archiv
Učitelské noviny č. 16/2004
tisk článku

Terciární vzdělávání v číslech

Ústav pro informace ve vzdělávání

Pro mnoho lidí obnáší terciární vzdělávání pouze vzdělávání vysokoškolské. Ve skutečnosti však terciární vzdělávání zahrnuje téměř veškeré standardní vzdělávání následující po maturitní zkoušce. Terciární vzdělávání se obvykle dělí na vzdělávání na vysokých školách a nevysokoškolské vzdělávání (ve vyšším studiu s absolutoriem na vyšší odborné škole, v pomaturitním studiu na jazykových školách).

Vzdělávání na vysokých školách má v České republice dlouhou tradici. Poskytují jej všechny vysoké školy, a to v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech. Studium je poskytováno jak formou prezenčního, tak formou distančního a kombinovaného studia. Od roku 1999 působí na území ČR i soukromé vysoké školy, které poskytují vzdělávání především v bakalářských programech, část z nich má akreditované i magisterské studijní programy.

Nevysokoškolské terciární vzdělávání v pravém slova smyslu vzniká v České republice v roce 1996/97, kdy byly uzákoněny vyšší odborné školy jako nový typ školy určený pro vzdělávání studentů, kteří ukončili studium na střední škole maturitní zkouškou. Jsou zaměřeny spíše prakticky, a jsou tedy určeny pro studenty, kteří sice chtějí pokračovat ve studiu, ale ne na vysoké škole. V předchozích letech studovali tito žáci na středních odborných školách v pomaturitním studiu a získali "další maturitu", resp. absolutorium, případně v experimentálně ověřovaném vyšším studiu s absolutoriem na středních školách. Oblast nevysokoškolského terciárního vzdělávání otevřela pole působnosti nestátnímu sektoru, který až do roku 1999 neměl do vysokoškolského studia přístup.

 *

V následující souhrnné svodce o terciárním vzdělávání se budeme zabývat žáky pomaturitního studia, vyšších odborných škol a vysokoškolskými studenty - občany ČR studujícími na veřejných a soukromých vysokých školách. V údajích o vysokých školách nejsou zahrnuty údaje o vysokých školách Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra.

V roce 2001/02 nejsou ve svodce v případě počtu škol, nově přijatých a studentů uvedeny údaje o čtyřech soukromých vysokých školách (Bankovní institut Praha, Vysoká škola podnikání, Institut restaurování a konzervačních technik Litomyšl, Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů) ani údaje o absolventech soukromých vysokých škol. V roce 2002/03 nevykázalo (v systému SIMS) své údaje šest soukromých vysokých škol (Institut restaurování a konzervačních technik Litomyšl, Vysoká škola ekonomie a managementu Ústí nad Labem, s.r.o., Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, a.s., Mezinárodní baptistický seminář, Středočeský vysokoškolský institut, Anglo-americký institut liberálních studií, o.p.s.), údaje o absolventech vysokých škol jsou kompletní.

V roce 1996/97, kdy vznikly vyšší odborné školy, studovali žáci a studenti v terciárním vzdělávání na 543 školách a fakultách (včetně vědeckých ústavů). Tento vysoký počet škol byl zaznamenán především v důsledku značně rozšířeného pomaturitního studia (realizovalo jej 269 středních škol). Do roku 1999/2000 tento počet poklesl na 286 škol a fakult, primárním důvodem bylo zrušení pomaturitního studia. V roce 2000/01 počet škol a fakult opět narostl, a to na 289, především díky vykazování soukromých vysokých škol a další nárůst následoval v letech 2001/02 - 2003/04. V roce 2003/04 terciární vzdělávání realizovalo celkem 314 škol a fakult.

 *

Zájem o vysokoškolské studium mapujeme již několik let pomocí statistického zjišťování "přihlášení a přijatí na vysoké školy", u vyšších odborných škol mapujeme pouze období 1997/98 - 2003/04. Z tohoto důvodu uvádíme v tabulkách o přihlášených a přijatých pouze data za toto období. Počty podaných přihlášek vyjadřují počet přihlášek všech uchazečů (nezávisí na počtu uchazečů, každý uchazeč může podat více než 1 přihlášku), počty přihlášených, přijatých a zapsaných jsou počty osob, které se přihlásily, byly přijaty, zapsaly se ke studiu. Při přijímacím řízení na vysoké a vyšší odborné školy bylo v roce 2003/04 úspěšných 64 % uchazečů, větší šanci na přijetí měli uchazeči o studium na vyšších odborných školách (66procentní úspěšnost) než uchazeči o studium na vysokých školách (57procentní úspěšnost). Existuje skupina uchazečů, kteří se hlásí zároveň jak na vyšší odbornou, tak vysokou školu (10 % uchazečů). Na oba dva typy škol zároveň jsou však přijata pouze 3 % uchazečů z celkového počtu přijatých ke studiu na vyšší odborné a vysoké škole.

V letech 1989/90 - 2003/04 počet žáků a studentů na terciární úrovni stále narůstal. V porovnání s rokem 1989/90 je nyní více než dvojnásobný, činí 285 800. Největší podíl žáků a studentů v terciárním vzdělávání tvoří studenti vysokých škol (89 %). Nevysokoškolské vzdělávání se na celkovém počtu žáků a studentů podílí 11 %.

Počet nově přijatých žáků a studentů do terciárního vzdělávání v období 1989/90 - 1998/99 narostl více než dvakrát. V dalších dvou letech jsme zaznamenali pokles, který byl způsoben částečně změnou metodiky vykazování nově přijatých studentů ke studiu na vysokých školách, v roce 2000/01 pak především absencí absolventů maturitních oborů středních škol. V roce 2001/02 se počty nově přijatých do terciárního vzdělávání mírně zvýšily (činily 56 tis.) především díky vyšším odborným školám, pokles počtu přijatých na vysoké školy je způsoben především změnou metodiky vykazování nově přijatých v systému SIMS (nově přijatí = poprvé nově přijatí na vysokou školu). Podíl přijatých ke studiu na vyšších odborných školách v roce 2003/04 tvořil 19 % (13,4 tis.), do studia na vysokých školách 81 % (57,8 tis.).

V roce 2003/04 bylo celkem do terciárního vzdělávání nově přijato 71 300 žáků a studentů, což je vzhledem k populaci devatenáctiletých 53 % a vzhledem k populaci absolventů oborů středních škol ukončených maturitní zkouškou v denním studiu 90 %.

Celkový počet absolventů od roku 1990 do roku 2003 stále roste, a to jak v denním/prezenčním studiu, tak v dálkovém/distančním a kombinovaném studiu. Stejná situace je na vysokých školách, v nevysokoškolském vzdělávání je však vývoj jiný. Počet absolventů terciárního vzdělávání mimo vysoké školy rostl až do roku 1996, kdy se začal projevovat úbytek absolventů pomaturitního studia (zrušeno v roce 1996/97) a vyšší odborné školy měly zatím pouze malý počet absolventů (neměly dosud zaplněny všechny ročníky). Další propad následoval ze stejných důvodů i v roce 1998. V roce 2003 absolvovalo ve vysokoškolském studiu 3290 studentů a v nevysokoškolském terciárním vzdělávání 5600 studentů.

Tabulky

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
ucebnice
1590530400_polartraver.gif
anketa
Změní krizová online výuka školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
34%
42%
23%
1591221600_tyr.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz