archiv
Učitelské noviny č. 20/2003
tisk článku

Poradenské rozcestí

Pedagogicko psychologické poradny dostávají v posledních letech pořádně do těla. Ekonomický, neodborný pohled ministerstva je finančně dusí už řadu let. Když se ale objeví problém, jsou první na řadě, kdo se o jeho řešení musí postarat - poruchy učení, poruchy chování, šikana, drogy, dětská kriminalita… Bez navýšení peněz, bez navýšení počtu pracovníků, jen navyšování práce.


Po změně zřizovatelských pravomocí byly poradny podřízeny krajským úřadům. Ve vzduchu visel otazník - bude to poradenství k dobru, nebo k horšímu? Zpočátku se toho moc nedělo - kraje měly jiné starosti než zabývat se ve školství doposud okrajovým problémem, jakým se poradny právě díky ekonomickému pohledu staly. Když si jich ale všimly, zazněl v některých krajích většinou (ale ne absolutně) od hejtmanů, kteří se v poradenství pochopitelně nevyznají, podobně ekonomizující a zjednodušující hlas. Nebylo by jednodušší a lacinější, kdybychom komunikovali pouze s jedním právním subjektem a ne se třemi, pěti či sedmi?
Podívali jsme se do tří krajů - v jednom o změně uvažují, ve druhém se ji snažili bezúspěšně prosadit a ve třetím ji prosadili…

Liberecko
Tři ze čtyř poraden získaly zdejší poradny později než ostatní v republice. "Bylo to naše štěstí," myslí si ředitel liberecké PPP VLADIMÍR PÍŠA - bylo dost starostí s převodem na právní subjektivitu a řešení poradenství jako celku bylo odloženo. Zatím se o možnosti slučování hovoří v kuloárech. Hejtman Pavel Pavlík prý se současným uspořádáním nesouhlasí, ale bere ho na vědomí. Jeho náměstkyně Eva Bartoňová podle ředitele PPP hledá koncepční řešení pro celé školství, což je pro poradenství příznivější. Jejich slučování tady není na pořadu dne, hlavní starosti leží jinde - v drahých středních školách, v postavení a financování gymnázií…
Ředitelé poraden se čas od času scházejí - slaďují stále svou nabídku služeb, získávají informace, co která poradna nabízí "svého". Argument pro sloučení poraden kvůli přiblížení či sjednocování služeb podle V. Píši neobstojí - všechny poradny v republice nabízejí velmi podobnou základní strukturu služeb (které by měly být v dohledné době i definovány jako poradenské standardy), nabídka se pak liší v nadstandardních aktivitách, které často poradny nabízejí i v mimopracovním čase. Stejně tak nahrazování chybějících odborníků v jedné okresní poradně odborníkem z jiného okresu je podle něho iluzorní. "Nechci vidět, jak by narostly náklady na cestovné," říká.
Pozitiva sjednocení poraden do jedné krajské příliš nevidí - snad v dlouhodobém horizontu by jako větší zařízení měla lepší možnost získávat granty. "Je to ale spekulace," připouští. Jednodušší by to bylo pro kraj - komunikoval by s jedním ředitelem. "Tomuto řediteli bych ale nezáviděl," tvrdí V. Píša.
EVA BARTOŇOVÁ, náměstkyně hejtmana, nechce rozhodnutí o budoucnosti poraden lámat přes koleno. Rok, kdy jsou "pod krajem", je podle ní příliš krátká doba na to, aby bylo možné definovat a vytvořit dlouhodobě dobře fungující poradenský systém. Kritizuje, že se poradenská péče od klienta okres od okresu velmi liší - objednacími lhůtami, dostupností… "Dohodli jsme se, že v krajském dlouhodobém záměru bude napsáno, že současná síť je funkční. Nechci provádět zásadní změny uspěchaně," říká a uvažuje o horizontu dvou let. Zatím je zastáncem zachování současného stavu. "Dokud budou plnit požadavky svého regionu," dodává. Tedy - dokud ji odborníci nepřesvědčí, že je sjednocení poraden ve prospěch poradenských služeb.

Jižní Čechy
Přes snahu kraje zůstává v Jihočeském kraji současný stav - tedy šest poraden, z toho jednu již dříve sloučenou tvoří pracoviště v Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci, která v době přechodu pod kraj neměla právní subjektivitu. Náměstek hejtmana Karel Vachta se dvakrát pokoušel prosadit vznik jedné krajské poradny, zastupitelstvo však vyslyšelo hlas poraden, jejichž ředitelky byly jednoznačně proti.
"Ve druhém hlasování rozhodovalo zřejmě i to, že s námi kraj o slučování tuto svou druhou iniciativu nediskutoval," říká ředitelka českobudějovické PPP JAROSLAVA SKÁLOVÁ.
Ta odmítá i dva důvody, které měly sloučení podpořit - mělo to sjednotit metodiku práce poraden a zajistit srovnatelný rozsah poskytovaných služeb poraden. "Je to nesmysl," myslí si ředitelka s tím, že metodika je dána centrálně pro celou republiku. Připomněla, že každý psycholog či speciálním pedagog je odborníkem - ano, jejich závěry se mohou lišit, ale vždyť taky posuzují konkrétní dítě, konkrétní rodinu a konkrétní školu v konkrétní situaci. Postupy, které ale k výsledkům vedou, jsou prý stejné v Ostravě jako v Táboře.
"Byla jsem v tomto jednání ve zvláštní pozici," připouští ředitelka budějovické poradny s tím, že jako jediná by asi aktuálně, do vyhlášení konkurzu nepřišla o svou pozici. A asi by se do něho přihlásila. "Nevidím důvod, proč by sloučené poradny nemohly fungovat," říká, ale dodává: "Proč však měnit současný fungující systém?"
Návrh kraje tedy neprošel. Nicméně ve vztazích zřizovatel - poradny se tato skutečnost ani v nejmenším neodrazila negativně. Možná naopak - letošní rozpis poradny dost zasáhl - a kraj jim "ze svého" pomohl, aby mohly své odborné obsazení posílil.
"Po sloučení budějovické a hradecké poradny jsem myslel, že ani další sloučení poraden nebude problém," vzpomíná náměstek hejtmana KAREL VACHTA. Ukázalo se ale, že to problém je. Před rokem zastupitelstvo doporučilo odložit rozhodnutí, vyhodnotit po roce zkušenosti a pak rozhodnout. "Po roce jsme se k tomu tedy vrátili. Zpočátku sice nějaké problémy těchto dvou pracovišť byly, ale v poslední době už žádné zásadní potíže nejsou. Proto jsme tedy podali znovu návrh na sloučení poraden, rada kraje opět souhlasila, ale zastupitelstvo to neschválilo," rekapituluje.
Cílem sice bylo uspořit náklady, ale nešlo by o velkou úsporu (kolem 250 tisíc korun, což v sedmimiliardovém rozpočtu kraje není rozhodující částka), hlavně chtěl sjednotit metodiku poradenské práce. Pokud by byla metodika jednotná, vůbec by prý kraj druhý návrh nepodával. "Zastupitelstvo na nás mělo hlavní argument, že jsme s poradnami o tomto druhém návrhu nehovořili," připouští K. Vachta. Kromě toho vzpomíná, že poradny argumenty o rozdílnosti metodiky rozporovaly. "Problematika poraden je velmi složitá," uznává náměstek. "Už to nebudu předkládat," říká s tím, že slučování poraden jako téma skončilo. "Není to zásadní věc, která by znamenala finanční problémy a na níž bych zásadně trval, i když by to podle mého přineslo zlepšení poradenských služeb," myslí si K. Vachta.
"Problém poraden je hlavně v tom, že je v nich na práci, kterou dělají, málo lidí. A je pravda, že sloučení by tento problém nevyřešilo." Ani nepřipomněl, že pak poradnám na personální posílení trochu peněz kraj přidal…

Ústecko
MIROSLAV ŘEBÍČEK, který v době spojování poraden pracoval v kraji jako náměstek hejtmana pro školství (dnes dal přednost křeslu starosty v Klášterci nad Ohří), nejdříve spojování nakloněn nebyl. Pracovníci krajského úřadu ho však svými argumenty přesvědčili. Hovoří o jednotném řízení a jednotné linii a dostupnosti péče po celém kraji. Přiznává, že poradnám se tato změna nelíbila. "Jejich pohled na věc nebyl plně respektován," říká. Navrhovaly podobné řešení, ale jejich organizační struktura řízení byla prý zbytečně složitá.
Sloučení podle něho mělo ekonomické důvody, kraj očekával úspory. K těm došlo díky tomu, že do sloučení "spadla" také střediska služeb školám, jejichž fungování bylo výrazně omezeno. Díky tomu mohl být podpořen rozvoj poraden. "Náš kraj má vyšší procento problémové populace," připomíná M. Řebíček.
Co se obsazení místa ředitele nové velké organizace týká (byla založena v době, kdy ze své funkce právě odcházel bývalý ředitel zdejšího školského úřadu a poté ředitel odboru školství krajského úřadu Jan Žák), říká M. Řebíček: "Někdo si může myslet, že to je souhra náhod, jiný si může myslet, že to nebyla souhra náhod. Dějiny zhodnotí, zda to byla souhra náhod. Nicméně myslím, že v tom žádný problém není," dodává s tím, že J. Žák z poradenství vyšel…
Protože jsem "v kuloárech" zaslechl v této souvislosti, že šlo o politickou dohodu, položil jsem tuto otázku i JANU ŽÁKOVI, řediteli Poradenského centra služeb (pro školu, děti a mládež Ústeckého kraje, jak zní celý oficiální název). "Každý bude považovat za samozřejmé, že to popírám, i kdyby to byla pravda," odpověděl J. Žák. Připomněl, že má rozsáhlou praxi v poradenství, kde pracoval jako psycholog i jako ředitel. Navíc místo bylo obsazováno od okamžiku fúze poraden pověřením a pak jmenováním na základě konkurzu se třemi uchazeči, který vyhrál.
Podle J. Žáka vzniklo Centrum hlavně proto, že tak dochází k výraznější koncentraci rozpočtových nástrojů do jednoho místa, je jednodušší zafinancovat náročnější akce. Lze zharmonizovat obslužnost škol - je zavedenou praxí, že všichni jsou zaměstnanci jedné poradny a začínají podle toho vyjíždět z okresního města do jiných měst - když někde schází psycholog, vypomůže prostě "někdo odvedle". Matematicky vychází, že v jedné poradně se objednací lhůty zkrátí, v druhé naopak prodlouží. "Ve skutečnosti je to jinak," říká J. Žák s tím, že poradny poskytují nezbytné služby vyrovnaně. Nikde však prý nedošlo k tomu, že by poradny přestaly některé služby poskytovat. Zintenzivnila se odborná komunikace mezi dříve izolovanými poradnami. Byli stanoveni "garanti" jednotlivých aktivit. K tomuto řešení směřoval podle svých slov J. Žák již v době, kdy byl ředitelem školského úřadu.
Připouští, že poradny v převážné většině se sloučením nesouhlasily. Usilovaly o plnou autonomii. "Zřizovatel však vidí spíše nevýhody takového řešení," říká. A ke zhoršení péče o klienty podle jeho slov nedošlo. "Víte, když jsem sebral argumenty proti sloučení poraden, zjistil jsem, že ve skutečnosti tyto argumenty sloučení podporovaly. Příkladem je nezbytnost znalosti konkrétního místa - nic se nezměnilo, nikde jsme poradnu nezrušily, naopak, budeme otevírat další pobočky," vysvětluje J. Žák.
Ani ekonomická stránka není podle něho zanedbatelná. Jen v poradnách znamenalo sloučení úsporu sedmi pracovníků. Ředitelům se navíc uvolnily ruce od ekonomických úkolů. Potvrzuje také slova M. Řebíčka - služby škole mají nulový počet zaměstnanců - a žádná škola si nestěžovala, že by jejich služby postrádala. Časem se asi jejich činnost obnoví - ale jinými službami, s vysokou přidanou hodnotou lidské práce.
Vraťme se ale k poradnám… Vyhovuje jim současné uspořádání, nebo ho prostě musely přijmout a mlčet? "Velmi jim to zpočátku nevyhovovalo," přiznává. Chovají se však "služebně přijatelným způsobem" - tedy neodmítají se rozhodnutími vedení Centra řídit. A značná část pracovníků prý zjišťuje, že i při ztrátě právní subjektivity jim může zůstat odborná svoboda a vzájemná opora poraden, které jsou součástí jednoho celku, je mnohem vyšší.
*
Centrum s "vývozem poradenské revoluce" prý nepočítá. Nicméně je to půda, kde se dá ověřit, zda jsou namístě pochyby o odborném i ekonomickém přínosu takového řešení poradenské otázky. Jedno je ale možné říci už teď. Pokud do poradenství nepřijde víc peněz, je těžké čekat, že se odpíchne ode dna - ať už to budou "okresní" právní subjekty, nebo krajské veleporadny.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
41%
32%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz