archiv
Učitelské noviny č. 37/2004
tisk článku

Středoškolská kurikulární reforma podle nového zákona

O „odborných“ rámcových vzdělávacích programech

„Nový školský zákon přinese školám práci navíc.“ Snad jediná věta komentující dopady této důležité školské normy, pod kterou se pravděpodobně podepíšou všichni zákonem tak či onak „postižení“. Jestli to bude práce smysluplná, nebo ryze formální, to už je otázka jiná. Věřme, že právě středoškolské rámcové vzdělávací programy, o nichž tu teď půjde řeč, nějaký znatelný smysl mít budou.


Když se před zhruba deseti lety první „pilotní školy Phare“, jak se jim obvykle říkalo, pokoušely nastartovat kurikulární reformu odborného školství zaváděním modulů či společným prvním ročníkem, neměly ani potuchy, že se jejich snažení, byť do určité míry a různými oklikami, „odrazí“ v rámcových vzdělávacích programech (RVP). Pilotní školy totiž byly asi nejviditelnějšími průkopníky v zavádění takzvaného dvoustupňového kurikula, které v podstatě znamená integraci školního specifika do celostátně daného rámce. Dnes tento úkol čeká všechny základní a střední školy.

Co říká zákon?

Pokusme se nejprve o stručný výtah ze školského zákona, který by měl být odpovědí na to, co školy v souvislosti s RVP čeká a nemine (soustředíme se na středoškolskou úroveň).

Podle zákona RVP vydává ministerstvo školství pro každý obor vzdělání s tím, že vymezí povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání. RVP budou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů (ŠVP), podle kterých se teprve bude učit (nikoli podle RVP) a které budou závazné pro hodnocení výsledků vzdělávání, autory a vydavatele učebnic a konečně budou i základem pro výpočet normativu!

Podíváme-li se na „obsah“ RVP, najdeme tam následující položky, které bude mít každá škola za úkol „rozpracovat“ či zohlednit v ŠVP:

Cíle, formy, délku a povinný obsah všeobecného i odborného zaměření, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělání, nezbytné materiální, personální a organizační podmínky pro fungování oboru a samotné zásady pro tvorbu ŠVP. Zákon mimo jiné stanoví nejvýše 35 povinných vyučovacích hodin týdně a zároveň nejnižší počty povinných vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících.

Školy by také měly mít ze zákona jistotu, že obdrží RVP, který vyjde z nejnovějších poznatků vědních disciplín souvisejících s oborem, pedagogiky a psychologie. To znamená, že budou po nějaké době aktualizovány - zákon hovoří o závažných případech, aniž by to dál specifikoval. Podle odborníků jde o případy velkých změn na trhu práce, v oblasti technologií a dokonce i v interní evropské vzdělávací politice.

ŠVP jako autonomní jednotka

Každý učitel už dnes (zřejmě) ví, že RVP je vlastně jediným státem schváleným dokumentem, kterým se školy musejí v kurikulární oblasti řídit. Žádné centrální osnovy a učební dokumenty nebudou učitele „svazovat“.

Zhmotněním RVP budou ŠVP. Do nich se soustředí nebo by se měla soustředit veškerá energie školy. ŠVP škole žádný orgán zvenčí neschvaluje.

Zákon říká, že „vzdělávání ve škole se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů“ a že ŠVP musí být v souladu s RVP – mimochodem tuto základní podmínku bude kontrolovat Česká školní inspekce.

Pro ředitele školy je také důležité vědět, že je to právě on, kdo má ze zákona povinnost ŠVP vydat a zveřejnit na přístupném místě ve škole, zkrátka učinit z něj dokument veřejný.

Dále ze zákona vyplývá, že školská rada, jejíž vznik a existence je povinná, má do školního kurikula také co mluvit, neboť se vyjadřuje k návrhům ŠVP i k jejich uskutečňování.

Posledním ustanovením zákona jsou „termíny a lhůty“. Předpokládá se, že RVP i ŠVP budou zaváděny postupně, jinými slovy tak, jak rychle bude ministerstvo školství schopno vydávat RVP. To je klíčová okolnost. Ze zákona musí ředitel vydat ŠVP od 1. září, které následuje po uplynutí dvou let ode dne vydání RVP, a to s účinností od prvního ročníku příslušného oboru. Tímto dnem zároveň končí platnost stávajících učebních dokumentů.

První desítky RVP jsou na cestě

Zákon tedy nezmiňuje žádné další lhůty pro zavedení či zavádění RVP, což znamená, že střední školy nemusejí hned 1. ledna 2005 sednout ke kulatému stolu a stvořit vlastní kurikulum. Mohou se však na den „D“ připravit, protože pro většinu z nich, či přesněji pro většinu žáků se RVP již teď usilovně připravují.

„V současné době dokončujeme 31 RVP, z toho je patnáct pro učební a 16 pro maturitní obory,“ sdělila UN JANA KAŠPAROVÁ z Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV).

Tyto RVP v těchto dnech připomínkují tzv. oborové skupiny, což jsou poradní sbory NÚOV, v nichž působí kromě zástupců škol i zaměstnavatelé. Do konce října by mělo být připomínkování uzavřeno a z návrhů by se měly stát první pilotní RVP, které se budou následně na vybraných školách ověřovat.

Podle Jany Kašparové NÚOV pracuje na dalších 24 RVP, takže to vypadá, že počínaje prvním dnem platnosti nového školského zákona by mělo mít odborné školství (v nějaké fázi rozpracovanosti) pětapadesát RVP.

Vzhledem k pravidlu, co obor, to RVP, se to nezdá nijak mnoho, poněvadž po transformaci soustavy mělo zbýt asi 300 oborů. Nicméně NÚOV zvolil rozumnou strategii a vybral si na úvod takové obory, v nichž se dnes připravuje asi 70 procent žáků odborných škol (gymnázia svůj „pilot“ již nějakou dobu mají).

Nová soustava oborů

Udělejme si malou vsuvku. Podle nového zákona „vláda stanoví nařízením obory vzdělání, v nichž lze dosáhnout středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou, jejich návaznost na učební a studijní obory podle předchozích právních předpisů a počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku“.

Jinými slovy dojde ke schválení nové soustavy oborů, přičemž na návrhu této soustavy se v NÚOV delší dobu pracuje. Původních 800 oborů se zredukuje zhruba na 300.

Z pohledu RVP a ŠVP jde o podstatnou událost, jelikož například návrhy RVP již této vznikající soustavě odpovídají.

Nové obory by měly být koncipovány do větší šířky. Znamená to, že se několik stávajících oborů „vejde“ do jednoho nového oboru. Příkladem budiž obory jako silnoproudá a slaboproudá elektrotechnika, které se spojí do Elektrotechniky. Ta bude mít svůj RVP. Slaboproud a silnoproud se ale nerozplyne, nýbrž poslouží jako téma pro vnitřní profilaci zapracované do příslušného ŠVP.

Ačkoli se na nové soustavě oborů ještě pracuje, nepředpokládá se, že po jejím schválení dojde k překlopení oborů v jeden okamžik. Zavádění nových oborů půjde ruku v ruce se zaváděním RVP, jinými slovy - postupně.

Rychlá reakce

Velkou předností ŠVP je rychlost reakce na změny trhu práce. Dejme tomu, že v blízkém okolí školy ze dne na den krachne významný podnik, který zaměstnával půl regionu a významnou část absolventů. Na jeho troskách vznikne nová firma s vyspělejší technologií a jinými, vyššími nároky na zaměstnance (ovládání cizího jazyku na určité úrovni). Škola může na novou situaci rychle odpovědět úpravou ŠVP a svých osnov, protože jí odpadá současná zdlouhavá schvalovací procedura učebních dokumentů.

Může, ale nemusí. Vždycky bude záležet na řediteli, aby zvážil okolnosti. Zákon ho nijak nesvazuje v „aktualizaci“ ŠVP v nějakém cyklu, byť je možné, že ho bude v této věci „kontrolovat“ a úkolovat zřizovatel. Ani návrh příslušné vyhlášky s podobnou regulací zatím nepočítá.

„Bude hodně záležet na tom, jak podrobný, a tedy svazující ŠVP bude. Škola musí v každém případě do ŠVP zapracovat státem daný rámec, RVP. Navíc může ŠVP doplnit o vlastní záměry. Když ale nepůjde do velkých detailů, například nesváže výuku s konkrétním strojem, což by snad už dnes nikdo neudělal, pak nebude muset ŠVP tak často aktualizovat a dílčí změny se promítnou jen ve výuce. Nikoli v dokumentech,“ řekla Jana Kašparová.

Mezioborová integrace

Další nepominutelnou výhodou ŠVP v odborném školství je fakt, že jich lze využít takříkajíc mezioborově. Škola může například u příbuzných oborů zavést společný první ročník anebo může výuku oborů „propojit“ modulovým uspořádáním výuky. Obsah učiva ale musí být vyvážený, aby student dosáhl na maturitu – ať už státní, nebo školní, protože i školní část maturitní zkoušky se podle nového zákona bude muset řídit RVP.

Osnovy nezmizí

V médiích se velmi často objevuje informace, že díky školskému zákonu ze škol zmizí osnovy. Není tomu tak. Zmizí centrální osnovy, ale nikoli školní. Stále platí, že výuka učitele musí mít nějaký řád, i když tento řád vyjde z ŠVP.

Ačkoli to měl původně v úmyslu, NÚOV upustil od návrhu připravit pro každý obor vzorový ŠVP. Obává se, že by ho školy „opsaly“, čímž by kurikulární reforma ztratila smysl. ŠVP by pak byl znovu centrálním dokumentem. V současnosti NÚOV dokončuje metodickou příručku k tvorbě ŠVP, která bude obsahovat maximálně ukázky jednotlivých částí. (O tom, jak na odborné škole vytvořit ŠVP, jsme podrobně psali v UN č. 46/2003 a zejména v UN č. 16/2004.)

Co je evaluační standard

Úskalím autonomních ŠVP je otázka hodnocení. Ředitel si vydá ŠVP, inspekce zkontroluje, jak naplnil dikci RVP. Ovšem podle jakých kritérií? Vždyť ŠVP by měly být postaveny na mnohdy obtížně uchopitelných výsledcích vzdělávání, a nikoli na obsahu učiva.

NÚOV proto v současnosti ověřuje v několika oborech tzv. evaluační standardy obsahující mimo jiné tato kritéria. Standardy by měly školy využívat například u školní části maturity nebo závěrečné zkoušky, ale měly by být i dokumentem, který popisuje odborné kompetence příslušné profese a na jehož základě by i dospělý člověk mohl prokázat svou odbornost a získat certifikát, a to dokonce odbornost získanou léty praxe či takříkajíc mimoděk. Právě z těchto standardů by měl vyplynout systém evaluace ŠVP. Zdá se ale, že půjde o běh na delší trať.

Jen pro formu?

Ale i příprava systému evaluace zřejmě nebude ničím ve srovnání s ústředním cílem kurikulární reformy, jenž hovoří o změně stylu výuky. Není přece smyslem dělat učební dokumenty jinak, než jsme byli zvyklí. Jinak bychom měli hlavně učit.

Po historických zkušenostech s rozličnými reformami a vzhledem k současným (například platovým) podmínkám „průměrného“ učitele je na místě jistá dávka skepse. Pokud se díky RVP a ŠVP něco k lepšímu změní, zcela jistě to nebude všude a hned. Nečekejme revoluci. Jestliže se s reformou škola neztotožní, žádný sebedokonalejší zákon s tím nic nezmůže. RVP a ŠVP nejsou zázračným lékem či komplexní rovnicí univerza z pera génia. Jsou „jen“ šancí, kterou je možné – a snad i dobré – využít.

PETR HUSNÍK

Struktura rámcových vzdělávacích programů, které zpracovává Národní ústav odborného vzdělávání:

První dvě kapitoly jsou shodné pro všechny obory

1. Charakteristika RVP středního odborného vzdělávání

2. Cíle středního odborného vzdělávání

Třetí až sedmá kapitola jsou specifické pro každý obor

3. Kompetence absolventa (občanské, sociální, komunikativní, odborné...)

4. Uplatnění absolventa

5. Organizace vzdělávání (délka, forma přípravy, podmínky pro přijetí...)

6. Kurikulární rámce pro jednotlivé oblasti vzdělávání –závazný obsah všeobecného a odborného vzdělávání rozdělený do dvou vedle sebe položených bloků – blok výsledků vzdělávání a k němu příslušný blok učiva

7. Rámcové rozvržení obsahu vzdělání (hodinové proporce vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů)

Poslední čtyři kapitoly jsou opět specifické pro každý obor

8. Management tvorby ŠVP

9. Průřezová témata (Občan v demokratické společnosti, Člověk a svět práce...)

10. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

11. Využití RVP ve vzdělávání dospělých (připravuje se)

RVP pro střední odborné vzdělávání NEJSOU:

- Pedagogickým dokumentem, podle kterého lze učit – to je úkolem až ŠVP.

- Metodickým návodem nebo komplexním didaktickým projektem, který zahrnuje i návod a doporučení pro realizaci výuky. Vyučovací formy, metody a postupy jsou plně v kompetenci každé školy a budou součástí příslušných ŠVP.

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz