archiv
Učitelské noviny č. 16/2004
tisk článku

Ekonomický, nebo pedagogický pohled

MŠMT dalo krajům na vybranou – ještě finanční prostředky částečně přerozdělit, nebo jít cestou striktního normativního financování. Dva sousedící kraje zvolily naprosto odlišný způsob – v Jihomoravském se přiklonili k normativnímu financování, ve Zlínském naopak pro část letošního školního roku peníze přerozdělili.


Drsná jižní Morava

V Jihomoravském kraji rozdělili peníze podle počtu žáků a typu školy – striktně, bez výjimky. „Máme školy, které se budou v penězích topit – ty se neozvou. Ale ty, které hodně dělí, které drží nižší počty dětí, nemají mnohdy ani na tarify,“ říká předsedkyně krajských školských odborů RŮŽENA ŠALOMONOVÁ. „Uplatňování pedagogických zásad se školám nevyplácí. Komenský se musí v hrobě obracet. Ministerstvo se rozhodlo udělat optimalizaci ekonomickou cestou. Když peníze chybí, musí je najít obec. Když na to nemá, musí rozhodnout o zrušení školy.“ Třetina škol na jižní Moravě si prý polepšila, třetina „zůstává na svém“, zbylá třetina je však na tom velmi bídně.

Podle hejtmana STANISLAVA JURÁNKA se však školy nemusejí obávat, že by koncem roku neměly na výplaty svých zaměstnanců. "Hlavní odpovědnost je samozřejmě na ředitelích škol, ale i kraj je připraven jednotlivé mimořádné krize řešit ze svých finančních rezerv," slibuje. „Hned za ním posílám všechny ředitele, kteří jsou v ekonomických potížích,“ reaguje R. Šalomonová.

Vedoucí odboru školství Jihomoravského kraje MILOŠ ŠIFALDA vysvětluje: „Považujeme normativní rozpis rozpočtu za nejprůhlednější a nejspravedlivější. Jeho zavedení po mnoha letech přerozdělování ukazuje, že systém byl velmi deformován. Srovnatelné školy (se stejnými obory, i se stejnou velikostí) dostávaly tak rozdílné množství peněz, že po zavedení normativního financování v jedné jdou nahoru i osobní ohodnocení a celkové příjmy bez ohledu na snížení dalších platů, zatímco na druhé není ani na tarify. Ukázalo se, že některé školy odčerpávaly finanční prostředky na úkor škol efektivních. Škola, která uspořila, byla další rok potrestána nižším rozpočtem, protože `přece tolik nepotřebuje`. Vyplácelo se nešetřit.“

Nyní školy již vědí, v jaké jsou situaci, a mají tři čtvrtě roku čas se s ní vyrovnat. Kdyby se normativy zavedly až 1. září, prostor pro řešení problému prý bude mnohem menší. Už teď mohou připravovat rozdělení žáků do tříd, vyučovacích hodin….

M. Šifalda odmítá výtku, že přichází se změnou pravidel uprostřed školního roku. Školy, které tuto změnu pocítily nepříjemně, si prý dřív neuvědomily, že musí jít cestou šetření. „Už před rokem jsme varovali, že roztříštěná síť s mnoha malými subjekty je smrtící past pro financování platů. Jediná cesta je nastavit srovnatelné podmínky pro všechny,“ říká M. Šifalda. „U základních škol kraj nemá možnost zasáhnout, tam záleží na řediteli a zřizovateli. Jestliže jeden zřizovatel řídí školy neefektivně, má se jinému brát a rozdíl dorovnávat? Myslím, že ne.“

Vysvětluje, že v každé skupině škol jsou takové, které pohodlně vyjdou, a jiné, které nemají na tarify. „Proč ale dorovnávat peníze méně efektivním jen proto, že se nebyly schopny zamyslet nad svou situací, nad svým způsobem organizace. Můžou dělit, zařazovat učitele i do 11. třídy, můžou se spojovat, dávat menší osobní ohodnocení. Možností je mnoho. O tom se musí zamýšlet ředitel jako manažer školy. My poskytujeme standardní příspěvek, se kterým by měla škola vyjít,“ je přesvědčen vedoucí odboru školství.

Co se objemu finančních prostředků týká, říká, že kraj měl přezaměstnanost – museli by snižovat o 3,7 %. Za tohoto snížení a za nulových odměn a bez dalších platů by v průměru peníze stačily. Odhadem by pokryly tarify a průměrné osobní ohodnocení loňského roku.

Jánošíkovské Zlínsko

Zlínské krajské normativy podle PAVLA ŠTĚPÁNA, předsedy zdejších krajských školských odborů, znamenají zafinancování všech školských subjektů tak, že “bohatým“ školám bylo ubráno a „chudým“ kraj trochu přidal – jako Jánošík. Nešel tvrdě normativní metodou. Peníze na první dvě třetinu roku byly rozepsány podle loňských pravidel, poslední třetina však už bude počítána podle striktních normativů podle počtu žáků. „Kraj využil pravomoci, kterou dostal a snažil se stavit rozpočet tak aby nenastal kolaps, což se podařilo. Až nastoupí striktní agregované normativy, problémy přijdou. Kraj svým postupem problém optimalizace a redukce počtu škol oddálil. Dal zřizovatelům (tedy hlavně obcím) čas, aby si rozmyslely, co dál se školou, jestli ji stačí dofinancovat, nebo jestli musí začít hledat razantnější řešení. Ovšem na úkor rozpočtů velkých škol. I tak jsou školy ekonomicky tlačeny ke snižování počtu tříd a zvyšování žáků. Důležité je, aby se pedagogické podmínky nezhoršovaly, aby se aspoň udržely,“ říká P. Štěpán.

„Jinak to nešlo,“ potvrzuje vedoucí odboru školství Zlínského kraje STANISLAV MINAŘÍK, že do září „jedou“ pro rozpis financí na tarify podle loňských pravidel. Vysvětluje, že nechtěli uprostřed školního roku měnit pravidla. Již loni dopisem upozornili asi 70 škol, že při zavedení přísného normativu budou mít problémy. Ředitelé mají podle S. Minaříka nyní do září časový prostor, aby si propočetli svou situaci a připravili se na přijetí rozdělování peněz podle počtu žáků – personálně, organizačně…

Výhodou Zlínského kraje je prý optimální síť škol, není nutno ji bolestivě redukovat. Zato hovoří S. Minařík o stáří učitelů, které je vyšší než v jiných krajích. Tak se dostávají do problémů.

Po letošním rozpisu jsou v kraji pouze tři školy (kromě škol na výjimku) v situace, že nemají ani na tarify. „Myslím, že jsme zvolili dobrou cestu. Jen je těžké odhadnout, co se stane 1. září,“ říká vedoucí odboru školství. Kdyby se v kraji podařilo snížit počet pracovníků školství o 2 %, pravděpodobně by prý za použití průměrného tarifu mohli školám udržet i průměrné osobní ohodnocení loňského roku (ale zřejmě bez odměn). Zatím však odešlo pouze jedno procento pracovníků, což v důsledku znamená, že kraji peníze scházejí – zhruba 30 milionů. To se odrazí například na základních školách v rozpočtované výši osobního ohodnocení.

„Normativní metodu se ministerstvu školství za patnáct let nepovedla zavést, teď ji hodilo na krk krajům. Nevím, jak bude nyní fungovat v praxi,“ váhá a dodává, že problémy přinese i každoroční měnění agregovaných normativů podle výše rozpočtu.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz