archiv
Učitelské noviny č. 41/2004
tisk článku

Protidrogová politika vlády se ani za Grosse nemění

Kabinet navazuje na předešlé kroky

V únoru tohoto roku na tiskové konferenci vlády tehdejší místopředseda kabinetu Petr Mareš představil některé plánované změny v protidrogové politice státu. Především přišel s tím, že by se mělo v rámci trestního práva přistoupit k rozlišení ilegálních drog, a to lidově řečeno na měkké a tvrdé. Skončila by tak situace, kdy plno školáků je kvůli kouření marihuany jednou nohou v kriminále. Policie to sice většinou toleruje, ale státu, který si chce říkat právní, obcházení špatného zákona rozhodně neprospívá. Jak v této věci postupuje vláda pod vedením Stanislava Grosse?


Jde o dlouhodobou politiku exekutivy

Vládní štafetu protidrogové politiky kabinetu převzal po Petru Marešovi od října ministr bez portfeje Jaroslav Bureš. Je tedy výkonným místopředsedou Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. (Předsedou je premiér Gross.) Minulý týden se Bureš poprvé účastnil jednání této rady, kde funkci ředitele jejího sekretariátu zastává JOSEF RADIMECKÝ: „Z tohoto jednání vyplývá, že i když došlo k některým změnám ve vedení ministerstev, dosavadní několikaletý kurz protidrogové politiky vlády má zůstat zachován. Jsme jednou ze zemí EU, kde dochází k harmonizaci protidrogové politiky a prosazuje se stále více směr zaměřený spíše na prevenci a snižování zdravotních a sociálních rizik než na represi v kontextu užívání ilegálních drog.“

Ani kroky někdejšího místopředsedy vlády Petra Mareše nebyly totiž ve skutečnosti žádnou revolucí, protože šlo jen o dovršení určité etapy vývoje, který se započal už za premiéra Miloše Zemana. Byla to opatření, která schválila na základě výzkumu z roku 2001 jeho vláda. Ta uložila různým ministerstvům, včetně protidrogové rady vlády (jež tehdy nesla název Mezirezortní protidrogová komise), aby mimo jiné připravila návrh legislativních změn pro diferenciaci ilegálních drog podle míry jejich zdravotních a sociálních rizik. KDU-ČSL však s postupem vicepremiéra Mareše přesto vyjádřila nesouhlas.

„Myslím si, že šlo o předvolební snahu KDU-ČSL zviditelnit se. Jednání, která se měla v rámci vládní koalice konat těsně před volbami do EU, nakonec vůbec neproběhla. Nešlo tedy o konkrétní problém, ale spíše o jakousi rétoriku. Lidovci ani tak nekritizovali samotný návrh jako spíše výsledky výzkumů, o které se poslední vlády opíraly,“ komentuje Josef Radimecký. (Lidovci se totiž nikdy netajili tím, že než rozsáhlý výzkum učiněný pro potřeby vlády jsou pro ně mnohem relevantnější data vyplývající ze statistik hygieniků.)

Lidovci přišli na jaře s požadavky

Přesto laická veřejnost mohla získat oprávněný dojem, že předjarním vystoupením vicepremiéra Mareše vznikl politický spor v rámci vládní koalice, a to především mezi Unií svobody a KDU-ČSL. V polovině března se dokonce sešly špičky obou stran, a to Petr Mareš a Miroslav Kalousek. Přestože téma bylo za pár týdnů prakticky smeteno ze stolu (volby do EU a pád vlády), na zmíněné jednání přišli lidovci s několika záměry, jež chtěli v rámci koalice prosadit. Které to jsou a jaký byl jejich další osud?

Jeden požadavek vypadal na první pohled jen jako hra se slovy. V důsledku však vlastně znamenal právě onu zásadní kritiku toho, že většina vlády chce ilegální drogy z trestně právního hlediska rozdělit. Lidovci konkrétně požadovali, aby se narkotika ve vládní politice přestala rozdělovat drogy na "měkké" a "tvrdé". „Tento požadavek se tak týkal i našeho úřadu. Toto slangové označení jsme ale stejně nikdy oficiálně nepoužívali. Na druhou stranu se tím ale nic nemění na tom, že budeme vždy chtít veřejnost informovat o tom, že různé drogy mají rozdílná rizika pro jejich potencionální uživatele,“ sděluje Radimecký.

Bude stát financovat testování drog?

Dále Kalousek chtěl zastavení testování extáze a jiných ilegálních drog na diskotékách, které bylo financováno z veřejných výdajů.

Různé nestátní organizace zabývající se drogovou problematikou navštěvovaly takzvanou klubovou či taneční scénu, kde se zejména syntetické drogy užívají. U nich hrozí nebezpečí, že mohou být různě „ošizeny“, a to i tak, že v některých případech mohou být tyto chemikálie až životu nebezpečné. Podobně jako v dalších sedmi zemích EU i u nás se snažily nevládní subjekty takováto rizika minimalizovat. Kromě nabízené možnosti chemického rozboru dané látky podávaly i informace o tom, jaké nebezpečí drogy přinášejí s doporučením, aby se jejich užívání mladí lidé vyvarovali. Na jaře financoval stát nějakých pět projektů. Podle Josefa Radimeckého se náklady dohromady pohybovaly mezi patnácti až dvaceti tisíci korunami.

Výše státních výdajů KDU-ČSL evidentně vadit nemohla, považovala však tyto aktivity nestátních organizací za takové, jež podporují užívání ilegálních drog. V rámci jednání předseda lidovců uspěl – dotace organizacím byly zastaveny.

„Nedávno provedený výzkum EU potvrdil, že testování extáze nepodporuje užívání ilegálních drog, ale naopak působí spíše preventivně. (Podobně se před deseti lety někteří politici dívali na výměnu injekčních stříkaček. Dnes se jedná o standardní státem podporovanou záležitost.) Dohodu však respektujeme a vydali jsme klauzuli, že státní peníze nesmějí být užívány na financování těchto aktivit. Nicméně nemůžeme nestátním subjektům zakázat, aby tyto služby poskytovaly z jiných zdrojů než státních. Ale protože jsme na základě získaných poznatků přesvědčeni, že se jedná o přínosnou aktivitu, zpravovali jsme návrh na výzkumný projekt, který by měl celou záležitost v ČR zmapovat. Pokud výzkum prokáže, že jde o efektivní přístup, navrhneme vládě, aby momentální postoj přehodnotila. V prosinci by vláda měla o tomto výzkumu rozhodnout,“ říká Josef Radimecký.

Škatule škatule hejbejte se

V dalších bodech však Miroslav Kalousek již úspěšný nebyl. Hned tři z nich se týkaly přesunu některých kompetencí v rámci protidrogové scény.

Lidovci především požadovali převedení Národního monitorovací střediska z vládní rady na hygienickou službu. „Myslím si, že středisko spravované naší radou si vytvořilo slušné renomé. (Bylo vyhodnoceno jako nejlepší ze všech nových zemí EU a jako jedno z nejlepších v rámci celé unie.) Jakýkoliv personální zásah nebo dokonce přesunutí střediska by velmi vážně zasáhlo do kvality práce. Navíc ve středisku pracují experti z různých oborů (sociální pracovníci, psycholog, právník). Obávám se, že pod vedením hygieny by se široký záběr střediska zploštil jen na jeden rozměr,“ vysvětluje Radimecký.
  Kalousek přišel také s tím převést protidrogové oddělení ředitelství cel z ministerstva financí na Národní protidrogovou centrálu, která je pod rezortem vnitra. Ředitel Radimecký opět nesouhlasí. „Celníci mají z logiky své činnosti na starost právě odhalování pašování drog, policie pak jejich distribuci. Myslím si, že je lepší, když se dva úřady zabývají potíráním obchodu s ilegálními drogami, než jenom jeden, čímž by se ztratila šíře dosavadního záměru. Navíc celníci již dlouhodobě vykazují dobré výsledky, což se zas tak úplně o policii říci nedá.“

Další přesun by lidovci rádi provedli v kompetencích při udělování certifikací na provádění různých činností v oblasti protidrogových aktivit. Původní záměrem vlády bylo nalézt ve výběrovém řízení certifikační agenturu, která by hodnotila kvalitu projektů zájemců o certifikace. Své nálezy by agentura poskytovala jako podklad určený k rozhodnutím výboru složeného ze zástupců jednotlivých rezortů, které do oblasti protidrogové politiky zasahují.

Od roku 1995 byl k tomuto účelu vytvářen soubor standardů kvality od prevence až po léčbu. Rada vlády standardy pak v roce 2003 schválila a ty nyní slouží jako jeden z nástrojů pro udělování certifikace a tudíž finančních prostředků (státu, kraje, obcí) těm státním i nestátním subjektům, které se zabývají službami v oblasti protidrogové problematiky.

Celý systém měl začít fungovat od roku 2004, lidovci se však obávali, že by certifikační agentura měla příliš velký vliv na existenci jednotlivých subjektů. Kalousek tedy přišel s návrhem, aby se certifikací zabývalo ministerstvo zdravotnictví.

„Agentura se pouze měla věnovat sběru dat. S přesunem této činnosti na rezort zdravotnictví by opět šlo o zúžení pohledu na danou problematiku. Například ministerstvo školství se jasně vyslovilo, že by takovéto certifikace ani nemohlo uznávat. Současná vláda potvrdila, že chce nadále pokračovat v původně nastaveném kurzu, tedy že bude vybrána externí agentura,“ dokresluje Radimecký.

Dejte peníze krajům

Nakonec lidovci chtěli přenést část financování protidrogové politiky ze státu na kraje. „Tento přístup zvolilo třeba ministerstvo školství v oblasti financování prevence celé oblasti sociálně patologických jevů. Naše rada má zkušenost, že naprostá většina krajů se v poslední době stala mnohem aktivnějšími a k finančním prostředkům, které jdou od státu, přidává peníze ještě z vlastních finančních zdrojů. Nyní se snažíme, abychom s kraji nalezli optimální způsob, jak co nejefektivněji poskytovat finanční prostředky na protidrogovou politiku. Nadále by však rozhodně měly být z centra financovány projekty s celorepublikovou působností,“ uvádí Josef Radimecký.

Lidovci ovšem chtěli, aby každý ze čtrnácti krajů dostal přesně stejný podíl toho, kolik je peněz ve státní kase na tuto regionální politiku k dispozici. S tím však mnohé kraje ani ředitel Radimecký zásadně nesouhlasí, protože potřeby jednotlivých regionů jsou podle počtů uživatelů různé (viz obr. 1).

V parlamentu je nová protidrogová legislativa

To nejdůležitější však na závěr. Návrh trestního zákona, který by měl do praxe mimo jiné zavést i diferenciaci ilegálních drog podle míry jejich zdravotních a sociálních rizik, se momentálně nachází ve sněmovně.

Otázkou také zůstává ono dnes již okřídlené „vetší než malé množství“ drogy držené pro vlastní potřebu, z něhož se od určité hranice stává trestný čin. Dosavadní legislativa nezná žádnou kodifikaci množství a je jen na policii, státních zastupitelstvích a soudech, jak dalece jsou ochotny respektovat nezávazné interní tabulky. Tato prapodivná právní stránka věci by měla též doznat změn a ty by měly pak vést ke spravedlivějšímu narovnání: „K novému trestnímu zákonu by měl být schválen i prováděcí předpis, který by závazně určoval hranici trestnosti podle množství pro jednotlivé druhy ilegálních drog,“ dodává Josef Radimecký.

Protože jde o rozsáhlý a závažný text, očekává se, že návrh zákona bude nyní poměrně dlouho projednávat legislativní výbor parlamentu. Nejdříve mohou tedy nová protidrogová legislativní pravidla začít platit až od roku 2006.

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz