archiv
Učitelské noviny č. 35/2003
tisk článku

Spor o waldorfskou pedagogiku

O prázdninách toho byly plné noviny: ministerstvo školství de facto zrušilo waldorfské školy. Těsně před začátkem školního roku se objevila informace, že už nic nebrání v tom, aby od 1. září pokračovaly ve výuce. Šlo o zásadní spor mezi MŠMT a waldorfskou pedagogikou, nebo o nedorozumění? Jakou má u nás tato alternativa perspektivu?


O co vlastně šlo? Od roku 1997 u nás probíhalo experimentální ověřování vzdělávacího programu Waldorfská škola. V mezičase připravila ČŠI tematickou inspekci zaměřenou speciálně na tento typ škol. Výsledky potvrdily oprávněnost jejich existence. V prosinci 2002 požádalo České sdružení pro waldorfskou pedagogiku o ukončení experimentu a zařazení mezi standardní vzdělávací programy. Po vyhodnocení MŠMT konstatovalo, že program se osvědčil a k 31. srpnu 2003 jeho pokusné ověřování končí. Nadále že mohou školy využívat waldorfskou pedagogiku v rámci stávajících právních předpisů (tedy tří schválených vzdělávacích programů pro základní vzdělávání – Základní, Obecné nebo Národní školy - a standardu základního vzdělávání, s využitím metodického pokynu MŠMT k postupu při úpravě vzdělávacího procesu).
„Ale to je absurdní,“ říká IVAN SMOLKA, zástupce ředitelky Základní školy waldorfské v Praze-Jinonicích a tajemník Českého sdružení pro waldorfskou pedagogiku. „Ministerstvo náš program ověřuje šest let, konstatuje, že se osvědčil, ale pak nám řekne, že máme učit podle jiných vzdělávacích programů. V jejich rámci lze ale uplatňovat pouze waldorfské prvky, nikoliv komplexní podobu waldorfské pedagogiky.“

Na skok ve třídě

Vyučování začínalo písní. Jesus Christ of Paradise… Děti se doprovázely na zobcové flétny, ale taky na housle. Šestá třída měla právě na rozvrhu dějepisnou epochu.
„Zopakujeme si, co jsme se už dověděli.“
Děti jako kdekoli jinde. Džíny, korálky, ale taky módní klíčenky. Jen tréma před opáčkem jaksi chyběla. Mezi učitelkou a žáky létaly otázky a odpovědi – z obou stran. Spíš než na zkoušení to vypadalo na seminář. Občas šel některý z žáků předvést k tabuli orientaci na slepé mapě (Kde bychom našli zahrady Semiramidiny?). Občas někdo zacitoval z literatury (…všechno, co umíme tvořit, všechno je zásluhou múz…). Jak vznikla Římská republika, jaké okolnosti vznik doprovázely, kdo to byl Caesar a jaká byla jeho role, proč došlo k povstání otroků…
Teprve když žáci situaci rozebrali a vyvodili důsledky, rozevřela učitelka tabuli, aby z ní mohli začít opisovat text do sešitu. Do individuální učebnice každého z nich tak přibude další část. A ještě zadání domácího úkolu: Rozhodl jsem se, uteču! (staň se Spartakovým vzbouřencem).
Rozhodně netradiční zadání. Zajímalo mne, v jakém rozsahu musí žáci úkol vypracovat.
„Nejde o délku, ale o kvalitu,“ IVANA BEČVÁŘOVÁ, která svou třídu vede od prvňáčků, byla stručná.
Nevadí vám, že se vás děti tak často ptají? Vždyť skoro nemůžete souvisle vykládat.
„Potřebuji, aby byla hodina živá. V 6. třídě je cílem, aby se děti učily kauzálně myslet. Proto se snažím, aby na věci přicházely samy, aby si pěstovaly schopnost úsudku a logické myšlení.“
Opravdu byste v nabízených vzdělávacích programech pro základní školy nemohla uplatňovat všechno, co chcete?
„V klasické škole je dost nepodstatných věcí, které žáky zbytečně zahlcují. To, co mně připadá podstatné, v ní naopak chybí. Například příliš mnoho dat nikomu nic nepřinese, ta si mohou vyhledat. Důležité je, aby rozuměli tomu, co se děje, proč se to děje, aby pochopili souvislosti, a hlavně aby pro ně vyučování znamenalo určitý prožitek. Například v dějepise klademe důraz na dějiny mentalit. Znamená to ukázat žákům historii z hlediska všednodennosti. Když pochopí mentalitu Římana, jeho pohnutky, cíle a touhy, proč byl takový, jaký byl, bude mu bližší nejen on, ale i historie. To je pro dítě přirozená cesta k poznání.“
Nezdálo se, že by to bylo něco proti něčemu.

Obavy o budoucnost

„Jedním z argumentů ministerstva bylo, že svým rozhodnutím předjímá právní stav, který nastane, až bude uveden v platnost Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Do té doby jsme měli uplatňovat svoje alternativní pojetí vzdělávání pod zcela jinou koncepcí, v rámci výjimek a kdykoli zpochybnitelných či zrušitelných pokynů. Řada lidí to pochopila stejně jako my: že jde o pluralitu vzdělávání, o udržení reformního pojetí školské politiky reprezentovaného Bílou knihou,“ vysvětluje I. Smolka. Je přesvědčen, že to byla silná vlna nesouhlasu části pedagogické i široké veřejnosti, která nakonec dovedla MŠMT ke vstřícnějšímu řešení.

Pohled ministerstva školství

„Jsem přesvědčený, že obavy waldorfských škol byly zbytečné,“ říká KAREL TOMEK, ředitel odboru základního vzdělávání MŠMT. „Už červnové rozhodnutí ministerstva řeklo, že principy waldorfské pedagogiky může nadále využívat nejen sedm škol, které byly zapojeny v experimentu. Dodnes nechápu, proč to narazilo na takový odpor.“
V polovině srpna přišlo MŠMT s novým řešením. Každé ze zmíněných sedmi škol bude schválen její vzdělávací program (tedy učební plán a osnovy) a všechny budou zapojeny do experimentálního ověřování slovního hodnocení ve všech devíti ročnících.
„Jiné rozdíly, které by bylo třeba legislativně ošetřit, se kupodivu nenašly. Z našeho pohledu je věc vyřešena a celkem není o čem se bavit.“

Řešení pouze prozatímní?

„Ministerstvo nakonec naše námitky uznalo, vzdělávací program stávajícím školám schválilo, a dalo jim tak možnost pracovat v rámci zákona. Potíž je v tom, že pouze jim. Utvořilo tak uzavřený klub sedmi škol, který nehodlá dále rozšiřovat,“ vysvětluje I. Smolka. „Problém, o který jde od počátku - schválení osvědčeného programu k využití pro všechny - se nevyřešil. Waldorfskou pedagogiku nelze dále v ČR rozvíjet, žádná další waldorfská škola nemůže vzniknout.“
„Víc jsme ani udělat nemohli. Aby mohl být program Waldorfská škola schválen, musel by být napřed ke schválení oficiálně předložen, a to se nestalo,“ oponuje K. Tomek.
Pokyn ke schvalování vzdělávacích programů přesně popisuje, co všechno a v jaké podobě je třeba předložit. Teprve pak může ministryně školství jmenovat komisi odborníků, která předložený program posoudí.
„Domluvili jsme se, že sdružení svůj vzdělávací program předloží co nejdříve, aby mohl projít stejnou procedurou, jakou prošly všechny tři stávající programy pro základní vzdělávání. Půjde-li všechno hladce, může být program Waldorfská škola schválen poměrně brzy.“

Co může způsobit problémy

„S tím, že by se měl program znovu posuzovat, přišlo ministerstvo až 31. července,“ říká I. Smolka. „Určitým schvalovacím řízením už přece prošel v roce 1996, kdy byl zařazen do režimu pokusného ověřování. Pokud MŠMT nyní tvrdí, že se mělo postupovat znovu od začátku, mělo nám to včas sdělit. Protože však nechceme celou věc protahovat, předložili jsme koncem září úpravy podle požadavků ministerstva.“
Museli jste zasahovat do obsahu programu?
„Pouze jsme přeskupili některé části a vložili drobné formální doplňky, obsah zůstal nezměněn.“
Objevily se vůči obsahu na MŠMT nějaké výhrady?
„O žádných nevím. Navíc v podstatě identický vzdělávací program nyní ministerstvo schválilo stávajícím sedmi waldorfským školám.“
„Při rozhovorech s představiteli sdružení jsme nenašli nic, co by nebylo možné v rámci současné legislativy realizovat,“ potvrdil K. Tomek. „Rozdělení učiva do epoch umožní metodický pokyn k úpravě vzdělávacích programů. Hygienickou přestávku musí dětem podle předpisů dát, není možné vyučovat 110 minut v kuse - ale to snad žádný učitel neudělá. Jestli trvají na tom, aby jeden učitel vedl žáky po celou dobu jejich školní docházky, je to jejich rozhodnutí. Nerozešli jsme se ve zlém, bavili jsme se o odborné stránce věci.“

RVP všechno vyřeší?

Až bude schválen nový školský zákon a v jeho rámci Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, měl by být všem podobným dohadům konec. Zákon vymezí mantinely, v nichž si škola postaví vzdělávací program na míru. Zmizí Základní, Obecná i Národní škola, neměla by tedy být třeba ani Waldorfská škola. Je to tak?
„Pokud by RVP ZV zůstal v intencích pracovní verze č. 2, neviděl bych žádný výraznější problém. Otázka je, co se s ním stane po vyhodnocení připomínek a zkušeností pilotních škol,“ upozorňuje I. Smolka.
Sedm waldorfských škol už vlastně udělalo krok dopředu. Podobně jako desítka pilotních škol ověřujících RVP ZV, pracují již v tomto školním roce podle vlastních školních vzdělávacích programů.
„Troufli jsme si to udělat díky inspekčním zprávám, které potvrdily, že kolektivy těchto škol pracují dobře. Proto na svůj ŠVP dostala každá ministerské razítko. Až bude platit RVP ZV v celé šíři, razítko už nebude zapotřebí,“ upozornil K. Tomek.
Ponesou pak školy také název waldorfská?
„Tohle je problém. Slovo WALDORF je totiž ochranná známka, jejímž majitelem je asociace waldorfských škol se sídlem ve Stuttgartu. Pouze ona je oprávněna schválit, zda určitá škola splňuje kritéria waldorfské pedagogiky natolik, aby mohla ve svém názvu slovo waldorfská používat. Naše ministerstvo tuto pravomoc nemá, proto také byla naše formulace taková, jaká byla. Nechceme se dostat do střetu s právem, což by se mohlo snadno stát. Stačilo by, kdyby se na nás obrátil zřizovatel školy, abychom schválili školní vzdělávací program waldorfské školy v Horní Dolní. Mohli bychom vůbec takové razítko dát, aniž bychom byli po právní stránce napadeni? Pokud se stane program Waldorfská škola čtvrtým státním programem, nemůžeme naopak připustit, aby o udělení názvu rozhodoval někdo jiný. Ale pak porušíme předpis… Mně se to jeví jako začarovaný kruh, ale České sdružení pro waldorfskou pedagogiku tvrdí, že to je problém řešitelný. Předpokládám proto, že v předloženém programu bude tato záležitost vyřešena. Musíme být pečliví, abychom se ve spěchu nedopustili zjednodušení, které bychom pak museli zdůvodňovat po soudech.“
Kdyby dnešní stav setrval až do doby, kdy začne platit RVP ZV, tak by problém zmizel?
„Určitě. Pak bude RVP dostatečně široký, aby se v něm nalezly všechny vzdělávací proudy. O udělení názvu pak nebude žádat stát, ale škola, která si bude přát mít ve svém názvu slovo waldorfská. Pak už bude udělení názvu pouze záležitostí příslušné asociace.“

Než padne rozhodnutí

„Teď by mělo ministerstvo rozhodnout, zda ověřený program schválí a umožní tak jeho realizaci i ostatním školám; zatím vím o třech, které by takto chtěly od září 2004 učit,“ říká I. Smolka.
Sedm waldorfských škol zatím pracuje podle vlastních školních programů. Dvě klasické základní školy už od září oznámily vznik waldorfských tříd. Všichni pak čekají, jaký postoj k programu ministerstvo zaujme.
„Obdrželi jsme mezi tím některé zásadní připomínky ze sdružení Sysifos, kde byla diskutována sama podstata waldorfské pedagogiky,“ přiznává K. Tomek. „Není proč zakrývat, že tento směr vzdělávání má vedle zanícených zastánců také tvrdošíjné odpůrce. Osobně vidím ve waldorfské pedagogice prvky, které mohou být úspěšně využity i v jiných školách. Například míra vzdělávání učitelů nebo aktivizující metody výuky. Myslím, že v tomto směru přináší zajímavou inspiraci. Je těžké dělat v téhle věci soudce, nic není černobílé. Proto bude třeba, aby komise posuzovala program opravdu nestranně.“

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

< zpět do čísla
banners/tesco_390x60.jpg
reklama
veletrh_vedy_125x125.jpg
ucebnice
vizab_240x100.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
33%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz