archiv
Učitelské noviny č. 20/2004
tisk článku

Zemědělci: Rezortní školství je v troskách

Zemědělské školy očekávají systémovou podporu


V roce 1989 pracovalo v zemědělství více než půl milionu lidí, dnes jen okolo 150 tisíc; úměrně snižování počtu pracovních míst klesl i výkon zemědělského školství. Podle zemědělců už hůř nebude, proto by rádi viděli ve školách větší počet dětí. Ze srovnání statistik ale plyne, že reálná potřeba absolventů je stále nižší, než jsou počty dětí, které na zemědělské obory každoročně nastupují.


Likvidace?

„S materiální vybaveností zemědělských škol je to čím dál horší,“ řekl UN šéf školské sekce Agrární komory JIŘÍ NAVRÁTIL. „Kraje ruší školní statky, některé rozumně, jiné velmi necitlivě. V rámci optimalizace zanikají zemědělské školy i obory a dá se říct, že jde o plošnou likvidaci zemědělského školství.“

Vinu klade mimo jiné mizernému postavení venkova a zemědělce ve společenském žebříčku.

„Nedostatek kvalitních pracovníků začíná být katastrofální, jsme svědky toho, že se začínají i v zemědělství najímat Ukrajinci či Rumuni. Přitom počet zemědělců se již stabilizoval zhruba na úrovni Evropské unie a těžko ještě půjde výrazně dolů. Proto není důvod, aby klesal i počet absolventů,“ dodal J. Navrátil.

Komora vyčíslila roční potřebu absolventů-maturantů v průměru na 1300 ročně, vyučenců by zemědělství uživilo asi 2000.

Podíváme-li se ale na počty dětí vstupujících do zemědělských oborů, dostaneme se zhruba na dvojnásobek skutečné poptávky zemědělců. Z toho plyne, a došel k tomu i Národní ústav odborného vzdělávání, že by měl klesat i podíl absolventů těchto oborů, zvlášť když se jejich přebytek projevuje poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti.

Maturanti ve výhodě

Přestože převažují vyučenci, podle J. Navrátila patří budoucnost v zemědělství maturantům.

„S vidlemi dnes už nikdo nedělá. Prakticky už nejsou potřeba ani takové obory jako dřív tradiční opravář zemědělských strojů, protože servis aut a strojů zajišťují dodavatelské firmy samy. Problém je, že maturanti, potažmo vysokoškoláci do zemědělství nejdou.“

Motivace

Podle J. Navrátila zemědělskému školství pomůže znovuobnovení tzv. školních závodů, kterým v těchto dnech pomáhá na svět ministerstvo zemědělství. Školy prý zjistily, že u drobných soukromníků se toho jejich žáci příliš nenaučí, a větším firmám pro změnu chybějí prostředky na zajištění takového výrobního programu, který by zajímal školy. „Se státní podporou by se měly žákovské praxe výrazně zkvalitnit,“ dodal.

Dotace a vzdělávání

Po vstupu Česka do EU se nárok na získání agrárních dotací výrazně sváže na vzdělání či zvyšování kvalifikace zemědělců. Právě proto před dvěma roky vznikl v Agrární komoře koncepční materiál, který počítá se vznikem sítě tzv. center odborného vzdělávání, jejichž základem by byla škola a smyslem výuka žáků a také zemědělských pracovníků. Myšlenka center zatím spí, zanedlouho by ale mohla vzniknout dvě pilotní centra – na Vysočině a v Olomouckém kraji. I nad tímto experimentem ovšem visí otazník. Neví se, jestli se ho bude účastnit i stát.

Velkou šanci má ale jiný projekt. Po převedení zemědělských učilišť pod kraje vytipovalo ministerstvo zemědělství 45 středních a vyšších škol a nedávno z nich učinilo jakési základny celoživotního vzdělávání. Školy to samozřejmě vítají, poněvadž si tím upevňují nejistou pozici a vylepšují ekonomickou situaci.

„Připomíná to myšlenku center odborného vzdělávání. Škola získá certifikát a poskytne učitele a prostory. Zrovna zítra u nás proběhne školení pro výrobu mléka, před časem jsme připravovali zemědělce na změny v DPH nebo na čerpání peněz ze strukturálních fondů EU,“ řekl UN předseda Sdružení zemědělských škol a ředitel ISŠ zemědělsko-manažerské v Chebu JAN KOT a dodal: „Můžeme doufat, že kraje ty školy, které jsou zapojeny do dalšího vzdělávání zemědělců, podrží, ale to je asi vše. Čas ukáže. Nechceme krajům říkat, jak by měly optimalizovat.“

Zájem neroste

„A ani nemůže. Dneska nikdo pořádně neví, kolik absolventů bude za pár let v zemědělství skutečně možné zaměstnat. Teď si vzpomenu snad jen na jedinou školu, která je ryze zemědělská. Dříve monooborové školy musely rozšířit nabídku o další obory. Není to nic neobvyklého, v Německu nebo Rakousku tak fungují zemědělské školy běžně, a navíc, jinou cestou učitelský sbor nestabilizujete,“ upozorňuje J. Kot. „Čas od času se ozve nějaká firma, že by potřebovala kvalifikovaného pracovníka, ale nejde o žádná kvanta. Zemědělství podobně jako školství žije ze starší generace. Stát ani kraje venkov nepodporují a lidé odcházejí do větších center, blíž k průmyslovým zónám. Zemědělství se ale jinde než na venkově dělat nedá.“

PETR HUSNÍK

Vývoj počtu pracovníků zemědělství (tis.)

Podnikatelská forma

Průměrný evidenční počet pracovníků (fyzické osoby)

1989

1998

1999

2000

2001

2002

Podniky právnických osob

531,1

171,7

151,0

134,2

129,7

126,5

v tom -

státní podniky

127,9

0,4

0,3

0,3

0,3

0,3

 -

družstva

403,2

76,0

65,1

54,0

50,3

46,4

 -

obchodní společnosti

x

95,3

85,6

79,9

79,1

79,8

Podniky fyzických osob

2,0

32,5

32,0

30,7

30,1

29,5

Celkem

533,1

204,2

183,0

164,9

159,8

156,0

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz