archiv
Učitelské noviny č. 14/2004
tisk článku

Má být učitel veřejným činitelem?

Bezprostředně po svitavské tragedii, kdy učeň ubodal učitele, přišly odbory znovu s požadavkem, aby byl pedagog zařazen mezi veřejné činitele, kteří požívají vyšší právní ochrany před napadením.


Odbory poprvé o možnosti vyšší ochrany pedagogů jednaly před sedmi lety v souvislosti se smrtelným útokem na vychovatelku ve VÚM v Chrastavě. „Dosáhli jsme tehdy příslibu některých poslanců, že by bylo možné problém cestou „veřejných činitelů“ řešit,“ vzpomíná předseda školských odborů FRANTIŠEK DOBŠÍK. V té době prý však probíhaly parlamentní volby, změnili se lidé a tím tento problém usnul.

V souvislosti se svitavským případem se odbory k tehdejším snahám vrátily. „Netrváme striktně na tom, aby byl pedagog veřejným činitelem. Víme, že by to mohlo s sebou přinášet i rizika v případě, že pedagog nějakým způsobem zákon poruší. Je možné jít cestou vyšších sazeb v případě napadení pedagoga. Ale ředitel by podle nás veřejným činitelem být měl. A pedagog v některých typech škol, (například od 2. stupně ZŠ, ve speciálních školách, ve výchovných zařízeních…) by měl požívat vyšší právní ochrany,“ říká F. Dobšík.

Připouští, že to konkrétnímu útoku nezabrání, ale povědomí o této ochraně by mohlo některým excesům předejít. Není to ale podle něho úplné řešení – je nutné jít i dlouhodobější cestou: například vzděláváním pedagogů o chování v krizových situacích. „Důležité je, aby problém již nezapadl,“ tvrdí.

Podle 1. náměstka ministryně školství VÁCLAVA PÍCLA problém neřeší, zda učitel je či není veřejným činitelem. Nicméně pokud se bude projednávat novela trestního zákona, chce MŠMT, aby byli pedagogové vyjmenováni mezi osobami, jejichž napadení bude znamenat tvrdší trestní postih. „Aby bylo zřejmé, že napadení takové osoby má vysokou společenskou nebezpečnost,“ říká V. Pícl. Ve shodě se stanoviskem ministerského právního odboru podle něho MŠMT nechce, aby se počet osob – „veřejných činitelů“ zvyšoval. Připomíná i druhou stránku statutu veřejného činitele – a to je přísnější postih v případě, že se dopustí provinění.

Pro řešení podobných situací ale zdůrazňuje význam toho, aby byli učitelé připraveni na řešení krizových situací, aby je dokázali rozeznat a správně vyhodnotit. Právě příprava pedagogů tímto směrem je cesta, kterou se chce MŠMT podle V. Pícla zejména ubírat.

„Veřejní činitelé jsou právně více chráněni před útokem. Tato ochrana, která znamená v případě útoku přísnější postih, má přimět potencionálního pachatele, aby proti němu neútočil. Zároveň ale veřejný činitel za své chování (za činy úmyslné, ale i nedbalostní) nese vyšší zodpovědnost s možností tvrdšího postihu,“ vysvětluje VÍT BERKA, právník ČMOS PŠ. Upozorňuje však, že veřejný činitel není chráněn absolutně, ale pouze v souvislosti se svou činností, s výkonem pravomoci veřejného činitele. Může jít ovšem i o odplatu za to, jak veřejný činitel svou pravomoc vykonával či vykonává. Kdy ovšem je učitel napaden proto, že je učitelem (tedy pro výkon svého povolání), může být v konkrétních případech obtížné určit. Vodítkem by byla soudní praxe při projednávání takových případů.

Řešení problému (i když je poněkud složitější) by ale mohlo podle V. Berky být i v tom, že by byla pedagogům přiznána ochrana plynoucí z postavení veřejných činitelů, aniž by se na ně, vzhledem k rozsahu jejich pravomocí a charakteru jejich činnosti, vztahovala ustanovení o trestných činech veřejných činitelů. Doplnit lze podle něj i jiné paragrafy trestního zákona, kde by byli pedagogové uvedeni. „Stojíme na straně pedagogů, myslíme si, že je nutné posílit zejména jejich ochranu,“ dodává V. Berka.

MIROSLAV ŠIMŮNEK, ředitel legislativního a právního odboru MŠMT, říká, že z hlediska současné právní úpravy není možné, aby učitelé byli veřejnými činiteli. „Kromě rámcového výčtu osob, na které se statut veřejného činitele vztahuje, obsahuje trestní zákon ještě dva znaky, které musí veřejný činitel splňovat. Musí vykonávat společensky prospěšnou činnost a k ní musí být vybaven určitými pravomocemi. Zatímco ředitel těmto podmínkám vyhovuje, učitel první podmínku sice splňuje, úřední moc ale žádnou nemá,“ vysvětluje M. Šimůnek. Bylo by tedy nutné provést rozsáhlejší úpravu trestního zákona. Tím by se však statut veřejného činitele otevřel pro řadu dalších profesí (lékaři, záchranáři, ale i listonoši a další). „A čím širší okruh „chráněných osob“, tím víc se význam této ochrany snižuje a rozmělňuje,“ říká M. Šimůnek.

V rámci trestního zákona jsou další možnosti, jak problém řešit. Nejjednodušší by bylo, kdyby soudci v rámci platného znění přihlíželi k tomu, že útok na učitele v sobě skrývá vyšší společenskou nebezpečnost – a pohybovat se při rozhodnutí v horní polovině trestní sazby (umožňuje to § 34 trestního zákona).

Druhou možností by bylo, aby byl útok na pedagoga uveden mezi přitěžujícími okolnostmi (§ 34), že by se učitel stal jakousi „zvláště chráněnou osobou“.

Bylo by také možné, aby byli pedagogové vyjmenováváni v jednotlivých paragrafech, tak, aby „útok na ně“ byl chápán jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby.

Impulzem ke všem takovým změnám by muselo být politické rozhodnutí.

I M. Šimůnek však připomíná: „Zařazení mezi veřejné činitele má i druhou stránku – a to, že trestní zákon má na ně v případě jejich prohřešků (zase souvisejících s jejich prací a pravomocí) přísnější metr.“

RADMIL ŠVANCAR

§89 (9) Veřejným činitelem je volený funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník orgánu státní správy a samosprávy, soudu nebo jiného státního orgánu nebo příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu, pokud se podílí na plnění úkolů společnosti a státu a používá přitom pravomoci, která mu byla v rámci odpovědnosti za plnění těchto úkolů svěřena. Při výkonu oprávnění a pravomocí podle zvláštních právních předpisů je veřejným činitelem také fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, vodní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží. K trestní odpovědnosti a ochraně veřejného činitele se podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s jeho pravomocí a odpovědností…

TRESTNÍ ZÁKON

 

Kdo použije násilí proti „obyčejném člověku“ a ublíží mu na zdraví (§ 221), může být odsouzen až na 2 roky. Kdo použije násilí proti veřejnému činiteli a ublíží mu na zdraví (§ 155), bude potrestán odnětím svobody na 1 rok až 5 let. Jde o srovnatelné jednání, rozdíl je pouze v právní kvalifikaci napadeného člověka jako „veřejného činitele“.

Napadení osoby, které nemá za následek ublížení na zdraví, je trestným činem jen v případě napadení veřejného činitele.

V. Berka

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz