archiv
Učitelské noviny č. 19/2003
tisk článku

Blíží se konec divoké integrace

I děti vycházející zvláštní školu se musí každoročně rozhodovat, kam dál. Dřív to bylo jednodušší - nabízelo se několik málo manuálních oborů a konec. Dnes před nimi díky změněné legislativě leží otevřená široká nabídka. Ale ani to není bez problémů. Ne všechny střední školy nabízejí obory s nároky, které odpovídají jejich intelektovým schopnostem. A nepřiměřené nároky mohou být pro dítě z hlediska jeho budoucnosti nebezpečné - jsou ve věku, kdy se selhání těžko zvládá a kdy už se obtížně znovu začíná. Co pro ně tedy jejich učiliště dělají?


Problém je v penězích i obsahu

"Je dobře, že se otevřela cesta dětem ze zvláštních škol na všechny typy škol středních," tvrdí VLADIMÍR IRA, metodik pro speciální školy ČŠI a jihočeský inspektor. Problém je však v tom, že nikde není stanoveno, za jakých podmínek mají na tyto školy nastupovat, za jakých podmínek tam mají být vzdělávány. "V některých případech se může stát, že se jim dostatečné péče nedostane, přestože je střední škola přijme. Uvědomme si, že ubývá dětí, školy mají zájem naplnit své třídy - a někdy to jde i na úkor kvality učňů a kvality jejich vzdělávání," upozorňuje V. Ira.
Druhou stránkou mince je situace odborných učilišť, které mají stanovenu kvótu dětí "bez postižení", které mohou přijmout. Řada dětí sice zvláštní školy nenavštěvovala, ovšem systém výuky v odborných učilištích, speciálně pedagogická péče, menší počet dětí ve třídě by jim vyhovoval.
Problém je podle něho v penězích i obsahu - a oba problémy spolu souvisejí. Do žáků zvláštních škol se investuje určitá částka, která je vyšší než v běžné škole. Pro ně i pro společnost by bylo účelné, aby měli i nadále speciální péči, díky které by se vyučili. Pokud se dostanou do běžného SOU, učí se podle běžného vzdělávacího programu (jehož součástí je i povinný cizí jazyk), ve velké skupině, na kterou nejsou zvyklí (ve třídě může být i pětadvacet dětí), absentuje zde individuální výuka…
Nebezpečí je, že po půl roce, po roce děti zjistí, že školu nezvládají a skončí. Je jim šestnáct, sedmnáct let, už se nechtějí nikam do školy hlásit. Zůstávají vlastně bez vzdělávání. Pokud by zvolily odborné učiliště, jejich úspěšnost by byla vyšší, dosáhli by výučního listu.
Podle V. Iry by měly mít podobnou možnost jako integrované děti na základní škole. Škola se musí řídit v takovém případě směrnicí, která říká, co musí zajistit - minimálně individuální program sestavený ve spolupráci učitele, poradenského pracovníka a rodičů. Podobná pravidla by měla mít i SOU.
"Existují ještě učiliště," připomíná V. Ira. Tento typ školy vznikal většinou při SOU, někdy při OU. Podle něho by bylo výhodné ponechat pouze OU a SOU - tyto dva typy škol by se dokázaly o celou škálu žáků směřujících dnes do SOU, OU a U postarat. "Vím, že provozování odborného učiliště je dražší (vyšší - speciálně pedagogická - odbornost učitelů, nižší počty žáků ve třídách, vyšší normativ…), nabízejí však lepší perspektivu, že se žáci doučí a že najdou lepší uplatnění," říká inspektor a metodik.

Když se mluví o "učilištích", skrývají se v tomto slovu tři typy škol: Učiliště - většinou dvouleté obory připravené pro žáky, kteří selhali na základní škole a vyšli z nižších ročníků
Odborné učiliště - speciální škola původně pro absolventy zvláštních škol; mohou přijímat i žáky základních škol, ale pouze do 25% celkového počtu žáků
Střední odborné učiliště - dnes typ školy otevřený absolventům škol základních i zvláštních

Připravuje se změna

JIŘÍ PILAŘ, ředitel odboru speciálních škol MŠMT, potvrzuje, že se žáci ze zvláštních škol mohou podle novely zákona 564/1990 Sb. hlásit na kteroukoliv střední školu, nemají žádné omezení, teoreticky i na gymnázium.
Speciálně jsou pro žáky zvláštních škol připravena odborná učiliště, která zase na druhou stranu mohou přijímat i žáky škol základních - do zmíněného limitu 25 %. "Tato kvóta byla dána kvůli snahám některých odborných učilišť naplňovat třídy žáky ze základních škol - s nimi je přece jen jednodušší práce. Jenže všechny děti v odborných učilištích mají navýšený normativ jako `postižené`, takže takový model by byl pro některé školy ekonomicky lákavý. Museli jsme vytvořit určité hranice," vysvětluje J. Pilař.
I on hovoří o myšlence zjednodušit systém typů škol - zrušit učiliště. "Do nich v současné době přicházejí žáci, kteří nedokončili základní školu devátou třídou, protože propadli. Podle mého i tito žáci potřebují speciálně pedagogickou péči. Prosazuji tedy systém, v němž by existovala odborná učiliště a střední odborná učiliště.
Děti z dnešních učilišť by mohly přejít do OU - a tím by se jim speciálně pedagogické péče dostalo. Zatím ji nemají, protože v učilištích není toto vzdělání požadováno a pedagogové v nich je nemají," říká.
Chtěl by tuto myšlenku prosadit do školského zákona. Ví, že jak na učilištích, tak na SOU je málokdy personál vzdělán speciálně pedagogicky, často nejsou ani vysokoškoláky. "Situace v integraci těchto dětí v SOU by měla být podobná dnešní integraci postižených dětí v základních školách - tedy povinností školy zajistit individuální a odbornou speciálně pedagogickou péči. Když pak vykáže škola dítě jako "integrované", měla by nárok na zvýšený normativ. To sice platí i dnes, neexistují však pravidla, která pro tuto ‚integraci‘ musí splnit," uvědomuje si existenci problému, o kterém hovořil V. Ira.
MŠMT připravuje koncepční text, který by navrhoval řešení této situace. "Byl bych rád, kdyby se podařilo přijmout tato pravidla tak, aby platila od začátku dalšího školního roku. Nejsem si ale jist odezvou ředitelů SOU, pro které by to představovalo práci navíc," připouští problém V. Pilař.
Zrušit limit pro OU by se ale bál. Pamatuje tendenci vytlačování postižených žáků žáky základních škol. Řešením by bylo poskytovat v obou typech škol navýšený normativ skutečně pouze na žáky s postižením. "Udělat v tom pořádek", jak říká dr. Pilař.

Dva názory z učilišť

Ředitel SOU, OU a U Zelený pruh v Praze 4 IVO KOŠAŘ potvrzuje nepřímo slova dr. Pilaře - učiliště mají sice ještě psáno v názvu, fakticky však už neexistuje. "Přede dvěma měsíci jsem požádal o změnu názvu, kde "učiliště" již nefiguruje."
Žáky zvláštní školy přijímají i do SOU, i když jen výjimečně. Musí jít o vynikající žáky ZvŠ, kteří hlavně na některých oborech SOU, kam se ze základní školy dostávají spíše slabší žáci, svým spolužákům stačí. V současné době přijímají okolo 40 žáků ZvŠ a přibližně čtvrtina z nich nastupuje do SOU. Naopak OU využívají pro žáky ze ZŠ v případech, kdy dítě přijaté na SOU nestačí - přeřazují ho pak do oboru s podobným zaměřením, ale dvouletého. Pokud se chtěl třeba vyučit tesařem a má problémy, přechází se souhlasem rodičů na obor tesařské práce na OU.
Zvýšený normativ dostávají pouze na žáky v OU. "Na žáky, které integrujeme v SOU, nedostáváme vyšší normativ, protože o něj nežádáme," říká ředitel.
Učiliště se rozhodli zrušit proto, že o jeho nabídku nebyl zájem. "Ne, že bychom ho nechtěli, ale prostě se děti hlásily do OU nebo SOU. Otevírat učiliště opakovaně pro čtyři žáky by bylo neekonomické, přijímali jsme je proto do OU. Díky OU máme i mistry, kteří mají vystudovanou speciální pedagogiku. I oni mívají některé hodiny na SOU. Ale abych řekl pravdu - pokud je v jedné třídě jeden nebo dva žáci ze zvláštní školy, není možné trvat na tom, aby pedagog, který je učí technologii, měl speciální pedagogiku," myslí si I. Košař. Využívají proto služeb speciálního pedagoga, který na škole léta pracuje.
Zavedení (povinných) individuálních plánů pro "integrované" děti by prý přivítal. "Přikláním se k začleňování těchto dětí do běžného kolektivu. Mělo by ale souviset s individuálním přístupem a se speciálními metodami. To se však těžko aplikuje, když jsou ve třídě na 25 dětí dva takto postižení," tvrdí ředitel.


V SOU, OU a U Vodňany zatím měli pouze SOU a U, teprve od září otevírají i OU a nabírají do něho žáky a zároveň přebírají žáky jednoho rušeného OU.
"V oborech SOU zatím máme zařazenou jednu bývalou žákyni ZvŠ," říká zástupce ředitele KAREL PAVLÍČEK. Měli strach, hlavně jak bude zvládat cizí jazyk, který na ZvŠ neměla. Zatím se děvče moc neprojevuje, nicméně problémy s matematikou, právě jazykem či chemií má. V pololetí se ukázalo, že je nedostatečná z odborného předmětu. Individuální program zpracovaný nemá, nemá ani snahu vyhledat pomoc pedagogů. Ti se jí prý sice věnují, ale zda bude moci chodit do SOU, to se teprve ukáže. "Pokud by nezvládala SOU, nabídneme jí možnost přejít právě do OU. Zatím jsme žáky, kteří měli problémy v SOU, převáděli na podobné předměty v rámci učiliště a tam pak prospívali v pohodě," tvrdí K. Pavlíšek.
Druhý žák ze ZvŠ je v učilišti. V něm se neučí cizí jazyk, jeho výsledky odpovídají spolužákům, kteří vyšli ze 7. třídy. Až otevřou OU, budou tyto žáky orientovat právě tam. Konečně, pro příští rok je žádostí na přijetí do U tak málo, že stejně budou tyto žáky zařazovat do OU. "Do 25% limitu se zatím bez problému vejdeme. Nicméně podle mého toto omezení nemá opodstatnění," myslí si zástupce ředitele.
Speciální pedagogy zatím nemají, ale v souvislosti s otevíráním OU někteří začali tento obor studovat. OU se stává nezbytností - zvláštní školy totiž učiliště moc neuznávají, doporučují své žáky pouze do OU nebo SOU. Zdá se proto, že učiliště půjde i tady "do útlumu". Individuálních plánů, které by měli časem vypracovávat, se neobává, není si ale jist, zda by i přes individuální plán někteří absolventi ZvŠ nárokům SOU vyhověli.

Integrace mentálně postižených (ta s pravidly, ne současná, často "divoká) si zdá se hledá cestu i do středních škol. Je to ale ještě až na výjimky pole neorané. SOU se sice individuálním plánům podle svých slov nebrání, otázka ale je, zda si dovedou jejich ředitelé a učitelé představit, co se za tímto zaklínadlem skrývá - kolik přemýšlení, kolik práce. Navýšený normativ v těchto případech rozhodně není zadarmo.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz