archiv
Učitelské noviny č. 20/2003
tisk článku

Zdravotně oslabení potřebují cvičit co nejvíce

ČŠI provedla v minulém školním roce na 51 ZŠ a 29 SŠ tématickou inspekci zaměřenou na výuku zvláštní tělesné výchovy (ZTV). U ZŠ byla ZTV vyučována na třetině navštívených škol, u středních to byly jen pouhé dvě. Do ZTV bylo zařazeno méně než 1 % žáků, přestože na některých školách bylo zjištěno zdravotní oslabení až u 28 % dětí.


"ZTV na středních školách prakticky neexistuje. Jde jen o výjimky. Na základních školách se vyučuje asi na 30 procentech škol v republice," informuje PETR VYKOUKAL, zástupce ředitele odboru tělesné výchovy a sportu MŠMT. Je jen na vůli ředitele, zda ZTV na škole zavede.“
Nemohou problém řešit připravované rámcové vzdělávací programy (RVP)? "Určitě by k tomu mělo dojít. Připomínkovali jsme však jejich pracovní verzi, protože právě ZTV se v nich vůbec neobjevila," tvrdí Petr Vykoukal.

ZTV je alternativa, nebo nadstavba?
Pakliže ZTV na škole přece jenom existuje, žák, který na ni dochází, nenavštěvuje běžné hodiny tělocviku. "ZTV je velice důležitá, protože dětí s postižením pohybového aparátu stále přibývá a pokud nedojde včas k nápravě, v pozdějším věku je to již velice obtížné," říká JINDRA HEJNOVÁ z oddělení tělovýchovného lékařství 3. lékařské fakulty UK a pokračuje: "Jsem z medicínského hlediska přesvědčena, že ZTV by měla být nadstavbou povinné tělesné výchovy. ZTV je zaměřena převážně na pohybový aparát a běžný tělocvik zohledňuje i srdečně-cévní aparát. Dítě potřebuje rozvíjet obojí. Je většinou chybou vyřadit žáka z tělesné výchovy. Neměl by to určitě řešit učitel, ale lékař. A i ten někdy osvobodí od tělesné výchovy ke škodě dítěte."
Tam, kde ZTV nemají, jsou žáci s nějakým zdravotním oslabením z běžných hodin tělesné výchovy vyřazováni samotnými učiteli, nebo se sami nechají osvobodit. "Tělovýchovní lékaři MŠMT nám však doporučili, abychom se snažili vést školy k tomu, aby zdravotně oslabené žáky pokud možno nevyřazovaly," dodává Vykoukal. Takový žák se má pak v hodině vyvarovat na základě doporučení lékaře těch cviků, které by mohly škodit jeho oslabení. Tím ale samozřejmě není problém se ZTV zdaleka vyřešen.
Vyvarovat se "škodlivého" pohybu je důležité, ale oslabený žák potřebuje také pracovat na nápravě svých zdravotních nedostatků. Je sice teoreticky možné, že mu kantor při hodině cvičení takových cviků zadá, ale nejde o běžnou praxi. Je to způsobeno hlavně potřebou vysoce individuálního přístupu k zdravotně oslabeným žákům. Přesto, že jsou podle typu svého pohybového problému zařazováni do malých skupin, musí jich být na dané hodině málo. Zatímco v běžném tělocviku může být dětí třeba až 30 (je jich dnes však většinou kolem dvaceti) v ZTV jich nesmí být více než 15.

Kdo nemá řešení, hledá důvody
Důvodů, proč ZTV je poskrovnu či prakticky pomalu zaniká, je několik. Předně není ve školách dostatek aprobovaných tělocvikářů, kteří by mohli předmět vyučovat. Jestliže běžnou tělesnou výchovu může zvládat i neškolený laik, ZTV smí vést jedině speciálně proškolený kantor. A těmi jsou všichni absolventi pedagogických fakult s aprobací na tělesnou výchovu. Během studia totiž musejí projít (od roku 1984) speciálním vzdělávacím kurzem zaměřeným na výuku ZTV. "Myslím si, že zájem škol o ZTV je nízký proto, že jde o velice náročnou výuku," míní Petr Vykoukal.
Dalším důvodem je nedostatek finančních prostředků a materiálního zabezpečení. (MŠMT nepočítá s tím, že by navyšovalo finanční prostředky pro tělesnou výchovu, ani pro ZTV.) Peníze tak chybějí jednak na zaplacení zmíněných tělocvikářů, jednak mnoho škol nemá dostatečné prostorové kapacity, tedy tělocvičny a ani peníze na postavení nových. "Na některých školách se učí i povinná tělesná výchova už od 7 hodin, přestože by se jako první měla učit matematika nebo jazyky. Navíc v pokynu k ZTV je doporučováno, aby její součástí bylo i rehabilitační plavání, což je v praxi zcela výjimečné," informuje KAREL KUCHLER z ústředí ČŠI.
Současný problém je také úzce provázán s rozpadem školní lékařské služby. Nejen že již neexistují školní lékaři, ale nejsou povinné ani lékařské prohlídky. Dříve to byl totiž školní lékař, kdo rozhodl o tom, jestli má žák dané školy navštěvovat ZTV.
Nakonec ani rodiče často nejeví moc velký zájem o účast svého dítěte na tělesné výchově a ZTV z toho nevyjímaje. Pokud rada školy nemá zájem o zavedení ZTV, ředitel ji většinou nezavede. Několik málo žáků, kteří by ji potřebovali (nebo kteří to přesněji řečeno alespoň vědí) není pro školu dost silným důvodem k zavedení speciálního a navíc tak realizačně náročného předmětu.
Fakulta tělesné výchovy a sportu UK dělá v současné době výzkum pro MŠMT zaměřený na to, jak to přesně se ZTV na školách vypadá a jak by se dala současná nedobrá situace řešit. Výzkum by měl být dokončen začátkem roku 2004. RVP mají však být hotovy již v říjnu tohoto roku.

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/1600293600_tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
41%
32%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz