archiv
Učitelské noviny č. 19/2003
tisk článku

Spor o zákon

Podle tónu, který zvolila ministryně školství Petra Buzková v odpovědi na odmítnutí návrhu zákona o vzdělávání představiteli krajů, byla dost rozzlobená (viz UN 18/2003). Na některá z jejích tvrzení jsme požádali radní a náměstky hejtmanů z různých politických stran o reakci.


KRAJE KRITIZUJÍ, ALE NEŘEKLY, CO CHTĚJÍ

ALENA ŠTĚRBOVÁ (US-DEU), náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina, předsedkyně Komise pro školství Asociace krajů ČR, připomněla, že se komise vyjadřovala pouze k jednomu zákonu - o vzdělávání. "Naším prohlášením (a dalo se to čekat) spolupráce nad dopracováváním zákona skončila," připomněla.
Co se týká toho, že kraje nepředložily svou představu o tom, jak by měl zákon umožňovat prostupnost našeho a evropských školských systémů, namítá A. Štěrbová, že to není věcí krajů. "To je věcí ministerstva," říká s tím, že kraje nemají zázemí na to, aby samy zákon napsaly. "Přijali jsme spolupráci, jsme rádi, že ji paní ministryně nabídla. Ale máme jen velmi málo možností jej ovlivnit - jen ve větičkách, slovíčkách - a to je špatně." Chce počkat na definitivní návrh zákona - ale není prý na místě být optimistou.
Když mluví P. Buzková o tom, že MŠMT a kraje mají jiný názor například na rejstřík škol, který by mělo MŠMT vést, má prý pravdu. "Rejstřík není jen síť škol," upozorňuje A. Štěrbová s tím, že návrh předpokládá "zahodit" současnou doplněnou síť a složitě tvořit nový rejstřík se spoustou úřednického rozhodování. Jakoby si prý MŠMT vytvářelo pro své lidi do dalších let práci. "Jestliže paní ministryně uznává, že by jednou mohly peníze na přímé výdaje na krajské školy přejít za dva roky do rozpočtu krajů, není jediný důvod, proč by mělo MŠMT rozhodovat o jednotlivých oborech a zaměření těchto škol!"
Podle MARIE MÁLKOVÉ (ODS), radní Pardubického kraje, by zákon vyžadoval nejen další tři zákony, ale mnoho dalších zákonů a vyhlášek a školská legislativa by byla pořád nepřehledná. Co se kompetencí týká, má podle ní ministryně pravdu, že by se MŠMT mělo starat o metodiku, vzdělávací programy, informování, ale síť škol by měla být v kompetenci krajů. "Kraj by měl rozhodovat o tom, jaké školy na svém území potřebuje," říká. A 14 vzdělávacích systémů? "To kraje nechtějí, pokud dá ministerstvo rámcové vzdělávací programy, nikdy k tomu ani dojít nemůže," tvrdí.
PAVEL KOUDA (ČSSD), radní Ústeckého kraje, zdůrazňuje potřebu prostupnosti našeho vzdělávacího systému se systémy fungujícími v zemích Evropské unie. "Pokud do ní chceme vstoupit, je tato prostupnost podstatná." Zákon o vzdělávání se systémy v zemích EU podle něho nekoresponduje. Poskytl UN připomínky, které zaslal MŠMT. Říká se v nich například, že současná podoba zákona nesplňuje představy o tvaru, rozsahu a funkci, kterou by tento zákon měl plnit ve vztahu ke vzdělávání a k vývoji výchovné a vzdělávací soustavy v ČR. Řeší prý jednotlivosti, neobsahuje základní filozofii rozvoje vzdělávání, která by umožnila dlouhodobou platnost zákona bez nutnosti častých novelizací. V otázce financování školství se P. Klouda také staví za názor Asociace krajů.
"Kdyby byl tento zákon navržen a přijat ještě před vznikem krajů, možná ještě loni, přinášel by něco mírně nového a dobrého," myslí si KAREL ČERVENÝ (KDU-ČSL), náměstek hejtmana Plzeňského kraje. Dnes jsme ale podle něho dál a zákon je prostě pozadu. MŠMT prý velmi těžce nese, že vzniká a emancipuje se samospráva, která byla vytvořena proto, aby určité pravomoci převzala.
"Pro mě je to mírně oprášený návrh pana exministra Zemana," říká JAROSLAVA WENIGEROVÁ (ODS), náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje. Kritizuje také současnou spolupráci MŠMT s kraji i to, že se s kraji nikdo nebavil o filozofii zákona. "Proto jsem patřila mezi ty, kdo neposlali připomínky ke školskému zákonu. Nepovažuji jej za dobrý. Není možné ho pozměnit, aby dobrý byl." I ona si myslí, že MŠMT by mělo mít metodickou úlohu, mělo by pomáhat otevírat dveře do EU. Kraje by však měly nést zodpovědnost za školy, které zřizují - včetně vedení sítě škol, včetně financování…
Co se 14 vzdělávací soustav týká, "paní ministryně nemá pravdu," říká J. Wenigerová. Sjednocujícím prvkem by podle ní měl být dlouhodobý záměr. Ten dá mantinely, ve kterých se budou jednotlivé krajské vzdělávací soustavy podle potřeby lišit.

DOHODA S KRAJI

Kraje se loni v září sešly s představiteli MŠMT. "Bylo nám slíbeno, že se budeme moci vyjádřit k zásadám rozpisu rozpočtu pro letošní rok," vzpomíná A. Štěrbová. Materiál jim byl předán, ale jeden z úředníků podotkl, že stejně podle zákona rozhoduje MŠMT. Kraje se chtěly vyjádřit jako partneři, rozpis jim byl ale prý dán vlastně na vědomí. V lednu pak začala úplně jiná diskuze - o rozpočtovém určení daní. O tom ale žádná dohoda nebyla. Výsledkem je převod přímých výdajů pro soukromé školství na kraje, které s těmito školami nemají nic společného. "Považuji to za naschvál," říká.
"O jakou dohodu s kraji se jedná?" ptá se M. Málková. O žádné, která by se týkala financování a tříletého odkladu převodu kompetencí a agregovaných normativů, totiž neví. Připomíná, že odmítnutí zákona prošlo napříč politickými stranami. "Byla bych ráda, kdyby nás paní ministryně respektovala nejen jako politické partnery, ale i jako představitele samosprávných celků," podotýká.
"Myšlenka agregovaných normativů není špatná," myslí si J. Wenigerová, "hlavně pro velké kraje," dodává. Dohoda však prý zněla, že se kraje budou podílet už na přípravě metodiky rozpisu finančních prostředků - v době, kdy nebyla vůbec otevřena otázka přímých výdajů.

PRŮCHODNOST ZÁKONA VE SNĚMOVNĚ

"Věřím, že zvítězí zdravý rozum," tvrdí A. Štěrbová s tím, že by měl být přijat zákon na dalších dvacet let. Nerada by se dočkala toho, že by se stal součástí politických obchodů, opisuje své stanovisko diplomaticky. M. Málková to říká jasně: "Doufám, že v této podobě průchodný nebude." J. Wenigerová si myslí, že zákon opět neprojde. Nedomnívá se, že ho ODS podpoří. "Nejsem příznivec velkých a rychlých změn," říká V. Červený, "ale tento zákon mi připadá málo vstřícný." Pokud by měl projít parlamentem, pak by se podle něho asi museli spojit poslanci ČSSD a KSČM. "Je mi líto, že to vypadá, jako kdyby se proti sobě stavěli dva lidé z jedné politické strany. Nemyslím však, že by šlo o spor politický, ale spíš pracovní, věcný," poznamenává P. Kouda. Podle něho by bylo lepší než v současné podobě předkládat tento zákon, raději o něm ještě diskutovat a jednat a hledat konsenzus. Zatím by proto parlamentem projít neměl.

KAREL VACHTA (ČSSD), náměstek jihočeského hejtmana, jako jediný z představitelů školství v krajích nehlasoval pro usnesení, které zákon o vzdělávání odmítalo. Zdržel se. „Podle stanoviska mého odboru školství, které je i mým stanoviskem, obsahuje zákon několik bodů, které by potřebovaly vylepšit. Nicméně nesouhlasím s tím, že jde o zákon proministerský a z minulého století. Obávám se, že pokud budeme jednat takovým způsobem, nového školského zákona bychom se nedočkali.“ Shodit takto zákon se stolu pár týdnů před tím, než se má začít projednávat ve vládě a pak v parlamentu, není podle něho dobré.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/1600293600_tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz