archiv
Učitelské noviny č. 18/2004
tisk článku

Přístup mladých lidí ke vzdělání a jejich profesní uplatnění

Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) provedl šetření v populaci mladých lidí ve věku 20 až 29 let, které zkoumalo jejich přístup ke vzdělání a jejich profesní uplatnění. Většinou šlo o absolventy škol všech stupňů. Následující text je výběrem nejzajímavějších výsledků tohoto šetření NÚOV.


Dostupnost vzdělání

Čím vyšší je vzdělání respondentů, tím větší je jejich přesvědčení, že dostupnost vzdělání závisí více na rodinném zázemí, na bohatství a známostech. Respondenti přikládají nejmenší váhu šanci vystudovat faktu, že rodiče mají absolvovanou vysokou školu – vzdělání rodičů přitom hraje jednu z nejvýznamnějších rolí pro získání vyšší úrovně vzdělání.

Soulad vzdělání a současného pracovního postavení

Asi 75 % respondentů konstatuje, že jejich současné pracovní postavení odpovídá dosaženému stupni vzdělání, 20 % soudí, že má vyšší úroveň vzdělání, než odpovídá vykonávané práci, a pouze 5 % dotázaných uvádí, že jejich postavení je vyšší, než odpovídá dosaženému vzdělání.

Hledání prvního zaměstnání

Téměř 80 % respondentů mělo při hledání zaměstnání zájem o práci odpovídající oboru vzdělání nebo s tímto oborem alespoň volně související. Pouze 21 % absolventů mělo zájem o jakoukoli práci. Vazba hledané práce a oboru je nejvyšší u vysokoškoláků, kde jakoukoli práci – tedy mimo obor – hledá pouze 7 % absolventů, u vyučenců a maturantů je to ale už 22 %.

Více než 44 % respondentů při hledání práce samostatně oslovilo firmy, na úřad práce se nejčastěji obraceli respondenti se základním vzděláním. 42 % respondentů se při hledání prvního zaměstnání nesetkalo s žádnými problémy.

Dlouhodobá nezaměstnanost

Nezaměstnanost překračující dobu dvou let se týkala především respondentů se základním vzděláním – na druhé straně právě tito respondenti častěji nabídku práce odmítli (40 % z nich). Příčinou byl v první řadě z jejich pohledu nízký plat (uvádělo 70 % z nich). Na druhé straně však tito respondenti zároveň nepříznivě reflektovali nutnost velkého pracovního nasazení (12 %).

První zaměstnání a jeho vztah k oboru

Výrazně převládajícím důvodem, proč absolvent nezačal pracovat v zaměstnání, které se shoduje s vystudovaným oborem, je fakt, že odpovídající zaměstnání nesehnal. V průměru je to téměř 50 % případů.

Výrazně častěji je tento důvod uváděn absolventy terciárního vzdělávání (54 %), nejméně často vyučenými (40 %). „Práce byla špatně placená“ – to je rozhodující hledisko pro asi 20 % absolventů bez rozdílu vzdělání. Kolem 12 % z těch, kteří nepracují v oboru, uvádí jako důvod velkou vzdálenost od bydliště. Je poněkud překvapující, že tento důvod je stejně zastoupen u vyučených i u absolventů terciárního vzdělávání, u nichž se předpokládá vyšší mobilita.

Současné zaměstnání a jeho vztah k oboru

Více než 75 % mladých lidí pracuje na pozici, která odpovídá jejich úrovni vzdělání. Poměrně velké procento mladých lidí s vyšší úrovní vzdělání (23 % maturantů a 19 % absolventů terciárního vzdělávání) však pracuje na pozicích vyžadujících nižší úroveň vzdělání. Důvodem je například situace na regionálním trhu práce a velmi významným faktorem i skutečnost, že se požadavky na kvalifikaci u některých (zejména dělnických) profesí stále zvyšují a již dávno neplatí, že na těchto pozicích mohou pracovat osoby s nižší úrovní vzdělání. Práci odpovídající vystudovanému oboru vykonávají nejčastěji pracovníci s terciárním vzděláním (77 %).

Využitelnost znalostí a dovedností

Tuto využitelnost nejvíce oceňují respondenti, kteří během počátečního vzdělávání vystudovali některý ze zdravotnických oborů. Zvýšený negativní postoj k využitelnosti znalostí a dovedností počátečního vzdělávání zaujímají respondenti, kteří vystudovali některý ze zemědělských oborů.

Více než 80 % respondentů považuje za důležité odborné teoretické znalosti, dovednost samostatně se rozhodovat, dovednost řešit problémy, nést odpovědnost a pracovat v týmu. Pouze 45 % respondentů považuje za důležité jazykové dovednosti a pouze 51 % respondentů uvedlo, že práce s výpočetní technikou je v jejich zaměstnání důležitá.

Adaptabilita pro získání nového zaměstnání

Téměř 80 % respondentů uvedlo, že je ochotno pro získání nového zaměstnání pracovat na zvýšení úrovně svých znalostí a dovedností ve svém oboru. Dále 76 % respondentů by bylo ochotno se rekvalifikovat. Nejméně přijatelný byl nižší plat (akceptovalo by jej pouze 10 % respondentů). Zhruba každý čtvrtý by byl ochoten kvůli práci změnit bydliště. Pro rekvalifikaci, prohlubování a zvyšování znalostí a dovedností či stěhování za prací by se spíše rozhodli mladí lidé s vyšší úrovní vzdělání.

Účast na dalším vzdělávání

Účast na jakékoli formě dalšího vzdělávání je dost nízká – v průběhu posledního roku se ho zúčastnila necelá čtvrtina respondentů (v průměru se tito respondenti věnovali vzdělávacím aktivitám 54 hodin za rok).

Nepotvrdila se existence zásadních rozdílů v účasti mladé populace na dalším vzdělávání v závislosti na regionu a velikosti sídla, kde žije. Pouze je patrná vyšší účast v Praze a Libereckém kraji, nižší pak v Ústeckém a Jihomoravském kraji.

Míra účasti na aktivitách dalšího vzdělávání a podobně i intenzita těchto aktivit mají tendenci růst s příjmem jedince.

Financování dalšího vzdělávání

Téměř polovina těch, kteří se účastní aktivit dalšího vzdělávání, neinvestuje do této oblasti své soukromé peníze. Další vzdělávání je tedy do značné míry přímo závislé na podpoře zaměstnavatelů, případně dalších subjektů.

Částka průměrně investovaná účastníkem dalšího vzdělávání představuje zhruba 550 korun měsíčně. Výše soukromých investic stejně jako i ochota investovat roste s úrovní vzdělání.

Nepotvrdil se žádný významnější vztah mezi výší individuálních investic do vlastního dalšího vzdělávání a příjmem jedince.

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz