archiv
Učitelské noviny č. 37/2005
tisk článku

Cesta ke školnímu psychologovi

V přízemí základní školy přibyla na začátku školního roku nová pracovna. Školní prostředí tu nic nepřipomíná. Možná ještě tak knihovnička, několik skříněk a počítače na netradičních pracovních stolech. Pod dřevěnými schody vedoucími do vestavěného patra pod stropem stojí pohovka, pohodlná křesla, konferenční stolek. Na oknech záclony. Jako v obýváku. „Až ozdobíme stěny dětskými kresbami, bude to tu ještě útulnější.“ Fakultní základní škole v Palachově ulici v Brandýse nad Labem se díky projektu z Evropských strukturálních fondů VIP- Kariéra splnil sen. Oficiálně, v souladu s vyhláškou MŠMT, ustanovený školní psycholog má své pracoviště.


Za představou psychologa, který by přímo ve škole - se znalostí lidí a prostředí - pomáhal řešit problémy dětí i dospělých, šel FRANTIŠEK TOMÁŠEK od okamžiku, kdy usedl do ředitelského křesla. Trpělivě, krůček po krůčku. V té době byl školní psycholog považován za rozmařilost a zbytečný luxus. Takových peněz! Od čeho máme pedagogicko-psychologické poradny? A tak na odpovědných místech dokolečka vysvětloval rozdíl mezi úlohou odborníka „na dálku“ a „v místě“. Postupně se začali přidávat i další ředitelé, kteří si uvědomili, v čem všem jim může psycholog „pod jednou střechou“ pomoci. Nebylo jich mnoho, ale každý po svém hledal způsob, jak takového člověka ve škole zaměstnat.

DESETILETÁ DRÁHA

Svého školního psychologa získali v brandýsské škole jako jedni z prvních před deseti lety.

„Měli jsme už od začátku poměrně velké procento integrovaných dětí. Tehdy jsem si uvědomil, že vyšetření pedagogicko-psychologické poradny - ať jsou sebelepší - jsou přece jenom izolovaná od školního prostředí. Školní psycholog by mohl pracovat se znalostí klimatu i lidí ve škole. Mohl by bezprostředně reagovat na každou změnu, spolupracovat efektivně jak s lidmi ve škole, tak v jejím okolí. Věděli jsme, proč ve škole školního psychologa potřebujeme zaměstnat. A hledali jsme způsob jak.“

Protože chyběla patřičná kolonka, hlavně pokud šlo o mzdové prostředky, fakturoval psycholog svoji práci jako službu škole. Zčásti si na to škola vydělala, část šla z provozních prostředků zřizovatele. Za deset let se zde vystřídali psychologové dva. Ukázalo se, že ne každý může tuto roli zastávat. Nyní připravuje  studenty na tuto roli PedF UK, katedra školní a pedagogické psychologie, čtyřmi semestry studia po vystudování oboru psychologie nebo speciální pedagogika.

Je možné po deseti letech zkušeností říci, jakého psychologa škola potřebuje?

„Člověka, který je nejen psychologem, ale má v sobě i kus kantořiny. Který vnímá školu jako organismus, v němž se setkávají děti, učitelé a rodiče, a je schopen - s vědomím těchto faktů - pomáhat všem, kdo pomoc potřebují. Tedy dětem i dospělým.“

ŠKOLNÍ PSYCHOLOG JINAK

Článek o pětiletých zkušenostech zdejšího školního psychologa (UN č. 23/2000) končil těmito slovy: „Je dobře, když vedení školy najde možnost, jak zaměstnat psychologa, který učitelům pomůže vytvořit vstřícné klima, včas vychytat problémy. Ještě lepší by bylo, kdyby mohl vstoupit do školy snadněji. Kdyby chystaný školský zákon našel v tomto směru paragraf, o který by se ředitelé mohli opřít.“ Uplynulo pět let a vyhláška, o niž se projekt VIP - Kariéra opírá, je na světě. Je možné pojmenovat posun, který změněná situace pro školu znamená?

„Je a není,“ vysvětluje F. Tomášek. „Pro nás není novum mít ve škole psychologa. Výsledky byly viditelné zejména na začátku jeho působení ve škole. Protože byl ve škole velice často, věděl, co se v ní odehrává, a díky tomu mohl daleko účinněji zasahovat ve prospěch dětí. Řešit s nimi jejich problémy, s řešením dalších pomáhat rodičům. Dnes vidím posun hlavně v tom, že projekt umožnil zatím na 120 školách realizovat dlouholeté přání mnoha ředitelů. Řadu let jsme se o to snažili nejen my a naše profesní asociace, ale také Asociace školní psychologie. Dlouho marně. Tím víc mě těší, že úpornost zainteresovaných uspěla. Že se podařilo tuto možnost zakotvit ve vyhlášce o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních.“

NOVÝ ČLOVĚK NA NOVÉM PRACOVIŠTI

Nová školní psycholožka JANA NOVÁČKOVÁ nastoupila do školy 1. září 2005. Spolu s ředitelem zařizovala novou pracovnu, stačila se trochu zorientovat, a přišly první kontakty s rodiči.

„Teď už je všechno v běhu. Mám výhodu v tom, že pracuji ve Staré Boleslavi ve Speciálně pedagogickém centru, řada rodičů i dětí mne zná. Tím byl můj vstup do školy zjednodušený. Na působení ve škole jsem se už těšila. Je to zase něco jiného než práce v SPC, která je hlavně o diagnostice.“

Zatím má mezi klienty víc žáčků z 1. stupně, kvůli nimž za ní přicházejí rodiče. Také někteří učitelé vyslali avízo, že by některé děti asi pomoc psycholožky potřebovaly. Na dveře už zaťukali i druhostupňoví žáci.

„Rodiče se na mne obracejí s rodinnými problémy, děti častěji trápí vztahy v kolektivu spolužáků. Učitelé potřebují radu zejména u dětí s poruchami chování.

Ale od začátku školního roku uběhla poměrně krátká doba, není možné zobecňovat.“

Ve škole je tři dny v týdnu, vždy v úterý, ve středu a ve čtvrtek od 8 zhruba do 15 – 16 hodin. Konzultační hodiny má oficiálně jednou měsíčně do 18 hodin v rámci konzultačních setkání školy s rodiči.

„Ale jsem tu do šesti každý čtvrtek. Rodiče byli zvyklí sem touto dobou chodit. Kdybych dodržovala striktně prodlouženou dobu ve škole jen jednou do měsíce, se všemi klienty bych se snad ani nestačila sejít.“ 

ŠKOLA NEBO PORADNA?

Jeden čas se objevily obavy, že zavedení institutu školních psychologů bude znamenat zánik pedagogicko-psychologických poraden.

„Jsem přesvědčený, že to je nesmyl,“ oponuje F. Tomášek. „Každá z institucí má své nezaměnitelné místo.“

Totéž si myslí vedoucí odloučeného pracoviště PPP Středočeského kraje EVA HAVLÍČKOVÁ. „Myslím, že v našem regionu se o tom ani nikdy nediskutovalo. Spíš o rozdílu mezi prací poradenského a školního psychologa, o možnosti spolupráce, návaznosti a vzájemném doplňování. Rámcově řečeno - shodli jsme se na tom, že poradenský psycholog by se měl zabývat více diagnostikou a školní psycholog, který je in medias res, by se měl víc soustředit na praktickou část. Má velkou výhodu v tom, že může zasáhnout okamžitě. Jeho cena pro sbor spočívá také v aktuální práci s pedagogy. Učitele ohrožuje syndrom vyhoření, profesní únava, trápí je osobní problémy. Pro školního psychologa se i v této rovině otvírá široká paleta práce.“

Upozornila i na nevýhody, které by všichni ve škole měli mít na mysli.

„Post školního psychologa vyžaduje silnou osobnost, která se nenechá školním prostředím ´semlít´. Myslím ve smyslu ´jako zaměstnanec školy musím být kolegiální´. Mylná je ovšem i představa některých učitelů, že psycholog je ve škole od toho, aby řešil každou rvačku.“ 

SPLNĚNÝ SEN

Nové poradenské pracoviště, na které jsou ve škole patřičně hrdí, ještě vonělo dřevem.

Jak se vám líbí?

„Moc,“ reagovala spontánně JANA ZAPLETALOVÁ, ředitelka Institutu pedagogicko-psychologického poradenství ČR. „Musím říci, že ředitel přesně pochopil, co školní psycholog pro svoji práci potřebuje. Snažil se udělat prostředí příjemné. Aby děti neměly pocit, že jsou ve škole ale třeba na návštěvě. Je tu pamatováno i na klid dětí, na hru, na vyšetření, na rozhovor s rodiči. Pracovišti bych udělila značku Ideál.“

Zřízení poradenského pracoviště bylo podmínkou zapojení školy do projektu. Peníze na jeho vybavení však musela škola najít ve svém rozpočtu. Rázem se vrátil důvod, proč mnohé školy mimo projekt nemohou mít svého psychologa, i kdyby ho sebevíc potřebovaly. Nedostatek financí.

Mohl by v tom školám pomoci například zřizovatel? – obrátili jsme se DANIELA PROCHÁZKU, starostu

Města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.

„Příspěvek škole řešíme globálně, záleželo by na posouzení jednoho každého. Jestli bychom v něm jako řádní hospodáři nenašli nějaké vnitřní zdroje. Ale obecně si myslím, že podpora psychologů na školách, byť by měla stát obec nějaké peníze navíc, by byla přínosná.“

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

Projekt VIP - Kariéra

stručně představuje JANA ZAPLETALOVÁ, ředitelka Institutu pedagogicko-psychologického poradenství ČR.

Projekt umožňuje zavádění školních psychologů a školních speciálních pedagogů do škol. Integruje služby psychologa nebo speciálního pedagoga s prací pedagogického sboru. Od tohoto kroku očekáváme zejména zkvalitnění poradenských služeb poskytovaných ve školách. Jejich přiblížení žákům, rodičům i učitelům. Pedagogům by měl hlavně 

poskytoval kvalifikovanou zpětnou vazbu o problémech dítěte, které se vztahují k jeho vzdělávání a které lze vzájemnou součinností poměrně dobře ovlivňovat, eventuálně napravovat.

o

Existenci školního psychologa umožňuje už vyhláška o poradenských službách, která stanoví standardy pro práci školních psychologů i školních speciálních pedagogů. Projekt navíc vytvořil koncepci služeb poskytovaných ve škole, která jednoznačně určuje okruhy činnosti, způsoby práce, vedení dokumentace celého pracoviště - tedy nejen psychologa a speciálního pedagoga, ale i výchovného poradce a metodika prevence. Nastavuje také způsoby spolupráce s poradenským týmem, který ve škole netvoří jenom tito odborníci, ale také třídní učitelé, učitelé některých výchov a podobně. Ověřuje tudíž, jak by systém fungoval, pokud by byly tyto týmy organizovány jako celek. Kdyby dostávaly metodickou podporu, byly dále vzdělávány. Zároveň ověřuje, zda je nastavení školního psychologa ve vyhlášce správné a dostačující.

o

Do tříletého projektu je zařazeno 120 škol v celém spektru vzdělávací nabídky. Vedle škol, které mají i 1500 žáků, tam jsou i školy malé s 57 žáky. Vedle základních také školy speciální, školy s mateřinkou, s domovem mládeže, ale také vyšší odborné školy.  Každého čtvrt roku se v nich bude provádět vyhodnocení, jednou za rok pak vznikne velká evaluační zpráva.

o

Bohatý materiál, který tím získáme bude zároveň sloužit jako dlouhodobý výzkum podrobně mapující práci odborníků ve školách. Díky datům zjistíme například, kolik je ve školách opravdu problémů se šikanou, o které se tak často hovoří. Nebo jaký charakter mají problémy neprospívajících žáků. Zda jsou založeny na zvýšeném výskytu poruch učení, nebo jestli pramení z neznalosti oborových didaktik a práce s dítětem - ať už v rodině nebo ve škole.

< zpět do čísla
banners/muvs-cvut_ict_390x60.jpg
reklama
1543878000_mikroskop.gif
1604012400_polar_125x125.jpg
ucebnice
anketa
Měl by stát zavést minimální laťku úspěšnosti u jednotných přijímacích zkoušek na SŠ?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
34%
34%
32%
zkoušky nanečisto_240x100.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2021 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz

php shell hacklink php shell seobizde.com hacklink exproof etanj armatür okey sohbet süperbahis elitbahis uluslararası evden eve nakliyeciler süperbahis rulet masası rulet masası betboo betboo twitter betboo betboo https://www.promosyonbank.com/promosyon-kalem https://www.promosyonbank.com/promosyon-ajanda bedava canlı mac izle pancakeswap sniper bot instagram takipçi satın al tiktok takipçi satın al betebet anadolu casino betebet212 betebet betebet cialis bodrum escort mecidiyeköy escort viagra gabile anadolu casino