archiv
Učitelské noviny č. 15/2004
tisk článku

Kdo nestávkuje, je spokojený?

Školské odbory volají zase do stávky. Připojily se ke čtrnácti dalším odborovým svazům pracovníků veřejné sféry a chtějí protestovat proti krácení třináctého a čtrnáctého platu. Proti vládnímu kroku, kvůli kterému obrovské množství zaměstnanců nedosáhne letos příjmové úrovně roku 2003. V některých rezortech to budou téměř všichni, ve školství každý pátý. Rozpočítejte se: prvý, druhý, třetí, čtvrtý – a pátý, který bude mít v letošním roce nižší příjem. Přes inflaci, přes zdražování očekávané po vstupu do EU.


Třináctý plat ve výši deseti procent, to už je hotová věc. Odbory chtějí stávkou vytvořit předpolí pro boj o druhou polovinu dalšího platu, o výši platu čtrnáctého. Nebojuje se pouze o letošní rok. Předpokládá se totiž, že další platy budou rozpuštěny do běžných 12 platů. A jde o to, jestli půjde o almužnu, které si nikdo na pásce ani nevšimne, nebo jestli to bude pro učitele v měsíčním příjmu aspoň pár stokorun znamenat.

Trocha čísel

V materiálu o předpokládané potřebě zvýšení prostředků na platy hrazené ze státního rozpočtu na rok 2005 ministr Škromach píše, že 328 000 zaměstnanců (z toho zhruba 200 000 ve školství) chtějí zvýšit tarifní platy o 5 % a přidat jim na to 3,2 miliardy korun. Pro pracovníky ve státních úřadech, jichž je zhruba 75 000, má však již být přichystáno 5,2 miliardy. A pro 72 tisíc příslušníků bezpečnostních sborů by mělo přibýt 9,6 miliardy!

Letos není zatím na víc než na desetiprocentní výši 13. platu. O 14. platu se bude ještě jednat. Když mluvíme o číslech, je vhodné připomenout i kalkulaci odborů. Do jednání vlády šly podle předsedy ČMOS pracovníků školství FRANTIŠKA DOBŠÍKA s ochotou najít kompromis na úrovni 30 % dalších platů. To by si vyžádalo přibližně o tři miliardy vyšší rozpočtové výdaje. „Ale asi miliarda by se vrátila ve spotřebě a dvě miliardy by vláda určitě našla,“ říká předseda školských odborů. Konečně, krajští představitelé podle F. Dobšíka při jednom z kulatých stolů tvrdili, že kdyby loni přešlo veškeré financování školství do jejich rozpočtového určení daní, jen inflačním posunem by školství mělo o 4,5 miliardy korun víc. „Jenže kde tedy tyto peníze jsou? A proč je školství nedostalo i za současného systému financování,“ ptá se F. Dobšík.

Souhlasí s tím, že se při reformě veřejných financí musí šetřit. Ve školství se šetří už dost –jen letos musí odejít 4500 lidí. Jestli chce stát ušetřit na školství ještě víc, nemůže se to neprojevit na kvalitě výuky.

A přidává ještě jednu Jobovu zvěst – ve výhledu státního rozpočtu a v jeho dlouhodobých záměrech mají výdaje na školství z hlediska procenta HDP klesající tendenci!

Směr – 21. duben

Konec s čísly. Důvody stávky mají ovšem v těchto číslech a jejich dopadu na situaci ve školství své kořeny. „Školství nemá za těchto podmínek šanci se pozvednout,“ říká F. Dobšík. Školský zákon mluví o rámcových vzdělávacích programech, které předpokládají aktivní přístup učitelů a vysokou kreativitu v nových podmínkách. Když ale nebudou učitelé dobře zaplaceni, kdo bude tyto programy tvořit? Ti nekvalifikovaní? Unavení důchodci?

„Jednadvacátého uvidíme, jestli jsou ještě lidé ochotni reagovat na nepřijatelné kroky vlády, nebo zda jsou už znechuceni a lhostejní, že nemají do ničeho chuť. Ministryně sice nerada slyší slovo krize – ale podle mého školství v krizi je!“ bojuje F. Dobšík. Odbory vědí, že je velmi důležité, jak stávku přijme veřejnost. Chtějí, aby hlavně rodiče pochopili, že to není stávka proti rodičům, i když jim jistě přidělá starosti. „Hájíme platové a pracovní podmínky lidí ve školství – a ti se přece starají o jejich děti,“ říká.

„V materiálech pro jednání vlády se mluví o tom, že v případě, že budou pouze 10 % další platy, klesne 20 % zaměstnanců regionálního školství průměrný roční plat pod úroveň loňského roku. Podle mého jich bude víc, i učitelé jdou velmi často „do minusu“. Poprvé od revoluce kvůli rozhodnutí vlády meziročně plat určité skupině pracovníků poklesne. Vyzýváme všechny školy a školská zařízení, aby se přidali ke stávce pracovníků veřejné sféry, která proběhne 21. dubna,“ zdůrazňuje F. Dobšík. Školy by měly začít pracovat až v 9 hodin, bez ohledu na to, kdy v onu středu běžně začíná jejich provoz.

Odbory oslovily všechny školy – i mateřské, které v zářijové stávce stály ve většině krajů trochu stranou. Oproti stávce 1. září cítí odboráři výhodu v tom, že je dost času na její přípravu. Předpokládají, že stávkové výbory oznámí včas (do 15. dubna) skutečnost, že proběhne stávka, řediteli, že se to prostřednictvím vývěsek a zápisů v žákovských či v notýscích dozvědí rodiče, že bude informován zřizovatel… „Víme, že rodičům komplikujeme život, ale jinou šanci nemáme,“ říká F. Dobšík.

„Doporučujeme, aby učitelé v době stávky byli na pracovišti,“ vysvětluje MARKÉTA VONDRÁČKOVÁ, místopředsedkyně ČMOS PŠ. Nebylo by dobré, aby si prostě v tento den přispali. Je prý možné, aby třeba vyšli před školu a organizovali podpisové akce na podporu svých požadavků, aby diskutovali s kolemjdoucími. Aby vytvořili neformální mítinky.

Odbory chtějí zjistit, zda nálada ve školství dospěla opět do okamžiku, že se lidé budou chtít ozvat. Je to jakýsi průzkum bojem, referendum, s trochou nadsázky říká předseda odborů. „Pokud bude účast na této akci skutečně masová, jsme připraveni jít spolu s dalšími pracovníky rezortů veřejné správy do dalších a tvrdších vystoupení.“ Bližší informace o dalších protestech však tají.

Divné jednání

Odboráři jsou rozzlobeni i přístupem vlády k jednání. Tvrdí, že zatímco oni přistupovali k těmto schůzkám se snahou najít kompromis, vláda od začátku opakovala – bude to tak, jak říkáme. Deset procent. Prý se vybírají málo daně, tvrdí vládní politici. Jenže úředníci ministerstva financí prý říkají, že se daně vybírají dobře. Kdo má tedy pravdu? (Což je přijatelnější formulace, než: Kdo tedy lže?) V zákulisí dokonce prý kdosi řekl, že Vondrová a Dobšík stejně nikoho „nezvednou“. Uvidíme, říká F. Dobšík.

Tohle politici nesmějí

ALENA VONDROVÁ, předsedkyně odborového svazu státních orgánů a organizací a koordinátorka akcí, které samostatně vyhlašuje patnáct protestujících svazů, potvrzuje, že od F. Dobšíka také informaci o posupném prohlášení v kuloárech slyšela. „Strašně mě to rozzlobilo,“ říká, „žádný čelný vládní politik si nesmí přece v demokratické společnosti myslet, že si může dělat, co chce, bez ohledu na názor voličů, bez ohledu na názor odborářů, kteří zastupují zaměstnance. Nemohou takhle zneužívat loajality zaměstnanců k prosazení cílů, které by mohly mít na tyto zaměstnance negativní dopady. Je to nekorektní. Je to zneužití pozice, do které byli zvoleni.“

Pozor na nákazu

MILAN ŠTĚCH, předseda ČMKOS, potvrdil, že stávku 21. dubna ČMKOS podporuje. O možnosti generálního vystoupení všech odborových svazů v ČMKOS, tedy i těch, jejichž stávka by měla ekonomický dopad a byla tak „přesvědčivější“, zatím však neuvažuje. „Bohužel, celá řada odvětví prošla v minulosti bolestivou restrukturalizací, snížil se v nich výrazně počet pracovníků, bojují s nevyrovnaným vývojem v odměňování. Mají navíc leckdy problémy uzavřít kolektivní smlouvy, protože jejich partneři nechtějí vyjednávat. A ani za tyto požadavky se zaměstnanci postaví. Loni byl navíc růst platů v ROPO vyšší než v podnikatelské sféře. Nemyslím, že by byli proto ochotni postavit se za požadavky patnácti protestujících svazů, které jsou jim přece jen vzdálenější.“ Přesto si M. Štěch myslí, že by měly být i tyto svazy obezřetné – že se lehce může stát, že tendence na snižování či rušení dalších platů ve státní sféře se může do podnikatelské sféry přenést a projevit se v krácení cílových odměn.

Přiznává realitu dneška, kdy schází vzájemná solidarita mezi pracovníky různých odvětví. „Nechci se s tím smířit, není ale možné tvářit se, že tento problém neexistuje,“ přiznává M. Štěch.

Podpoříme stávku za více peněz pro školství

RADEK SÁRKÖZI, předseda Asociace školských odborů – Učitelského odborového klubu, proti svým zvyklostem k problému dalších platů dlouho mlčel. Na dotaz UN na začátku minulého týdne ale potvrdil, že počítá s tím, že se k výzvě stávkovat připojí. Chce vyzvat své členy i nečleny, aby se k stávce připojili. „Další platy sice nejsou moc naším tématem, nemyslíme si, že by odměňování mělo jít touto cestou. Souhlasíme ale s tím, že je nutné navýšit množství peněz pro školství,“ říká Radek Sárközi. Chtěl by, aby dostali přidáno hlavně začínající učitelé. Zatím se prý přidávalo plošně všem, což nic neřeší. Podle jeho názoru 13. a 14. platy často lidi proti školství spíš popuzují, bylo by tedy lepší, aby se tyto peníze rozpustily do platů. Na rozdíl od ČMOS PŠ však podporuje jejich přesunutí do osobního ohodnocení a do odměn. „Ředitelé jsou schopni rozhodnout, koho potřebují – a tomu přidají,“ tvrdí.

Představitelé AŠO-UOK žádají (a v tomto duchu připravili pozměňující návrhy školských zákonů), aby měli učitelé také příplatek 25 % jako státní úředníci, aby dostávali 1000 korun měsíčně na nákup odborné literatury a na vzdělávání a aby měli ředitelé k dispozici měsíčně 5000 korun na stabilizační příspěvek, který by mohli přiznat podle svého uvážení.

Téma stávky je špatné

MARTIN PROFANT, poradce ministryně školství, si myslí, že je škoda, že odbory nestávkují kvůli něčemu, co by opravdu školství pomohlo. „Teď chtějí stávkovat za jednorázovou výplatu v průměru necelých 20 000 korun ročně. A to v situaci, kdy v ZŠ a MŠ došlo k nárůstu, který zřetelně překračuje propad související s dalšími platy. I na středních školách, kde je dopad nejnepříjemnější, je v průměru zhruba procentní meziroční nárůst,“ vypočítává.

Připouští, že podle posledních propočtů u necelých 15 % pracovníků ve školství meziroční plat poklesne (na MŠ 4%, ZŠ 0,1 %, SOU a SOŠ kolem 10 %), nebude to však v řádu desetitisíců korun, jak tvrdí odbory, ale v řádu tisíců.

„Kdyby si radši školské odbory zvolily racionální požadavek, který bude pro budoucnost učitelů něco znamenat – například strmost věkového automatu, výše procentuálního příplatku pro učitele oproti pracovníkům ve státní správě (ti dostávají 25 %, kdyby odbory žádaly alespoň 20 %, měly by zajištěnu na dlouhou dobu stabilitu učitelských platů),“ navrhuje. Hovoří taky o absenci solidarity odborů. Na pedagogy podle něho dopadá tvrdě nezbytnost propouštění – čekal by proto, že odbory půjdou až na úroveň stávky v požadavcích na sociální či rekvalifikační programy pro odcházející. „Je mi líto, že školské odbory devalvují svou váhu tím, že stávkují za něco, co není příliš významné, místo aby vznášely požadavky ve věcech, které je skutečně potřeba řešit,“ tvrdí.

M. Profant je ovšem sám státním úředníkem. Bude stávkovat?

„Na ministerstvech skutečně znamená snížení dalších platů propad hlavně pro vrcholné pracovníky – ředitele odborů, náměstky – a pro mě. Ovšem rozumný systém odměn může tento dopad až na výjimky eliminovat – já jsem právě takovou výjimkou, protože stojím poněkud mimo systém.

Přesto určitě nepočítám s tím, že bych se stávky zúčastnil. Naopak, celé vedení ministerstva bude apelovat na úředníky, aby se ke stávce nepřipojili. Ne, že bychom měli něco proti stávkám, ale považujeme za krajně nevhodné, aby ministerstvo, které celou dobu stálo na druhé straně a zdůvodňovalo, proč by se této stávce nemělo vyhovět, šlo do stávky. Bylo by to strašně pokrytecké,“ říká M. Profant.

Není fér stávkovat

PAVLA ZEMANA, vedoucího odboru školství krajského úřadu Jihočeského kraje, který je znám svým rezervovaným postojem ke stávkám, jsme se zeptali, zda tentokrát nebude sám jako úředník stávkovat. „Určitě ne,“ reaguje odmítavě. Vysvětluje navíc, že ředitel úřadu navrhl navýšení objemu prostředků na platy tak, že v podstatě zůstanou na příjmové úrovni loňského roku (s minimálním nárůstem okolo 1 %). „Co se stávkování krajských škol týká, pokud to bude stávka zákonná, budeme upozorňovat ředitele, aby postupovali podle daných pravidel. Pokud ale půjde o stávku nezákonnou, vybavíme je informacemi, jak v takovém případě postupovat,“ říká P. Zeman.

O zákonnosti zářijové stávky asi není zcela přesvědčen, „nikdo se do toho ale neobul,“ říká. Byl by to podle něho složitý ústavní oříšek. A nyní proběhne stávka zřejmě podobně.

Odbor školství posbírá informace, které předloží radě. „Zvlášť ředitelé krajských škol, které poskytují povinnou školní docházku, u nás tedy škol speciálních, by měli velice dobře zvážit, jak budou o děti pečovat. Autobusy pojedou jako každý jiný den – je nutné tedy péči o děti zajistit,“ upozorňuje dopředu. Není tím prý porušeno právo na stávku – postarat se o žáky je povinností ředitele. A pokud toho není schopen, musí dopředu informovat rodiče. Pokud tedy zvolí stávkující systém vývěsek, předání informací rodičům přes žákovské či notýsky a k tomu ještě třeba vyhlášením v místním tisku, chápal by to zřejmě jako splnění povinností ředitele, že tedy využil všech možností, jak zákonného zástupce žáka informovat. Ředitel by pak tedy neměl mít žádný problém.

Nicméně – podle něho stávka není správným postupem. Platy podle něho v průměru v krajském školství narostou, byť minimálně. Není prý tedy fér říkat, že není 13. a 14. plat.

Zavřít školu se nesmí

VLADIMÍR BÁRTL, primátor Mostu, kde byla několika ředitelům kvůli zářijové stávce odebrána radou města část celoročních odměn, odpovídal na otázku UN, co musejí ředitelé udělat, aby se situace neopakovala. „Potřebujeme, aby se postarali o děti, které do školy přijdou,“ říká, ale trochu zmírňuje svá slova, že pokud budou všichni stávkovat, může město vypomoci svými zaměstnanci, kteří se o děti v době stávky postarají. Ředitelé ale musí umožnit přístup do škol. Podle doporučení odborů by ale měly školy zůstat zavřené, což je v rozporu s tím, co město očekává. „Budeme se ještě s řediteli domlouvat,“ vysvětluje V. Bárta s tím, že školy jsou v budovách města. Učitelé prý ať si stávkují, na to mají právo. Zavřít školy ale podle něho nemohou. Opakuje, že s řediteli, kteří zastupují školu, tedy zaměstnavatele učitelů, se dohodnou. Připomíná ale, že ředitele jmenuje město…

RADMIL ŠVANCAR

Právní výklad stávky

Stávkou se rozumí forma kolektivního protestu spočívající v organizovaném částečném nebo úplném přerušení práce s úmyslem znovu začít pracovat po prosazení hospodářských a sociálních požadavků.

Právo na stávku je zakotveno v článku 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), která je součástí ústavního pořádku České republiky. Právo na stávku zaručují i mezinárodní smlouvy, které jsou součástí českého právního řádu.

Podle citovaného článku Listiny je právo na stávku zaručeno za podmínek stanovených zákonem. Zákonné podmínky pro uplatnění práva na stávku jsou uvedeny v zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání (§ 16 až 26 zákona). Právní úprava stávky provedená tímto zákonem je ovšem přímo použitelná jen pro stávky, které jsou vyhlášeny ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy. To však neznamená, že právo na stávku lze uplatňovat pouze v mezích zák. č. 2/1991 Sb.. Právo na stávku za jiné hospodářské a sociální zájmy zaručuje Listina v čl. 27 odst. 4 a neexistence zákona, který by stanovil podmínky výkonu tohoto práva, toto ústavní právo nezpochybňuje. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud v rozsudku čj. 21 Cdo 2104/2001, kde v odůvodnění mimo jiné uvedl, že cit. "Upravuje-li zákon pravidla stávky jen v případech stávky v souvislosti s kolektivním vyjednáváním, plyne z toho závěr, že jiného (zákonného) omezení práva na stávku v českém právním řádu není. Platí tedy, že právo na stávku je zaručeno (článek 27 odst. 4 Listiny), aniž by (s výjimkou stávek v souvislosti s kolektivním vyjednáváním) bylo v souladu s ústavními principy omezeno."

Účast zaměstnance na stávce je omluvenou nepřítomností v práci a zároveň překážkou v práci. Na stávkujícím zaměstnanci nelze (při respektování práva na stávku) požadovat dodržování všech povinností, jak vyplývají z pracovní smlouvy a z ustanovení § 35 odst. 1 zák. práce. Nedodržování těchto povinností není porušení pracovní kázně a zaměstnance nelze z těchto důvodu postihovat (viz i citovaný rozsudek NS). Po dobu účasti ve stávce nenáleží zaměstnanci plat, protože podle § 3 odst. 1 z. č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o platu) zaměstnanci náleží plat za vykonanou práci.

Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení odvádí zaměstnavatel za zaměstnance i za měsíc, kdy se koná stávka způsobem stanoveným v příslušných právních předpisech. Pro zaměstnance i když nebudou mít část příjmu za dobu stávky, z toho nevznikají žádné povinnosti.

Pro stávku za jiné hospodářské a sociální zájmy, jak bylo uvedeno výše, nejsou stanovena žádná pravidla. Aby se předešlo případným škodám a nedošlo nad nezbytnou míru k omezování práv jiných osob, doporučujeme při organizování stávky dodržovat určitá pravidla. Analogicky lze využít i postup uvedený pro stávku v zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. Za vhodný a platnému právnímu řádu odpovídající lze považovat tento postup při organizování stávky:

  • svolat členskou schůzi s možnou účastí všech zaměstnanců (ne jen členů odborového svazu) a projednat zapojení úřadu či organizace do stávky;
  • ustanovit stávkový výbor (tuto funkci může plnit výbor ZOOS) nebo kontaktní osobu;
  • oznámit písemně předem zaměstnavateli tyto údaje:
  • kdy bude stávka zahájena a dobu jejího předpokládaného trvání
  • důvody a cíle stávky
  • jména zástupců stávkového výboru nebo kontaktní osoby, kteří jsou oprávněni zastupovat účastníky stávky;
  • předat zaměstnavateli jmenný seznam zaměstnanců, kteří byli účastníky stávky;
  • oznámit zaměstnavateli ukončení stávky.

V případě, že se stávky zúčastní všichni zaměstnanci a úřad či instituce bude vyřazena z provozu, měla by tato skutečnost být oznámena ředitelem veřejnosti, v dostatečném časovém předstihu. V situaci, že se stávky nezúčastní všichni zaměstnanci, je možné ponechat úřad či instituci v provozu, případně provoz omezit tak, že nebude zajištěn plný rozsah činnosti.

Další možností je vyřadit úřad či instituci z provozu s tím, že zaměstnanci, kteří se stávky nezúčastní, budou mít překážku v práci na straně zaměstnavatele, nebo jim zaměstnavatel bude moci přidělovat práci podle pracovní smlouvy při přerušení provozu úřadu či instituce.

Řešení je v kompetenci statutárního orgánu a bude vyplývat z konkrétních podmínek.

Právní poradenství bude OS státních orgánů a organizací pro účastníky stávky poskytovat i v případě, že tito účastníci nejsou členy odborů a odborového svazu.

statorg@cmkos.cz

http://statorg.cmkos.cz

Z organizačních pokynů k přípravě a průběhu stávky
pro členy i nečleny ČMOS PS

Ustavit stávkový výbor (do 15. 4. 2004)

Oznamovací povinnost řediteli školy a školského zařízení (do 15. 4. 2004)

Zástupce stávkového výboru oznámí řediteli školy, že zaměstnanci (oznámit počet zaměstnanců) vstupují dne 21. 4. 2004 do jednohodinové protestní stávky. Dále jej informovat o důvodech stávky a jejím plánovaném průběhu (tj. okolnost, zda v průběhu stávky budou zaměstnanci na pracovišti a v případě potřeby podat další informace). Informují ředitele o kontaktních osobách (členech stávkového výboru). Provoz na školách a školských zařízeních bude zahájen v 9:00 hod.

Po skončení stávky předá zástupce stávkového výboru řediteli jmenný seznam účastníků stávky.

Doporučení pro

  1. OROS PŠ - informovat o připravované stávce obce třetího stupně ve své působnosti.
  2. KROS - informovat o připravované stávce odbory školství KÚ a místohejtmany (radní) pro školství.
  3. Stávkové výbory - informovat zřizovatele. (do 19. 4. 2004)

Označení školy či školského zařízení včetně všech odloučených pracovišť (do 19. 4. 2004)

Oznámení v předstihu zveřejnit na vstupu do školy, školského zařízení i v případě, že do stávky vstoupí jen část zaměstnanců.

Podrobněji viz www.skolskeodbory.cz

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz