archiv
Učitelské noviny č. 16/2006
tisk článku

Trnitá pouť za vzděláním

„Člověka, který by přiměl našeho říďu, aby se šel cokoli kamkoli učit, bych teda chtěla vidět!“ Nemyslete si, podobných výkřiků by bylo k slyšení víc, než je milé přiznat. Nadšení pro reformu zdaleka nevládne každou ředitelnou. A protože úsloví – jaký ředitel, taková škola – platí, máme tu důvod k vážnému zamyšlení jako na dlani.

Ano, ministerstvo zaspalo. Zvlášť s blížícími se volbami to slýcháme na každém kroku. Proklamuje kurikulární reformu, ale nic pro ni nedělá. Osvětou počínaje a podmínkami pro práci škol konče. Kdesi uprostřed by mělo být vysvětlování a přesvědčování, aby především učitelé pochopili, proč a v čem musíme školství proměnit. První pomocnou rukou by měli být právě ředitelé „v obraze“. 

Ale proto je tu přece zákon o pedagogických pracovnících – jako bych slyšela námitku. Beru. Zákon, který říká, že každý ředitel, který je ve funkci méně než deset let, musí projít speciálním studiem, je cesta, jak přimět k proškolování i ty, kterým se do dalšího vzdělávání moc nechce. Jenže pozor, je to jen začátek cesty.

Aby se ředitel mohl vzdělávat, musí pro to mít podmínky. A přiznejme si, ty lidé v čele škol nemají. Možná ještě ředitelé těch velkých, kteří mají oporu v zástupcích, hospodářkách, v manažerech a ekonomech. Ale co ti, kteří jsou rádi, že stačí vyřídit nejnutnější telefony o přestávkách, okna jejich ředitelen svítí do noci a o víkendu je na školním telefonu snadno zastihnete, protože mají konečně klid na všechno to papírování, které se během týdne nashromáždilo. A to radši nezmiňuji téměř nepřetržitý tok všelijakých kontrol, které bezpodmínečně vyžadují ředitelovu přítomnost. Zcela samostatnou kapitolou jsou pak málotřídky, kde je ředitel jednou čtvrtinou, třetinou a často i polovinou pedagogického sboru. O jednotřídkách, kde je sám sobě vedoucím i podřízeným nemluvě. A vzdělávat by se měl – a potřeboval – každý z nich.

Kde jsou ty doby, kdy měl ředitel na starosti „jenom“ pedagogický proces! Právní subjektivitu si mnozí vymodlili v domnění, že budou moci o své škole snadněji rozhodovat, efektivněji v ní hospodařit a spravedlivěji odměnit své učitele. Možná na začátku, ale postupně už zase přituhuje. Co zůstalo, je spousta povinností a jedna noha v kriminále. Ale právě proto tam to vzdělávání musí být taky. Byť je cesta k němu někdy pěkně trnitá.

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz