archiv
Učitelské noviny č. 35/2004
tisk článku

Mateřinky vytvářejí svůj program v pohodě

Kolem Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělání je spousta řečí, a to ještě do praxe zdaleka nenaběhl. Rámcový program pro předškolní vzdělávání vstoupil – zatím nepovinně – skoro do všech mateřských škol v republice, a žádný poprask se nekoná. Čím to?


Protože mateřinky jsou ve valné většině pracovité, tvořivé a ctižádostivé, je první, co se dovíte, když začnete pátrat. Jako by znovu a znovu chtěly dokazovat, že si postavení učitelek zaslouží. A taky nereptají. Snaží se své práci dávat maximum. Stačí impuls a nápady se vrší jeden za druhým. Konečně i jejich rámcový program je toho dokladem. Prapůvodní návrh školského zákona mateřským školám tuto povinnost neukládal. Ozvaly se: I my jsme součástí školské soustavy. A v rámci svých asociací začaly skládat jeho osnovu. Vlastně se dá říci, že si ho vyboxovaly. Vznikal „zdola“ podle toho, co školy potřebovaly, co si přály, o čem snily. Nedávno schválený školský zákon už s Rámcovým programem pro předškolní vzdělávání, na jehož základě si každá škola vytváří svůj školní program, počítá.

mateřským školám rámcový program nevadí

„Naopak, nabízí učitelkám úžasný prostor pro jejich tvořivost,“ prozradila MARTA VRABCOVÁ, ředitelka Mateřské školy Milíčův dům v Praze 3, kam jsem si zašla pro zkušenosti s tvorbou školního programu. 

Sotva jsem překročila práh budovy, bylo jasné, že si tu uvědomují, jak velkou roli ve výchově dětí hraje už samotné prostředí. Na každém kroku potkáváte nejen nápady učitelek, ale také důkazy spolupráce s nedalekou Střední umělecko průmyslovou školou Její studenti pro mateřinku vyrobili nejednu učební pomůcku, vyzdobili stěny interiéru. Vstřícnost jsem vnímala ještě dřív, než jsem tu s kýmkoli promluvila. Ne každá škola si uvědomuje, jak je takový vklad pro ni důležitý.

„Na vlastním školním programu jsme začaly pracovat, jakmile jsme se dověděly, že se připravuje, tedy asi před čtyřmi lety. Seznámily jsme se s návrhem Rámcového programu pro předškolní vzdělávání, prostudovaly ho a zkoušely jsme plánovat činnosti podle jeho cílů.“

Metoda pokus-omyl je postupně dovedla až k tzv. myšlenkové mapě. 

„Nejdřív jsme plánovaly kratší časové celky (týdenní), ale brzy jsme pochopily,že nás svazují. Začaly jsme s dlouhodobějšími projekty, kam někdy prolnuly situační projekty na základě aktuálních událostí, které přinesl čas. Jsem přesvědčená, že právě období hledání pro nás bylo hodně důležité. Samy jsme si ujasnily, co je podstatné, proč je důležité, abychom plánovaly právě tak a ne jinak. A to jak v běžných, tak ve speciálních třídách. Naše čtyřtřídní škola má totiž vedle dvou klasických tříd také dvě speciální pro děti s různými handicapy. Celá škola pracuje podle společných cílů jednoho školního programu, i když pečujeme o děti vybavené do života velice rozdílně.“ 

ČÍM JE DNES ŠKOLA JINÁ

„Dřívější výchovné plány nebyly špatné, ale moc děti přetěžovaly. Cítily jsme to, většina z nás se snažila vždycky vycházet z přání dětí, z jejich možností. Nicméně povinnost dvou zaměstnání denně byla i pro předškoláky příliš náročná,“ přiznává M. Vrabcová, která s dětmi pracuje 32 let. „Dnešní úžasný posun vidím v prožitkovém učení. Jestliže probíráme určitý celek, jedno téma ze všech možných stran, dítě ho skutečně prožije.“

Třeba když si povídají tři týdny o masopustu – učí se písničky, říkanky, vyrábějí masky, malují, cvičí, tancují, povídají si, co masopust znamená, proč se lidé radují… V dětech ten prožitek zůstane. V někom víc, v někom méně, ale v každém aspoň trochu.

„Podstatné je, aby učitelky, které pracují v jedné třídě spolupracovaly při plánování. Dříve se plánovaly výchovy, nic se neprolínalo. Kdyby nespolupracovaly teď, bylo by to znát na atmosféře třídy. Jistě by se nedalo hovořit o tom, že si děti téma prožily. Na třídním programu musejí spolupracovat obě, jinak to nejde.“ 

co učitelky MUSÍ DODRŽOVAT 

Třídní program vypracovávají obě učitelky společně. Základem je Školní vzdělávací program. Ten první vytvořila M. Vrabcová v roce 2000. Jsou v něm její vlastní zkušenosti i nápady kolegyň, postřehy, které si ředitelka přivezla z návštěv mateřských škol za hranicemi. Každý rok se vždy o něco obměnil, ale idea zůstává. 

„Záleží na učitelkách, jak si třídní program připraví, ale na stěžejních bodech jsme domluvené, ty musí dodržet,“ upozorňuje M. Vrabcová a připomíná, že pro tento rok připravila učitelkám také jeden povinný třídenní situační projekt: divadlo. „Do mateřské školy patří, myslím, že by se mu měla věnovat velká pozornost. Tak to zkouším touto cestou.“ 

Školní program má mimo jiné několik na sebe navazujících tematických bloků, projektů upřednostňujících roční období a slavnosti. Každá třída si vypracuje na jeho základě svůj projekt, svoji myšlenkovou mapu s vytyčenými hlavními i specifickými cíli, s hodnotami, které sleduje – ale také s činnostmi, jimiž je děti budou plnit. Ty už se různí podle složení třídy i invence učitelek. Mapa na archu papíru visí na nástěnce ve třídě rodičům na očích. Aby věděli, co se právě ve třídě děje, čím mohou učitelkám pomoci. 

Například projekt Těšíme se na masopust. Nejstarší děti se zaměřily na řemesla jako na masky, za které by se děti mohly převléci. Jak se obléká a co potřebuje zahradník, švec... Ve speciální třídě se děti napřed obkreslily na papír, a pak papírovou postavu jako masku „oblékaly“. Lepily, vystřihovaly, malovaly. V tělocvičně projekt vyvrcholil celoškolním rejem masek.

PROJEKTY PRO BĚŽNÉ I SPECIÁLNÍ TŘÍDY

Právě projekty dokládají, že rámcový program pro předškolní vzdělávání je realizovatelný jak v běžných, tak ve speciálních třídách.

„Mohu to doložit právě na projektu Těšíme se na masopust, kterým jsme sledovaly jeden z cílů rámcového programu - prožít společné veselí, společnou radost. Zpracovaly jsme projekt pro celou školu, cíle byly totožné stejně jako hodnoty, které jsme se snažily dětem předat. Ale způsoby, prostředky, činnosti byly jiné. Zatímco u nejstarších dětí byla maska pro ostatní kamarády překvapení, ve speciální třídě ji děti musely dopředu znát, protože se všeho nového bojí. Od začátku jsme se domlouvaly s rodiči, za co děti půjdou a ve škole jsme si o tom povídaly. Aby děti věděly, že Tomášek půjde za kominíka a v masce klauna, že bude schovaný Honzík. Postupovaly jsme obráceným způsobem než v běžných třídách. Čím ony končily, tím my jsme začínaly. To všechno v rámci jednoho školního programu.“

RÁMCOVÝ PROGRAM? URČITĚ

Za čtyři roky si prý kolegyně zvykly, žádné velké přesvědčování nebylo zapotřebí.

„Dostaly prostor pro nápady. A potom, my jsme některé věci vlastně zkoušely už dřív. Menší projekty, názvy tříd, třídní mota, která byla leitmotivem školního roku. Jedna kolegyně si zvolila heslo ´Jsme kamarádi, máme se rádi´ a soustředila se na komunikaci mezi dětmi, na jejich chování, spolupráci. Jiná pod názvem Z pohádky do pohádky plnila vytyčené cíle v průběhu roku prostřednictvím deseti pohádek. Po letech zkoušení jsme se dopracovaly k jednotné formě. Ověřily jsme si, že myšlenková mapa je pro učitelky dostatečně jasná, přehledná, obměnitelná. Dotazníkové šetření ukázalo, že je i pro rodiče srozumitelná a dostatečně vypovídající. Od příštího roku tedy bude pro všechny učitelky závazná.“

Byla u vás „na výzvědách“ některá z okolních základních škol? - nedalo mi, abych se nezeptala. Vzhledem k obavám zaznívajícím z některých základek by mi přišlo logické, že by se zašly poptat, co tvorba školního programu obnáší. I když jde o školu jiného stupně.

„Ne.“ Odpověď byla dostatečně jasná.

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

ZÁZNAMY, BEZ NICHŽ SE ŽÁDNÁ TŘÍDA NEOBEJDE

V každé třídě jsou k dispozici desky, v nichž jsou uloženy jak hlavní i specifické cíle rámcového programu, tak stručné přípravy na příslušný den. Zkušená učitelka, pokud má dobře zpracovaný projekt v mapě, si udělá pár poznámek, nepotřebuje rozepisování, začátečnice by musela být podrobnější.

„Náš program školy vychází z možných rizik, na něž upozorňuje Rámcový program pro předškolní vzdělávání. Učitelky proto najdou v deskách upozornění, co musejí a co nesmějí udělat.“ Například. Alespoň jednou denně promluvte s každým dítětem. Respektujte nechuť některých dětí dotýkat se určitých materiálů. Neomezujte děti v mluvním projevu, vždy je vyslechněte…

„Třídní program nemůže vzniknout v srpnu, protože učitelky musejí vycházet ze složení třídy. Teprve až své svěřence poznají, až si vytvoří charakteristiku třídy - tedy někdy v průběhu září – mohou na něm začít pracovat.“

Vedle charakteristiky třídy připraví učitelky do desek režim dne. Závazná je pouze doba jídla a rozvrh pro školní tělocvičnu, o ostatním každá třída rozhoduje sama.

„Popsání denního režimu není samoúčelné. Každá třída má své rituály, které je třeba dodržovat. Pro případ, že některá z učitelek onemocní, musí náhradnice vědět, na co jsou děti zvyklé, co od učitelky očekávají; zejména ve speciálních třídách.

V deskách je zapsáno kdy a jak odcházejí děti na zahradu, kde se přezouvají, jestli ráno začínají komunitním kruhem.“ 

Protože zde hodně dbají na oslavu narozenin, můžete si v deskách přečíst nejen data narození všech dětí, ale i průběh oslav, jak v které třídě vypadá. V jedné nosí oslavenec na hlavě korunku, v jiné dostávají chlapci na krk motýla a dívenky mašli. V další usedá narozeninové dítě na speciálně vyzdobenou židli… 

„Některé děti z naší školy možná kvůli svému handicapu nikdy v životě v ničem nevyniknou. Chceme proto všem dát stejnou šanci být jeden den králem, jedničkou mezi všemi. Už u vchodu na informační tabuli je vyvěšeno oznámení, kdo právě slaví narozeniny. Oslavenec si může vybrat, s čím si bude hrát. Od každého dostane malý, vlastnoručně vyrobený dárek. Učíme děti, že při přání se mají dívat druhému do očí, a popřát mu něco hezkého.“ 

V deskách najdete také seznam písniček a říkanek, které už děti umějí, pohybové hry, které znají. Najdete v nich zápisy logopedky, její upozornění u koho je co třeba sledovat a procvičovat. Jsou zde také uvedeny povinnosti učitelky, práva dětí. Hlavní akce, které školu v příslušném školním roce čekají…

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz