole, a proto se šla na ní podívat. Zůstal jsem tedy v ředitelně. Dívka šla za svou maminkou, která pracuje ve školní jídelně. Z ředitelny pak matka zavolala manželovi, aby je odvezl na ošetření do nemocnice. Paní učitelka, která se vrátila do ředitelny, mi řekla, že žákyně je promáchaná a je v šoku, a proto šla do nemocnice s maminkou. Dívku jsem neviděl, ale paní učitelka říkala, že žákyně měla modřiny v oblasti zad a měla něco s čelem. Paní učitelka také od dívky zjistila, kteří kluci se napadení zúčastnili. Všichni byli ze třídy, kam chodí i dívka.“

Na gymnázium s dvojkou z mravů?

Někteří žáci, jež dostali trojky z chování, měli již v minulosti různé kázeňské problémy ve škole. Možná i proto rodiče ředitelův rychlý verdikt nijak nezpochybňovali. Otec Jana Vrabce však žádal o důkladné vyšetření celé příhody. „Původně chtěl pan ředitel dát mému synovi také trojku z chování. To však tvrdil ústně. Písemně jsme od něj obdrželi oznámení pouze v tom smyslu, že syn dostane sníženou známku z chování,“ říká JAN VRABEC a pokračuje: „Dal mu nakonec dvojku, ale uklidňoval mě, že bude sníženou známku odůvodňovat jako chvilkové selhání proto, aby se syn dostal na střední školu. S tím jsem nemohl souhlasit. Být ředitel gymnázia, sám bych na školu nepřijal kluka, který vážně fyzicky napadl svou spolužačku!“

„Není to pravda. O žádné trojce z chování jsem v případě Jana Vrabce nikdy nehovořil. Incident projednávala také komise pro výchovu a vzdělávání mladoboleslavského magistrátu. Předsedou této komise je ředitel víceletého gymnázia. Ředitelé středních škol většinou dávají dotaz na žáka, který se k nim hlásí, v jaké souvislosti došlo k daným problémům s chováním. Vysvětlovali jsme na magistrátu rodičům Jana Vrabce, že podáváme v takovém případě vysvětlení, že se jednalo o jednorázové zkratové pochybení. Ředitelé středních škol to chápou a nemá to žádný vliv na přijímací řízení,“ říká Hochmal.

Státní správa versus samospráva

Jan Vrabec se proto obrátil postupně na tři úřady: Na již zmíněný magistrát jako na zřizovatele, na ČŠI a na ministerstvo školství. Čekal také na výsledky šetření policie.

Nejdříve přišla odpověď od zřizovatele, kterého zastupoval vedoucí odboru školství, kultury, tělovýchovy a zdravotnictví Magistrátu města Mladá Boleslav ALEXANDER MACKE. Ten se jednoznačně postavil za postup ředitele školy. Ve vyjádření z poloviny února píše, že komise pro výchovu a vzdělávání rady města souhlasí s rozhodnutím Karla Hochmala, protože „postupoval podle platné školské legislativy, vnitřního řádu školy a v souladu s klasifikačním řádem.“

Inspekce navštívila školu v březnu. Z inspekční zprávy jasně vyplývá zcela opačný názor – ředitel školy platnou legislativu porušil. Navíc se v inspekční zprávě uvádí poměrně podrobný výsledek šetření týkající se zejména případu Jana Vrabce – škola se dopustila několika pochybení. Šlo o ta, která již Jitka Kozáková pro UN v tomto textu komentovala. K inspekční zprávě neměl pan ředitel připomínky.

Zatím, v polovině dubna, se ředitel ještě znovu sešel s rodiči Jana Vrabce a navrhoval jim změnu dvojky z chování na ředitelskou důtku, tvrdí pan Vrabec.

„Jednání proběhlo na Magistrátu za účasti paní náměstkyně primátora, vedoucího odboru školství a mne s paní zástupkyní. Návrh na ředitelskou důtku nepadl v žádném případě ze strany školy, ale paní náměstkyně, která se pokusila zvrátit naše nesouhlasné stanovisko k jejímu návrhu. Při jednání jsme ale k žádnému závěru nedospěli,“ říká ředitel Hochmal.

Ani s tímto údajným návrhem se však Jan Vrabec starší nechtěl smířit a označil jednání ředitele Hochmala za obchod. „Zdálo se mi, že když už se o věc nebudu dále zajímat, dostane za to můj syn důtku. Za novým postupem ředitele stál opět magistrát,“ dodává Vrabec.

Mezitím skončilo vyšetřování policie, které hovořilo ve prospěch Jana Vrabce. Opřelo se o něj i ministerstvo školství. MAGDALENA MACHOŇOVÁ, vedoucí úseku vyřizování stížností, cituje ve svém dopise z konce dubna adresovaném řediteli školy policejní protokol: „Vzhledem k tomu, že bylo jednoznačně prokázáno, že nezletilý Jan Vrabec se uvedeného jednání nikterak aktivně nezúčastnil a je zřejmé, že ve věci nejde o podezření ze spáchání trestného činu a není na místě vyřídit jinak, rozhodl jsem jednání nezletilého Jana Vrabce odložit…“

Z vlastních slov Magdaleny Machoňové (jež školu také osobně navštívila) pak vyplývá, že kroky ředitele byly podle ministerstva v rozporu s právními předpisy. „Hodnocení chování žáků mimo školu, na veřejnosti nebo v rodině, již nepatří do kompetence školy. Řád školy obsahuje mimo jiné ustanovení o chování žáka. Dle našeho názoru v současné době nelze školním řádem stanovit pravidla pro chování žáků mimo školu nebo na akcích, které škola nepořádá.“ Na závěr Magdalena Machoňová doporučuje ve vztahu k celému případu údajné šikany, aby ředitel Hochmal přehodnotil klasifikaci chování žáků.

Pan ředitel se doporučením ministerstva skutečně řídil. Nejen Janu Vrabcovi, ale všem pěti útočníkům dal z chování za jedna. Zpětně. Všichni rodiče pěti kluků dostali doporučený dopis, ve kterém se jim pouze suše oznamuje zpětné udělení jedničky z chování na vysvědčení jejich dětem. Důvod? Neuveden žádný…

„Nejsem povinen nikomu uvádět důvod tohoto rozhodnutí. Po projednání v pedagogické radě byla klasifikace chování pěti žáků za první pololetí revokována. Přestože s tím rada morálně nesouhlasí, všichni dostali jedničku z chování. ČŠI i ministerstvem školství nám bylo jasně doporučeno, abychom takto postupovali. Změnili jsme své rozhodnutí jen z důvodu platnosti nesmyslných legislativních norem z roku 1991. Pro nás bylo rozhodující to, že ve školním řádu máme jasně uvedeno, že hodnotíme i chování mimo školu.“

Lukáš doubrava

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz