archiv
Učitelské noviny č. 15/2004
tisk článku

Školní statky

Školní statky se až na výjimky topí v dluzích a hynou pod tíhou nedostatku žáků ochotných se vzdělávat v zemědělských oborech a nerovné konkurence na zemědělském trhu. O jejich potížích se ví dlouhé roky, přesto je zatím nikdo nebyl schopen smysluplně vyřešit. Dnes školní statky v některých krajích čeká velká redukce.


Pohled zpátky

Školní statky neboli školní hospodářství, které začaly vznikat v českých zemích na počátku minulého století, ale skutečný rozmach jim přinesla až léta padesátá, se do existenčních problémů dostaly po pádu minulého režimu. Obrovský propad zemědělské produkce a snižování pracovníků provázený úbytkem zájemců o tento typ studia jim byl zkrátka osudný.

Počet statků neodpovídal realitě, a proto v polovině a na konci 90. let vzniklo mnoho nejrůznějších koncepcí, které měly neblahý stav řešit. Hovořilo se o velké optimalizační kúře, kdy z šedesáti statků měla zbýt asi čtvrtina, o razantním snížení jejich velikosti (výměry) v řadě případů až o 80 procent, protože velké molochy už prý neměly se školstvím mnoho společného, uvažovalo se o vytvoření malých biologických kabinetů či naopak velkých regionálních center, nebo o spojení statků se zemědělskými školami do jednoho subjektu. Nakonec se ale, jak už to bývá, od systémového řešení ustoupilo. Školní statky byly ponechány osudu a blížící se reformě veřejné správy. „Ať si to vychutnají kraje,“ říkali už před šesti lety úředníci ministerstva školství a nakonec skutečně nechali statky napospas svému osudu. Od té doby školních statků pomalu, ale jistě ubývá.

V současnosti řeší situaci ve školních statcích kraje, a dlužno říci, že každý po svém.

Jen s řepkou nevystačíte

Největší potíží většiny školních statků je jejich nízká ekonomická síla, která do značné míry souvisí s nedostupností státních dotací na zemědělskou výrobu či odstraňování škod způsobených rozmary přírody. Teď to dokonce vypadá, že školní statky nedosáhnou ani na zemědělské fondy Evropské unie.

„Absolutní nedostupnost zemědělských dotací a vzdělávací poslání, to jsou dva hlavní problémy školních statků,“ řekl UN JAROMÍR MUSIL, ředitel Národohospodářské školy v Boskovicích, pod jehož vedením funguje také školní statek. „Musíme udělat maximum pro to, aby žák mohl na statku vidět a vyzkoušet si něco ze své budoucí práce, což znamená dělat od každého trochu. Z ekonomického hlediska je to ale velmi nevýhodné a neudělal by to žádný zemědělec, přestože je navíc ve výhodě, neboť dostává od státu na svou činnost dotace. Školní statek nemůžete z výukových důvodů postavit na jen pěstování dobře obchodovatelných komodit, jako je třeba řepka. Pokud to ale neuděláte, dostanete se do ztráty.“

Podle J. Musila nejde jen o zemědělské dotace, ale také o výši příspěvku z rezortu školství. Na začátku devadesátých let dostával tento sektor asi 220 milionů korun a ministerstvo tehdy slibovalo, že částku zachová navzdory budoucímu poklesu počtu statků. Dnes je skutečnost taková, že počet statků klesl asi o třetinu, spolu s tím však i celková částka, a to na zhruba 55 milionů korun ročně.

„Ceny výstupů rostou minimálně, zato vstupy vysokým tempem. V Jihomoravském kraji prožívá útlum a omezování velikosti většina statků, snad s výjimkou našeho, který se podařilo udržet jako komplexní zařízení,“ dodal J. Musil.

Kauza dotací

Na VOŠ zahradnické a Střední zahradnické škole v Mělníku před lety zredukovali velký statek na 80 hektarů vinic a ovocných sadů. Její ředitel JAN MACURA říká, že malý statek je ideální a výuce plně dostačuje.

„Ekonomicky vyjdeme, ale v těchto dnech nám svitla naděje, že by se podařilo našim zástupcům ve sdružení zemědělských škol vyjednat na ministerstvu zemědělství nějaké peníze navíc – asi dva tisíce na hektar orné půdy a dotaci na zřízení závlahy vinic a sadů,“ dodal J. Macura.

Jednání o dotacích s ministerstvem zemědělství potvrdil i šéf ekonomické sekce sdružení zemědělských škol a ředitel Školního statku v Opavě JAROMÍR BENEŠL. Podle něj je otázka dotací klíčová a zároveň obtížně průchodná – překážkou jsou totiž zákony.

„Školní statek má hlavní a doplňkovou činnost stejně jako každá škola – ve skutečnosti ale převažuje doplňková činnost, která statek živí,“ řekl J. Benešl. „A tady jsme u kořene všeho.“

Dotace se podle něj klasickým zemědělcům zvyšují, ale školní statky z nich neuvidí ani korunu. Jsou příspěvkovými organizacemi, které nemají na tyto dotace nemá ze zákona nárok. A krajští zřizovatelé nemohou – také ze zákona – dotovat doplňkovou činnost své příspěvkové organizace. Statky tedy musí přežít jen se skromným příspěvkem od státu a s tím, co si na zemědělském trhu vydělají.

„Statky byly odjakživa budovány jako praktická pracoviště pro výuku a proto musejí nabízet širokou výrobní škálu. Moc nepřeženu, když řeknu, že výuka na školních statcích je závislá na počasí. Když nevyjde, je zle. Například ztráty způsobené loňským suchem byly řadě zemědělců vyrovnány, my jsme nedostali nic.

Řešení? Musíme si nejprve odpovědět na otázku, jestli statky chceme, nebo ne. Pokud bude odpověď kladná, musí je stát plně finančně zajistit. Statky nejsou nějakou českou specialitou. Fungují v celé Evropské unii, ale jinak. Tam jsou kompletně dotovány, včetně mezd. Celou kauzu dobře ilustruje právě fakt, že zaměstnanci statků jsou placeni nikoli podle tabulek, ale ze zákona o mzdě. Dokonce si myslím, že to vždycky ani není o penězích, vždyť 55 milionů korun ročně představuje pro státní rozpočet vlastně zanedbatelnou položku, jako spíš o přístupu.

Na druhé straně chápu, že statků je v některých krajích mnoho a budou se muset redukovat. Dva nebo tři statky v kraji by byl přiměřený počet,“ dodává J. Benešl.

Žijí z podstaty

Na Vysočině ještě nedávno fungovalo pět školních statků, dnes už jen čtyři a po naplánované letošní optimalizaci zbude jeden, maximálně dva.

„Od 1. dubna byl převeden jeden školní statek na město Telč. Určitě zůstane zachován školní statek v Humpolci, možná v Bystřici. Ostatní jsou nabízeny nejprve obcím, a pokud se převod nepovede, zvážíme jejich prodej,“ řekl UN MIROSLAV PECH z odboru školství Kraje Vysočina.

Podle něj padlo rozhodnutí k transformaci z ekonomických důvodů. „Vzdělávací funkce některých statků je na ústupu a příspěvek na činnost jim nestačí, zemědělské dotace nedostanou a tak se dostávají do těžko řešitelných ekonomických potíží. Zkrátka žijí z podstaty.“

Podle tajemníka starosty Telče Oldřicha Zachariáše byl statek bezúplatně převeden do majetku městské obchodní organizace.

„Zavázali jsme se umožnit žákům praktickou výuku, pokud o to škola požádá. Nicméně myslím, že přívlastek školní se zakrátko stane historií, protože žákovské praxe na statku už v poslední době stejně téměř vůbec neprobíhaly. Pro nás je areál zajímavý, protože se nachází v centru města - na hranici městské památkové rezervace a v jejím ochranném pásmu. Zastupitelé se rozhodli převzít tento majetek na tomto atraktivním místě, aby město mohlo ovlivňovat jeho budoucí využití,“ dodal O. Zachariáš.

Zatím není rozhodnuto, ale hovoří se o využití statku, bývalého panského dvora, pro agroturistiku.

M. Pech zdůrazňuje, že veškeré dění v zemědělském školství probíhají podle dlouhodobého záměru kraje. Na Vysočině plánují nejen optimalizaci statků, ale současně i redukci škol nabízejících zemědělské obory. Vize je víc než jasná – spojení čtyř škol a vybudování jednoho centra zemědělského vzdělávání, a to zřejmě v Humpolci.

Školní statek, s.r.o.

Originální řešení zvolili ve Zlínském kraji, byť o tom přemýšlejí i jinde – z příspěvkové organizace pravděpodobně vytvoří společnost s ručením omezeným. Proč? Jednoduše proto, aby dosáhla na zemědělské a evropské dotace.

Kamenem úrazu se stal školní statek ve Starém Městě hospodařící na výměře 900 hektarů, který dlouhodobě vykazoval ztrátu, jež dnes dosahuje výše zhruba 7 milionů korun.

V září loňského roku řekl náměstek hejtmana Zlínského kraje MICHAL HANAČÍK, že statek z 80 procent provozuje zemědělskou výrobu, přesto jako příspěvková organizace spadá pod odbor školství. Jako obchodní společnost by navíc dosáhl na dotace od ministerstva zemědělství a fondů Evropské unie.

Minulý týden vedoucí odboru školství Zlínského kraje STANISLAV MINAŘÍK UN potvrdil, že zastupitelstvo bude o návrhu transformovat statek do společnosti s ručením omezeným jednat 14. dubna.

„Jejím stoprocentním vlastníkem bude kraj, aby bylo zabezpečeno využití pro výuku žáků ze Střední zemědělské školy ve Starém Městě. Počítáme s tím, že statek konečně získá další dotace a ekonomicky se stabilizuje. Kraj na nový subjekt převede nemovitý majetek v hodnotě 15 až 20 milionů korun. Peníze na výuku poskytne kraj přímo škole, která poté se statkem naváže klasický smluvní vztah,“ uvedl S. Minařík.

Jde to

Na území Pardubického kraje existují dva školní statky v Chrudimi a Lanškrounu. Podle představ kraje prý začaly fungovat až ve chvíli, kdy se úzce napojily na místně příslušnou střední školu, tedy jinými slovy, kdy ředitel školy začal vést také školní statek. Mimochodem, jde o variantu, k níž v některých jiných krajích nenašli odvahu ani úředníci, ani ředitelé škol.

„Od té doby se nejen zvedla ekonomická výkonnost statků, ale hlavně začaly sloužit svému účelu. Dříve podnikaly prakticky bez ohledu na potřeby škol a výuka pro ně byla zbytečným přívažkem. Dnes to zvládají v pohodě i bez dotací a za to je obdivuji – zvlášť když si uvědomím situaci v ostatních regionech,“ řekl UN KAREL PEŠKA, vedoucí odboru školství Pardubického kraje. „Dotace se samozřejmě musejí konečně vyřešit, a to změnou zákonů, ale podle mě úplně nejdůležitější je nalézt správnou míru v tom, co ještě může školní statek vyrábět, aniž by upadl do ztráty - a co si může škola smluvně zajistit přímo v nějakém zemědělském podniku.“

PETR HUSNÍK

„Kvůli přísným hygienickým a veterinárním předpisům není a nebude možné jednoduchým způsobem zajišťovat praktickou výuku žáků v zemědělských firmách. Vstup cizích osob na pracoviště je přísně kontrolován a podmíněn řadou omezení. Školní statek je proto nenahraditelný,“ řekl Martin Zdvořáček z odboru školství Jihočeského kraje. V regionu fungují dvě školní polesí a jedno školní rybářství a také dva školní statky, v Táboře a Písku. Před dvěma roky byl zrušen statek v Jindřichově Hradci – mimo jiné i z důvodu nevypořádané restituce.
< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz