archiv
Učitelské noviny č. 41/2004
tisk článku

Jak se bude za čtyři roky maturovat

Díky novému školskému zákonu budou maturitní zkoušky od roku 2008 objektivnější, spolehlivější, srovnatelné a také transparentní, lépe ověřující osvojení jádra všeobecného vzdělání... Aspoň v to věří její tvůrci, kteří se k modelu nové zkoušky dopracovali po zhruba deseti letech debat a příprav. Jak se tedy bude za čtyři roky maturovat?


Šest zkoušek

Pojďme rovnou k věci. Vše, co bude dále řečeno, platí pro žáky nynějších prvních ročníků maturitních oborů. „Starší“ žáci si mohou díky přechodným ustanovením zákona vydechnout, je čeká zkouška dospělosti ještě v tradičním balení.

Nová maturita se bude skládat minimálně ze šesti zkoušek. Tři zkoušky jsou naplánovány pro tzv. společnou část (zlidověle státní maturitu) a tři pro profilovou část (neboli školní maturitu). Podmínkou zdárného startu do života je složení obou částí zkoušky, přičemž žák může „jít“ k profilové části, aniž by před tím uspěl v části společné.

„Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 3 zkoušek, a to zkoušky z českého jazyka, zkoušky z cizího jazyka a volitelné zkoušky,“ praví zákon. Až vyhláška stanoví, o které cizí jazyky vlastně půjde. V „ústředí“ změn, v CERMATu (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání), jehož roli zákon taktéž upravuje, se připravují maturitní katalogy pro angličtinu, francouzštinu, italštinu, němčinu, ruštinu, španělštinu a polštinu. Žák přitom odmaturuje z toho cizího jazyka, který se na jeho škole vyučuje.

Co se třetí povinně volitelné zkoušky týče, platí, že senát odmítl mediálně propíraný návrh, aby se třetí zkouškou výhradně na gymnáziích stala matematika. Proto je napříště touto zkouškou, a to pro všechny, buď matematika, nebo občanský základ, či přírodovědně technický základ anebo informačně technologický základ. Škola má za povinnost připravovat své žáky nejméně pro dva volitelné předměty. Tato povinnost bude rozvedena ve školním vzdělávacím programu.

Ke společné části je ještě nutno dodat následující – čeština a cizí jazyk se skládají z písemné a ústní části, volitelná zkouška jen z písemné. Testy a otázky, pojaté jako tzv. otevřené i uzavřené, by měly být stejné obtížnosti pro všechny, počínaje gymnazisty a konče žáky nástaveb.

Písemky jsou pojaty jako neveřejné a mohou se jich zúčastnit jen učitelé, kteří budou pověřeni (krajem nebo ministerstvem školství) a také vyškoleni do role zadavatele a dohled vykonávajícího školního komisaře. Dále pak do třídy smějí ředitel a samozřejmě inspekce.

Pestrá školní část

Nabídku, témata, formu a termíny tří zkoušek školní neboli správně profilové části určí ředitel školy tak, aby byly v souladu s rámcovým vzdělávacím programem daného oboru. Pro školy národnostních menšin platí podmínka, že jednou z těchto tří zkoušek musí být zkouška z rodného jazyka.

Aby si student zvýšil šance na přijetí na vysokou školu, bude mu ze zákona umožněno odmaturovat navíc z dalších až čtyřech předmětů, které si bude moci vybrat z nabídky, kterou mu předloží ředitel a také stát. Centrální nabídka bude zřejmě obsahovat například češtinu, cizí jazyk a matematiku, a to ve větší náročnosti než té, s níž se počítá pro zkoušky společné části, a dále třeba biologii, dějepis, zeměpis... I tuto věc teprve upraví vyhláška. Jestliže má žák jistotu, že tři povinné zkoušky profilové části složí v „domácím“ prostředí, u nepovinných zkoušek z centrální nabídky ji ztrácí, protože místo či přesněji školu, kde se vše odehraje, stanoví stát.

Forma profilové části je přirozeně o poznání pestřejší než forma společné části. Počítá se s dvěma a více kombinacemi následujících možností: Studenty čeká vypracování maturitní práce a její obhajoba před komisí, o výjimečné užitečnosti tohoto ustanovení není pochyb. Následuje ústní zkouška, písemka a praktická zkouška.

Už jen letmý pohled na kostru nové maturity dává tušit, že budoucí zkouška bude mnohem náročnější než ta současná. Jak bude vypadat „přesně“ ale zákon nestanoví, neboť vykresluje pouze kontury. Kromě několika dalších „organizačních“ ustanovení, které se týkají třeba působnosti kraje, ředitele či „státního“ dohledu, bude totiž vše ostatní a podstatné řešeno vyhláškou. Ministerstvo školství například stanoví „termíny, formu, pravidla průběhu a způsob hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, nabídku cizích jazyků společné části maturitní zkoušky a nabídku nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky, období konání, pravidla průběhu a způsob hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky a podmínky ke stanovení obsahu maturitní zkoušky“.

Smutný kompromis aneb o rizicích

Smutným příběhem doprovázejícím přípravy nové maturity je pramalý konsensus ministerstva školství a Unie školských asociací Czesha v otázce počtu zkoušek společné části (viz UN č. 21/04 a UN č. 24-25/04). Czesha, jako v jisté chvíli spolutvůrce nové maturity, se dohodla s CERMATem na variantně předložené verzi, jejíž pilířem byly dvě, a nikoli tři zkoušky (čeština a cizí jazyk). Tato zdánlivá drobnost ovšem v sobě ukrývá nebezpečí, které se může v následujících letech významně projevit.

Třetí volitelná zkouška, s níž školské asociace v minulosti nesouhlasily, totiž může, jak bylo v diskuzích zdůrazňováno, ohrozit kvalitu profesní přípravy odborných škol. V čem? Vyjmenujme si „rizika podle Czesha“:

- Odborné školy mají zhruba 40 % prostoru pro všeobecné vzdělání. Poměr zkoušek tři ku třem ovšem tento fakt nezohledňuje.

- Až odborné školy pochopí, že stát přikládá váhu hlavně všeobecně vzdělávacím předmětům, přizpůsobí se a omezí péči o odborné předměty, aby jejich žáci především dobře zvládli státem zadávané všeobecné testy. Přestože to není jejich hlavním posláním.

- Maturita zvýhodňuje gymnazisty, kteří se ničemu jinému než všeobecnému vzdělání prakticky nevěnují. Zvýhodňuje je i počtem zkoušek, protože kromě rozhodnutí ředitele školy jim nic nebrání v tom, aby si v profilové části nezopakovali, i když v takzvané rozšířené úrovni, opět zkoušky z češtiny, cizího jazyka a například matematiky. To se studentovi průmyslovky asi nestane.

Ačkoli je hrozba snížení kvality profesní přípravy ze strany „centra“ mírně podceňována, není exaktně vyvrácena, a proto si budeme muset pár let počkat, abychom mohli na základě zkušeností odpovědět na otázku, jak nová maturita změní českou střední školu. A jestli případná změna bude k lepšímu.

PETR HUSNÍK

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz