archiv
Učitelské noviny č. 37/2004
tisk článku

Nový rejstřík škol bude rejstříkem činností

říká M. Šimůnek

S novým školským zákonem přichází i nová evidence škol a školských zařízení. Co doposud byla síť škol, to budou dva nové rejstříky. Právě o nich jsme hovořili s ředitelem odboru legislativního a právního MŠMT Miroslavem Šimůnkem.


Co musí udělat ředitel školy k 1. lednu příštího roku, kdy nabývá účinnosti nový školský zákon, aby byla jeho škola zařazena do rejstříku škol?

Školy a školská zařízení, která jsou nyní v „síti“, se od okamžiku nabytí účinnosti školského zákona automaticky považují za školy zařazené ve školském rejstříku podle nové právní úpravy.

Pokud ale nejsou pro školu (nebo školské zařízení) splněny všechny požadavky, které zákon klade, je nutné tyto náležitosti splnit. Ovšem – na to je relativně čas. Tato věc je řešena přechodnými ustanoveními, která v tomto případě umožňují doplnění nezbytných údajů a dokladů do konce března 2006.

To je v síti škol takový nepořádek, že je nutný rok a čtvrt na úklid?

Jde o tisíce subjektů a jejich přizpůsobení novým zákonným povinnostem, je třeba dát čas jak školám k vyřízení eventuálních potřebných dokumentů, tak ministerstvu školství k jejich zpracování.

Kdo musí nedostatky odstranit, eventuálně nahlásit změny?

To je povinností ředitele školy jako statutárního orgánu právnické osoby, která vykonává činnost školy, popřípadě osoby, která školu nebo školské zařízení zřizuje.

Bude ten, kdo povede školský rejstřík, upozorňovat školy, jaké doklady musí ještě dodat?

Ministerstvo školství samozřejmě bude v rámci metodické pomoci vysvětlovat základní principy změn i v této oblasti. Každý ředitel školy si však především musí přečíst zákon a naplnit jeho požadavky. Pokud se to někomu ve stanovené době nepodaří, následuje sankce – výmaz z rejstříku škol. To by znamenalo, že by tato škola ztratila oprávnění poskytovat státem uznané vzdělávání a školské služby, vydávat o tom doklady a dostávat na tuto činnost finanční prostředky od státu.

Řada lidí se asi setkala s obchodním rejstříkem… Je školský rejstřík jeho obdobou?

V některých principech ano – je to veřejný seznam, do něhož má každý právo nahlížet, bude pro informaci zveřejňován na webu, existuje právo požadovat úřední výpisy… Zejména jeho část označená jako rejstřík školských právnických osob má typově k obchodnímu rejstříku velmi blízko.

Jak se bude nový školský rejstřík lišit od současné sítě škol?

Důležitý rozdíl je v tom, že je tvořen dvěma částmi – rejstříkem škol a školských zařízení a rejstříkem školských právnických osob, jsou odlišné kompetence ve vedení tohoto seznamu a hlavně – základem pro zařazení právnické osoby do školského rejstříku je její činnost, doposud to byl spíše seznam institucí.

Nebude školský rejstřík složitější než stávající síť škol?

Zejména zpočátku to tak být může. Nicméně decentralizace směrem ke krajům je v současné době nezbytná.

Kdo povede „základní“ část školského rejstříku, ve kterém budou muset být všechny školy – tedy rejstřík škol a školských zařízení?

Zatímco doposud vedlo síť škol ministerstvo školství a krajský úřad do ní zařazoval například předškolní zařízení či školská zařízení zřizovaná obcemi (domovy mládeže, družiny, kluby, střediska volného času…), nově se o tuto část rejstříku bude starat kompletně – tedy povede ji, a to dokonce v rozsahu zahrnujícím vedle mateřských škol některá školská zařízení. Ministerstvo školství tedy povede údaje o základních školách, středních školách, konzervatořích, vyšších odborných školách, výchovných ústavech, zařízeních pro praktické vyučování a zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Nicméně krajské úřady budou mít v kompetenci vydávat souhlas s kapacitou jednotlivých oborů. To je novinka, která v původním návrhu zákona nebyla a která se do něho dostala až v průběhu jeho tvorby. Zařazení školy a oborů je tedy na MŠMT, počet míst v daném oboru určuje krajský úřad.

Jak bude moci ministerstvo školství „vstupovat do života“ institucí vedených v „krajském rejstříku“?

Nebude mít takové kompetence. Nicméně existuje dvouinstančnost rozhodování – pokud dojde při zařazování do krajské části rejstříku ke sporu, rozhoduje v odvolání ministerstvo školství. (Pokud dojde ke sporu při zařazování do části rejstříku vedené ministerstvem školství, pak rozhoduje ministr.)

Když si kraj bude chtít založit konkurenční pedagogické centrum k centru ministerskému, musí žádat o jeho zařazení do části rejstříku vedené ministerstvem…

Je to tak. Pokud ale splní všechna ustanovení zákona pro toto zařazení, žádný problém nenastane.

Ředitel obecní školy má nyní situaci složitější v tom, že pro činnost školy (a její změny) musí žádat ministerstvo školství, pro činnost družiny, klubu, eventuelně přidružené mateřské školy musí žádat krajský úřad… Alespoň to zůstává v systému státní správy. Vstupuje ale do hry někdy samospráva?

Krajská samospráva by na zařazování institucí a jejich činností do části rejstříku škol a školských zařízení, kterou vede krajský úřad, neměla mít žádný vliv.

Jestliže žádost o zařazení do rejstříku nemá náležitosti dané zákonem, kraj (nebo MŠMT) ji zamítne. Pro její přijetí však kromě toho musí být splněny ještě další podmínky – například soulad s dlouhodobými záměry nebo předpoklady pro „řádnou“ činnost… Neotevírají tyto vágní formulace prostor pro korupční chování subalterních úředníků, na kterých bude záležet, jestli škola dostane příslušné razítko?

Na jedné straně to tak může vypadat, na druhé straně nese ten, který vede rejstřík (tedy krajský úřad a ministerstvo školství) také odpovědnost za úroveň vzdělávání v institucích do rejstříku zařazených. Úředník si nemůže dovolit dezinterpretovat obsah dlouhodobého záměru vzdělávání nebo dikci zákona o pedagogických pracovnících. Máte však pravdu, že se těmito větami (částečně převzatými z dosavadní právní úpravy) v zákonu otevírá prostor pro správní úvahu o věcech, které není možné přesně definovat právním předpisem. Ovšem proto je tu možnost odvolání k ministerstvu školství či ministrovi, o kterém jsem mluvil, či dokonce soudního přezkumu.

Školský rejstřík se má skládat z rejstříku škol a školských zařízení a z rejstříku školských právnických osob. Jak se budou tyto rejstříky lišit?

V rejstříku škol budou zařazeny všechny školské instituce, které chtějí vzdělávat, vydávat státem uznané dokumenty o vzdělání… Právní subjektivitu mohou získat podle obchodního zákoníku, občanského zákoníku, podle zákona o obecně prospěšných společnostech atd., mohou být zřízeny územními samosprávnými celky – obcemi, kraji, nebo také mohou být zřízeny ministerstvy jako příspěvkové organizace. A nově mohou získat tuto právní subjektivitu jako školská právnická osoba. A právě tyto školy a školská zařízení budou kromě rejstříku škol vedeny i v rejstříku školských právnických osob. Vedení tohoto rejstříku je plně v kompetenci MŠMT.

Proč vlastně vznikla na jedné straně tolik vyzdvihovaná a na druhé straně zatracovaná školská právnická osoba?

Je to zjednodušení cesty k získání právní subjektivity ve školství pro všechny. Jde o model právní subjektivity vytvořený pro potřeby školství s tím, že by měl vyhovovat všem zřizovatelům škol a školských zařízení. Nejdůležitější to ale asi je pro církevní školy, které doposud získávaly tento statut velmi složitým způsobem.

Všechny školy mohou ke školské právnické osobě přejít…

Ano, s tomto možností zákon počítá.

Pokud chce škola nebo školské zařízení získat statut školské právnické osoby, musí doložit řadu dokumentů.. V § 155, odst. 3, se říká, že pokud něco chybí, „ministerstvo, jakmile tuto skutečnost zjistí“, musí jednat. To ale vypadá, jakoby zákon předem počítal s nepořádkem na ministerstvu v rejstříku školských právnických osob!

Nepořádek nikdy nemá ministerstvo jako instituce, ale vždycky konkrétní úředník. Nemůžete vyloučit, že se po odcházejícím úředníkovi nenajdou důsledky chyb, kterých se dopustil. Toto ustanovení ukládá úředníkům, aby okamžitě napravovali chyby, na které přijdou.

Pokud vzniká nová škola jako školská právnická osoba – do kterého rejstříku bude zařazena dřív – do rejstříku školských právnických osob, nebo do rejstříku škol a školských zařízení?

Navrhovatel dává žádost o zařazení do obou rejstříků najednou. Žádost se podává pouze jedna. Žadatel musí splnit veškeré podmínky pro oba rejstříky. Pokud neplní podmínky pro zařazení do „většího“ rejstříku škol a školských zařízení, nemůže vzniknout školská právnická osoba. Oba zápisy jsou tedy propojené.

Rejstříky jsou v porovnání s ostatními problémy v zákonu jen maličkost

"Školská komise Rady Asociace krajů přímo o školském rejstříku nejednala. Nicméně se vyjadřovala opakovaně ke školskému zákonu jako celku a mimo jiné konstatovala, že je zbytečně rozsáhlý, na straně jedné precizuje, co všechno musí ministerstvo schvalovat, na straně druhé neřeší věci, které od něj odborná veřejnost očekávala." vysvětluje stávající předseda školské komise Asociace krajů Pavel Sekanina, radní Olomouckého kraje.

"Rozhodovací pravomoc nechává stále na ministerstvu školství a na rozhodnutí úředníka. Co se školských rejstříků týká, zákon nepřináší žádnou převratnou změnu. Krajské úřady bez problémů podle mého zvládnou převzetí vedení rejstříku mateřských škol a některých školských zařízení. Je dobře, že ministerstvo školství už rigidně nelpí na tom, že síť škol musí vést pouze ono samo. Na druhé straně - protože dochází spíše k úbytku škol a školských zařízení v souvislosti s poklesem populační křivky, nepřinese tato změna pro krajský úřad žádné zvláštní komplikace. Duplicita vedení školských rejstříků sice není krokem vpřed, ale je to hlediska ostatních problémů jen marginální záležitost. Přál bych si, aby všichni zřizovatelé škol byli na tento zákon připraveni a začali řešit problémové věci jakmile začne platit."

Dělit nedělitelné přinese jen zmatek

„Ministerstvo školství mluví o zjednodušení administrace okolo vedení školských rejstříků, zejména rejstříku školských právnických osob,“ říká předsedkyně školské komise Sdružení měst a obcí Marcela Štiková, místostarostka městské části Praha 15.

Nelíbí se jí ale rozdvojení rejstříků, které se oba budou týkat života základních škol zřizovaných obcemi – rejstřík o činnosti školy povede ministerstvo školství, rejstřík o družině, klubu atd. povede kraj. „Podle mého takové dělení může být prvním krokem k tomu, že některé zařízení existovat může a jiné nemusí,“ varuje s tím, že nechce malovat čerta na zeď.

Podle ní by celý rejstřík mělo stále vést ministerstvo školství, aby byl veden centrálně a aby se část školství nerozpadla do 14 různých rejstříků. Kritizuje, že obec bude část informací o změnách (i o zřizování) v síti mateřských škol a družin dojednávat s krajem, přitom další změny, které se týkají základní školy, bude muset řešit s ministerstvem školství. Přitom družina je podle ní přece nedílnou součástí základní školy. Dělit rejstříkově z hlediska fungování nedělitelnou školu podle ní není dobré. Přinese to pouze zmatek.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz