archiv
Učitelské noviny č. 16/2006
tisk článku

Volitelné moduly ICT

Svět vzdělávání, který se může rozrůstat

V minulém čísle UN jsme přinesli poslední z řady informačních článků o volitelných modulech ze systému státní informační politiky ve vzdělávání. Šíře současné nabídky zahrnuje 21 témat, z nichž první bylo v UN otištěno ve spolupráci s odborem SIPVZ ministerstva školství již na podzim loňského roku. O významu a zaměření těchto modulů jsme hovořili s Jaromírem Šubrtem, který má na MŠMT tuto oblast na starosti.


Smysl, význam a místo modulů v systému ICT vzdělávání

Na úvodní pětadvacetihodinový kurz základů práce s počítačem, který zbavuje ostychu a poskytuje základní znalosti a dovednosti práce s operačním systémem, textovým editorem a internetem, navazují tři moduly (třicetihodinové) označované jako „P“. První z nich („pé nula“ - P0) rozšiřuje všeobecnou znalost práce s počítačem získanou v modulu základním a k tomu naučí zájemce například komunikovat, posílat maily, chatovat, seznámí s kalkulátory atd. Informuje i o volitelných modulech, ze kterých si mohou zájemci vybírat a které jsme v uplynulých měsících představili v Učitelských novinách.

Volitelné moduly by se daly rozdělit na obecné a předmětové, tedy aplikační a disciplinární. V těch aplikačních se prohlubují znalosti, jejichž základy už poskytlo předchozí vzdělávání (například práce s tabulkovými kalkulátory), ovšem učitel se již učí využívat tento software přímo ve své pedagogické práci. A disciplinární moduly, to už je přímo modul určený pro vyučující toho kterého předmětu či jejich skupiny. Ti se v nich mohou přiblížit k šíři možností, které výpočetní technika a internet se svými zákoutími nabízejí. Tyto moduly vznikaly mimo jiné i proto, že řada učitelů už zvládala práci s počítačem na vysoké úrovni a hledala impulzy k tomu, aby ho mohla zapojit právě do své výuky.

„Rád bych zdůraznil, že všechna školení P jsou všechna koncipována tak, že nemusí být nutně vázána na konkrétní software. Když se probírá například textový editor, podtrhují se především obecné vlastnosti a možnosti textových editorů a typografická pravidla. Nejde tedy jen o výcvik v práci s konkrétním produktem. I když samozřejmě se vše na nějakém softwaru ukazovat musí. Záběr je ale širší,“ říká J. Šubrt.

Povinnost absolvovat základní školení

Podle toho, jak jsou v současnosti nastavená pravidla, musí mít zájemce o volitelné moduly osvědčení Z a P0. To ale neznamená, že musí tato školení absolvovat. Pokud ovládá práci s ICT na úrovni těchto školení, stačí, aby požádal pouze o přezkoušení, aby složil závěrečný test nebo vyřešil praktické úlohy – a pokud uspěje, jednak osvědčení získá a jednak i ušetří část finančních prostředků, které se pak mohou využít na úhradu části některého z dalších volitelných modulů. Navíc v případě, že už absolvoval nějaké vzdělávání, které svým rozsahem školení Z a P0 odpovídá nebo ho přesahuje, může požádat o jeho uznání a pak osvědčení získá bez přezkoušení. A poslední variantou je situace, kdy sice má jiný kurz, který může nahradit školení P0 částečně. Pak požádá o individuální studijní plán a v jeho rámci navštěvuje pouze školení o tématech, které v jeho dosavadním vzdělávání scházely. Je to na domluvě se školícím střediskem, které má pro takové případy dané přesná pravidla.

Zvolit podobnou cestu pro získání osvědčeníu o zvládnutí volitelného modulu ovšem možné není. Protože to jsou moduly „volitelné“, počítá se s tím, že zájemce si bude volit takové vzdělávání, kde potřebuje svoje znalosti rozšířit. Nepočítá se s tím, že by se učil něco, co už zná…

Moduly a peníze

V rámci financování ICT vzdělávání v úrovni P může škola z dotace SIPVZ využít maximálně 9500 korun na jednoho pedagoga, který je do tohoto vzdělávání zařazen. Je na něm (a hlavně na řediteli, pochopitelně), jak bude s těmito penězi hospodařit. S ohledem na cenu kurzů se počítá s tím, že pedagog absolvuje školení P0 a z další nabídky si může vybrat dva další moduly. Na to zmíněná částka stačí.

Pokud „ušetří“ tím, že nemusí studovat modul P0, může tyto peníze použít i na třetí volitelný modul, případně může ředitel školy uhradit část nebo i celou cenu tohoto vzdělávání z provozních prostředků nebo i z prostředků na DVPP. „Nikde tedy není řečeno, že ten, kdo absolvoval P0 a další dva volitelné moduly, se vzděláváním ICT skončil,“ zdůrazňuje J. Šubrt. Pokud se najdou finanční prostředky, není problém, aby absolvoval další modul, nebo zda je dokonce ochoten do tohoto vzdělávání investovat i svoje peníze.

Kdo ICT vzdělávání nabízí

Tvorce každého modulu je „garant“, což je instituce, se kterou MŠMT uzavírá smlouvu - zpravidla vysoká škola nebo jiná odborná instituce, ve které pracuje tým specialistů. Žádný modul tedy není postaven na jednotlivci, který by ho zcela zaštiťoval, i když pochopitelně většinou dominantní osobnosti v těchto týmech existují a bývají to řešitelé. Zmíněné instituce sestaví osnovu modulu, připraví studijní materiály, vytvoří webové stránky příslušného modulu a začne proškolovat lektory pro jednotlivá školicí střediska. Lektor si „své“ školicí středisko může vybrat.

„Stát se lektorem není jen tak, jejich příprava garantem je velmi náročná. Není to žádná ‚dávačka‘, uchazeč o lektorování musí skutečně prokázat dostatečné znalosti a dovednosti, a to jak technologické, tak didaktické. I proto se ne každý uchazeč nakonec lektorem stane,“ upozorňuje J. Šubrt.

Školicími středisky školení Z a P je v současné době téměř 750 subjektů, které jsou ve školském rejstříku, což je podmínka. Jde o to, aby finanční prostředky určené na toto vzdělávání, v systému školství zůstaly. Právě probíhá doplňovací výběrové řízení – bude patrně vybráno dalších cca 20 středisek v oblastech, kde je třeba počty doplnit. Pro střediska pracuje přes 4000 lektorů a další procházejí školením pro jednotlivé moduly. Aktuálně je potřeba soustředit se na rychlé a kvalitní proškolení více lektorů nejmladších modulů, kterých je zatím nedostatečný počet.

Kapacita školicích středisek je taková, že při dobrém rozložení zájmu byla schopna proškolit předpokládané počty pedagogů do konce roku 2005. A také se ukazuje, že ve vládou dané úkoly v množství pedagogů vzdělaných v jednotlivých úrovních ICT jsou ve všech parametrech překročeny již nyní, ačkoliv se předpokládalo, že na koncová čísla (v tabulce to je označeno jako „indikátor“ se dostanou na konci roku 2006.

Úroveň, kvalita, dopad

„Hodnocení kvality je dlouhodobá záležitost,“ říká J. Šubrt, který se právě na tuto oblast specializuje. Aktuálně je možné hodnotit spokojenost klientů, ve které se může kvalita přednášky odrážet pouze částečně („Mohou být spokojeni například proto, že měli hezkou lektorku…“ trošku zlehčuje tento pohled J.Šubrt). Nicméně každý pedagog na závěr svého školení vyplňuje on-line evaluační dotazník v Informačním systému SIPVZ. MŠMT má tak okamžitou zpětnou vazbu.

V budoucnosti se kvalita současných kurzů odrazí na zvýšení kvality vzdělávání na školách, což je ukazatel, na jehož úroveň budou postupně upozorňovat zejména rodiče a samotné děti, ale například i představitelé ČŠI, kteří by jej měli umět hodnotit i třeba v rámci tematických inspekcí. Konečně – i ti se mohou školení ICT účastnit, ceny pro ně jsou podle J. Šubrta nastaveny velmi mírně – a někteří této možnosti i využívají. Nicméně zatím by prý byly jakékoliv závěry o kvalitě a úrovni tohoto vzdělávání z dlouhodobého dopadu na školství předčasné.

Návaznost na volitelné moduly

Kromě školení, o nichž jsme mluvili, existují další kurzy označované písmeny M, N a S.

Školení M je specializační vzdělávání ICT koordinátorů – metodiků, je rozsáhlé, obsahuje 250 hodin a řadu povinných i nepovinných tématických okruhů. Zájemce o toto školení musí mít osvědčení P. Další školení již nejsou vázána na předchozí vzdělávání, i když pochopitelně předpokládají dostatečné znalosti v oblasti ICT. Tak se zájemce může stát v rámci školení ICT koordinátorem – správcem školní síti. Nebo může absolvovat školení S, což je v podstatě jiné označení pro vzdělávání v oblasti ICT poskytované v systému DVPP, díky kterému podle nabídky může člověk například dohnat informace, které se objevily v této rychle se rozvíjející oblasti poté, kdy absolvoval svůj volitelný modul…

Uzavřený soubor modulů?

V současné době je v nabídce dvaadvacet modulů – jeden základní, tedy P0, osm aplikačních a třináct disciplinárních. Nejvíce zájemců zatím prošlo modulem, který se zabývá grafikou a digitální fotografií. Ovšem řada modulů vznikala později a není zatím dlouho v nabídce, proto je těžké zájem o jednotlivé moduly porovnávat. V čase se také moduly mění, vyvíjejí, modernizují, stejně jako se vyvíjí celá oblast ICT.

K tomu, aby se uvažovalo o vzniku dalších modulů by bylo nutné, aby politici jasně řekli, co bude v projektem SIPVZ po roce 2006. Zda bude tento systém pokračovat, zda platí, že dokonce roku 2010 bude ročně na tuto oblast pro školství uvolňována nejméně miliarda korun (Miliarda ročně od vlády do konce roku 2010 je asi jistá, jde ale o stanovení priorit a forem realizace a propočty (provedené odborem SIPVZ) ukazují, že pro přiměřený rozvoj využití ICT ve vzdělávání a udržení dosaženého (zejména údržba a obnova veškeré techniky) je potřeba dvojnásobek..., říká J. Šubrt). Pokud budou odpovědi na tyto otázky jasné, pak určitě další moduly vzniknou – zejména v oblasti modulů disciplinárních je obrovský prostor pro předmětové ICT vzdělávání, například v jednotlivých oborech různých středních odborných škol a učilišť. Ale modernizace ICT oblasti přináší témata i pro aplikační moduly – J.Šubrt hovoří například o interaktivních tabulích a jejich používání… Vznik dalších modulů se bude odvíjet od potřeb učitelů v praxi.

Otázka ale zůstává, jak dlouho bude tato oblast samostatná, zda se stane součástí běžného DVPP – a taky kdy konečně začnou vysoké školy pedagogického směru připravovat absolventy, kteří budou umět nejen na počítači psát, ale i využívat ho přímo ve vyučování při pedagogické práci. „Bohužel, využití ICT v oborových didaktikách stále není samozřejmou věcí,“říká J. Šubrt.

Nicméně věří, že se v relativně krátké době přestaneme na vzdělávání v oblasti ICT dívat jako na prioritu a mimořádnost. Že se skutečně stane běžnou součástí vzdělávání a dalšího vzdělávání. „A za dvacet let by se pak každý díval na snahu školit koordinátory ICT podobně jako dneska bychom sedívaly na člověka, který by chtěl připravovat koordinátory pro vycpané sovy,“ shrnuje J. Šubrt.

ICT vzdělávání v letech 2002 a 2005

Rok/Školení Z P0 PV Celkem
2002 51 000 0 0 51 000
2003 49 000 41 000 370 90 370
2004 21 999 28 375 21 388 71 762
2005 19 943 31 705 68 020 119 668
Celkem 141 942 101 080 89 778 332 800
Indikátor 120 000 40 000 80 000 240 000
Splněno 118 % 253 % 112 % 139 %

Pozn: V roce 2006 jsou předpokládány obdobné výkony školicích středisek jako v roce 2005 s tím, že těžiště vzdělávání se dále posune do vyšších typů školení (volitelné moduly P, školení typu S, N, M).

Školení poučených uživatelů

Školení P se skládá celkem ze 3 modulů a je určeno uživatelům se základními ICT znalostmi a dovednostmi (podmínkou je osvědčení - certifikát Z). Hlavním cílem je vybavit absolventa nutnými ICT kompetencemi, které potřebuje učitel při využití ICT ve výuce. Po absolvování úvodního modulu si pedagogický pracovník vybírá dva další moduly z nabídky volitelných modulů. Školení jednotlivých modulů mohou v akreditovaném (certifikovaném) školicím středisku vést pouze lektoři certifikovaní MŠMT.

1. ÚVODNÍ MODUL Školení poučených uživatelů (P0)

Cíle

Tento modul je povinným úvodem pro zájemce o další vzdělávání v úrovni P. Navazuje na školení Z, upevňuje získané vědomosti a obsahuje některá témata rozšiřující a doplňující toto školení.

Za klíčové uživatelské znalosti a dovednosti se považuje:

  • schopnost pokročilé práce s elektronickou poštou (poštovní klient i webové rozhraní),
  • znalost základních možností komunikačních prostředků počítačových sítí,
  • porozumění aspektům (výhodám a nevýhodám) jednotlivých způsobů komunikace,
  • zvládnutí pokročilejší práce s textovým editorem a schopnost tyto znalosti aplikovat,
  • znalost základních principů práce s rastrovými a vektorovými obrázky,
  • základní orientace v možnostech využití grafických programů ve výuce,
  • znalost principů vytváření, fungování a působení počítačových prezentací,
  • schopnost vytvořit jednoduchou prezentaci s využitím šablony návrhu,
  • praktické zvládnutí elementárních činností v tabulkovém kalkulátoru,
  • orientace v datových strukturách tabulkových kalkulátorů a možnostech jejich využití,
  • základní orientace v pokročilejších možnostech tabulkového kalkulátoru,
  • základní znalost elementárních pojmů a principů z oblasti počítačových sítí,
  • orientace v základních možnostech a způsobech využití školní počítačové sítě,
  • schopnost instalovat a odebrat jednoduché programy na pracovní stanici,
  • identifikace se základními pravidly pro použití sítě, orientace v problematice virů,
  • základní orientace v možnostech využití informačních technologií ve výuce,
  • motivace a základní připravenost k tvůrčímu využití ICT ve výuce v rámci aprobace,
  • připravenost k objevování dalších rolí ICT a z nich vyplývajících změn ve výuce.

Organizační pokyny

Školení v oblasti P mohou provádět pouze vybraná školicí pracoviště. Jejich průběžně aktualizovaný seznam je zveřejněn na www stránkách MŠMT a na portálu E-gram. Školení probíhá v prostorách vybraného školicího pracoviště. Po dohodě mezi vybraným školicím pracovištěm a vedením školy či školského zařízení, ze kterého je více účastníků školení, může školení probíhat také v prostorách této školy či školského zařízení, má-li odpovídající technické a programové vybavení.

Školení úvodního modulu P mohou vést jen lektoři certifikovaní pro tento modul. Jejich seznam je zveřejněn na webových stránkách MŠMT a na portálu E-gram. Pokud je to organizačně možné, je vhodné sestavovat skupiny účastníku jako homogenní (typ školy a blízké aprobace). Nutnou podmínkou pro možnost přihlášení na úvodní modul P je získaná certifikace Z. Počet účastníků školení může být maximálně 15 v jednom běhu školení a musí být dodržena podmínka, že každý účastník má k dispozici počítač.

Časová dotace je stanovena na 20 + 10 vyučovacích hodin (vyučovací hodina má 45 minut, 20 hodin je prezenčně, 10 hodin je vyhrazeno pro distanční formu). Školení musí být ukončeno do čtyř měsíců od jeho zahájení. Časovou organizaci si stanoví vybrané školicí pracoviště, které si také určuje studijní materiály a formy další podpory výuky.

Průběh výuky

Výuka má probíhat především s využitím programového vybavení, které mají učitelé na škole skutečně k dispozici, a neměla by zdůrazňovat specifika použitého programového vybavení ani jeho jednotlivých verzí. Lektoři si musí uvědomit, že cílem není učitele zastrašit ani jinak stresovat, ale naopak motivovat je k tvořivému využívání ICT. Je zcela přirozené, že ne všichni dosáhnou stejné úrovně znalostí a dovedností, je však nutné, aby získali schopnost pomocí experimentování, manuálů a systému nápověd zvládat i nové úkoly. Výuka musí být také prováděna s důrazem na osvojení správné odborné terminologie.

2. OBLAST P – VOLITELNÉ MODULY Školení poučených uživatelů (PV)
Po absolvování úvodního modulu si pedagogický pracovník s ohledem na svoji aprobaci vybere z nabídky zveřejněné na portálu E-gram dva další moduly. Vzdělávání v rámci každého volitelného modulu se ukončuje obhajobou závěrečné práce - projektu.
Každý volitelný modul školení úrovně P má časovou dotaci 30 hodin (zpravidla 20 hodin prezenčně + 10 hodin distanční přípravy). Výuka v těchto modulech je už náročnější, předpokládá se průběžné plnění zadaných rozsáhlejších úkolů a intenzivní samostatná domácí příprava. On-line podporu zajišťuje garant modulu ve spolupráci s MŠMT. Garanta modulu určuje MŠMT. Vzdělávání v rámci každého volitelného modulu se ukončuje obhajobou závěrečné práce – projektu. Administrativní uznání volitelného modulu se neprovádí. Předpokládá se, že si pedagogický pracovník volí takové moduly, které skutečně rozšíří jeho ICT kompetence.
Návrh a realizaci volitelného modulu školení P zajišťuje garant, který také organizuje vzdělávání lektorů. Jeho role je ale mnohem širší – kromě vlastní tvorby modulu a přípravy lektorů dále spolupracuje s učiteli z praxe a postupem času vytváří kolem modulu komunitu, která dále rozvíjí využití ICT v dané oblasti. Volitelný modul P může školit každé školicí středisko, které má certifikaci pro školení v oblasti P a pro výuku daného modulu použije certifikovaného lektora (ten může pocházet i z jiného školicího střediska). Seznamy certifikovaných lektorů jsou uvedeny na www stránkách garantů modulů.
Na webových stránkách garantů najdete podrobné informace o jednotlivých modulech. Jejich garanti také vedou přípravu lektorů. Na www stránkách samotných školicích středisek typu P pak školy najdou nabídku modulů, které toto středisko nabízí. Ze strany školicích středisek se také předpokládá aktivní nabídka a propagace směrem k ostatním školám. Na předávání informací se rovněž budou podílet krajští ICT koordinátoři NIDV. Volitelné moduly jsou v zásadě dvojího typu – aplikační a disciplinární.
Garanty jednotlivých modulů jsou instituce s kvalitním odborným zázemím a úzkým provázáním na školskou praxi – tedy některé školy, katedry fakult připravujících učitele, profesní organizace a další specializované instituce. Moduly vznikají ve spolupráci MŠMT s vybranými pedagogy příslušného oboru, NIDV, VÚP, NÚOV, Jednotou školských informatiků, školskými asociacemi a dalšími přizvanými odborníky. Každý modul prochází před svým ustavením veřejnou oponenturou.

Od října 2005 byl uveden do provozu Informační systém SIPVZ (viz www.e-gram.cz), prostřednictvím kterého:

  • garanti modulů vedou a aktualizují seznamy lektorů,
  • MŠMT vede seznamy školicích středisek,
  • školicí střediska vypisují školení,
  • školicí střediska evidují proškolené pedagogy,
  • školy vyhledávají pro sebe vhodná školení,
  • účastníci školení vyplňují evaluační dotazník.

Podle informací www.e-gram.cz

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz