archiv
Učitelské noviny č. 19/2004
tisk článku

Školské zákony v mezičase

Jednání úzce odborně laděných podvýborů, které působí při jednotlivých výborech poslanecké sněmovny, jsou na rozdíl od výborových schůzí neveřejné. Nejspíš proto se sem v posledních letech přenesly výměny názorů mezi politickými stranami, první diskuze nad tématy, o nichž posléze jedná výbor jako takový. Usnesení podvýboru je proto chápáno jako výchozí a často i určující stanovisko pro hlasování výboru. Na konci dubna diskutovali poslanci školského podvýboru o pozměňovacích návrzích ke školským zákonům, které bude výbor projednávat na začátku června. O bližší informace jsme požádali předsedu školského podvýboru EDUARDA ZEMANA (ČSSD).


Členy školského podvýboru nejsou jenom členové výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, že?

Ano, jsou tam i jiní poslanci, vesměs učitelé.

Vnášejí do jednání podvýboru - díky tomu, že neprošli výborovými diskuzemi - jiný pohled?

Přiklonil bych se k tomu, že ano.

Jak široké bylo názorové spektrum nad školskými zákony?

Zatím příliš široké nebylo. Občanští demokraté se ústy předsedy školského výboru Waltera Bartoše pozměňovacích návrhů zřekli a komunisté zatím své návrhy nedodali. Projednávali jsme tedy hlavně pozměňovací návrhy, které na výboru přednesla Anna Čurdová (ČSSD), což jsou převážně dodatečné úpravy ministerstva školství, týkající se zejména termínu účinnosti zákonů. Největší problém máme s pozměňovacími návrhy Taťány Fischerové (US-DEU), protože zdvořile řečeno jsou ve většině případů poněkud mimo mísu.

K čemu se vztahují?

Částečně k asistentům pro handicapované, dále k domácímu vyučování a podobně. Už dříve jsme o nich jednali uvnitř koalice. Upozorňovali jsme na to, že jakkoli jsou dobře míněny, jsou velmi obtížně zapracovatelné.

Kvůli financím?

Nejen kvůli nim, jdou někdy i mimo možnosti legislativního procesu, není možné je realizovat.

Můžete pro ilustraci uvést konkrétní příklad?

Dost velké problémy máme třeba s nastavením laťky minimálního počtu žáků v určitých situacích, s některými otázkami kolem osobních asistentů handicapovaných. Suma finančních nároků je na naše možnosti příliš vysoká. Dostáváme se na hranici asi 450 milionů, a rázem jsme mimo realitu. Ale pokud dojde k úpravě návrhů, je kompromis možný. Pak je tu okruh pozměňovacích návrhů, proti nimž nejsou námitky, ale prakticky do zákona nic nevnesou, jsou pouze deklaratorní.

Jakým směrem by mohly pozměňovací návrhy zákon změnit?

Největší diskuze se týkaly ultraliberálních návrhů. Například pokud jde o domácí vzdělávání, dále v oblasti velmi specificky nábožensky orientované nekatolické skupiny. Také některé návrhy soukromých škol patřily k těm kolizním. Ale koncem května, až budeme mít k dispozici i návrhy komunistů, může být všechno jinak. Neoficiálně vím, že jsou poměrně rozsáhlé, ale oficiálně je ještě nikdo nepředložil.

Na podvýboru nic z toho nezaznělo?

Ne, ale ještě je čas. Jako konečnou lhůtu pro předložení pozměňovacích návrhů jsme si na výboru dohodli 20. květen. Podvýbor se nad nimi sejde 27. května. Ale to je pouze gentlemanská dohoda, protože právo podávat pozměňovací návrhy je časově omezeno pouze termínem projednávání zákona na schůzi poslanecké sněmovny.

Přiznám se, že mi v projednávání školských zákonů chybějí diskuze, které před lety provázely vznik velké novely. Odehrávají se teď jinde, jinak nebo vůbec ne?

Čekal jsem poměrně rozsáhlou bitvu zejména s klubem ODS, respektive s W. Bartošem, ale ten svoji kritiku soustředil do své role zpravodaje. Jinak zaujal překvapivě rozumné stanovisko. Řekl, že jeho představa je natolik rozdílná, že nemá cenu podávat pozměňovací návrhy. Že nechce měnit zákon, který má určitou filozofii, ale ODS že pro něj hlasovat nebude. Tím pádem veřejných diskuzí ubylo, probíhají spíš v kuloárech. 

Je to dobře nebo špatně?

Na to nemám jednoznačnou odpověď. Na jednu stranu je znát, že si všichni uvědomují, že za deset let se žádné vládě nepodařilo jakýkoli školský zákon prosadit. Na druhé straně je nepřehlédnutelná únava z tohoto permanentního procesu. Vypadá to, že většina začíná chápat, že je lepší něco nežli nic.

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz