archiv
Učitelské noviny č. 19/2003
tisk článku

Nechci preferovat kraje

říká náměstek ministryně KAREL HRDÝ

Náměstek pro skupinu mládeže a tělovýchovy si myslí, že si ho ministryně školství vybrala kvůli tomu, že získal bohaté zkušenosti ze samosprávy i státní správy. Byl starostou, vrchním ředitelem na Ministerstvu pro místní rozvoj, působil jako ředitel na Krajské správě silnic. Kromě mládeže a sportu mu Petra Buzková přidělila i problematiku evropské integrace v rezortu a před půl druha měsícem také státní informační politiku ve vzdělávání. Náš rozhovor se však týkal mládeže a tělovýchovy.


Jaké zásadní změny jsou předmětem nové koncepce politiky mládeže do roku 2007?

Zásadně nové změny se v politice vůči mládeži neobjevily. K největšímu posunu došlo v dotační politice. Posouzení požadavků na finance bude objektivněji hodnoceno s ohledem na regiony. Dojde k decentralizaci rozhodovacího procesu ve prospěch projektů. Nechci ovšem preferovat kraje a z rozhodovacího procesu vyloučit na jedné straně obce a svazky obcí, na straně druhé stát. Zásadním cílem je vyloučit to, aby rozhodoval příjemce dotace, k čemuž občas dochází. Musí se jasně rozdělit úlohy příjemce a toho, kdo rozhoduje. Má představa je taková, že veřejno-správní útvary by neměly být žadateli, těmi by měly být především neziskové organizace. Názor veřejno-správních institucí, které projekty jsou prioritami a posudek nezávislých expertů, pak budou podkladem pro konečné rozhodnutí státu.

Kraje ovšem často argumentují tím, že když se o danou oblast starají, v tomto případě o mládež, měly by i rozdělovat peníze...

Nechci divokou decentralizaci. Bráním se tomu, aby kapitola mládeže byla z ministerstva školství převedena na kraje prostřednictvím přímého podílu na daních. Chtěl bych, aby se komodity spravované ministerstvem regionalizovaly, tedy aby došlo k vyrovnání regionů, zároveň aby však peníze nebyly převoditelné z kapitoly mládeže do jiných oblastí, které jsou pro daný kraj zrovna prioritou.

Pomalu se blíží definitivní vypořádání majetku Fondu dětí a mládeže (FDM), tedy především nemovitostí, které v minulosti vlastnil SSM. Zákon počítá s tím, že případně zbylé finanční prostředky přejdou do kapitoly Ministerstva financí. Bude se o ně MŠMT pak ještě zajímat?

Pokud dojde k nějakým výnosům, je správné, že je získá Ministerstvo financí. Pokud budeme usilovat o další prostředky do kapitoly mládeže, tak jinou cestou, než aby výnosy z FDM zůstaly na MŠMT.

Jste spokojen se současnou výší dotací (198 milionů korun), které plynou na oblast mládeže?

Situace je celkem odpovídající. Vycházím ze stavu veřejných financí, proto nebudu mít žádný zvláštní požadavek na vládu při jednání o příštím státním rozpočtu. Cílem je nyní racionalizace nakládání s přidělenými prostředky, nikoliv jejich navyšování.

Jak hodnotíte současnou úroveň spolupráce škol a sportovních spolků?

Těžko se vytváří v obci kvalitní sportovní prostředí, když není sportu nakloněno zastupitelstvo nebo školy a rodičovská veřejnost. Ministerstvo se přesto snaží o zintenzivnění školského sportu. V materiálu, který je nyní předkládán do vlády, se počítá s větší podporou péče o talenty a reprezentaci.

Před čtyřmi lety došlo k renezanci sportovních tříd. Osvědčily se?

Je to hodně o lidech. Škola od školy je to různé. Někde se objevily i případy s porušováním finanční kázně. Přesto si myslím, že jde o nejvýznamnější prvek, jak ovlivnit školní mládež, aby sportovala. O sportovního žáka se oproti minulosti nyní bojuje. Přes školy je to svým způsobem jediná cesta.

Doposud jste hovořil o sportovních talentech. Minulé vedení MŠMT však kladlo i důraz na sport pro všechny. Fyzická kondice mládeže se ale stále zhoršuje...

Je potřeba si uvědomit, že přirozená pohybová aktivita se za poslední desetiletí omezila. Rodiče děti orientují více na duševní činnost (hlavně chtějí, aby se učily cizí jazyky) a ve volném čase zase děti tráví plno času u počítačů. Záleží tedy hlavně na rodičích, jak své děti podchytí, protože většina z nich má na nějakou pohybovou aktivitu talent.

Říkal jste ale také, že především záleží na škole. MŠMT ještě nedávno uvažovalo o povinné třetí hodině tělesné výchovy. Nyní půjde asi o dobrovolnou volbu prostřednictvím rámcových vzdělávacích programů. Stačí to?

Jestli ředitelé nevyužijí možnosti, které jim jejich škola nabízí (tělocvikáři a tělocvičny), k zavedení třetí hodiny tělesné výchovy, učiní nerozumné rozhodnutí. Plošné zavedení třetí hodiny je však nereálné. Všechny školy nemají dostatečné kapacity.

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz