archiv
Učitelské noviny č. 16/2006
tisk článku

O nové maturitě

V Tématu UN se tentokrát věnujeme nové maturitě, jejíž premiéra by se sice měla „odehrát“ až v roce 2008, ale přípravy na ni budou vrcholit už v nejbližších měsících. Podíváme se na dvě oblasti – na aktualizovaný katalog maturitních požadavků z češtiny a na míru ochoty vysokých škol akceptovat společnou část maturity ve svém přijímacím řízení.


Aktualizovaný maturitní katalog z češtiny budí rozpaky


Školy by raději „státní“ maturitu odložily

Napřesrok nás čeká start nové maturity. Nadějeplná očekávání se spravedlivě střídají s hlasy skepse. Školy se horečně připravují a studenti fantazírují o tom, co všechno vlastně nová zkouška dospělosti obnáší. Poslední novinka na poli maturitních příprav ovšem vzbudila poměrně vysokou vlnu nevole, a to hlavně u češtinářů. Sporným bodem je novela maturitních katalogů z českého jazyka, která nově popsala ústní zkoušku společné (státní) části maturity. Nástin ústní zkoušky navíc doprovází kánon literárních děl čítající několik stovek titulů.


Definitivní znění

Nejprve by stálo za to, popsat novou ústní zkoušku z češtiny, jak ji zavádí katalog maturitních požadavků.

„Ústní zkouška bude mít jako doposud 15 minut, stejný čas je vyměřen i přípravě žáka. Její struktura však bude jiná. Nový katalog obsahuje kánon děl z české a světové literatury, z něhož si žáci vyberou 20 titulů. Z tohoto seznamu si žák u zkoušky jeden titul vylosuje, pak obdrží pracovní list s výňatkem daného titulu a zároveň výňatkem nějakého neuměleckého textu. Oba výňatky si může vytvořit sama škola, nebo může využít archivu CERMATu, v němž bude k dispozici alespoň jeden výňatek k jednomu titulu,“ řekl UN ředitel Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (CERMAT) MARTIN CHVÁL.

Pro studenty dnešních prvních a druhých ročníků, jež nová maturita pravděpodobně nemine (přesně to uvidíme po volbách), autoři katalogu připravili výjimku – ředitel vybere z kánonu alespoň 40 titulů, z něhož si žáci sami vyberou polovinu. Podle ředitele Chvála výjimka vychází vstříc žákům, u nichž není jistota, že v uvedeném rozsahu kánonu budou mít ke dni maturity látku probranou.

Podle něj dvacet zvolených titulů nejde nad rámec běžné povinné četby a studenty tato novinka nijak nezatíží.

Nové maturitní katalogy byly schváleny loni na podzim, proč jsou nyní opět novelizovány? U češtiny zřejmě proto, že se změny nestihly do loňského termínu připravit (ústní zkouška se nově popisuje také u cizích jazyků). Aktualizovaný je ale i katalog z informačně technologického základu, třetího povinně volitelného předmětu. Ten byl podle Chvála změněn kvůli velkému množství připomínek z terénu.

Katalogy maturitních požadavků už pro novou maturitu v nejbližší době zřejmě aktualizovány nebudou, ani kdyby se třeba objevily ještě nějaké pochybnosti po právě uzavřeném předposledním ročníku pilotáže Maturita nanečisto. Podmínka, aby platily alespoň dva roky před konáním zkoušek, musí být podle ředitele CERMATu dodržena.

Trháme listy ŠVP?

Ředitelka Hotelové školy a VOŠ hotelnictví a turismu JANA PODOLÁKOVÁ, aprobací češtinářka, říká, že změna maturitního katalogu z českého jazyka nepovede ke kýženému cíli.

„Jak byl kánon světových i českých literárních skvostů vybírán? Na diskuzi nad vhodností či smysluplností zařazeného díla, či dokonce na připomínkování pojetí, s nímž přišli naši fundovaní vysokoškolští odborníci, prostě nezbyl čas,“ uvedla ředitelka.

Její škola se zapojila do celostátního programu Pilot S, jehož smyslem je ve vybraných oborech vyzkoušet přípravu školního vzdělávacího programu, a to tak, aby se podle něho mohlo vyučovat už od září.

„Reformátorští nadšenci, kteří ve svých právě dopsaných školních vzdělávacích programech pojednali český jazyk v duchu takřka již desetiletého upřednostňování komunikačních kompetencí, byť po celá ta léta trénujeme pouze písemné testy, nyní s tklivými výkřiky trhají listy svých elaborátů, aby vrátili literární vědě její ztracené pozice. Přemýšlivější typy kroutí hlavou nad harmonogramem akcí provázejících přípravu nové maturity a je jim líto, že o podobě ústní zkoušky neměli informace už na začátku prací nad školními vzdělávacími programy – tedy někdy v září minulého roku. To je zřejmě odměna za to, že chtěli být napřed.“

Jak se obává, novinka školy donutí k formalismu.

„Kolik času zůstane žákům, kteří v září nastoupí do třetího ročníku, na přečtení předepsaného počtu literárních děl, jestliže se to se vztahem naší středoškolské mládeže k četbě má tak, jak se to má? Jistěže se dá nově koncipované zadání ústní zkoušky vyřešit v klidu, bez rozruchu, tak nějak. Ale to přece není cesta.“

V hotelové škole si vloni řekli, že svůj školní vzdělávací program v části, která se věnuje českému jazyku, postaví na obdobích či uměleckých směrech. Pojetí ústní zkoušky a kánon stovek literárních děl jim ale tento úmysl zprvu naboural.

„Kolegyně se začaly chytat za hlavu, že v literární výchově nemají předpisově pojatého snad žádného z autorů. Další poradu máme až na konci dubna, ale myslím, že na původní struktuře školního vzdělávací programu nic měnit nebudeme a necháme ji v obecné rovině. Už jsme se ale dohodli na řešení přechodného ustanovení, které umožňuje řediteli školy z kánonu vybrat minimálně 40 děl. Na předmětové komisi jsme se o to pokusili – jenže co kolegyně, to jedna ucelená koncepce. Uráželo by mě, kdybych musela jednu z nich upřednostnit, a proto jsem se rozhodla, že to dělat nebudu. Takové přikazování by bylo svazující a jde proti koncepci školních vzdělávacích programů, které nás přece vedou k tomu, že podstatné jsou komunikační a jazykové kompetence. Soustředit se na konkrétní literární dílo, je návrat zpátky.“

Dlouze se prý dá diskutovat i nad obsahem kánonu.

„Děkujeme za každého žáka, který si přečte cokoli z Čapka nebo Vančury. Proč jim ale nutit výběr z díla? Myslím, že by stačilo jméno autora, bez kánonu knih.“

Nová maturita je podle ředitelky Podolákové zkrátka uspěchaná akce.

„Modlím se za to, aby poslanci termín jejího startu odložili. Už žáci nastupujícího prvního ročníku musejí znát podmínky ukončení studia. Letos v září na pilotních školách spustíme školní vzdělávací program – přímo se nabízí, aby právě tento školní rok byl prvním, od něhož se začne počítat čtyřletá lhůta pro zavedení nové maturity,“ upozorňuje ředitelka. Ostatně bylo by to logické, protože podle znění školského zákona je smyslem maturit ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým vzdělávacím programem.

„Je mi líto, že tolik převratných možností, které nové pojetí maturit, školních vzdělávacích programů a vůbec celé nové vzdělávací koncepce nabízely, zůstane opět překryto bahnem musu, nechuti a dopředného odporu k nařízení shora, jakkoli mnohá z nich byla myšlena víc než dobře,“ dodává ředitelka Podoláková.

Další češtináři v rozpacích

„Naši češtináři z toho nejsou vůbec nadšení. Změnu navíc budou muset zohlednit v již hotovém návrhu ŠVP,“ konstatoval MIROSLAV PINKA, ředitel SPŠ Hradecká z Hradce Králové, školy, která se také účastní Pilotu S.

A co se maturity jako celku týče?

„Řekl bych, že by měla být známa už studentům, kteří nastoupí na prvního ročníku. V jiném případě může být její výsledek napadnutelný. Vzpomeňte na začátek 90. let, kdy se měnila pravidla pro skládání maturit. Rodiče studujících žáků tenkrát úspěšně použili tentýž argument a my jsme se poté museli držet původních předpisů.“

„Ústní zkouškou z češtiny jsme značně zaskočeni,“ řekla DANUŠE ŠVYHNOSOVÁ z VOŠ a SPŠ ze Šumperku. „Bohužel nevím, jaké bylo kritérium výběru titulů. A hlavně, v pilotních školách klademe velký důraz na komunikaci v mateřském jazyce, takže si nejsem jistá, zda tato novinka nejde proti smyslu samotných školních vzdělávacích programů a zda jsme ji schopni žákům předložit ve všech literárních souvislostech. Kdyby došlo k posunutí termínu nové maturity, všem by se ulevilo, protože podmínky se neustále mění a není kdy se na změny řádně připravit.“

Jako v autoškole

„Každá zkouška by měla být známa před zahájením studia,“ řekl PETR LACINA, ředitel SOU technického a nábytkářského v Praze 5 a předseda Sdružení učňovských zařízení.

„To máte jako v autoškole. Také se musíte napřed seznámit s vyhláškou, čili musíte vědět, do čeho jdete, abyste mohl úspěšně složit testy.“

Jeho zástupkyně JANA PORVICHOVÁ vyjádřila skepsi k novele katalogu z češtiny.

„Děti nečtou, bude to problém hlavně pro ně, protože z literatury nemají dostatečné znalosti. A když čtou, tak něco zcela jiného, než obsahuje zveřejněný kánon děl. Možná ještě větší problém vznikne u nástaveb. Studenti, kteří do nich přicházejí u učebních oborů, mají potíže s tím, aby se k maturitě vůbec naučili učit. Četba je u nich hodně v pozadí zájmu.“

Raději rychle a razantně

Poněkud jiného názoru je ředitel SOŠ a COP v Sezimově Ústí František KAMLACH, který říká, že s češtinou, u níž doposud všechno stálo na literatuře, i s maturitou obecně by to určitě něco udělat chtělo, a to co nejdřív. Dokonce se prý v Sezimově Ústí už smířili s tím, že nástup všeobecně vzdělávacích předmětů, jehož je nová maturita živoucím symbolem, oseká odbornou složku výuky.

„Spíš se dnes obáváme jiné věci – že pod tlakem veřejnosti v CERMATu ustoupí od jazykových a komunikačních kompetencí a vrátí literatuře zpět její bývalý neúměrně vysoký podíl. Poslední novinka v katalogu z češtiny, to množství děl, je podle našich češtinářů těžko zvládnutelné.“

Že by však v jeho škole něco zadrhlo v přípravě k nové maturitě? Takovou obavu prý nemá.

„Nějak se začít musí. Start nové maturity by se neměl odkládat. Z praxe víme, že jakmile se změna neprovede naráz a všude a začne se ověřovat po kouscích, pak se na konci úplně vytratí její původní smysl,“ dodal Kamlach.

PETR HUSNÍK

Struktura ústní zkoušky z českého jazyka

1. analýza výňatku z uměleckého díla

(charakteristické rysy výňatku, a to s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla)

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext příslušného díla

3. obsahové porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika

Při vyhodnocení ústní zkoušky jsou zohledňována následující kritéria:

1. věcná správnost, relevantnost informací a jejich rozsah;

2. prezentace tvrzení (názorů), strategie argumentace;

3. volba jazykových prostředků, srozumitelnost a strukturovanost projevu v dané komunikační situaci;

4. jazyková správnost.

 

VYSOKÉ ŠKOLY STÁTNÍ MATURITU VÍTAJÍ


Přijímací zkoušky však úplně nezaniknou

Přijímací řízení na vysoké školy jsou většinou nutnou vstupní branou na akademickou půdu. Jde však spíše o akt neobjektivní selekce než o spravedlivé oddělení zrna od plev. Na VŠ se totiž nejednou dostanou ti, kteří „na to nemají“, a naopak - cesta za vytouženým diplomem je (minimálně dočasně) uzavřena skutečně talentovaným mladým lidem. Dokud však bude zájemců o studium více, než jsou kapacity většiny VŠ, bude muset probíhat výběr. Zdá se ale, že jeho princip by se mohl v brzké době změnit, respektive mohlo by se významně přesunout těžiště. Nahradí, alespoň v převážné míře, přijímací řízení na VŠ státní maturita? 


Rektoři budou teprve jednat

Na nedávném zasedání školského výboru poslanecké sněmovny věnovaném státní maturitě vystoupil Václav Cejpek, místopředseda České konference rektorů (ČKR) pro oblast vzdělávání a rektor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (JAMU). Poslancům sdělil, že některé VŠ jsou již nyní rozhodnuty vzdát se alespoň částečně vlastních přijímacích zkoušek a akceptovat výsledky státních maturit u zájemců o vysokoškolské studium. Nicméně mnoho škol chce zároveň počkat, jak se státní maturita osvědčí v praxi.

„Nemohu samozřejmě mluvit za všechny VŠ, ale myslím si, že obecně jsou připraveny státní maturitu pro potřeby přijímacího řízení akceptovat,“ sděluje pro UN VÁCLAV CEJPEK a pokračuje: „Bude teď na každé VŠ, aby si prostudovala příslušné katalogy jednotlivých maturitních předmětů a rozhodla se, jestli budou dostačující pro studium daného oboru. Myslím si, že jednotná státní maturita je dobrým základním kritériem pro výběr uchazečů. K další selekci by pak mělo v co možná největší míře docházet až během prvního roku studia vybrané VŠ. Po zkušenostech s jednáním v parlamentním výboru budu na příští schůzi ČKR rozhodně svým kolegům tento postup doporučovat.“

Výpovědní hodnota maturity se zvýší

Zatím tedy o státní maturitě jako o možné alternativě k přijímacím zkouškám na akademických půdách pedagogové diskutují - během naší průřezové sondy jsme nezaznamenali, že by někde měli již jasnou koncepci. Je proto potřeba zdůraznit, že zde prezentované názory jsou takřka výhradně momentálním pracovním a osobním pohledem akademických funkcionářů na věc.

Nejvíce jasno mají asi na Českém vysokém učení technickém, kde však již nyní na některé obory přijímají zájemce bez vstupních zkoušek.

„S výjimkou extrémně atraktivních oborů bychom mohli na naši univerzitu přijímat výhradně na základě výsledků státní maturity. Budeme ještě diskutovat o tom, zda-li má vůbec cenu přihlížet ke školní části maturity. Předpokládám ale, že si vystačíme jen s matematikou, případně s fyzikou ze společné části státní maturity. Největší pozitivum nevidím ani tak v tom, že ušetříme čas určený pro přijímací zkoušky, ale především v tom, že se zvýší úroveň studentů středních škol,“ míní rektor ČVUT VÁCLAV HAVLÍČEK.

Prorektorka pro vnitřní záležitosti z Univerzity Hradec Králové IVA JEDLIČKOVÁ vítá především výpovědní hodnotu státní maturitní zkoušky: „Výpovědní hodnota současných maturitních vysvědčení je velmi diskutabilní. Je zde patrný rozdíl mezi různými regiony i typy škol, a to i mezi gymnázii, natož mezi gymnázii a středními odbornými školami. Podoba nových státních maturit dává velkou naději ke zrušení přijímacích zkoušek na naší univerzitě, nebo alespoň půjde o jejich významné doplnění, a to rozhodně pro většinu oborů. Zatím jsem nezjistila, že by v připravovaných státních maturitách bylo nějaké výrazné bílé místo, které by pro potřebu přijímacího řízení potřebovaly doplnit VŠ.“

Využití státní maturity při přijímacím řízení na VŠ podporuje i MIROSLAV CHRÁSTKA, prorektor pro studijní záležitosti Univerzity Palackého v Olomouci: „Osobně bych všem našim fakultám doporučil, aby státní maturitu v rámci možností maximálně akceptovaly. Chtěl bych však nechat na jednotlivých fakultách, aby si samy stanovily, u kterých oborů je potřeba dělat přijímací zkoušku a u kterých jim budou dostačovat údaje o uchazeči, a to včetně výsledků státní maturity.“

Žádná maturita nenahradí talentové zkoušky

Jednou věcí je jakási základní filozofie té které VŠ, druhou pak rozdílnost jednotlivých fakult či spíše kateder. Je málo pravděpodobné, že by se na nějaké  univerzitě všichni dohodli, že budou napříště operovat při přijímání nových studentů jen výsledky státní maturity a na vlastní přijímací zkoušky by zcela rezignovali. Důvody jsou v zásadě dva.

Především některé studijní obory jsou tak specifické a natolik svázané s talentem potencionálního studenta, že sebekvalitnější a maximálně univerzální maturita nemůže nahradit informaci o tom, zda zájemce potřebné dispozice má. Týká se to samozřejmě především uměleckých oborů. Například brněnská JAMU bude muset asi vždy využívat vlastní přijímací zkoušky.

„Janáčkova akademie samozřejmě může uznat státní maturitu jen velmi částečně. Při přijímacím řízení je u nás kladen důraz především na talent uchazeče. Na prvním místě tedy musíme zkoumat, jestli umí hrát na vybraný hudební nástroj nebo zda má potřebné herecké vlohy. Výsledky státní maturity pro nás tedy budou vždy druhotné. Největší vypovídací hodnotu z výsledků maturitní zkoušky pro nás bude mít čeština (dramaturgie nebo režie) a také cizí jazyk, a to na všech oborech,“ uvádí Cejpek.

Zvláště v případě JAMU se však nabízí otázka, zda by nikoliv společná část státní maturity, ale profilová, tedy ta, o které rozhoduje každá střední škola sama, nemohla též svou roli v přijímacím řízení na uměleckou VŠ. Vždyť mnoho uchazečů o studium uměleckých oborů absolvuje konzervatoř.

„Na hudební fakultu se hlásí takřka výlučně absolventi konzervatoří. Takže o uznání profilové části státní maturity by se skutečně teoreticky uvažovat dalo. Problém je však v tom, že hodnocení kvality umění, zvláště hudby, je do značné míry individuální záležitostí. Zůstává tedy otázkou, nakolik by mohlo být známkování z konzervatoře přijímáno jako objektivní posouzení kvalit daného uchazeče o studium hudební fakulty. Osobně si myslím, že nebude možné tuto oblast standardizovat jako součást měřitelných kritérií. Jediné, co se akceptuje již dnes, je to, když je uchazeč žákem nějakého známého učitele. Naše situace je navíc specifická v tom, že zákon uměleckým školám ve výjimečných případech povoluje (při prokázání výjimečného talentu) přijmout uchazeče i bez maturity. Dochází k tomu zhruba jednou za dva roky,“ informuje Cejpek.

Znalosti nejsou předpoklady

Tím druhým důvodem, který relativizuje jedinečnost státní maturity jako vstupenky na akademickou půdu, je rozdíl mezi ověřením osvojených znalostí zájemce o studium a obecnými studijními předpoklady. Odjakživa, tedy od doby, co se objevila myšlenka jednotné maturity, se vedou odborné diskuze o tom, zda zkouška dospělosti (jež přirozeně zjišťuje především nabyté vědomosti) může ověřovat i schopnosti potřebné k vysokoškolskému studiu. I proto zde existuje trh, který nabízí testy, jež se nezaměřují na ověřovaní znalostí, ale právě na zjišťování studijních předpokladů. Některé VŠ nebo fakulty si však tyto studijní dispozice zjišťují samy.

„Chceme nechat na jednotlivých fakultách, aby si určily, zda budou pro potřeby přijímacího řízení vytvářet vlastní testy, ověřující studijní předpoklady uchazečů, nebo jestli využijí testy některé z externích firem,“ sděluje olomoucký prorektor.

Na JAMU zjišťují kromě talentu obecné studijní předpoklady pro obory jako jsou hudební nebo divadelní management vlastními silami. „Nicméně se z principu nebráníme tomu přijmout i testy nabízené z vnějšku. Důležitá je však jejich cena a kvalita. Tato možnost se teoreticky nabízí pro management, ale asi těžko nalezneme vně univerzity takové testy, které nás budou informovat o tom, jaký mají uchazeči rozhled v oblasti kultury,“ říká rektor JAMU.

Václav Cejpek se také vyjadřuje obecně k tomu, zda současný model státní maturity má pro VŠ dostatečnou vypovídací hodnotu v rovině studijních předpokladů: „Myslím si, že největší prostor je zde v části povinně volitelných předmětů. Otázkou však je, jak bude dalece využit. Těžko si totiž představit, že maturitní zkouška bude v této části dostatečně kreativní. Už samotná výuka na našich středních školách totiž značně upřednostňuje fakta před tím, aby se studenti samostatně a tvůrčím způsobem učili řešit zadané úkoly.“

Na brněnské Masarykově univerzitě využívají testy ke zjišťování studijních předpokladů uchazečů již delší dobu. Bývalý rektor MU a nyní děkan fakulty informatiky JIŘÍ ZLATUŠKA považuje tento prvek za důležitou součást státní maturity. „Bude se muset počkat rok dva, abychom zjistili, co státní maturity všechno přinášejí. Pokud se přesvědčíme, že státní maturita neověřuje dispozice ke studiu VŠ, považoval bych za důležité tyto předpoklady i nadále na naší univerzitě u uchazečů zjišťovat. Vyzkoušeli jsme v minulosti jak vlastní testy, tak testy připravované externě. Došel jsem k názoru, že je lepší testy kalibrovat vlastními silami. Pro mne bude mít státní maturita hodnotu v okamžiku, kdy většina univerzit usoudí, že se již nevyplatí investovat do vlastních přijímacích zkoušek. Pro naši fakultu bude směrodatná státní maturita z matematiky, cizího jazyka a češtiny.“

Soukromé VŠ se rády zbaví administrativy

Zatímco na univerzitě je tedy prakticky nereálné úplně nahradit přijímací zkoušky státní maturitou, na některých soukromých vysokých školách (SVŠ) se to naopak jeví jako vysoce pravděpodobné. Hlavním důvodem je to, že mnohé SVŠ nabízejí studium oborů, u kterých není nutné zjišťovat specifický talent uchazeče. Jedním z takových příkladů může být i Bankovní institut, jehož rektor, FRANTIŠEK JIRÁSEK, je také místopředsedou ČKR.

„Jsem informován o tom, že rozhodně šest největších SVŠ (což představuje 16 tisíc z celkových zhruba 25 tisíc posluchačů studujících na SVŠ) bude státní maturitu v rámci svého přijímacího řízení akceptovat místo vlastní přijímací zkoušky. Velice rády se vzdají náročné administrativy spojené s přijímacími zkouškami. Největším přínosem státní maturity bude ale to, že sjednotí úroveň znalostí studentů všech středních škol. Naše škola bude pak takovouto maturitní zkoušku plně akceptovat, tedy budeme jí nahrazovat přijímací zkoušky. Důležité jsou pro nás výsledky z cizího jazyka a matematiky. Už nyní řada SVŠ nevyužívá v rámci svého přijímacího řízení přijímací zkoušky. Po zavedení státní maturity by ale i takovéto přijímací řízení mělo být objektivnější.“

SVŠ se někdy vytýká, že z existenčních důvodů (školné) berou i takové uchazeče, kteří by na veřejné škole pravděpodobně niky neuspěli. Zdá se, že při akceptování výsledků státní maturity by se teprve ukázalo, zda je na tomto tvrzení něco pravdy.

„Ano, bylo by zde konečně objektivnější hledisko. Nicméně pokud jde o kvalitu přijímaných uchazečů, nesouhlasím s takovýmto dělením mezi soukromými a veřejnými VŠ. Vždyť řada fakult také přijímá studenty bez přijímacích zkoušek. U nás studentům říkáme, že teprve první semestr studia rozhodne o tom, zda skutečně mohou naši VŠ studovat,“ argumentuje Jirásek. Z tohoto důvodu je také skeptický k výsledkům testů, jež mají zjišťovat nikoliv znalosti, ale studijní předpoklady. Teprve vlastní studium může ukázat, zdali je student na té správné škole.

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz