archiv
Učitelské noviny č. 19/2003
tisk článku

Úspěšnost středních a vyšších odborných škol v získávání grantů

Do jaké míry jsou střední a vyšší odborné školy schopny získat nějaký grant? O tom hovoří výňatek z výsledků šetření, které v letech 2001 – 2001 realizoval Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně na základě zadání Národního vzdělávacího fondu.


Vstupní data

Autoři projektu provedli anonymní dotazníkové šetřené a dále rozhovory zkoumající chování škol ve vztahu ke grantové nabídce. Pro dotazníkové šetření bylo osloveno náhodně vybraných 600 ředitelů středních škol (s návratností 20 %) a 173 ředitelů všech vyšších odborných škol (s návratností 25 %).

Obecná úspěšnost

Střední školy a vyšší odborné školy jsou z hlediska zisku grantových zdrojů pro školu jako celek velmi úspěšné. Je nutné ovšem připomenout, že dotazníky vrátili vyplněné spíše ti ředitelé, kteří byli tématem „grantování“ zaujati a patrně v tomto směru spíše aktivní. Jde tedy o respondenty, kteří žádosti o grant podávají a granty také často získávají. Kromě toho je však mezi respondenty ze středních škol téměř čtvrtina těch, kteří zatím o grant pro školu jako celek nepožádali. U ředitelů vyšších odborných škol je takových případů zhruba jedna desetina. Z těch ředitelů středních škol, kteří uvedli, že někdy grantovou žádost za školu nebo některé její části podali, takřka v 87 % současně uvedli, že grant získali (v absolutních hodnotách je to 79 úspěšných škol z 91).
Podobně jsou na tom střední školy z hlediska získávání individuálních grantů pro vedení školy, učitele či studenty. U individuálních projektů je úspěšnost středních škol, které získaly granty (bez ohledu na množství podaných projektů), vyjádřena hodnotou 86 %. Obvykle získávají grantové zdroje učitelé a spíše sporadicky vedení školy a studenti.
V případě vyšších odborných škol je sledovaná úspěšnost u grantů pro školu 80 %, což konkrétně znamená, že z 41 škol, které žádost podaly, jich 33 grant získalo. Jednotlivci jsou v získávání grantů ještě úspěšnější, protože jejich úspěšnost dosahuje 88 %. U vyšších odborných škol také převažují mezi příjemci individuálních grantů učitelé.

Konkrétní úspěšnost

Podíváme-li se na úspěšnost středních a vyšších odborných škol v oblasti žádostí podávaných za školu jako celek, zjistíme, že oba typy škol se pohybují nad hranicí 60 %, což můžeme považovat za poměrně velkou úspěšnost. Tyto výsledky by se mohly stát určitou motivací pro ty školy, které zatím váhají s podáním grantových žádostí. Počty podaných žádostí o individuální granty jsou ve srovnání s žádostmi za školu jako celek daleko menší, ale úspěšnost je opět velmi vysoká.
Na středních školách byli žadatelé úspěšní v 92 %, na vyšších odborných školách v 64 % případů. Míra obecné úspěšnosti respondentů dokládá, že značná část z nich zažila úspěch v soutěži o grantovou nabídku. Naproti tomu úspěšnost v konkrétních případech ukazuje na to, jak si vedli respondenti v určitém období (poslední dva roky) – i proto je tato úspěšnost nižší než první uvedená.
V průměru podala každá střední škola asi 2 grantové žádosti skupinové a 0,4 individuálních. V případě vyšších odborných škol jsou to opět asi 2 grantová podání pro školu jako celek a 0,5 podání individuálních. O individuálních podáních však zřejmě nemají ředitelé úplný přehled. I to potvrzuje, že školy se zřejmě více soustřeďují na projekty, které mohou přinést prostředky potřebné pro rozvoj školy jako celku, případně některého jejího oddělení či součásti, než na pokrytí individuálních potřeb učitelů, studentů nebo vedení školy.
Další otázkou šetření bylo, u jakých konkrétních donátorů se střední školy a vyšší odborné školy, případně jednotlivci v nich, ucházejí o finanční podporu pro své projekty a jak jsou úspěšní. Respondenti podali nejvíce žádostí o grant na projekt v rámci programu Leonardo da Vinci (54 žádostí) a byli zde úspěšní z 89 %. Na obce směřovalo celkově 45 žádostí a jejich úspěšnost dosáhla 80 %. K dalším donátorům pak patří například program Phare nebo Socrates, z českých donátorů se objevují vedle obcí také krajské úřady (zatím v menší míře), MŠMT nebo jiné státní zdroje. Nejméně školy žádají o podporu u soukromých zdrojů – pouze 11 žádostí (úspěšnost 64 %). Lze tedy říci, že se střední a vyšší odborné školy v našem souboru nesoustřeďují jen na české donátory, ale jsou do jisté míry úspěšné i v mezinárodním měřítku.
Úspěšnost středních a vyšších odborných škol při získávání individuálních grantů je také velmi vysoká. U projektů v rámci programu Socrates dosahují školy úspěšnosti v 81 %, v ostatních projektech pak dokonce 95 %. Je však nutné poznamenat, že v mnoha případech je poměrně těžké jasně rozlišit hranici mezi jednoznačně individuálním grantem a grantem určeným výhradně pro školu jako celek. U individuálních grantů je rozmanitost projektů značná, a proto lze výsledky individuálních projektů chápat pouze jako ilustrativní.
Podíváme-li se detailněji na to, kdo byl uvnitř škol nejúspěšnější skupinou žadatelů, zjistíme, že mezi respondenty to jsou jednoznačně lidé z vedení, kteří dosáhli 100 % úspěšnosti. Učitelé a studenti jsou také poměrně úspěšní, neboť jejich žádosti byly přijaty v 85 %, respektive v 86 % případů. Nejvíce žádostí podali učitelé – dohromady 47.

Zhodnocení

Celkově se tedy ukazuje, že mezi respondenty převažují mimořádně úspěšní žadatelé o granty pro školu jako celek, ještě úspěšnější pak bývají lidé z jejich škol v žádostech o individuální granty. Velmi aktivní a poměrně úspěšní jsou učitelé. Studenti grantové nabídky takřka vůbec nevyužívají (nebo o nich školy nemají informace), avšak pokud si žádost podají, bývají zpravidla úspěšní.
Drtivá většina škol dotázaných v šetření dosáhla nejméně nadpoloviční úspěšnosti v získávání grantů. Na základě těchto skutečností, kdy se v žádném třídění (a to ani ve třídění podle donátorů, ani podle stupně školy) neobjevila nižší pravděpodobnost úspěchu než poloviční, je možno říci, že šance získat prostředky v případě podání žádosti o grant je velmi vysoká.
To znamená, že ti, kteří grant chtějí a onen podstatný krok sepsání a podání žádosti učiní, grant velmi často získávají. Situace se může změnit ve chvíli, kdy se o omezené zdroje začne ucházet více zájemců. Dnes tedy (zatím) pro uchazeče o granty platí: vstupte na grantového pole co nejdříve!

Vybráno u publikace Grantové nabídky a české školy,
M. Pol, M. Rabušicová a kol., Národní vzdělávací fond

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz