archiv
Učitelské noviny č. 36/2004
tisk článku

Kolik potřebujeme lyceí?

Počet škol otevírajících nějaký druh lycea rok od roku utěšeně roste. Měl by se tento trend zastavit na nějaké „rozumné“ hranici, anebo by lyceem měla projít většina středoškoláků?


Nouzový východ

Možná je druhá možnost málo pravděpodobná, ale v jistých souvislostech o ní někteří otcové-zakladatelé lycea uvažovali. V souvislostech, které odkazují na obecně přijímaný názor o užitečnosti odsunu rozhodnutí o profesní specializaci jedince do pozdějšího věku. Lycea jsou ideální kombinací gymnázia a příslušné odborné školy. Podíl všeobecného učiva se v tomto oboru pohybuje kolem 70 procent, což může být lákavé pro váhající patnáctileté žáky – a takových teenagerů je prý většina.

Na druhé straně jde o obory vysloveně studijní, dalo by se říci prestižní, kam by se neměl dostat každý. A právě v tom je velký kámen úrazu. Uplynuly zhruba čtyři roky od konce experimentálního ověřování prvních lyceí, aby se jejich počet zněkolikanásobil. Technické lyceum má dnes schváleno asi 70 škol (většinou průmyslovek), Ekonomické lyceum necelých 50 škol (obchodních akademií) a Pedagogické lyceum 29 škol (většinou SPgŠ).

Do hry se navíc dostávají nové obory jako Waldorfské lyceum, Zdravotnické lyceum a Přírodovědné lyceum.

Kolik nových žádostí o otevření lycea pro příští školní rok dorazí ke schválení na ministerstvo školství a kolik jich tento úřad schválí, se uvidí teprve na konci roku kalendářního, ale stoupající trend pravděpodobně ani letos nepoleví.

Většina krajů ve svých dlouhodobých záměrech s rozvoje lyceí počítá. Například Praze se lycea hodí k řešení „strukturálních problémů odborného vzdělávání“ a například Ekonomickým lyceem chce magistrát do určité míry nahrazovat obor Obchodní akademie. Ve Středočeském kraji se hovoří o „rozšíření spektra lyceálních oborů, aby lépe odpovídalo oborové struktuře nabídky vysokých a vyšších odborných škol a vhodně tak doplňovalo všeobecnou kvalifikaci absolventů gymnázií“.

Co mají skoro všechny kraje společné, je podmínka, aby vzhledem k demografickému poklesu lyceum nezvyšovalo kapacitu školy, nýbrž jen nahrazovalo nějaký jiný, příbuzný studijní obor. Tato podmínka obvykle splněna je, jenže jde ve většině případů o obor, který pomalu přestává plnit třídy. Jestliže se někteří ředitelé před dvěma roky, na začátku boomu lyceí, přiznávali (UN č. 13/02), že jim nový obor pomáhá přežít v době klesající populace, dnes se dokonce tomuto poklesu šijí na míru nové učební plány lycea.

Jako záchranné lano pro zemědělské školy s umírajícími studijními obory bylo hozeno Přírodovědné lyceum (ani dnes se ředitelé netají tím, že by jim lyceum mělo vytrhnout trn z paty). U Zdravotnického lycea je to snad ještě markantnější. Nápad vznikl před časem coby náplast na ústa středních zdravotnických škol protestujících proti reformě, která jim brala životně důležité obory a přesouvala je do terciárního sektoru vzdělání.

Mělo by platit zlaté pravidlo: Ať si lyceum otevře jakákoli škola, která na to má. Život ale není teorie. Všeobecné zaměření lyceí svádí školy k jistému podcenění - „Víc fyziky, víc chemie, matematiky? To zvládneme. Požádáme o lyceum, které určitě přiláká děti. Už svým atraktivním názvem...“

Jen pro nejlepší

„Lycea mohou vznikat jen tam, kde mají nejen vybavení a kvalitní učitelský sbor, ale hlavně kde jsou zdroje chytrých žáků,“ řekla MARIE PLOCKOVÁ, ředitelka SPŠ sdělovací techniky v Praze 1, školy, která před několika týdny uspořádala seminář k desetiletému výročí vzniku experimentu Technického lycea a která stála u zrodu tohoto experimentu.

„Každý rodič si přirozeně myslí, že jeho dítě je nejlepší, a chce pro něj také to nejlepší. Jestli ale přistoupíte na nižší laťku v přijímání, jde dolů celková úroveň školy. Školy si budují pověst, ale to se jim nepovede jen plnými třídami. Zaměstnavatelé musejí být přesvědčeni, že od vás odcházející dobře připravení lidé. Průzkum na stejné téma si dělají také vysoké školy - stejně jako my si vybíráme základní školy, do nichž cílíme náborové akce. Jdeme jen tam, kde za něco stojí!

Důležitější než dost práce pro všechny učitele je péče o ducha a filozofii školy, kterou musíte dělat dlouhodobě a promyšleně, zvlášť chcete-li nabízet tak náročný obor, jako je Technické lyceum. Náš učitel musí umět nerozhodné dítě nadchnout pro techniku, pro její smysl a krásu. To nedokáže žádný e-learning.

Materiální podmínky jsou také velmi důležité. Musíte mít lepší výpočetní techniku než gymnázia a žáci lycea musejí projít fyzikálními a chemickými laboratořemi i specializovanými laboratořemi průmyslovky. Nejsem si jista, jestli všechny školy, kterým bylo povoleno lyceum, uvedené tři podmínky, tedy vynikající děti, učitele i učebny, splňují...“

Po volbách

Dnes kraje volí vesměs trend posilování lyceí. Blízká budoucnost tento trend buď potvrdí, nebo změní. V pracovnách krajských úřadů se už připravují základy dalších dlouhodobých záměrů, které příští rok na jaře schválí nová krajská zastupitelstva. Jaký osud čeká lycea, bude jasnější po nadcházejících volbách.

PETR HUSNÍK

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz